Avicenna

Avicenna neboli Ibn Síná (asi 980 u Buchary–1037), významný středověký astrolog, otec "moderní medicíny", alchimista, přírodovědec, filosof, představitel nebo zakladatel moderní medicíny, fytoterapie. Věnoval se také studiu medicíny, teoreticky vycházel z Hippokrata, Aristotela a Galéna. „Avicena měl zásadní vliv na rozvoj středověkých věd a také v českých knihovnách lze nalézt mnoho spisů z 13. – 16. století, které ho citují. Ve svých úvahách se na jeho autoritu odvolával v teologicko-filozofických spisech také Mistr Jan Hus".

Avicenna (Ibn Síná), střučně o jeho významu a úspěších:

  • Kanón medicíny, toto dílo (5 dílná encyklopedie) bylo vrcholem lékařského vědění 10. století a stalo se vedle spisů Galénových nejdůležitějším lékařským pramenem středověku, sloužila jako základní učebnice muslimských a křesťanských žáků lékařství až do 18. století
  • nikdy nezapomínal, že princ i žebrák jsou si v okamžiku bolesti rovni a pomáhal všem
  • byl velmi pilný a učenlivý  s výbornou pamětí a díky tomu mohl využít plně potenciál, který mu nabízela bohatá královská knihovna s jedinečnými rukopisy a opisy děl ze všech tehdy pěstovaných vědních oborů - např. s překlady antických klasických filosofů (Platóna a Aristotela) nebo předních lékařů
  • Avicenna ve filozofii navázal na Aristotelovu a Platónovu školu, z arabských učenců jej ovlivnil al-Fárábí. Dle jeho tvrzení je hmota věčná a je příčinou rozmanitosti věcí.
  • Avicena byl otcem ranně moderní medicíny a byl ve spojení s významnými učenci té doby
  • Ibn Siná vynalezl parní destilaci a použil ji k výrobě esenciálních olejů (např. růže) a vytvořil tak základ toho, co se později nazývalo aromaterapie 
  • Avicena je také považován za zakladatele středověké fytoterapie společně s Hildegardou z Bringenu a Paracelsem

Veřejnosti je znám film Ranhojič, který nabídl určitý pohled na tehdejsí dobu, léčení a také na práci a život středověkého představitele inteligence, astrolofie, filosofie a medicíny Avicennu.

Jen málokdo v dnešní době asi tuší, že Avicenna předpokládal existenci neviditelných tvorů, kteří mohou způsobovat nákazu šířenou vzduchem či vodou, a z toho důvodu doporučoval ke konzumaci pouze vodu převařenou. Přesto je nutno kriticky přiznat, že ne vždy byl tento nestor arabské medicíny jednoznačným nositelem pokroku. Ač se to může zdát až neuvěřitelné, ve svém Spisu o pulsu se například zásadně postavil proti hypotéze o možné souvislosti srdečních kontrakcí s tepem.

  Avicenna, citáty:

  • „'Rozum' je síla duše, schopná zmocnit se vědění.“
  • „Jednou rukou už pacient lékaři nezatleská.“
  • „Moudrost je cesta, kterou lidská duše jde za svou dokonalostí. A to je možné dvěma způsoby: věděním a  činností.“
  • „Kdo zanechal tělesných cvičení, často churaví, neboť síla jeho orgánů následkem nedostatku pohybu slábne.“
  • „Zlo není opakem dobra, je jen jeho překážkou.“
  • „Hluboká řeka se nezkalí, když byl do ní hozen kámen, stejně tak člověk. Zlobí-li se pro urážky, není řekou, nýbrž kalužinou.“
  • „Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!“

Zdroj: Wikipedia.cz

Významní představitele bylinkářstí (fytoterapie)

zobrazit více..
Loading...