Co Způsobuje Koncentrace Obyvatel Do Měst?

S rozvojem západní civilizace se zejména mladá a bohatá populace koncentruje do velkých měst a aglomerací za prací a novými příležitostmi. Tento trend je další ze signálů nerovnováhy (velké aglomerace vysávají ekonomickou, mocenskou a intelektuální elitu ze svého okolí a různých států, vytváří se tak ostrůvky blahobytu, které vysávají a degradují své okolí). Zejména mladá digitální generace je tzv. „vysávaná“ z venkova do měst, to způsobuje další vlny vylidňování venkova, jeho úpadek a následný nárůst kulturní, sociální, ekonomické, vzdělanostní nerovnováhy (na druhé straně jen malá část populace odchází z měst do přírody). Koncentrace lidí do měst přináší příležitosti, ale také hrozby.

Nerovnováhy, které vznikají koncentrací obyvatel do měst a vylidňováním venkova

  • Dramaticky rostou ceny nemovitostí a nájmů v evropských metropolích (způsobuje to zejména globální turistika, nulové úrokové sazby, přebytečný kapitál v ekonomice), tyto faktory zvyšují nedostupnost vlastního bydlení pro mladou populaci, roste dynamicky výše životních nákladů, která neumožňuje mít vlastní potomky. Vysoké ceny nájmů vytlačují i důchodce z velkých aglomerací, nemohou si dovolit nájem a další výdaje, žití ve městech je možné jen pro bohaté a úspěšné
  • Koncentrace bohatých do velkoměst způsobuje jejich další dynamický rozvoj (až 75 % světové populace bude do roku 204. žít ve městech) Tento trend signalizuje další růst polarizace ve společnosti mezi bohatými a chudými, chudí jsou díky vysokým životním nákladům vytlačováni na okraje nebo do menších měst a do slamů.
  • Město se stává symbolem koncentrace moci, vlivu, popularity, bohatství, vzdělanosti, kariéry, úspěchu, ale současně místem kde rostou extrémně dluhy, kriminalita (pouliční drogové a militantní gangy) a egoizmus
  • Infrastruktura města se stává zranitelnější (dodávky, vody, energie, potravin, informační sítě atd.), aglomerace vytváří potřebu nových centralizovaných zdrojů zejména energie, potravin, vody a neumožňují lokalizaci zdrojů, tím se zvyšuje zranitelnost pří výpadku a přetížení sítě. Dalším rizikem je rozvoj nových digitálních technologií, které jsou propojeny v síti, tím vzrůstá zranitelnost a ochromení způsobené hackerskými útoky
  • Masová turistika, koncentrace movité populace do měst (mají vyšší požadavky na komfort, vysoké teploty v létě způsobují přehřívání bytů, to vyžaduje používání klimatizace) a změna energetického mixu (přechod na obnovitelné zdroje) zvyšuje riziko blackoutů ve městech
  • S dynamicky rostoucí populací rostou dramaticky i požadavky na infrastrukturu: nové byty (růste jejich cena, ale i cena nájmů), školy, školky, objemy přepravních kapacit, roste poptávka po vodě, elektrické energii, zboží, zvyšují se příjmy atd. Na venkově nastává pravý opak.
  • Život ve městech způsobuje odklon člověka od přírody, důsledkem je nárůst pohodlí, omezený pohyb, uspěchaný způsob života (který způsobuje stres, nárůst depresí, vyhoření, agresivity, nemocí atd.)
  • Současně s přílivem obyvatel do měst, roste i odliv části obyvatel za hranice velkých měst v„důležitých profesích“, (hasiči, učitelé, policisté, řemeslníci či zdravotní sestry), protože i mimo město je nyní nedostatek pracovníků a život je tam levnější (jedná se o celoevropský problém velkých aglomerací)
  • Stěhováním do měst narůstá anonymita, lidé se vzájemně neznají, jsou separovaní, snižuje se jejich zodpovědnost, cílem je kariéra, majetek a konzumní způsob člověka (virtuální realita). Na venkově si lidé vidí do talíře, takže jsou přirozeně zodpovědnější (v případě nepokory a nezodpovědnosti jsou vychováváni přírodou), váží si více věcí, nežijí na dluh, mají vztah k půdě a krajině
  • Nárůst polarizace ve společnosti mezi mladými a straší populací nad 50 roků a také mezi "digitálním a průmyslovým způsobem života"
  • Městský způsob života zvyšuje počet osamělých jedinců, kteří žijí sami, bez partnera (SINGLES) napříč věkovými kategoriemi a tento faktor zvyšuje předčasné úmrtí. V koncentraci lidí ve městech můžeme vidět rčitou podobnost s velkochovy skotu, drůbeže (byt o velikosti 8 m2 je již běžnou realitou) a jejími důsledky. Je to provokativní příměr, který není povzbudivý a perspektivní!

8.3.2021 Podle nejnovějších studií nejsou velkoměsta jen obrovskou ekologickou zátěží, ale vytváří problémy i samy sobě. Statisíce tun betonu, oceli, skla a dalších materiálů totiž působí obrovskou silou na jejich podloží, což způsobuje, že se města propadají do země pod svou vlastní váhou. Vědci z celého světa už desetiletí upozorňují na obrovskou ekologickou zátěž, která se neustále zvyšuje s rostoucími velkoměsty. Podle nejnovější studie jsou obrovská velkoměsta také notnou zátěží pro půdu, na které jsou postavena. Statisíce tun budov a infrastruktury působí na podloží obrovskou váhou a velkoměsta se tak pomalu propadají do země.

  • Zejména pobřežní velkoměsta se kvůli své vlastní váze stávají ještě více zranitelná před hladinami moří, které stoupají v důsledku globálního oteplování.
  • Přibližně polovina lidské populace dnes žije ve městech. Mnohé předpovědi říkají, že do roku 2050 tento podíl vzroste dokonce na tři čtvrtiny.
  • Takto vysoká koncentrace lidí na malé ploše nutí stavět ve městech zejména do výšky, a právě vysokopodlažní budovy znamenají v propadání aglomerací největší problém. Působí na podloží totiž obrovskou váhou, která se rozkládá na velice malé ploše.
  • Vědec nejprve odhadl celkovou hmotnost San Francisca a okolí, včetně populace čítající téměř osm milionů lidí. Dospěl k číslu 1,6 miliardy tun, což je ekvivalentem devíti milionů dopravních letounů. Ke svému výzkumu využil tuto váhu a následnými počítačovými simulacemi zjistil, že takové zatížení může způsobit pokles až o osm centimetrů během několika desetiletí.

https://veda.instory.cz/1585-obri-velkomesta-se-propadaji-do-zeme-pod-vlastni-vahou-nove-studie-ukazuji-jaka-je-jejich-budoucnost.html

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laik

 

zobrazit více..
Loading...