Deoxyribonukleová kyselina

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nukleová kyselina, která nese genetickou informaci u všech organismu, má tvar dvojité šroubovice s příčnými můstky. DNA je pro život velmi důležitá látka, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.

  • gen je úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen při dělení buněk vytvářet svoje přesné kopie
  • jednotlivé geny se mohou na DNA překrývat
  • další významnou nukleovou kyselinou je RNA (ribonukleová kyselina)
  • Protein p53 reguluje expresi mnohých genů, které mohou kontrolovat růst buněk, apoptózu (programovanou buněčnou smrt, opravu DNA, stárnutí buněčných populací a angiogenezi (růst nových cév).

Deoxyribonukleová kyselina (DNA), popis a její účinky:

  • DNA más schopnost se replikovat, informace v ní uložené se mohou přenášet transkripcí do molekul RNA a následně mohou vznikat bílkoviny
  • DNA je biologická makromolekula – polymer v podobě lineárního řetězce nukleotidů (A, G, C, T), každý nukleotid má tři důležité stavební součásti (deoxyribóza, fosfát a nukleová báze)
  • Genom člověka, který je až na výjimky uložen v jádře každé lidské buňky ve formě chromosomů, je tvořen dlouhou dvoušroubovicí DNA sestávající ze 4 typů nukleotidů - zjednodušeně řečeno ze 4 typů písmenek genetické abecedy A - C - G - T (uvedených také v akronymu projektu)
  • Genom člověka obsahuje 3,2 miliard těchto písmenek v různém pořadí, které tvoří přibližně 20 tisíc různých genů
  • DNA je zásadním materiálem v diagnostice nemocí, testech otcovství, při vyšetřování zločinů, přípravě plodin s novými vlastnostmi či třeba hledání příbuzenských vztahů mezi organismy

Bylinky a rostliny prospívající DNA:

  • kozinec blanitý (astragalus)
  • vitamin B9, pomáhá v těle vyrábět (syntéza) a opravovat DNA a RNA

Co je epigenetika?

Epigenetika (od slova ???/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA

Co je telomeráza?

20.8.2020 Ačkoli se český národ svým jazykem a kulturou hlásí ke slovanským kořenům, genetické výzkumy tomu moc nenasvědčují. Z genografického hlediska je dokonce naše populace v Evropě unikátním jevem. Většina Irů v sobě nosí geny keltské, většina Francouzů germánské a v Polsku byste našli 58 % mužů s kořeny slovanskými. V České republice ale žádnou výrazně převyšující genetickou skupinu překvapivě nenajdeme. Slovanské prapředky mělo jen 33 % Čechů, přičemž přibližně stejně početnou skupinu tvoří muži s geny germánskými a keltskými. Zbytek naší populace má původ ve Skandinávii, Středomoří, ale také třeba v Mezopotámii.

Takto pestrá genetická skladba obyvatelstva je v Evropě raritou, na druhé straně ale odpovídá poloze českého území v samém srdci kontinentu, kudy vedly významné obchodní cesty. Nesmíme zapomenout ani na německou kolonizaci v období vrcholného středověku, která k nám zřejmě vnesla množství germánských genů, jejichž nositelé se časem počeštili. Výsledky genografického výzkumu by mohly podpořit i domněnku, že Slované po příchodu na naše území původní keltské obyvatelstvo nevytlačili, ale přirozeně s ním splynuli.

https://www.dotyk.cz/magazin/cesi-dna-slovane-keltove-30000819.html?

20.10.2020 GIGANTICKÉ GENOMY ROSTLIN VZNIKAJÍ HROMADĚNÍM REPETITIVNÍ DNA A JEJÍ PŘEMĚNOU NA TEMNOU HMOTU. Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny.

  • Například genom dubu je paradoxně 65x menší než genom drobné byliny vraního oka čtyřlistého. Vraní oko (Paris quadrifolia) má ve svých buňkách 58.8 miliardy bází DNA, což je asi 20x víc než má člověk, a je tak příkladem rostlin s gigantickými genomy.
  • Je zajímavé, že rostliny s gigantickými genomy jsou pak v celosvětovém měřítku výrazně častěji zastoupeny mezi kriticky ohroženými druhy, což ukazuje na jejich horší schopnost adaptace na měnící se podmínky.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2469-giganticke-genomy-rostlin-vznikaji-hromadenim-repetitivni-dna-a-jeji-premenou-na-temnou-hmotu.html?

zobrazit více..
Loading...