Kompost, kompostování
je přírodní hnojivo (vzniká v kompostéru rozkladem roslin a rostliných zbytků), které má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy, vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Hlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z domácnosti. Kompostování urychluje proces biologického rozkladu. (po procesu kompostování získáme tmavý, hrubozrný, zemitý materiál, který je velmi úrodný). Optimální hodnota pH u čerstvého kompostu se pohybuje v rozmezí 6–8, protože většina mikroorganismů vykazuje nejpříznivější rozvoj a aktivitu právě v tomto rozmezí.
Čím vyživuje kompost půdu?
- dodává minerální látky a stopové prvky
- mikroorganismy, hmyz a živočichy
- chrání rostliny před řadou chorob
Co patří na kompost?
dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pokud máte hodně listí kompostujte ho zvlášť v jednoduchém kompostéru, protože listí tjele hodně dlouho. Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet k hnití, které se projevuje silným zápachem. Takový kompost je potřeba zastřešit a nepřidávat vodnaté ovoce ani zeleninu. Spíše je vhodné doplnit ho o listí a slámu. Přílišné sucho zase utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho do šeda zbarveného povrchu. Suchý kompost je vhodné pokropit vodou a přidat čerstvý vlhký materiál. Množství kompostu je v době zralosti až o polovinu menší, než bylo původně.
- téměř vše co v přírodě vyrostlo, nebo co se volně v přírodě rozloží
- listy kopřivy dvoudomé - jíchu z listů nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení
- staré vlněné svetry
- bavlněné ponožky
- slupky ze zeleniny
- zbytky jídla
- dřevný popel
- tráva
- vytrhaný plevel (kopřivy, pampelišky i s kořenem...) pýr a svlačec pouze bez kořenů, nedávejte plevel v plném květu, nebo s uzrálými semeny!!! - tyto plevele dáme na 3 - 4 do vody a necháme shnít pod vodou v plastové nádobě - potom můžeme přidat zpět do kompostu.
- spadané listí
- kopřivovou nať spařená přitáhne žížaly
- hnůj
- větvičky stromů (rozdrtit na štěpku nebo nastříhat)
- splavené bahno po silných deštích
- papír, lepenka bez potisku (navlhčené se lépe v kompostu rozkládají)
- kávová sedlina
- banánové slupky
- Řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku
- alginit (na 1m3 přidat min.30 kg ALGINITU), zeolit
- zákvasy z bylinek
Nejprve se jednotlivé druhy odpadu shromaždují odděleně a potom při založení kompostu se ukládají v jednotlivých vrstvách. Při kompostování platí dvě zásady, čím více materiálu, tím lépe. Smíchá se suché s vlhkým. Důležitá je velká druhová rozmanitost!!
- v parném létě kompost čas od času pokropte, protože aby se rozkládal, potřebuje vlhkost
Obvykle pracujeme se dvěmi až třemi kompostovými hromadami ( sběr materiálů- zahřívací fáze a zrání - hotový kompost ), které pravidelně přehazujeme.
- kompostová hromada
- pomalá kompostová hromada
- divoká hromada s žízalím kompostérem
zobrazit více..
Loading...