Maxton Graeme

Graeme Maxton (26.6. 1960, Edinburgh ve Skotsku, v současné době žije střídavě ve Vídni a Taipei) je britský ekonom a spisovatel. Je autorem nebo spoluautorem pěti knih o změně klimatu, ekonomickém systému a automobilovém průmyslu.  Do roku 2018 byl generálním tajemníkem Římského klubu se sídlem ve Švýcarsku. Předtím byl regionálním ředitelem Ekonomické zpravodajské jednotky v Asii (regionální ředitel v Economist Intelligence Unit v Hongkongu), pracoval pro Booz Allen Hamilton , Citigroup a American Express a v letech 1988 až 2002 byl hostujícím profesorem na Cass Business School. Je členem poradního výboru projektu Pathways EHK OSN a ve věcech populace. Jeho příští kniha Globaler Klimanotstand (Globální klimatická nouze) bude vydána v únoru 2020.

Graeme Maxton, názory a teze:

Proč potřebujeme radikální obrat? To je určující bitva o 21 století a žádný Hollywoodský hrdina přichází, aby nás zachránil. V této radikální a snadno čitelné knize (Změna nebo kolaps) představuje bývalý generální tajemník Římského klubu svůj manifest o ekonomických a sociálních změnách. Ukazuje, jak může lidstvo postavit dvacetiletý most k lepšímu světu. Bez ohledu na to, co to stojí, není nic jiného než změna.

  • současné změny ve společnosti na řešení globálních změn klimatu již nestačí
  • ve standardním scénáři vychází hlavní bod zlomu, když se zastaví růst a začne výrazný pokles (mezi roky 2030-2040, MIT), výsledky kolapsu budou viditelné desítky roků před tím i potom
  • většina lidí si neuvědomuje, že se civilizace nachází uprostřed vážné krize (změna klimatu, migrace, vymírání druhů, znečištění půdy, oceánu a ovzduší, prohlubující se nerovnost), která je poháněná mohutnými dlouhodobými sociálními a enviromentálními silami. Lidstvo tlačí příliš na pedál ekonomického růstu a ekologické zátěže, blikají nám kontrolky, systém se rozpadá a lidé přesto nechtějí nic měnit
  • Změny jsme mohli dělat od 80tých roků, nyní již nemáme čas, musíme zavést radikální změny, čím později tím budou drastičtější (radikální obrat)
  • většina lidí nepozná (nechápe) správně pomalé působení negativních zpětných vazeb v Přírodě (desítky roků jsme devastovali přírodu a nebyl vidět negativní důsledek, situace se však viditelně mění)
  • nejmarkantnějšími signály změny klimatu jsou: vymírání živočišných druhů, překyselení oceánů, rozpouštění ledovců, extrémy počasí
  • vodní páry zesilují účinek skleníkových plynů (jejich objem v ovzduší neustále roste), zvyšuje se odpar nad oceány a vysušuje se pevnina
  • růst teploty o 2°C (450 ppm, rok 2035) způsobí bod zlomu (systém a jeho současná rovnováha se rozvrací) a rychlé roztávání ledovců a stoupání hladiny oceánů, podle světové banky růst průměrné teploty o 3-4°C je neslučitelné se životem civilizace Pokles populace na cca 1 miliardu
  • nyní stále produkuje cca 80 % energie z fosilních zdrojů (uhlí ropa, plyn) a tento trend bude pokračovat ve světě i po roce 2030
  • lidstvo v současnosti produkuje ročně cca 42-43 miliard tun (2017) emisí CO2 (koncentrace stoupá cca o 2-3 ppm za rok, nyní 410 pp)
  • elektromobily na mnohých místech ještě více podporují znečištění (Čína, Indie atd., kde je dominantní zdroj energie z fosilních paliv)
  • stále prosazovaný ekonomický růst (spotřeba a drancování přírody nad její limity EDP, žijeme na dluh našich dětí) je dalším faktorem, který situaci zhoršuje
  • pokud lidstvo bude pokračovat ve vypouštění skleníkových plynů až do roku 2030, tvrdě narazí na bod zlomu (čeká nás ovladatelná klimatická změna s globálními následky), čeká nás výrazný ekonomický pokles, rostoucí migrace, nedostatek vody, potravin a jejich zdražování, růst agresivita, nepokoje, konflikty atd.
  • v současnosti také probíhá trend přesunu moci a společenského vlivu od "vůle lidu" k požadavkům korporací a finančních institucí (koncentruje se velká moc do rukou úzké skupiny osob, která vytváří extrémní ekonomický, informační a politický tlak)
  • velké korporace umě maskovali svoje projekty, jako prospěšné pro celou společnost, ale jedinou skutečnou motivací je stále zisk
  • do roku 2030 bude žít v chudobném světě 7,5 miliardy obyvatel, s největším přírůstkem v Indii, Pakistánu, Střední Africe
  • jednou z alternativ je nástup Technokracie, aby uskutečnila potřebné opatření, prosadila ekonomickou transformaci a po splnění této úlohy odstoupila (předpokladem je, že lidstvo dokáže připravit mechanismus mimořádné změny systému vládnutí a najde dostatek lidí s potřebnou mravní, intelektuální výbavou a odvahou řídit takovou transformaci)
  • Lidem pořádně nikdo nevysvětlil, jaké bude mít současná situace (žití na dluh přírody, klimatické změny atd.) důsledky pro celou civilizaci v následujících desetiletích. Tak proč vůbec něco měnit??
  • Čeká nás nový ekonomický systém včetně přehodnocení peněžního, soudního, politického, zdravotního, zemědělského, vzdělávacího systému atd.
  • Ale také vývojová transformace člověka, rodiny, vesnice, města, společnosti atd.
  • Je "Demokracie" tím nejlepším způsobem, jak zajistit kontinuální rozvoj lidské populace?
  • Základem nové společnosti: lidé jsou si všichni rovni před zákonem a mají právo na soukromí, to je nevyhnutelná podmínka pro svobodu (svobodně myslet, mluvit atd.)
  • více

Graeme Maxton, vydané knihy:

  • Globální klimatická nouze (Global Emergency, Globaler Klimanotstand  2020, proč demokracie dosáhla svých hranic)
  • Změna nebo kolaps (2019)
  • Konec pokroku aneb Jak nás moderní ekonomie zradila, světový bestseller Konec pokroku Vám otevře oči. Kniha byla zařazena do Top 20 světových bestsellerů a nominována na cenu Financial Times a Goldman Sachs Business Book of the Year Award 2011
  • Čas na změnu modelu , Cambridge University Press, 2004, napsaný spolu s dr. Johnem Wormaldem
  • Jízda přes útes , Addison-Wesley Longman, 1995, napsaná spolu s Dr. Johnem Wormaldem, rovněž byla nominována na cenu Financial Times Business Book of the Year Award.

Podobné názory najdete v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

zobrazit více..
Loading...