Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) je jedlá trsovitá zimní houba, která roste v trsech na odumírajících kmenech tlejících i živých listnatých stromů (jirovec, javor, olše lepkavá, bříza bělokorá, habr, svída, jasan, hloh, jabloň, dub, vrba, lípa, jilm, jeřáb ptačí). Jde o velmi odolnou houbu, nezmrzne ani v deseti stupních pod nulou, na rozdíl od hlívy či ucha Jidášova. Penízovka se používala v léčitelství, zvláště v Japonsku, Číně (za houbu prodlužující život), ale i v Egyptě (byla považována za houbu nesmrtelnosti a byla vyhrazena jen pro faraony)
- obsahuje mnoho účinných látek – vitamíny, minerály, polysacharidy ? beta glukany, antioxidační polyfenoly a isoflavony
Penízovka ajejí účinky:
- přírodní antibiotikum, podporuje regeneraci těla
- podporuje čistotu střev
- působí proti bakteriím Escherichia coli a plísním Candida albican
- napomáhá s obnovou střevní mikroflory (mikrobiom)
Použití: odvar, tinktura, prášek, v kuchyni má podobné použití jako hlíva ústřičná
- vhodná do polévek
- vhodná je i ke smažení a restování, upravovat max. pět minut
Vůně: houbová
Vzhled: medově až oranžově zabarveného klobouku, který je za vlhka lesklý a lepkavý a má husté, bělavé lupeny a tenký, sametově chlupatý třeň
Čeleď: Čirůvkovité
Sběr: mladé plodnice (kloboučky), období růstu od října do března
Lidové názvy: enoki (v gastronomii)
Signatura: za mrazů zmrzne na kost, ale to jí nijak nevadí, po rozmrznutí pokračuje v růstu (podobně jako hlíva ústřičná a jídášovo ucho)