Smil Václav

Prof. Václav Smil (9.12.1943, Plzeň), kanadský vědec původem z České republiky, po roce 1969 emigroval, emeritní profesor Univerzity of Manitoba ve Winnipegu (Kanada),  znalec v mnoha oborech (ekologie, energetika, demografie, automobilový průmysl, zemědělství nebo historie, patří mezi mezi stovku nejvlivnějších myslitelů světa), kterému naslouchají mu nejbohatší a nejvlivnější lidé světa (např. Bill Gates,  Mark Zuckerberg z Facebooku).

  • navzdory neustálé práci na vlastních textech nachází čas k přečtení zhruba 80 knih ročně
  • V roce 2010 byl podle zahraniční politiky jmenován jedním ze 100 nejlepších globálních myslitelů a v roce 2013 byl jmenován členem Kanadského řádu.
  • http://vaclavsmil.com/, Vaclav.Smil@umanitoba.ca

“Jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to vše v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace. A to jsme my.”

Citát: „základní věc je číst, číst a číst. Protože když čtete, přemýšlíte. A když přemýšlíte, dostáváte nové nápady. Čtení aktivuje části mozku, které žádná jiná činnost aktivovat neumí. Také probouzí představivost. Když se podíváte na fotku Benátek, moc o ní nepřemýšlíte. Ale když o tom čtete, musíte zapojit i představivost. Čtení je něco, co z nás dělá lidi.“

Václav Smíl, názory a myšlenky:

  • Prof. Václav Smíl zásadně nepoužívá Facebook, Twitter ani Skype, nemá mobil, dohnat jej můžete postaru buď osobně, či klasickým telefonem, případně na e-mailu, na moderní technologie má vůbec kritický pohled (nepopírá jejich přínos, ale drží si od nich velký odstup), jde pouze o rudimentární, velmi primitivní inteligenci
  • Spoluzakladatel Microsoftu ho označil za svého nejoblíbenějšího autora a stejnou pozornost Smilovi v posledních měsících věnoval třeba i šéf Facebooku Mark Zuckerberg
  • Jsme fosilní civilizace a ještě dlouho jí zůstaneme (rychlé zastavení nebo radikální změna tohoto současného koloběhu jsou nemožné, vše je provázané), jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to všechno v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace.
  • Trápí ho, co s lidmi dělá internet a jak se chováme k planetě
  • Nelze mít vyvážený pohled na změny klimatu někde mezi, který bere v potaz komplikovanost věci (popirači a hysterie), je to běh na hodně dlouhou trať (stejně tak fosilní paliva neskočí za 5 nebo 10 roků, protože energie budeme potřebovat stále více), energetická spotřeba EU je 150 GJ na osobu a rok, v Africe to je méně než 15 GJ, někde méně než 5 GJ
  • Klimatické změny má v rukou Asie a Afrika (růst populace), nikoliv Evropa a USA
  • Lidé dnes nic nečtou, jsme oběti éry o 140 znacích a všudypřítomných selfie, kdy všechno musí být rychlé a krátké
  • Důležitá je demografie, bude záležet na Africe, kde se do konce století narodí miliarda lidí a ti budou chtít všechnu možnou a dostupnou energii
  • 40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí, to je přece ohromná uhlíková stopa, ohromné množství zbytečně vyprodukované energie a degraduje to naši krajinu
  • Je komické, když mají lidé obavu o změnu klimatu, ale do práce jezdí v SUV, na dovolenou létají na druhou polokouli a moc nepřemýšlí o plýtvání jídlem (část lidí si již uvědomuje, že je nutné udělat změnu)
  • Odhaduje, že spotřeba masa vzroste do roku 2050 o polovinu, zvířata potřebují krmiva, na krmiva potřebujete traktory, traktory potřebují naftu, na hnojiva zase potřebujete zemní plyn atd. totéž platí pro automobilový a letecký průmysl
  • Mýtus kolem zemědělství je, že chování krav ničí přírodu, jenže to platí pouze ve chvíli, kdy je chováte v kotcích a krmíte je kukuřicí a sójovými boby, což je špatně, pokud ale máte krávy na pastvinách, spásají trávu, která není nikým jiným stravitelná (je to efektivní využití určitého zdroje, bez nich bychom to museli odvážet, pálit, zakopávat nebo fermentovat) , co bychom bez zvířat dělai se zbytky, které vyprodukují miliardy obyvatel?
  • Uměle vyrobenými potravinami nelze nasytit svět, je smysluplnější si dát čočkovou polévku místo umělého hamburgeru, v čočce není jen bílkovina, ale má i slupku, která je dobrá na zažívání, jsou tam karbohydráty, uhlovodík, vitaminy, minerály… když z ní jen vymačkáte protein a obarvíte ho řepou, aby to vypadalo jako krvavé hovězí, nikdy se to svou hodnotou nepřiblíží celkovému jídlu
  • Malá část lidí si řekne, že svůj život změní, protože nechtějí škodit planetě. Aby své chování změnila i ta druhá, podstatně větší část společnosti, existuje jedno velmi staré a velmi účinné řešení - cena, cena, cena, musíme zvýšit základní hodnotu všeho, platíme neúměrně nízkou cenu, podceňujeme vodu, energii, jídlo, spotřebiče, protože vůbec nezohledňujeme, jaký to má dopad na životní prostředí
  • Nyní se nacházíme se kdesi na půl cesty mezi svobodným trhem a hlubokou státní intervencí
  • V Československu i v Británii bylo do roku 1954 jídlo na lístky a průměrná rodina tehdy spotřebovala 60 procent svých příjmů na pořízení potravin. Dnes je v EU průměr 18 %, v USA a Kanadě dokonce jen osm procent (plýtvání lze omezit pouze zvýšenou cenou všeho, když jsou věci levné, nemůžeme čekat, že si jich lidé budou vážit)
  • Společnost bohužel nedokáže plánovat racionálně a dlouhodobě, potřebuje otřes, aby si uvědomila, že je potřeba věci dělat jinak. To je historická pravda.
  • V Evropě, v USA, v Japonsku, v Kanadě, všude je úmrtnost vyšší než porodnost, proto v celém západním světě populace vymírají
  • V budoucnu bude navíc mnohem víc lidí trpět demencí a alzheimerem, než jen těch několik procent jako dnes. Bude potřeba pracovníkům v sociálních službách zásadně zvýšit platy, což zároveň silně zatíží rozpočty, hlavně států, které mají nízké daňové sazby. A tohle přijde najednou. V Japonsku už to zažívají. Tohle je jeden z největších problémů západního světa pro příštích 50 let
  • Internet je ne mírně, ale silně negativní. Internetem myslím celou tu velkou skupinu mobilů, sociálních sítí, moderní komunikace. Lidé nečtou, ztrácí se kritické myšlení, pořád koukají do svítících mašinek ve svých rukách, aniž by věděli, jaké je nebe nad nimi.
  • Fakt, že lze manipulovat celé národy a že i inteligentní lidé musí pochybovat, co je pravda a co není, i když to čtete na oficiálních stránkách, je děsuplný
  • Máme tu společnost, v níž i informovaný člověk nebude moct říct, co je pravda a co není, protože tok dezinformací bude tak vysoký, že tomu bude těžké odolat.
  • Elektromobilita, když se podíváte do míst, kde funguje svobodný trh, tak tam elektromobily v podstatě neexistují - ať v Kanadě, nebo v Česku. Všechny předpovědi, jak do roku 2025 bude třetina aut na elektrický pohon, jsou přehnané, řádově přehnané.
  • Na celém světě máme 1,3 miliardy aut se spalovacími motory, za poslední dekádu se prodalo pár milionů elektrických aut. Kdo tvrdí, že do roku 2030 převládne elektřina, mluví nesmysly.
  • Chceme všechno hned,.Říkám tomu Mooreova kletba. Myslíme si, že když lze zdvojnásobit výpočetní výkon každé dva roky, lze to aplikovat na všechno. A proto je to kletba, protože Mooreův zákon platí jen a pouze pro svět počítačů. Není to model na pěstování pšenice, vyrábění aut ani na produkci hliníku.
  • V Brazílii se od roku 1950 spotřeba masa zvýšila čtyřikrát, v Číně vzrostla na téměř dvojnásobek a ve Spojených státech, které žebříčku spotřeby masa dominují, se vyšplhala už na 117 kilogramů masa na osobu za rok. Pastviny a pole, kde se pěstuje krmivo pro dobytek, už teď zabírají 25 % zemského povrchu, který není pokrytý ledem.
  • Po čtvrtstoletí od první klimatické konference v roce 1992 připadá na alternativní energie méně než pět procent. Zatím se ani fúze, ani voda, ani vítr, ani fotovoltaika nejeví jako masové řešení. Musíme aplikovat všechny tyto postupy dohromady a pomalu je vylepšovat.
  • Václav Smíl říká: „Víte, my vším plýtváme - vodou, energií, jídlem… Stačilo by, kdybychom posledních pár desítek let byli šetrnější. Lidé nemusí mít auta se silnými motory, nemusí jezdit na dovolenou do jiného světadílu, nemusí si kupovat investiční byty v cizině. Ale musí jíst. A teď si vezměte, že 40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí. 40 %! To je přece ohromná uhlíková stopa, když se vyhodí čtyřicet procent jídla pro 7,5 miliardy lidí.“
  • Dynamit, telefon, fotografický film a první žárovky. Čtyři věci, které podle Smila odstartovaly největší zlomové období ve vývoji lidstva od zemědělské revoluce.
  • V období mezi lety 1867 a 1914, kdy se zrodila současná společnost závislá na palivech, vědě a technologických inovacích (rozšíření spalovacího motoru, využití elektřiny, neuvěřitelný rozvoj chemických syntéz a zrod nového informačního věku)

Václav Cílek: 2 - 5 % procent populace směřuje k dobrovolné skromnosti a zbytek směřuje k nedobrovolné skromnosti, nebude mít na výběr, shoduje se s názorem prof. Václava Smila o zastropování spotřeby (vody, energie, dopravy - létání letadlem atd.) a vyšší daně za nadspotřebu nebo přídělové hospodaření

Václav Smíl, knihy:

vydal 40 knih, jsou plné zajímavých čísel, která vás většinou překvapí.

  • 2017 : Globální katastrofy a trendy KNIHA ZLÍN ISBN 9788074735288
  • 2017 : Jak se vyrábí dnešní svět: materiály a dematerializace Bizbooks ISBN 9788026506737
  • 2018 : Energie: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-634-6
  • 2018 : Ropa: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-703-9
  • 2019 Growth, (Růst, od mikroorganismů k megaměstům) 664 stran ISBN  0262042835, kniha má téměř 200 000 slov a je syntézou řady jiných studií. Týká se celého světa a jde daleko do minulosti i do budoucnosti.

Zdroj: https://specialy.ihned.cz/c1-66658150-vaclav-smil-na-konci-civilizace

zobrazit více..
Loading...