Banky

Banky

Podíl eura na světových devizových rezervách se během roku 2018 zvýšil o 1,2 % bodu na 20,7 %. Euru se tak podařilo zvrátit klesající trend. Euro je sice stále daleko za americkým dolarem, jehož podíl na rezervách činil 61,7 % pro dolar je to ale dosavadní minimum. 

Hlavními důvody zájmu centrálních bank o kryptoměny a digitální měny postavené na technologii blockchain mohou být nižší náklady, vyšší efektivita, konkurence kryptoměn soukromých subjektů a zajištění bezrizikových plateb pro veřejnost. Stále více se také hovoří o zajištění kyberbezpečnosti. 

Systémové banky (11.2020):  JP Morgan byla z 30 nejvýznamnějších bank, jak je vymezil výbor FSB, jedinou  bankou v kategorii, která musí držet dodatečný kapitál v poměru k aktivům ve výši 2,5 procenta navíc ke stanovené minimální úrovni. Nově se JP Morgan připojí k Citigroup a HSBC v další kategorii, která vyžaduje dvě procenta dodatečného kapitálu. Další americké banky Goldman Sachs a Wells Fargo klesly z kategorie vyžadující 1,5 procenta dodatečného kapitálu do nižší kategorie vyžadující jedno procento. Tato kategorie se vztahuje na 19 z celkem 30 bank. Čínský finanční ústav China Construction Bank naopak postoupil z jednoprocentní kategorie do vyšší, vyžadující 1,5 procenta. Nové kapitálové požadavky vstupují v platnost od ledna 2022. Většina bank má už teď kapitálové rezervy vysoko nad požadavky regulátorů. https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4539806/jp-morgan-uz-neni-systemove-nejdulezitejsi-bankou.html

Cílem centrálních bank je zajišťovat měnovou stabilitu, inflaci či hospodářský růst.

  • Podle Světové banky dosahují průměrné náklady globálních plateb do zahraničí  výše 600 miliard USD 6,84 %. Nové technologie sice tento náklad postupně snižují, ale jen velmi pomalým tempem.  více
  • Finanční instituce stále více využívají cloudových služeb. Motivuje je k tomu zvýšená efektivita, bezpečnost a také snížení nákladů. To představuje bezpečnostní riziko.
  • Kryptoměny nemohou být použity v bankovnictví, protože neumožňují půjčování peněz (úvěry) a další současné finanční instrumenty (mají velkou volatilitu).

Nyní žijeme ve světě "fiat peněz", tedy peněz, které nejsou ničím kryté, jsou státem uzákoněné a centrální banka jich může vytisknout, kolik chce.

Jak konkrétně současný systém funguje? Většina centrálních bank "distribuuje svou měnu bankám přes operace na volném trhu. Na něj ale mají banky přístup pouze v případě, že jsou v dané zemi podnikatelsky aktivní. Musí mít účet u centrální banky a celkově je systém nastaven tak, že vše je drženo v rámci jurisdikce dané centrální banky. Peníze jsou tedy "velmi lokální".
Transakce v jiných měnách se pak vypořádají přes takzvané korespondenční banky. To sebou nese riziko, že protistrana nesplní své závazky včas (riziko likvidity) či dokonce vůbec (riziko týkající se solvence). Problémy pak mohou vyvolávat řetězovou reakci a ohrozit celý systém. A cenu za riziko platí zákazník, buď ve formě vyšších poplatků či zpožděných plateb. 

Trendy v bankovnictví:

Které klíčové banky v Evropě budou půjčovat EU na nový stimulační balík (750 miliard EUR) a za jakých podmínek?

  • V bankovnictví se rutinní činnosti (digitalizace bankovnictví) začínají přesouvat na roboty a umělou inteligenci.
  • Dojde ke konsolidaci bank, větší budou kupovat menší, omezí se počet kamenných poboček.
  • Do bankovnictví dále proniká také robotizace, kognitivní technologie, které se postupně učí napodobovat lidské smysly, a na úplném závěru se objevuje umělá inteligence.
  • Do budoucnosti se asi počet poboček zmenší, spoustu služeb a úkonů mohou klienti udělat právě přes internet případně přes samoobslužné kiosky.
  • S ohledem na vzestup umělé inteligence a kognitivních technologií bude stále důležitější, aby člověk dokázal kombinovat několik dovedností naráz. Aby byl co nejvíce univerzální. Pokud jedním z těchto "umů" bude schopnost práce s technologiemi, tak je to rozhodně něco, co zvýší šanci na získání práce.
  • Na významu získá zaměstnávání lidí na volné noze a jiné flexibilní pracovní síly. Podstatně větší míru zastoupení budou mít formy alternativní, dočasné spolupráce, kdy si budete kupovat třeba jen expertizy na konkrétní úkol. Až bude dokončen, tak vás "zdroj" opustí a půjde pracovat na jiném projektu úplně někam jinam.
  • Bankovní sektor směřuje na celém světě k nulovým a záporným úrokovým sazbám.
  • Čeká nás modernizace zastaralého bankovní sektoru včetně digitálních měn, sektor čeká celková transformace.
  • Situaci ještě zkomplikují technologické firmy a fintechy jako Apple, Alibaba, Revolut nebo N2, které začnou poskytovat finanční služby a v lecčems nahradí tradiční banky. 
  • Treichl (ERSTE) odhaduje, že období nízkých sazeb může trvat i dalších 25 let (2019).
  • Díky koronakrizi bude docházet k urychlení fúzí a akvizic v bankovním sektoru v Evropě.
  • Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
  • Elektronické bankovnictví nyní využívá téměř každý Čech, konkrétně 97 %, ještě v roce 2018 to bylo 82 %. Vyplývá to z průzkumu ČBA, který se uskutečnil na přelomu května a června mezi 1010 respondenty. Osobní kontakt klienta s bankéřem ale bude podle průzkumu nadále důležitou součástí služeb (ČTK, 28.7.2020) .
  • Díky digitalizaci nás čeká nový měnový systém a Pád současného světového měnového systému.

ČNB (Česká národní banka)

ČNB během intervencí z let 2013 až 2017 vytiskla Česká národní banka 2,5 bilionu českých korun (cca třetina českého HDP) a poslala je do bankovního sektoru.

BIS

BIS je označována za centrální banku centrálních bank.

  • Švýcarská centrální banka patří kantonům.

26.10.2020 Švýcarská centrální banka říká, že nadhodnocený švýcarský frank může představovat problém pro švýcarský finanční sektor. Švýcarské banky zatím snášely dopady pandemie dobře (Reuters).

30.9.2020 Švýcarská centrální banka utratila v prvním pololetí 90 mld. CHF na měnové intervence (Bloomberg). 

ECB

Garantem ECB jsou Rotschildovy banky v Británii (pan VK 20.12.2019) více.

Draghi je v čele ECB osm let, z funkce odešel na konci října 2019. Vystřídá ho Christine Lagardeová, která nyní končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF).  ECB jako první z velkých centrálních bank v roce 2012 dosáhla nulových sazeb a od r. 2014 se pohybuje také v záporu (Japonsko). Další centrální banky budou případně už tomuto fenoménu čelí.

Evropská centrální banka, která svou základní úrokovou sazbu (tu, za kterou u ní mohou ukládat peníze běžné komerční banky) má stále v záporných hodnotách, a to na minus 0,4 procenta. ECB však není jediná. Se zápornými sazbami pracuje také švédská Riksbank (-0,25 %), dánská Danmarks Nationalbank (-0,65 %) nebo švýcarská Schweizerische Nationalbank (-0,75 %).

  • Strašákem pro ECB je pokud si nebudou lidé a firmy půjčovat peníze.
  • Co udělá ECB v září 2019?
Kvantitativního uvolňování (QE 2) má relativně malý objem (20 miliard euro měsíčně), na druhou stranu bylo vyhlášeno od 1. listopadu 2019 defacto na dobu neurčitou. Jedná se v prvé řadě o pokles depozitní sazby o 10 bps na -0,50%, atraktivnější TLTRO operace (nižší cena delší maturita) a opatření omezující ztráty bank z důvodu negativního úročení přebytečné likvidity. více


ECB v roce 2015 začala od bank vykupovat státní dluhopisy evropských zemí, tedy de facto tisknout eura a pumpovat je do ekonomiky, podobně jako se to dělo poslední dekádu v USA nebo v Japonsku. 

  • ECB touto formou v letech 2015-2018 skoupila dluhopisy za 2,6 bilionu eur. De facto tím přes banky půjčuje peníze vládám, což je další fenomén, kdy se finanční svět ocitá v nové, neodzkoušené situaci.
  • Tištění peněz si kromě znehodnocení úspor mnozí spojují třeba s tím, že nová eura je třeba někam uložit, a proto poslední dobou tolik rostou ceny akcií nebo nemovitostí. 
  • Draghi argumentují tím, že celková inflace je stále nízká a centrální banka těžko může ekonomický propad jen nečinně sledovat. 
  • Základní úroková sazba ECB je už více než tři roky na nule, depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.  Základní úroková sazba ECB je už více než tři roky na nule, depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.

ECB a program TLTRO3 (program cílených dlouhodobějších refinančních operací, se startem v 9.2019), díky kterému poskytuje ECB bankovnímu sektoru další dávku likviditu na dobu 4 roků (běžně se poskytuje likvidita jen na týden až tři měsíce), předpokládá se objem 350-400 mld. EUR

  • Při čerpání peněz z programu TLTRO2 byla tato prémie -0,4 %.

V roce 2020 se předpokládá další snižování úrokových sazeb o 10 bazických bodů (pokud nepřijde recese).

Konzultace na téma zavedení tzv. "tiered interest rate", ulehčit břemeno, které vyplývá z negativních úrokových sazeb  negativní dopad záporných sazeb na hospodaření bank.

Bulharsko

21.2.2020 Žádost Bulharska o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je jakousi čekárnou na členství v eurozóně, by měla být přezkoumána v červenci. Oznámil to dnes premiér Bojko Borisov, který zároveň vyzval místní banky, aby do té doby pečlivě sledovaly svou kapitálovou přiměřenost, a vyhnuly se tak případným novým překážkám pro přejití eura. 

BOE

Čínská centrální banka (PBOC) 

7.8.2020 Čína: Devizové rezervy ke konci července dosáhly 3,1544 bil. USD (odhad 3,1400 bil. USD. (Bloomberg) 

20.4.2020  Čínská centrální banka dnes už podruhé v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu, aby podpořila domácí ekonomiku. Ta se nyní potýká s negativními důsledky koronaviru. Roční primární úvěrová sazba (LPR), od níž se odvíjejí úrokové sazby, za které komerční banky poskytují úvěry domácnostem a podnikům, klesne na 3,85 z dosavadních 4,05 procenta (ČTK). 

2.1.2020 Čínská centrální banka (PBOC) sníží požadavek výše minimální hotovosti, kterou musí komerční banky držet jako rezervu. Banky tak mají od pondělí k dispozici 800 miliard jüanů (2,6 bilionu Kč), které mohou použít na poskytování úvěrů (Nová Čína, čtk).

FED

Federální rezervní systém USA byl založen v roce 1913, více.

Spotřebitelská poptávka je ve Spojených státech velmi důležitou součástí tvorby hrubého domácího produktu, dlouhodobě představuje 85 % tamního HDP.

Japonsko, Bank of Japan

Založena v říjnu 1882

V dobách největšího ekonomického boomu v 60. letech bylo Japonsko takřka bez dluhů. Dnes je ale hrubý dluh vlády znovu vysoko nad dvojnásobkem ročního ekonomického výkonu, což z Japonska dělá nejzadluženější zemi světa. V hlubokém míru.  Země vycházejícího slunce zažila v 90. letech špatné období, označované za ztracenou dekádu. Po prasknutí burzovní bubliny v roce 1991 se začal ekonomický výkon země snižovat a klesaly i reálné mzdy. Vláda se snažila ekonomiku stimulovat a finanční instituce zachraňovat, takže hora dluhů rychle rostla. Výrazné oživení přitom zůstávalo snem. V roce 2017 tak bylo na vyčíslení zadlužení státu v jenech potřeba číslo s patnácti nulami.

Ultranízké úrokové sazby umožňují emitovat další a další dluhopisy. Navíc v držení státu a centrální banky je tolik aktiv (od dluhopisů přes akcie až po pozemky), že čisté zadlužení je o několik desítek procentních bodů nižší. Většina dluhu je přitom převážně v japonských rukách a země má velké investice v zahraničí. Japonská ekonomika dál patří k nejvyspělejším na světě, a i když stagnuje, pod dluhy se nehroutí. 

Japonsko, čelí již celá 2 desetiletí problémům a výzvám způsobeným velmi nízkými sazbami a s tím spojené ekonomické stagnaci. Guvernér: Haruhiko Kuroda (75), poprvé se ujal úřadu v březnu 2013, kdy si ho vybral premiér Šinzó Abe. Druhé funkční období, jež je pětileté, zahájil 9. 4. 2018. Předsedá devítičlenné radě pro měnovou politiku, ve které dále zasedají dva viceguvernéři a šest členů. Celou radu jmenuje vláda, jejíž rozhodnutí následně stvrzují obě komory japonského parlamentu. Guvernér Bank of Japan (BOJ) významně ovlivňuje hospodářskou politiku tokijské vlády.

18.6.2021 Japonská centrální banka prodlužuje opatření k financování při covidu až do března 2022, cíl 10letých dluhopisů drží okolo 0 % a zavádní nové financování pro změnu klimatu (Bloomberg) 

29.9.2020 Japonská centrální banka snižuje říjnový objem nákupu dluhopisů s plovoucí sazbou na 50 mld. jenů (Bloomberg). 

5.8.2020 Guvernér japonské centrální banky Kuroda: Nejsme v deflaci, která se definuje jako nepřetržité období cenových poklesů. Trvalo to déle, než jsme doufali, ale jsem si jistý, že dosáhneme 2% cíle inflace (Reuters). 

29.7.2020 Amamiya z japonské centrální banky: Prozatím je důležité, aby se hlavní centrální banky držely 2% inflačního cíle. Pokud by BOJ měla dále uvolňovat měnovou politiku, vylučuje možnost prohlubování záporných sazeb. Centrální banky nemohou snížit sazby na -10 % nebo -20 %, takže budou mít více problémů s deflací než inflací (Reuters)

27.4.2020 Japonská centrální banka ponechala měnověpolitickou sazbu na úrovni -0,1 %, potvrdila další nákupy aktiv bez předem daného limitu. HDP Japonska za 2020 očekává mezi -5,0 % až -3,0 % (Bloomberg) Kuroda z BOJ: Japonsko stejně jako v jiných zemích přijalo masivní fiskální stimulační opatření. BOJ také podniká silné měnové uvolňování ... ke kontrole výnosové křivky koupíme tolik státních dluhopisů, kolik bude třeba. V rámci kroků měnové politiky nakupujeme státní dluhopisy. Naše opatření a fiskální pobídky však budou mít také vzájemně se posilující dopad

24.3.2020 Japonská centrální banka zaranžovala dolarovou swapovou facilitu s americkým Fedem v objemu 89,3 mld. USD (Bloomberg) 

2.3.2020 japonská centrální banka poprvé od roku 2016 spustila operaci "gensaki", v jejímž rámci odkoupí dluhopisy japonské vlády za 500 miliard jenů, čímž právě trhům dodá dodatečnou likviditu. "Gensaki" probíhá vedle již běžících podpůrných opatření japonské centrální banky, kterými jsou odkup dluhopisů tamní vlády za 80 bilionů jenů ročně a roční investice šesti bilionů jenů do burzovně obchodovaných fondů.

Banky, zprávy z tisku:

2.8.2021 Banky v EU jsou po pandemii lépe připraveny na vážné hospodářské krize než před 3 lety, a to i v případ nejhoršího scénáře. Vyplývá to z nejnovějších zátěžových testů Evropského bankovního úřadu (EBA). Testy zkoumaly výkon 50 bank v regionu, napsala agentura Bloomberg (ČTK).

28.6,.2021 Banky v eurozóně již zaznamenávají pokles kvality úvěrů a tento trend pravděpodobně zrychlí, jakmile vlády odejmou podpůrná opatření, uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos (Reuters).

4.6.2021 Švýcarská vláda říká, že stávající požadavky na likviditu pro systémově významné banky, jako jsou Credit Suisse a UBS, nejsou dostatečné a nedokázaly by pravděpodobně pokrýt likviditní potřeby v případě nouzového stavu nebo defaultu (Bloomberg).

23.3.2021 Největší švýcarské bance UBS hrozí ve Francii pokuta nejméně 3 mld. EUR. Prokuratura ji viní z toho, že pomáhala bohatým lidem vyhýbat se placení daní, uvedla dnes agentura Reuters. Jde o případ, ve kterém se UBS odvolala proti verdiktu z roku 2019.

1.3.2021 Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS): Prognóza pro dluhopisové výnosy bude záviset na hospodářském vývoji a reakcích centrálních bank. Nedávná nervozita na trzích potvrzuje reflační obchodování, což vrhá zcela nové světlo na vyhlídky pro finanční trhy.

26.2.2021 Centrální banky po celém světě mluví jedním hlasem: Omezovat tištění peněz v brzké době neplánujeme, natož zvyšování úrokových sazeb. Trhy ale jako by jim to nevěřily, konstatuje v analýze agentura Reuters.

Výnosy amerických desetiletých dluhopisů vyrostly ve středu na roční maxima nad 1,4 % a ve čtvrtek se vyhouply dokonce na 1,6 %, přičemž nárůst byl největší za 11 měsíců. Nahoru to táhne i výpůjční náklady států v Evropě nebo Japonsku.

Úvahou v pozadí je teze, že navýšení rozpočtových výdajů v USA a otevírání ekonomik s proočkovaným obyvatelstvem přidá polínka do ohně globální inflace. Centrální banky by tak byly nuceny přistoupit k tomu, čemu se ve finančním slangu říká "taper", tedy omezování stimulů dříve, než jak se nyní zhruba odhaduje.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4615815/Centralni-banky-rikaji-Tisteni-penez-zatim-nekonci--Trhy-to-ale-nekupuji.html

17.2.2021 Počet vydaných platebních karet v Česku vloni stoupl o 800.000 na 13,5 mil. Bezkontaktních karet bylo 12,9 mil. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011 (ČTK) .

11.2.2021 Stačí si vzít prakticky jakýkoliv ukazatel běžně používaný k hodnocení ceny akciového trhu a člověk dojde k závěru, že akcie jsou nebývale drahé. V takové situaci je nejlepší začít stahovat peníze z akcií a připravit si je na nákupy, až to praskne. Jenže ono to také prasknout vůbec nemusí. Centrální banky a vlády ztratily kvůli pandemii zábrany a změnily pravidla hry. Dostaly se do pozice, kdy nafoukly všebublinu, kterou nemohou nechat splasknout. Podle nobelisty Roberta Shillera je proto potřeba se dívat na akciový trh jinak. A ve stejném kontextu je nutné uvažovat i o kryptoměnách. Nadšení z nich potom může rychle opadnout.

Kvůli levným úvěrům přežívají i firmy, které by už dávno zkrachovaly. Na půjčku dosáhnou lidé, kteří by na ni jinak nedosáhli a státy si mohou takřka neomezeně půjčovat. A tak světový dluh roste a loni dosáhl už 365 procent světového HDP. Tedy ke splacení současného dluhu by bylo potřeba použít vše, co se na Zemi vyprodukovalo během jednoho roku, a vynásobit to 3,65krát. Nic by se nesmělo spotřebovat, šlo by to pouze na splacení dluhu. V předlužených ekonomikách se centrální banky dostávají do pasti. Když budou chtít svou politiku normalizovat, riskují tím destabilizaci ekonomiky. Začnou krachovat firmy, vystřelí nezaměstnanost, lidé nesplácí hypotéky. Kolotoč krize se rozjíždí. Nemluvě o tom, že něco takového by už neustály ani státy jako Řecko nebo Itálie.

Když se sesypou akciové burzy, američtí penzisté nebudou mít z čeho žít v důchodu. Loni v březnu při prudkých propadech byla právě jedním z tahounů panika mezi penzisty, kteří začali vybírat své peníze. Mladý člověk může zavřít oči a sednout si na ruce s tím, že statisticky se nejdéle za pár let zase všechno vrátí na předchozí ceny. Jenže to nemůže udělat penzista, který má rok do důchodu.

https://nazory.ihned.cz/c1-66881040-co-kdyz-to-jen-tak-nepraskne-a-akcie-jsou-porad-za-dobrou-cenu-centralni-banky-zmenily-pravidla-hry 

28.1.2021 V loňském roce využilo 9 bank v eurozóně své kapitálové rezervy díky úlevám regulátorů v rámci boje s dopadem koronaviru, uvedla ve čtvrtek ECB (Reuters)

15.1.2021 Banky v eurozóně doposud utrpěly kvůli pandemii určité škody, ale to se může změnit, jakmile budou zrušena oficiální podpůrná opatření, uvedl v pátek nejvyšší orgán dohledu Evropské centrální banky. Banky zaznamenaly pokles špatných úvěrů ve třetím čtvrtletí loňského roku, a to díky bezprecedentním vládním zárukám a moratoriím i podpoře ze strany samotné ECB

12.1.2021 NYT: Řada velkých bank pozastavuje či přehodnocuje posílání příspěvků politickým subjektům. Jiné společnosti už v této souvislosti cílí přímo na zákonodárce, kteří se stavěli proti potvrzení výsledku prezidentské volby, nebo ukončují spolupráci s kampaní končícího prezidenta Donalda Trumpa (ČTK) 

17.12.2020 V brazilském Sao Paulu zemřel v 82 letech nejbohatší bankéř světa a zároveň nejbohatší Brazilec Joseph Safra. Ten pocházel původně z Libanonu a podařilo se mu vybudovat obrovské bankovní impérium, které prosperovalo v mnoha zemích od Brazílie až po Švýcarsko. Podle vyjádření své rodiny Safra zemřel přirozenou smrtí. Jeho společnost měla pobočky kromě Sao Paula například v New Yorku nebo v Ženevě. Magazín Forbes odhadoval hodnotu Safrova majetku v době jeho smrti (10. prosince 2020 - pozn. red.) na závratných 23,2 miliard dolarů (téměř půl bilionu korun). Safra byl s tímto majetkem nejen nejbohatším Brazilcem, ale také nejbohatším bankéřem světa.

Safra se kromě expanze na celosvětovém bankovních trhu velmi zajímal o dění v brazilské židovské komunitě. Jako nejbohatší člověk Brazílie a člen jednoho z nejvlivnějších židovských obchodních klanů neustále podporoval charitativní projekty, budoval komunitní centra a přispíval i na stavbu synagog.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/zemrel-nejbohatsi-banker-sveta-joseph-safra-byl-i-nejmovitejsim-brazilcem.A201217_181049_ln_zahranici_lijk?

17.12.2020 Norská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0 %. Upozornila ale, že zvýšení může přijít dříve, než dosud předjímala (Reuters) 

17.12.2020 Švýcarská centrální banka drží klíčovou sazbu na -0,75 % (Bloomberg)

15.12.2020 Maďarská centrální banka potvrzuje jednodenní sazbu pro depozita na záporné úrovni -0,05 %, hlavní sazba beze změny na úrovni 0,6 % (Reuters)

11.12.2020 Britský nejvyšší soud dal zelenou hromadné žalobě na společnost MasterCard, která prý po dobu 15 let účtovala více než 46 milionům lidí v Británii nadměrné poplatky. Soud tak zavrhl odvolání MasterCardu. Složitá právní pře by mohla dát každému dospělému v Británii nárok na 300 liber, pokud ji firma prohraje. Britský nejvyšší soud v rámci přelomového rozsudku umožnil pokračovat v hromadné žalobě proti vydavateli platebních karet Mastercard za to, že podle stěžovatelů účtoval nadměrné poplatky u milionů karetních transakcí. Žaloba požaduje odškodné 14 mld. GBP, uvedla dnes agentura Reuters

10.12.2020 Banky přisypávají do kotle miliardy na znečišťující fosilní projekty

Téměř pět let poté, co se podepsala Pařížská dohoda o změně klimatu, finanční instituce stále poskytují miliardy dolarů společnostem, které těží a spalují nejvíce znečišťující zdroje na Zemi.

Podle společné zprávy 18 klimatických organizací zveřejněné ve čtvrtek poskytly banky od začátku roku 2016 v půjčkách a zárukách více než 1,6 bilionů dolarů podnikům s fosilními palivy, které plánují a rozvíjejí ropné, plynové a uhelné projekty. U prvních třech bank (Citigroup, Bank of America a JPMorgan Chase) jde dohromady o 295 miliard dolarů.

Tento údaj ale vychází pouze z dat bank a investorů do společností zapojených do 12 energetických projektů, což je daleko od celosvětového rozsahu financování fosilních paliv. Podle Bloombergu se celková částka blíží 3,7 bilionům USD, pokud zahrneme všechny typy korporátních znečišťovatelů.

Podle zprávy, kterou koordinovala německá klimatická skupina Urgewald, má těchto 12 projektů potenciál vyprodukovat nejméně 175 gigatun dalších emisí CO2. To je téměř 75 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, což je množství CO2, které lze podle vědců z Climate Analytics ještě vyprodukovat, aby globální oteplování nepřesáhlo úroveň 1,5 stupně Celsia.

https://www.kurzy.cz/zpravy/570189-banky-prisypavaji-do-kotle-miliardy-na-znecistujici-fosilni-projekty/<br>

10.12.2020 Šéfka ECB Lagardeová říká, že na trh přichází poměrně dost dluhu (Reuters), Lagardeová: Devizový kurz necílíme. Zhodnocování eura je ale důležitým faktorem a my ho budeme velmi pozorně sledovat. Hloubka a trvání druhé vlny pandemie je větší, než se čekalo. Máme dobré důvody se domnívat, že do konce roku 2021 dosáhneme dostatečné skupinové imunity. Ekonomika eurozóny ve 4Q20 klesne odhadem o -2,2 %.

ECB odhaduje inflaci v 2021 na 1,0 %, stejně jako v září, odhad pro rok 2022 je na 1,1 % (proti 1,3 % v září). Odhad pro rok 2023 je na +1,4 % 

10.12.2020 Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána považuje fúzi 3 maďarských bank, kterou má vzniknout 2. největší banka v zemi, za transakci národního strategického zájmu. Spojení proto nebude podléhat kontrole antimonopolních úřadů, vyplývá z vládního rozhodnutí, které dnes vstupuje v platnost a o kterém informovala agentura Reuters (ČTK) 

9.12.2020 Používání hotovosti v Británii již mnoho let klesá, ale poptávka po bankovkách strmě roste. A nikdo vlastně neví, kde peníze končí, píše na svém webu stanice CNN. V pátek skupina britských zákonodárců uvedla, že se "ztratilo" na 50 miliard liber (1,46 bilionu korun), a vyzvala britskou centrální banku (Bank of England), aby záležitost prošetřila.

Peníze "jsou někde schované, ale centrální banka neví kde, proč nebo kdo je skrývá, a ani se nezdá, že by ji to moc zajímalo," uvedla předsedkyně finančního výboru dolní komory britského parlamentu Meg Hillierová. "Je nutné, aby se (centrální banka) více zajímala o to, kde skončilo 50 miliard liber," dodala předsedkyně výboru, který dohlíží na veřejné finance. 

Bankovky v oběhu v Británii dosáhly v červenci rekordního počtu 4,4 miliardy kusů a jejich celková hodnota dosáhla 76,5 miliardy liber (2,23 bilionu korun), uvádí zářijová zpráva Státního auditorského úřadu (NAO), který kontroluje hospodaření ve veřejném sektoru. V roce 2000 bylo přitom v oběhu jen 1,5 miliardy bankovek v hodnotě 24 miliard liber (700 miliard korun). 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4561684/cnn-britska-centralni-banka-nevi-kde-je-50-mld-liber-hotovosti.html<br>

7.12.2020 Akcie Singapore Telecommunications stouply nejvíce za 12 let poté, co firma ve společném podniku s Grab Holdings získala licenci na provozování digitální banky v Singapuru (Bloomberg) 

30.11.2020 MMF vybídl ECB, aby v rámci své odpovědi na zhoršující se ekonomické vyhlídky navýšila program nákupů aktiv a uvažovala o snížení úrokových sazeb (Bloomberg) 

30.11.2020 HSBC by se mohla vzdát svého cíle stát se v USA bankou s plnou nabídkou služeb. Největší evropská banka podle tržní hodnoty údajně uvažuje o odštěpení své americké franšízy drobného bankovnictví (Bloomberg) 

18.11.2020 Věřitelé zkrachovalé německé společnosti Wirecard uplatňují pohledávky v hodnotě minimálně 12,5 miliardy eur (zhruba 330 miliard Kč). Uvedl to dnes německý soud. Věřitelé vznesli své nároky na schůzce s insolvenčním správcem podniku v Mnichově (ČTK)

13.11.2020 Guvernéři FED, ECB a BOE včera v projevech na fóru ECB varovali, že sama vakcína nebude dostatečná pro nápravu ekonomických obtíží, jež pandemie vyvolala a bude potřeba další podpora ze strany vlád a centrálních bank. Inflační data v USA ukázala na meziměsíční stagnaci, očekával se růst o 0,1%. V reakci na to rovněž klesaly výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů, jež se v USA u 10letých dluhopisů předtím dostaly těsně pod 1% hranici. Ropa oslabila k 1% a zlato o 0,5% posílilo.

https://www.kurzy.cz/zpravy/566506-guverneri-fed-ecb-a-boe-vcera-varovali-ze-sama-vakcina-nebude-dostatecna-pro-napravu-ekonomickych/<br>

26.10.2020 Šetření úvěrových podmínek v ČR: Pro čtvrté čtvrtletí 2020 část bankovního trhu avizuje další zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů podnikům a naopak jejich uvolnění u úvěrů domácnostem. Banky očekávají pokračující růst poptávky po krátkodobém provozním financování podniků a snížení poptávky po úvěrech u domácnost (ČNB)

22.10.2020 Izraelská centrální banka rozšíří program nákupů státních dluhopisů o 35 mld. ILS. Izraelská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu beze změny na 0,10 %(Bloomberg) 

9.10.2020 Pandemie koronaviru a zejména nástup její druhé vlny polarizovala bankovní financování českých firem. Zatímco velký a pro banky důvěryhodný byznys se těší historicky nejlevnějším půjčkám, rizikovější podniky bez státních záruk od přepážek často odcházejí s nepořízenou. Právě útlum výše úročeného financování nejistého byznysu přispěl podle analytiků k tomu, že se průměrný úrok z firemních úvěrů koncem prázdnin propadl z letošního únorového maxima 3,37 procenta na rovných 1,5 procenta. To je nejnižší úrok přinejmenším za posledních šestnáct let, po která ČNB tyto statistiky publikuje. Nejvýrazněji přitom zlevnily velké půjčky. "Banky zareagovaly na pokles bezrizikových sazeb a nárůst rizika. Klientům s nižším rizikem půjčují levněji a klientům s vyšším rizikem půjčují buď se zárukou z podpůrných programů, nebo vůbec," říká bankovní expert poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Tak nízké úročení úvěrů podle něho odráželo fakt, že na rizikovější podniky, které si půjčují dráže, se v bankách jednoduše nedostalo.

Jak ukazují statistiky ČNB, průměrná sazba větších firemních půjček nad třicet milionů korun spadla koncem srpna na rekordně nízkých 1,23 procenta z únorových 3,22 procenta. Například v případě menších firemních úvěrů do 7,5 milionu korun naopak průměrná sazba klesla z letošního maxima 4,61 na 3,66 procenta, tedy jen o necelou pětinu.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/firmy-nabiraji-superlevne-uvery-vitezi-velci-hraci-a-podniky-se-statem-v-zadech-1373883?

8.10.2020 Americká banka Citigroup musí zaplatit pokutu 400 milionů dolarů. Podle středečního sdělení Úřadu pro kontrolu měny (OCC) totiž léta nebyla schopna i přes opakovaná upozornění dát do pořádku zjištěné nedostatky v řízení rizik a ve vnitřních kontrolách (ČTK) 

30.9.2020 Švýcarská centrální banka utratila v prvním pololetí 90 mld. CHF na měnové intervence (Bloomberg)  

29.9.2020 JP Morgan zaplatí v USA rekordních 920,2 mil. USD za spoofing, za urovnání vyšetřování její manipulace s trhem při obchodování s dluhopisy a futures na kovy (Bloomberg) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4502477/jpmorgan-zaplati-rekordni-pokutu-1-mld-dolaru-za-spoofing.html<br>

21.9.2020 Cena akcií britské banky HSBC se dnes na hongkongské burze propadla na nejnižší úroveň za čtvrt století po zprávách médií, že firma podobně jako některé další přední finanční instituce po téměř dvě desetiletí prováděla převody velkého množství podezřelých peněz. HSBC je největší evropskou bankou z hlediska objemu aktiv.

Od začátku letošního roku se již jejich cena propadla zhruba o polovinu, upozornil server BBC.
Nynější zprávy médií o praní špinavých peněz prostřednictvím předních světových finančních ústavů včetně HSBC a Standard Chartered se opírají zejména o hlášení bank o podezřelých aktivitách americkému úřadu FinCEN, který spadá pod ministerstvo financí USA a který potírá finanční kriminalitu. Uniklé dokumenty obsahují informace o podezřelých transakcích v hodnotě přes dva biliony dolarů (45 bilionů Kč) z let 1999 až 2017

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4499409/akcie-hsbc-propadly-nejhloubeji-za-25-let-kvuli-rozsahle-podezrelym-transakcim.html<br>

24.4.2020 Hlavní ekonom ECB Lane: K revitalizaci našich ekonomik je zapotřebí nových přístupů, včetně soustředění na zelenou a digitální transformaci (Reuters) 

Guvernér Bank of England Bailey říká, že by byl smrtelný hřích nepodívat se prvně na to, zda Británie také nemůže implementovat záporné úrokové sazby 

24.9.2020 JP Morgan Chase zaplatí okolo 1 mld. USD za urovnání tržní manipulace při obchodování s kovy, futures na kovy a dluhopisy vyšetřované americkými úřady (Bloomberg) 

23.9.2020 JPMorgan Chase & Co. přesouvá zhruba 200 miliard EUR z Británie do Frankfurtu. Jde o vyústění britského odchodu z Evropské unie. Z JPMorgan se tímto posunem stane jedna z největších bank v Německu. Přesun aktiv hodlá americká banka dokončit do konce letošního roku, uvedly zdroje Bloombergu obeznámené s touto záležitostí.

Aktiva míří konkrétně do dceřiné společnosti JPMorgan, která sídlí ve Frankfurtu. Její rozvaha by se touto změnou mohla zvětšit natolik, že by se stala šestou největší bankou v Německu, na základě aktiv největších komerčních bank v loňském roce.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4501484/bloomberg-jpmorgan-se-stava-jednou-z-nejvetsich-bankv-nemecku.html<br>

21.9.2020 Zlomový okamžik pro centrální banky Americký ekonom Barry Eichengreen, který se zabývá hospodářskými dějinami, zdůraznil ve své ceněné studii Zlaté okovy, věnované krachu zlatého standardu v meziválečném období, že zachování systému znemožnily důležité politické a společenské změny, zejména rozšíření volebního práva. Elektoráty už nebyly ochotné snášet fiskální přísnost, kterou lpění na zlatém standardu vyžadovalo.

Přetrvávající režim měnové politiky byl rozmetán novou politickou realitou. Některé země, například Spojené státy a Velká Británie, se nové realitě rychle přizpůsobily a jejich ekonomikám se dařilo. Jiné, třeba Francie a Švýcarsko, reagovaly pomalu a pocítily důsledky.
Dnes se centrální banky blíží do situace nových "zlatých okovů". Globální finanční krize, změna klimatu a pandemie COVID-19 za více než deset let přetvořily prostředí, v němž působí - a veřejné mínění není na jejich straně.

Změna společnosti
Obzvlášť zřetelné jsou dvě změny nálad. Zaprvé, ve veřejnosti existuje široká shoda, že globální oteplování je reálné a že poškozování životního prostředí je vážná hrozba. Mnozí jsou přesvědčeni, že vlády - včetně centrálních bank - musí pro zvládnutí těchto problémů udělat vše.
Zadruhé, reakce centrálních bank na finanční krizi a pandemii vyvolaly obří vzestupy nerovnosti bohatství. Snížením měnověpolitických sazeb na nulu či ještě níž a nákupy rozsáhlých objemů státních dluhopisů centrální banky tlačí dolů úrokové sazby podél výnosové křivky na bezprecedentně nízké úrovně. V některých zemích, zejména v Německu, výnosy u všech splatností státního dluhu klesly pod nulu.
Přestože tato opatření měla zásadní význam pro zoufale potřebné vzpružení ekonomiky, dosáhla zvýšení cen prakticky všech aktiv, včetně akcií, dluhopisů a obytných nemovitostí. Právě tak měnová politika funguje. Značná část veřejnosti ale považuje za hrubě nespravedlivé, že zatímco mnohé v důsledku těchto dvou krizí sužuje nezaměstnanost a ekonomické těžkosti, vlastníci aktiv si připisují nadměrné přínosy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4495921/zlomovy-okamzik-pro-centralni-banky.html

18.9.2020 Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 19 miliard Kč na 26,57 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci června činila 8,376 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 829 miliard korun. Zisk z finanční a provozní činnosti bank klesl koncem června meziročně o 4,64 miliardy na 95,12 miliardy korun. Úrokové výnosy se snížily o 2,4 miliardy na 107,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim klesly o 1,4 miliardy na 20,9 miliardy korun. (ČTK) 

31.8.2020 Čtyři z pěti největších čínských státních bank za pololetí vykázaly největší propad zisku za nejméně desetiletí. Rezervy na ztrátové úvěry, které se vrší vlivem pandemie nemoci covid-19, zvýšily o 27 až 97 % (ČTK) 

26.8.2020 Zisk bank ve Spojených státech ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o 70 % na 18,8 miliardy USD (415,4 miliardy Kč), uvedla Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC). Nízká úroková sazba a nejistota vyvolaná pandemií nemoci covid-19 těžce dopadá na malé i velké banky. V prvním čtvrtletí se zisky amerických bank snížily o 69,6 % (ČTK) 

7.8.2020 Čína: Devizové rezervy ke konci července dosáhly 3,1544 bil. USD (odhad 3,1400 bil. USD (Bloomberg) Devizové rezervy ČNB ke konci června dosáhly 133,19 mld. EUR proti rev. 135,20 mld. ke konci června (Reuters) 

29.7.2020 Trojice největších evropských bank se připravuje na zhoršení ekonomiky ve druhé polovině roku. A tentokrát už nemůže počítat s tím, že tvrdý dopad zmírní boom v obchodování.

Španělská Banco Santander se poprvé za svou 163letou historii dostala do ztráty poté, co odepsala aktiva ve výši 14,8 miliardy USD. Zisk před zdaněním banky Barclays klesl o 77 % a její divize na kreditní karty zaznamenala ztrátu. Správa aktiv Deutsche Bank a retailové bankovnictví vykázaly nižší výnosy. A zatímco si obchodníci v Barclays a Deutsche Bank užívali hvězdného čtvrtletí, ředitelé obou bank varovali, že tyto zisky ve druhé polovině pravděpodobně klesnou.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4462247/evropske-banky-se-pripravuji-na-tvrde-casy-spasa-tentokrat-neprijde.html

29.7.2020 Amamiya z japonské centrální banky: Prozatím je důležité, aby se hlavní centrální banky držely 2% inflačního cíle. Pokud by BOJ měla dále uvolňovat měnovou politiku, vylučuje možnost prohlubování záporných sazeb. Centrální banky nemohou snížit sazby na -10 % nebo -20 %, takže budou mít více problémů s deflací než inflací (Reuters)

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes kvůli koronavirové krizi zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Japonska na negativní ze stabilního. Signalizovala tak, že by v budoucnosti mohla přikročit ke snížení úvěrového ratingu země, který prozatím potvrdila na stupni A (ČTK) 

28.7.2020 Elektronické bankovnictví nyní využívá téměř každý Čech, konkrétně 97 %, ještě v roce 2018 to bylo 82 %. Vyplývá to z průzkumu ČBA, který se uskutečnil na přelomu května a června mezi 1010 respondenty. Osobní kontakt klienta s bankéřem ale bude podle průzkumu nadále důležitou součástí služeb (ČTK)

17.6.2020 Zisk bank ve Spojených státech v prvním čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o 69,6 procenta na 18,5 miliardy USD (437,1 miliardy Kč). Banky pocítily dopad koronavirové pandemie. Zhoršení ekonomické aktivity způsobilo, že dlužníci začali mít problémy se splácením úvěrů a banky musely vyčlenit miliardy dolarů do rezerv na ztrátové úvěry. Zisk klesl více než polovině bank. Zhruba 7,3 procenta jich pak skončilo ve ztrátě. (ČTK)

Banky na pokrytí budoucích očekávaných ztrát z úvěrů daly stranou 38,8 miliardy USD. To bylo o téměř 280 procent více než loni. Počet úvěrů, které banky označují za nesplácené, vzrostl o 15 procent. Počet takzvaných problematických bank na tajném seznamu FDIC se v prvním čtvrtletí zvýšil o tři na 54. Vzrostl tak poprvé od roku 2011, napsala agentura Reuters.

15.6.2020 FED právě oznámil, že začne nakupovat široké portfolio amerických korporátních dluhopisů (Bloomberg)   

5.6.2020 V důsledku pandemie COVID-19 se zhroutila produkce, a tak si mnozí kladou otázku, kam až lze na podporu ekonomiky napnout měnovou politiku. Pro Federální rezervní systém USA zřejmě představují účinnou mez záporné úrokové sazby, nejen proto, že je taková politika technicky neproveditelná, ale i proto, že by byla politicky nepřijatelná. Přesto se zdá, že pro Evropskou centrální banku (ECB) a její protějšky v Británii (BOE) a Japonsku (BOJ) žádná mez neexistuje.

  • Proslulý slib bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho, že na podporu eura udělá, "cokoli bude zapotřebí," se teď stal mantrou všech tvůrců politik zápasících se současnou krizí. Nebylo by ale lepší tento závazek splnit rozšířením fiskální politiky? Budeme-li parafrázovat předsedu Fedu Jeroma Powella, centrální banky mají výpůjční, ne kupní sílu - a zapotřebí jsou výdaje, tedy kupní síla.
  • Fiskální expanze by měla mít dva prvořadé cíle. Zaprvé musí pomoci jednotlivcům, domácnostem a firmám přestát krizi. V tomto ohledu jsou fiskální opatření zavedená v USA a dalších vyspělých ekonomikách trefou do černého. 

29.5.2020 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků (ČTK)

28.5.2020 Polská centrální banka snižuje lombardní sazbu na 0,5 % z 1 %, diskontní sazbu snižuje na 0,12 % z 0,6 %. Polská centrální banka snižuje hlavní úrokovou sazbu o 40 bps. na 0,1 % (Reuters) 

20.5.2020 Řecké banky si masivně půjčují finance z Evropské centrální banky (ECB). Snaží se tak zajistit dostatek likvidity a podpořit restart řecké ekonomiky (The Capitals)

7.5.2020 Norská centrální banka snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na nulu (rekordní minimum) z 0,25 % (Reuters) 

Česká národní banka dnes nečekaně výrazně snížila základní úrokovou sazbu a předpověděla, že tuzemská ekonomika spadne v letošním roce o 8 %. Jde o třetí výrazné snížení 

28.4.2020 Guvernér Bank of Japan Kuroda říká, že stav globální ekonomiky se prudce zhoršuje. Japonský finanční systém zůstává jako celek stabilní, protože banky mají dostatečné kapitálové polštáře (Reuters)

24.4.2020 Ruská centrální banka snižuje hlavní úrokovou sazbu na 5,5 % (Reuters)  

21.4.2020 Fitch zhoršila svůj pohled na 10 evropských bank (Cooperative Bank, Close Brothers a Metro Bank v Británii, Commerzbank v Německu, švédské Swedbank, Gruppo Bancario Iccrea v Itálii, Credit Europe Bank v Nizozemsku a bankovním skupinám na Kypru, ve Španělsku a v Lucembursku) a varovala před dalším snižováním (CNBC)

15.4.2020 Moody´s snižuje výhled na slovenský bankovní systém na negativní z pozitivního Moody´s ponechává stabilní výhled na český bankovní systém (Reuters)

9.4.2020 Britská centrální banka bude na dočasné bázi přímo financovat dodatečné výdajové potřeby britské vlády. Ta se tak nebude moci uchylovat na trh s dluhopisy. Vláda navýší svůj účet u centrální banky (Ways and Means facility) ze 400 mln. GBP na dosud neznámou částku (FT)

7.4.2020 Maďarská centrální banka zvyšuje jednodenní a jednotýdenní úrokovou sazbu pro kolaterizované úvěry na 1,85 % z 0,9 %. Hlavní úrokovou sazbu ponechává beze změny na 0,9 %. Také zahájí nákupy státních dluhopisů na sekundárním trhu (Reuters)

26.3.2020 Evropská centrální banka (ECB) zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. ECB to uvedla v noci na dnešek. Nově už nebude uplatňovat limit 750 miliard eur (20,6 bilionu Kč), který si pro nákupy dluhopisů kvůli pandemii způsobené koronavirem sama stanovila.

25.3.2020 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) dnes vyzval platební společnosti, aby usnadnily bezkontaktní platby, a pomohly tak omezit šíření koronaviru. Vydavatel platebních karet Mastercard už zvedl horní limit pro placení kartou bez zadávání kódu PIN ve 29 převážně evropských zemích (ČTK)

24.3.2020 Premiér Babiš: ČNB získává podobné pravomoci jako Fed nebo ECB. Možnost vstupovat na dluhopisový trh. Všechny ostatní kroky budou v její kompetenci (Reuters)

Maďarská centrální banka s okamžitou platností sprostí banky požadavků na kapitálové rezervy, na podporu likvidity zavádí nový dlouhodobý úvěrový nástroj s fixní sazbou, dostupný v neomezeném množství (Reuters)

24.3.2020 Americká centrální banka Fed v pondělí oznámila řadu opatření, které fakticky znamenají bezlimitní a časově neomezenou podporu ekonomiky. Fed bude nově nakupovat státní dluhopisy (US Treasury) a dluhopisy navázané na hypotéky (MBS) v takovém objemu, aby zajistil hladké fungování trhu a měnové politiky. Tím se nahradí dosavadní program QE oznámený minulý týden (700 mld. USD = 500 mld. v US Treasury + 200 mld. v MBS). Nově Fed začne kupovat i další dluhopisy navázané na hypotéky (Agency mortgage-backed securities). Dále Fed spustí několik různých programů, které podpoří financování všech typů úvěrů firmám a domácnostem, včetně spotřebních úvěrů. Dále různou formou podpoří dluhové financování všech municipalit (členské státy a města) v USA. V rámci zmíněných programů Fed nebude kupovat jen dluhopisy firem, ale i ETF fondy, které jsou zaměřeny na kvalitní korporátní dluhopisy v USA (Investment Grade Corporate Bonds). Jde o bezprecedentní krok, kdy Fed oznámil, že do systému pošle tak velkou monetární injekci, jak uzná za vhodné, že je to třeba.

19.3.2020 Britská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,1 procenta, což je nejníže v historii. Teprve před týdnem přitom Bank of England úrok snížila o půl procentního bodu na 0,25 procenta, aby zmírnila negativní dopady krize kolem koronaviru na ekonomiku. Banka dnes také uvedla, že prohloubí nákupy dluhopisů, aby tak posílila likviditu

Americká centrální banka (Fed) se dohodla s dalšími devíti zahraničními centrálními bankami na swapových operacích, v jejichž rámci od nich bude přijímat cizí měny a poskytovat za ně dolary (ČTK)

19.3.2020 ECB po mimořádném zasedání oznámila plán na mákup dluhopisů v dodatečném objemu 750 mld. EUR. Veškeré dodatečné nákupy aktiv budou uskutečněny v tomto roce (FT)

18.3.2020 Polská centrální banka se připojila k sesterským institucím ve světě a včera večer na svém neměnovém zasedání snížila hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů - tedy na 1 % 

16.3.2020 Newyorský Fed říká, že dnes odpoledne tamního času provede dodatečnou jednodenní repo operaci v objemu 500 miliard USD (CNBC)

16.3.2020 Japonská a australská centrální banka následovaly centrální banku USA a podnikly kroky na podporu svých ekonomik bojujících s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem. BOJ rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalšího majetku a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti (ČTK)

15.3.2020 15.3.2020 Fed snížil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 % a zahajuje masivní program kvantitativního uvolňování ve výši 700 mld. USD. Chce tak ochránit americkou ekonomiku před ekonomickými dopady epidemie nového koronaviru

3.3.2020 Fed snižuje základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na rozmezí 1,00 - 1,25 %. Říká, že virus představuje rozvíjející se riziko


zobrazit více..
Loading...