Černé díry

Černé díry

Sagittarius A je název supermasivní černé díry nacházející se v samém centru naší Mléčné dráhy, kolem něj krouží šest objektů, které se nepodobají ničemu, co lidé kdy ve vesmíru spatřili. 

Supermasivní černá díra v jádru Mléčné dráhy, je to sice monstrum o hmotnosti přes 4 miliony Sluncí, ale zároveň je to monstrum velmi líné. Astronomové si ale všimli, že asi tak v posledních dvaceti letech se s touto obří černou dírou něco děje. Frekvence všech záblesků od Sagittarius A* je v podstatě stále stejná, zhruba od léta 2014 přibývají jasnější záblesky.

  • G1 a G2 vypadají sice jako plyn, ale chovají se jako hvězdy a byly objeveny další 4 G tělesa
  • všechny G objekty mají velmi různé oběžné dráhy, které si nejsou v ničem podobné. Délka oběhu se liší od 170 let do 1600 let.  

S0-2 je hvězda, která krouží v blízkosti černé díry a v roce 2019 proletěla v její zatím největší blízkosti. To mohlo podle některých vědců nastartovat procesy v samotném Sagittariu A.

10.4.2021 Co když černé díry, všichno pohlcující gravitační monstra vesmíru, nejsou vlastně vůbec černé nebo dokonce ani díry? Nová teorie naznačuje, že černé díry mohou být temné hvězdy s centry extrémně husté exotické hmoty. To by mohlo pomoci vysvětlit jedno z největších tajemství vesmíru. Původ a povahu temné hmoty.

Černé díry jsou reálnými příklady obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Jsou to místa ve vesmíru, kde enormně husté množství hmoty napíná strukturu prostoru a času až k jeho hranici a vytváří nekonečně hlubokou gravitační studnu, které neunikne ani světlo - odtud také název "černá díra".

Vědci věří, že ve středu každé černé díry leží nekonečně malý a hustý bod zvaný singularita. Gravitace je tam tak silná, že tvoří horizont událostí, který ji obklopuje, kde gravitační síla překonává dokonce i rychlost světla.

Při nekonečně malých singularitách se fyzikální zákony rozpadají. Zde se totiž setkávají rozpory mezi teorií relativity a zákony kvantové fyziky. Studiem povahy černých děr vědci doufají, že spojí tato dvě pole do jednotné teorie kvantové gravitace.

A kde je tedy problém? Singularita se zdá být fyzicky nemožná, protože hmota není schopná se zhroutit do nekonečně malého bodu.

https://veda.instory.cz/1620-nova-teorie-naznacuje-ze-cerne-diry-nemuseji-byt-cerne-dokonce-to-nemuseji-byt-ani-diry.html?

18.3.2021 Obrovská černá díra putuje vzdálenou galaxií rychlostí přibližně 176 000 km za hodinu. Vědci z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku pozorovali neklidnou černou díru v galaxii J0437 + 2456, která leží asi 230 milionů světelných let od Země.

  • Týmu vědců není jasné, proč se černá díra pohybuje, protože tyto kosmické objekty jsou obvykle stacionární, ale možná se jedná o sloučení dvou děr nebo nezjištěnou druhou černou díru v pozorování. "Možná pozorujeme následky sloučení dvou supermasivních černých děr."
  • Výsledek takového sloučení může způsobit, že se novorozená černá díra odrazí a je možné ji sledovat při zpětném rázu nebo při opětovném usazování. Vědci již dlouho předpokládali, že se vesmírem mohou pohybovat různé kosmické zvláštnosti, ale chytit je přímo při činu se ukázalo jako téměř nemožné.
  • Nejnovější objev je však dosud nejjasnějším případem supermasivní černé díry v pohybu. "Neočekáváme, že se supermasivní černé díry budou vesmírem pohybovat, většinou leží ve středu dané galaxie.
  • Tým zahájil práci průzkumem 10 vzdálených galaxií, ve kterých superhmotné černé díry leží, a konkrétně těch, které obsahují vodu v jejich akrečních discích - spirálových strukturách, které se otáčejí dovnitř směrem k černé díře. Když voda obíhá kolem černé díry, vysílá tento obr laserový paprsek rádiového světla známý jako maser. 
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/3001-supermasivni-cerna-dira-o-hmotnosti-tri-milionu-slunci-se-pohybuje-velkou-rychlosti-vesmirem.html?

20.2.2021 První černá díra, která byla kdy objevena, je masivnější, než se dříve myslelo. Cygnus X-1 je nejtěžší hvězdná černá díra pozorovaná bez použití gravitačních vln. Nová pozorování dvojice černá díra - hvězda zvaná Cygnus X-1 naznačují, že černá díra váží asi 21krát více než slunce - téměř 1,5krát těžší než minulé odhady. Aktualizovaná hmota astronomy přehodnocuje, jak se vyvíjejí některé hvězdy tvořící černou díru. Pro hvězdnou nebo hvězdnou černou díru, která existuje v Mléčné dráze, musí její mateřská hvězda vrhat méně hmoty hvězdnými větry, než se očekávalo.

Nová pozorování naznačují, že Cygnus X-1 je od Země asi 7 200 světelných let, spíše než předchozí odhad asi 6 000 světelných let. To znamená, že hvězda v Cygnus X-1 je ještě jasnější, a proto větší, než si astronomové mysleli. Hvězda váží asi 40,6 sluncí, odhadují vědci. Černá díra musí být také hmotnější, aby bylo možné vysvětlit její gravitační přetahování na tak hmotnou hvězdu. Vědci tvrdí, že černá díra váží asi 21,2 sluncí - což je mnohem větší váha než dříve odhadovaných 14,8 slunečních hmot.

https://www.sciencenews.org/article/first-black-hole-discovery-cygnus-massive

6.10.2020 Nobelova cena za fyziku udělena Za to, že svět přesvědčili o existenci černých děr, byla dnes udělena Nobelova cena za fyziku třem významným vědcům. Cenu tak získali odborníci, kteří se věnují různým aspektům výzkumu těchto výjimečných vesmírných objektů. Výzkum supermasivních vesmírných těles je v současné době velice oblíbený. Letošní ocenění si rozdělili anglický fyzik a matematik Sir Roger Penrose (*1931) za svou predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity, německý astrofyzik Reinhard Genzel (*1952) a americká astronomka a profesorka na katedře fyziky a astronomie na University of California Andrea Mia Ghez (*1965).

Penrose získal za svou práci celou polovinu ceny, Genzel a Ghez si druhou polovinu ceny rozdělili za objev supermasivního objektu v centru naší galaxie.

https://21stoleti.cz/2020/10/06/nobelova-cena-za-fyziku-udelena/#

21.4.2020 Kvazar J135246.37+423923.5 (kvasary jsou nesmírně aktivní galaktická jádra, která chrlí do vesmíru ohromné množství energie) s hmotností 8,6 miliard Sluncí odpálil gigantický výtrysk. Tento kvasar pohání supermasivní černá díra o hmotnosti 8,6 miliard Sluncí, tedy zhruba 2 000× větší než je černá díra ve středu naší Galaxie a přibližně o 50 % hmotnější než známá černá díra v galaxii Messier 87. Zmíněný výtrysk se prohnal domovskou galaxií kvasaru rychlostí 13 procent rychlosti světla

20.3.2020 Tým francouzských a belgických astronomů potvrzuje, že z naší galaktické supermasivní černé díry, označované Sagittarius A*, častěji tryskají silnější záblesky záření. Mezi lety 1999 a 2015 jsme detekovali celkem 107 takových záblesků. Astronomové teď ve své nové studii přidali dalších 14 záblesků, které jsme pozorovali mezi lety 2016 a 2018.


zobrazit více..
Loading...