Civilizace

Civilizace

Nová studie zjistila, že tektonika (část geologie zabývající se poruchami zemské kůry) zemských desek byla vyvolána intenzivním bombardováním meteority. Díky tomu došlo k přeměně horkého prapůvodního kašovitého povrchu na současnou členitou krajinu. 

  • Klima na planete zásadně ovlivňovalo vývoj lidských civilizací (voda, sucho, teploty, glaciál a interglaciál atd.)

Člověk se na planetě podle vědců pohybuje min. 250 000 roků. První velká expanze člověka v poslední glaciálu nastala podstatně dříve před příchodem zemědělství, a to už v době před 60 až 80 tisíci lety. Předkové z éry před neolitem žili zřejmě jakýmsi polokočovným způsobem, to znamená, že se podle sezóny pohybovali mezi několika stanovišti. Neolitická revoluce se tudíž nekonala. Část roku tak skupiny obyvatel strávily jako lovci a sběrači, další lidé pak v malém měřítku zasvětili svůj volný čas hospodaření a sklizni rostlin, které se urodily.

Platón, každých cca 5000 roků je civilizace resetována a začíná od nuly, nulového bodu.    

  • Člověk historie, vývoj člověka. 
  • Před 42 000 lety (Laschamp Event, geomagnetická exkurze) došlo k obrácení magnetického pole Země. Odpovídá tomu aspoň nová analýza nálezu zkamenělých tří prstenců. Tento obrat magnetického pole by byl devastující, vytvořil by naprosto extrémní počasí a nejspíše by vedl k vyhynutí velkých savců a našich předků jako například Neandrtálců (4.6.2021). 
  • Jedno z nejzachovalejších sídlišť tohoto typu (okolo ohnišť budovali primitivní chatrče a vybírali si místa u vodních zdrojů nebo na vyvýšeninách) pyšnícím se stářím 25 až 30 tisíc let v glaciálu najdeme i v Dolních Věstonicích nedaleko Mikulova
  • Hradba okolo Jericha je pravděpodobně o 4 tisíce let starší než egyptské pyramidy. Je to nejdéle nepřetržitě osídlené město v historii, období 8350-7370 let př. n. l. už v místě existovala osada pokrývající plochu 40 000 m².
  • Městský stát Khambhátu, cca 5000 let př. n. l., což by znamenalo, že tohle "bájné" město by bylo starší, než celá mezopotámská civilizace (11.1.2021), před cca 20 000 roky byla hladina Arabského moře o cca 100 metrů níže než dnes. 
  • Sodomu a Gomoru pravděpodobně zničil meteorit, který vybuchl nad zemí (podobně jak Tunguzka v Rusku, 1908).
  • Minulé civilizace, např. Mezopotámie, Severní Afrika, údolí Indu, podle názoru Jana Pokorného všechny tyto civilizace vyschly. Co je přitom podstatné, že nepálily fosilní paliva, nepoužívaly uhlí, nezvyšovaly tedy koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. A beztak vyschly. Hlavní příčina vysychání je špatné hospodaření s vodou a s vegetací v krajině.
  • Mohendžodaro obývané v letech 3000 až 2000 let př. n. l., je překvapující nejen vyspělosti jeho obyvatel, ale i jejich náhlým koncem. Jako by kultura sídlící na břehu řeky Indu v dnešním Pákistánu uprostřed svého největšího rozkvětu náhle přestala existovat (pravěké město pohltil silný žár způsobený výbuchem. "Teplota tu dosáhla minimálně 1500 stupňů Celsia). Lidé z Mohendžodara byli vystaveni silné radiaci! V desítkách zkoumaných koster bylo zjištěno asi padesátinásobně vyšší množství radiace, než je běžné. více Obyvatelé pákistánského Mohendžo-Dara mají už před 4500 lety pod ulicemi kanalizaci, ve svých domech používají splachovací záchody a koupelny! Slavná éra tohoto místa ale náhle končí 1900 let před naším letopočtem! Staroindické legendy prý znají odpověď. Někdy kolem roku 1500 před naším letopočtem údajně do této oblasti přijíždí vojsko boha války Indry a zničí 90 pevností a stejný počet hradů! Na jeho zdech z hliněných cihel jsou stopy obrovského žáru, stejně jako na 30 000 zde nalezených znetvořených kostrách! V okolí je také značně vysoká radiace! Mohlo zde v minulosti dojít k nějakému atomovému výbuchu? 
  • https://enigmaplus.cz/mohendzo-daro-metropole-jez-predbehla-svou-dobu/?
  • Tajemné město URUK,  (230 km na jihovýchod od iráckého Bagdádu) v Mezopotámii
  • Už v Mezopotámii před 4500 lety byly spory o vodu, sucho a teplo bylo také příčinou společenského kolapsu mayské civilizace říká prof. Petr Sklenička.
  • Peruánské lokalita Caral existovala současně s civilizacemi starého Egypta či Mezopotámie .
  • Kniha Green History of the World, tedy Zelená historie světa, kterou napsal archeolog Clive Ponting. V 65 letech mu došlo, že se většinou civilizace vyčerpaly samy. Zeslábly a potom je přemohli nějací nájezdní barbaři. Vezměte si třeba Řím.
  • Cyklický zánik civilizací.
  • Civilizační modely podle prof. Petera Staňka.
  • Studiem civilizací se také věnuje egyptolog prof. Miroslav Bátra.
  • Historie Sahary.
  • Atlantida

Za pluhem přichází déšť (Rain follows the plow), které vycházelo z pavědecké teorie tvrdící, že příchod civilizace je schopen měnit klima a vyprahlé polopouštní kraje lze pravidelným obděláváním "přeorat" v rozkvetlou zahradu. Tisíce lidí přilákal na Velké pláně slib federální vlády dát každému zájemci 65 hektarů (později dvakrát tolik) půdy zdarma. Více na: 

Pyramidy v Egyptě
Pyramidy v Egyptě

Existuje jen jeden Bůh, v každé fázi se mění jeho zvířecí podoba - má jiné vlastnosti a jiná jména zvířetníku. (to je jeden z pohledů, jak vnímat Univerzum a jeho koloběh).

Zajímavost: Připálené zbytky placek (velmi podobné nekvašeným plochým chlebům, připomínající dnešní pitu nebo indické čapátí) objevené na kamenech z jordánského naleziště Šubajka 1 v Černé poušti dokládají, že pečivo se na světě vyskytlo už před více než 14 tisíci lety. Jedná se o nejstarší doklad pečení chleba, který je o to zajímavější, že pečivo se objevilo nejméně čtyři tisíce let před vznikem zemědělství. Chlebové placky byli pečené na rozpálených kamenech, měli oříškovou, mírně nahořklou chuť a vyráběli se s divokých obilovin pšenice, ječmene a ovsa. Více

  • Lidé znali obilí před více jak 30 000 roky.

Potopa světa před cca 11 - 13000 roky

Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možné zatopení Černého moře, kde byla hladina o cca 80 m nižší (Noe potopa světa).

Hypotéza "Noemovy potopy", náhlé zaplavení oblasti Černého moře v raném holocénu (Ryan & Pitman, 1989; Ryan et al., 2003).

  • Hladina jezera (Černé moře) 80 m pod dnešní úrovní moře.
  • Katastrofické zaplavení přes Bosporskou úžinu před cca. 9400 lety nebo dříve (před 15 -11 tisíci roky) díky rychlému vzestupu hladiny oceánu během holocénu

Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země.  (26.7.2020)

Období, jemuž říkáme mladší dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní. 

Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let..

  • Tavené sklo (vytvořené při teplotách vyšších než 2200 stupňů Celsia, které nemohly být důsledkem požárů, vulkanismu nebo meteoritického toku, ale pouze kosmickým dopadem), nanodiamanty, mikrokuličky a uhlíky byli nalezeny v Severní Americe, Evropě a Tell Abu Hureyra (Sýrie), mohla to být však i návštěva mimozemské civilizace spojené s odvozem zlata (mladší dryas období před 12 900 roky) .
  • https://phys.org/news/2014-08-year-old-nanodiamonds-multiple-continents.html

Tell Abu Hureyra (Sýrie), leží v severní části země v údolí řeky Eufrat zaplavené umělým jezerem. jedno z prvních míst v lidské historii, kde se do té doby kočovní lidé usadili a začali trvale pěstovat plodiny. na sklonku nejmladší doby ledové, tedy asi před 12,8 tisíci let, zřejmě zasáhla doslova kosmická katastrofa. Vědci zde v příslušné vrstvě kromě obilí a zrn odhalili také množství kousků taveného skla, nanodiamantů, mikrokuliček a uhlíků. To jsou stopy dramatu, při kterém působily vysoké teploty a tlaky. Podle vědců sem tehdy dopadl jeden z úlomků komety, která zřejmě v této době přiletěla k Zemi a explodovala v atmosféře. Tato událost postihla lidské populace po celém světě a zřejmě vedla k náhlému ochlazení v době, kdy se Země oteplovala z nejmladší doby ledové. více

ZEP TEPI, Počátek Času, kdy Éset a Usírev stvořili Nil, tuto zemi a její obyvatele. Změny na konci této doby ledové kolem roku 10.500 př.n.l., kdy mimořádně vysoké záplavy pokryly povodňovou oblast a zničily všechno v údolí Nilu a v jeho deltě. Byl začátek oteplení.

  1. ZEP tepi prvopočátek časů - jarní bod rovnodennosti, 10500 př. n.l. (věk Lva) - Sfinga, poprvé se objevil Sírius, čeká nás tedy nový bod rovnodennosti ve věku Vodnáře, který nastává nyní??
  2. Noe (duchovní odklon lidstva) a jeho příběh spojený s potopou světa, může být symbolikou zásahu vyšší inteligence do vývoje na zemi (podle prof. Bárty v té době nefungoval Golfský proud - pumpa naší planety).

Planeta dýchá pulsuje (je živá) a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jedno a 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věk Lva a Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

Göbekli Tepe cca 10 000 př. n. l. (východní Turecko, vznikla v období počínajícího Driasu, kdy během 50 let došlo k propadu teplot o 5 - 8 °C) radiokarbonová metoda určila věk této impozantní stavby zcela přesně, vznikl v době 9600 př. n. l. (byli zde vytesány obrazy lva do kamene). Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe (česky "Břichatý kopec") na hranici Sýrie a Turecka, snad už z 10. tisíciletí př. n. l. Stavbu tvoří vápencové pilíře, z nichž řada váží desítky tun. V okolí objeveno mnoho pozoruhodných nálezů, včetně nejstarší sochy člověka v životní velikosti

Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)  

EVENT 8200,  6 200 př.n.l. došlo k rychlému ochlazení.

Cca 6 000 př.n.l. kolaps zelené Sahary, nedostatek vody, výrazné oteplení (prof. Bárta) a dostala se do do podoby tak, jak ji dnes známe a část původních kmenů přispěla v vytvoření základů staroegyptské civilizace. Změnil se pro monzunů.

Městský stát Khambhátu, cca 5000 let př. n. l., což by znamenalo, že tohle "bájné" město by bylo starší, než celá mezopotámská civilizace (11.1.2021).

Před cca 5 000 roky (cca 3 000 př.n.l.) došlo na planetě k nějaké globální katastrofě, dokládají to výzkumy sedimentů na různých částech země. 

2700 -2600 před Kristem, Egypt vznik pyramid v Gíze, na konci 2300 a dále civilizace zkolabovala i díky změně klimatu.

Historie harrapské kultury (v povodí řeky Indus, která zabírala podstatnou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie)  sahá až do třetího tisíciletí před naším letopočtem a její nejslavnější éra se shoduje s epochou, v níž Egypťané stavěli největší pyramidy. živili se převážně zemědělstvím, ale uměli už odlévat bronz a měď. Častými nálezy jsou pečetítka se znaky připomínající písmo. Toto písmo či spíš symbolický systém je znám jak harappské písmo a dodnes ho nikdo nerozluštil. Také proto o této civilizaci víme tak málo. Kolem roku 1500 před naším letopočtem tato protoindická civilizace zmizela, hlavní příčinou jejího konce byla změna klimatu - prodlužování prodlev mezi obdobími dešťů a nárůst sucha.

2200 -1 900 př.n.l. velké sucho, zasolení (Mezopotámie, Levanta, Anatolie, stará egyptská říše), politický kolaps, typická Bondová událost, skokové zvýšení teploty, úbytek vody (prof. Bárta).

Kolem roku 1200 - 1400 před n.l. (tzv. stěhování mořských národů v oblasti Středozemního moře)

Konec věku Ryb a nástup věku Vodnáře (2000 - 2022), podzimní bod rovnodennosti (bod zlomu), protipól věku Lva (Sfinga) jaký živel podpoří očistu? Bude to vzduch? Před cca 12 000 roky to byla očistná voda, potopa světa (symbol Noemova Archa), Nyní je to z vody (věk Ryb) na vzduch (věk Vodnáře) - cesta zrození dítěte z lůna matky (voda) na vzduch.

Kosmický (platónský) rok - precese rovnodennosti

Platónský rok má 12 cyklů (platónských měsíců - eon nebo věk) po 2160 (někdy se uvádí 2150) rocích, tj 12 x 2160 = 25 920 (podle NASA přibližně 25 800) roků ( 12 x 30°), 2160 roků má 12 cyklů po 180 letech a 4 cykly po 540 letech - pokud se více cyklů protne do jednoho, dá se očekávat zánik starého a vznik nového (transformaci). Precese je součástí tzv. Milankovičových cyklů.

Podle Mudr. Štefana: duše (zhmotňuje se v astrálním těle, kde jsou uchované všechny informace a emoce) člověka existuje právě jeden kosmický (platónský) rok a pak zaniká.

Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možné zatopení Černého moře, kde byla hladina o cca 80 m nižší (Noe potopa světa). 

Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země

V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)  

  • Podle řady zjištění byla před 20 000 lety hladina Arabského moře o 100 metrů niž než jeho současná úroveň.
  • Potopení Atlantidy, konec glaciálu (doby ledové), potopa světa, hladina oceánů stoupla o desítky metrů. 
  • ZEP tepi prvopočátek časů - jarní bod rovnodennosti, cca 10500 př. n.l. (věk Lva, možná potopa a Noemova archa a příchod očistné vody, Sfinga v Egyptě), Sfinga fungovala jako astronomická pomůcka pro označení vycházejícího Slunce v den jarní rovnodennosti ve věku Lva (cca 10 450 př. n. l.), které protínalo přesně i souhvězdí Lva a byla tak jeho domem. Na tuto neuvěřitelnou shodu upozornili Robert Bauval a Graham Hancock. Aby tajemstvím okolo Sfingy a jejího účelu nebyl konec, podle staré egyptské pověsti dokonce Sfinga střeží místo, kde prý leží tzv. počátek času.
  • 10 940 -8 780 př.n.l. - věk lva (Sfinga Egypt), náboženská stavba Göbekli Tepe (byli zde vytesány obrazy lva do kamene).
  • 8 780-6 620 př. n.l. (AC) - věk raka - období zelené Sahary.
  • 6 620-4 460 př. n.l. - věk blíženců (Adama Eva), kolaps zelené Sahary cca 6 000 př. l.
  • 4460-2 300 př. n.l. - věk býka (býk Sóma -Indie).
  • 2 300-140 n.l. - věk skopce (berana).
  • 140 př. n.l. - 2 020 n. l. - věk ryb (příchod Ježíše Krista - rybář, ryba, objevila se na nebi kometa).
  • Konec věku Ryb a nástup věku Vodnáře, podzimní bod rovnodennosti (bod zlomu), jaký živel podpoří očistu? Bude to vzduch? Před cca 12 000 roky to byla očistná voda, potopa světa (symbol Noemova Archa). 
  • 2020 Přechod z věku Ryb do věku Vodnáře, objevila se Kometa Neowise.
  • 2 020-4 180 n.l. - věk Vodnáře, (nástup období chaosu a změn) - potkává se více cyklů současně (25920 roků, 2160 roků, 540 roků a 180 roků) - přírodě není nic přesné, pravidelné vše je unikátní a v cyklech (pulzech) se to dynamicky mění, proto vnímejte tyto řádky pouze jako informativní (názor, pohled).
Planety, solární systém
Planety, solární systém

Odhadované staří staveb a civilizací podle radiokarbonové metody k roku 2018. 

  • ZEP tepi prvopočátek časů (Zep znamená "čas" a Tepi znamená "první".) - bod rovnodennosti, cca 10500 př. N.l. (věk lva) - sfinga, poprvé se objevil Sírius.

  • Tell Abu Hureyra, jedno z prvních míst (před 12 800 roky možná př.n.l.) v lidské historii, kde se do té doby kočovní lidé usadili a začali trvale pěstovat plodiny, podle vědců sem tehdy dopadl jeden z úlomků komety, která zřejmě v této době přiletěla k Zemi a explodovala v atmosféře.

  • Göbekli Tepe cca 10 000 př. n. l. v českém překladu "břichatý kopec" (východní Turecko, vznikla v období počínajícího Driasu, kdy během 50 let došlo k propadu teplot o 5 - 8 °C) radiokarbonová metoda určila věk této impozantní stavby zcela přesně, vznikl v době 9600 př. n. l. (byli zde vytesány obrazy lva do kamene).

  • Izraelští archeologové odhalili 7 000 př.n.l. staré velké město MOTZA, bylo domovem pro tisíce lidí a bylo téměř 100krát větší než jiná sídliště té doby. více

  • Pardubice, našli při stavbě dálnice sedm tisíc let starou studnu. Nynější výzkum však určil věk této dřevěné (dubové) studny na neuvěřitelných 5256 až 5255 let před naším letopočtem. více

  • Městský stát Khambhátu, cca 5000 let př. n. l., což by znamenalo, že tohle "bájné" město by bylo starší, než celá mezopotámská civilizace (11.1.2021). 

  • Mohendžodaro obývané v letech 3000 až 2000 let př. n. l. 

  • Historie harrapské kultury (v povodí řeky Indus, která zabírala podstatnou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie) sahá až do třetího tisíciletí před naším letopočtem a její nejslavnější éra se shoduje s epochou, v níž Egypťané stavěli největší pyramidy. 

  • Stáří 3 pyramid v Gize je něco okolo 4 500 let (některé zdroje hovoří o stáří více jak 30 000 roků).
  • Světoznámý Stonehenge je starý asi 5 100 let. 
  • Nově objevené pyramidy na dně jezera v Číně (stáří desítky tisíc roků), jsou až 1, 5 x větší než pyramidy Gíze (z doby přibližně 2550 let př. n. l), postavené stejnou technologií jako v Egyptě.
  • Pyramidy Visoko v Bosně (staří těchto pyramid se odhaduje neoficiálně na 30 - 35 000 roků).

Poslední doba ledová skončila před cca 11 700 roky konec glaciálu a nastal interglaciál (nyní holocén) .

Hladomor, v první polovině roku 535 - 536 vybuchla sopka (Indonésie, Island, dopad meteoritu) a její masivní erupce zahalila celou severní polokouli na dlouhé měsíce zplodinami a kouřem. Protože mrak nepropustil sluneční paprsky, celá Evropa i podstatná část Asie skutečně doslova potemněly a teploty v létě klesly k 1,5 až 2,5 stupně Celsia. Na mnoha místech i přes léto sněžilo. 

  • Nízké teploty zničily veškerou úrodu nejen v Evropě, ale i v Číně nebo Mezopotámii, což vedlo ke hladomoru.
  • Navíc v letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci znovu zhoršily. 
  • V roce 541 k tomu propukla epidemie takzvaného justiniánského moru, která zabila polovinu populace tehdejší byzantské říše. 

Rok 1348 - 52, kdy vypukla v Evropě velká epidemie moru, vymřelo cca 50 % populace v Evropě, mor se rozšířil postupně z Číny.

Rok 1918, kdy epidemie španělské chřipky zabila po celém světě 50 až 100 milionů lidí. Více

Revoluční rok 1989 tak má o jednu revoluci navíc. K Sametové revoluci, pádu Berlínské zdi a konci Studené války přibyla ještě revoluce informační jejímž důsledkem je internet, Facebook, Průmysl 4.0, robotika a společnost 5.0.

2020 Digitální revoluce, nástup Digitálních virtuálních států (DVS).

Koronavirus?

Co nás čeká civilizaci v období 2020 až 2040?

Pokud se rozpíná Vesmír, tak se rozpíná i Země - vývoj probíhá v cyklech rozpínání s stahování (dech Země i Vesmír).

  • Boj o nového světového lídra na planetě 2020 - 2030, proces již probíhá ve formě. zástupných, obchodních, kybernetických, technologických, informačních a dalších válek.
  • Kolonizace Vesmíru (Měsíc, Mars atd.) a těžba surovin po roce 2023.
  • Přechod do Technokracie (cca 2024, proces již započal), kontrolovaná společnost se sociálním bonusem z východu nebo ze západu (díky moderním technologiím).
  • Část lidské populace se dostane do slepé uličky (moderní technologie, robotizace, virtuální realita, uměle vytvořený svět člověkem, homo sapiens 2.0) díky pocitu nadřazenosti vůči přírodě a tvorbě života na planetě Zemi.
  • Střet Homo sapiens s Homo technologicus se dá očekávat již v tomto, nebo příštím desetiletí, možná vznik nového druhu HOMO Aquarius.
  • Nová filosofie, současná se dostala do slepé uličky.
  • Konec současného nábožesntví.
  • Změna z bipolárního vnímání světa na multipolární (N-dimenzionální svět), jsem se propojí v jeden celek.
  • Evoluce civilizačního modelu po průchodů Technokracií, které bude spojená i se změnou ekonomického modelu (průmyslová revoluce a parní stroj) a řídících struktur, parní stroj je nahrazen robotem s "umělou inteligencí".
  • Další oteplování a sucho, dojde k rozpuštění ledovců na pólech a vzestupu hladiny oceánů až o 30 m, v průběhu tohoto procesu bude docházet v přírodě k velkým extrémům, následně dojde k rychlému ochlazení a přechodu do glaciálů (nová doba ledová).
  • Přepólování magnetických pólů.
  • Výbuch sopek na úrovni VEI 7 nebo 8, zemětřesení, dopady kosmických těles na Zemi.
  • Hromadné vymírání živočišných a rostlinných druhů včetně dominantního člověka (redukce počtu obyvatel způsobená také současným blahobytem - to popisuje i tzv. Calhounův experiment), zajišťuje dynamickou rovnováhu s přírodními cykly v UNIVERZU.
  • Změnou nejen klimatických podmínek s nástupem glaciálu dojde k evolučnímu vývoji člověka (Neandrtálci - Homo Sapiens - ????) na základech současného druhu nebo jiného druhu, který se bude muset přizpůsobit novým podmínkám (např. změna poměru kyslíku a dusíku v atmosféře a z toho plynoucích dalších důsledků, snížím obsahu kyslíku dojde pravděpodobně k dalšímu zmenšení fauny a flóry).
  • Může začít proces, který by se dal přirovnat k pětihorám (geologické vrásnění krajiny, tektonika).
  • Predikce na rok 2021, predikce na rok 2022
  • 2020 -2053 Velké sluneční minimum (Modern grand Solar minimum), globální ochlazení může na tři desetiletí vyrovnat jakékoli známky globálního oteplování. Minimum povede k výraznému snížení slunečního magnetického pole a aktivity, stejně jako během Maunderova minima (které trvalo 65 let, od roku 1645 do roku 1710) což vede k znatelnému snížení pozemské teploty. De Vriesův (Suessův) cyklus (Mauderovo a Daltonovo minimum) sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu. Velké sluneční minimum 2020 - 2053, sluneční cyklus 25 (2020 - 2031) začal 29. května 2020, sluneční cyklus 26 (2031 - 2042), sluneční cyklus 27 (2042 - 2053).
  • 2030 - 2040 Malá doba ledová, v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 % (A v následujícím 26. cyklu (v letech 2030 - 2040) by mělo dojít k desynchronizaci těchto vln, což povede k dočasnému útlumu sluneční činnosti, a to až o 60 % oproti normálu).

7.3.2020 V Číně příroda koronavirem reguluje přelidnění. Na přemnožená prasata také přišel prasečí mor, říká kardiolog Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu. V Číně je populace přemnožená a u každého živočišného druhu, když se přemnoží, tak se něco stane. Příroda to začne korigovat." Na situaci nelze pohlížet jako na srovnání člověka s myší, ale jako srovnání jednoho živočišného druhu s druhým.

O přemnožení mluví také Tomáš Pfeiffer, přemnožení lze řešit jedině za pomoci vědy (ne násilím ke kterému mají lidé sklony), kdy je důležité pochopit, kde se v současné fázi přírodních katastrof nalézáme (Biotronika to pochopila již před 50 roky, např. dobrovolná a vědomá snaha, aby dva lidé měli pouze jedno dítě), budoucí válka může mít na svědomí 2-3 miliardy. Technická civilizace našeho druhu nemůže směřovat dále protože, axiomy přijímané rozumem jsou mylné, pokud jsou mylné vedou k zániku (14.2.2020), vše co se dostane mimo rovnováhu je přírodou vyrovnáváno .

Jak dopadne budoucnost naší současné civilizace?

  • Autor science fiction Karol Sidon alias Chaim Cigan (1942) pro deník Právo řekl: Myslím si, že pokud bude člověk ponechán sám sobě, vlastními silami se žádného rozumného přístupu k sobě, k přírodě a k životu vůbec není schopen dobrat. Věřím ale, že zlo, které pácháme sami na sobě i na planetě, nás koneckonců jednoho dne musí přesvědčit, že záchrana nepřijde od nás; záchrana musí přijít odjinud. (25.5.2019).
  • Jeff Bezos (1964), podniká proto, aby si splnil své kosmické sny, tvrdí pokud zůstaneme jen na Zemi, společnost se zhroutí, chce aby naše civilizace nestagnovala, to hrozí kvůli rostoucí populaci a rostoucí potřebě zdrojů. Sluneční soustava s neomezenými zdroji energie a surovin umožní důstojný život bilionům lidí (Business Insider), více 24.5.2019.
  • Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc (1964): Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení.

  • Prof. Miroslav Bárta (1969) říká: Z historie víme, že člověk vždycky přežil, uspěl (např. před 12 000 lety vypnul Golfský proud, lidstvo bylo - ne poprvé a asi ne naposledy - na pokraji vymření a následně vznikají první doložené megalitické stavby na světě, Göbekli Tepe). Když současná společnost rezignuje, když se jejím náboženstvím stanou římské amfiteátry, fotbalové stadiony, nebo konzum, je to začátek konce

  • Upřímně řečeno, devastujeme planetu a příští generace zaplatí vysokou cenu, i když nyní nevíme, jak špatné to bude. Civilizace v současné podobě se rozpadne. Klimatická změna povede k masové migraci. Chaos, kdy několik milionů lidí migrovalo v posledních letech do Evropy, nebude nic ve srovnání s tím, když se dají do pohybu lidé ze střední Afriky a jiných oblastí, ve kterých bude tak horko, že se tam nebude dát žít. Migrovat budou stamiliony, možná miliardy lidí. Kam asi půjdou? Umíte si představit ten chaos? říká David Goulson, patří mezi nejvlivnější britské ochránce přírody.

  • Časová osa hospodářské historie.

Mizí střední vrstva, která zajišťuje stabilitu díky promíchávání vrstev při cirkulaci, proto nasávají extrémy, které signalizují změnu.

Západní civilizace , kolonizace

Španělské kolonizace v Americe (1492).

  • Před 400 lety přistála u břehů USA první loď s černošskými otroky. Jak vypadaly počátky otroctví v Americe?
  • "V roce 1619 existoval transatlantický obchod s otroky více než 100 let. Již v roce 1501 začalo Portugalsko a Španělsko budovat své mladé kolonie v Brazílii a Uruguayi otrockou prací. 
  • Velká Británie v padesátých letech 16. století, Francie kolem roku 1570, Nizozemí kolem roku 1590 a Dánsko ve čtyřicátých letech 17. století. Na počátku 16. století byli Španělé prvními, kteří přivedli zotročené Afričany do Severní Ameriky v rámci svého kolonizačního úsilí na Floridě a v Karolíně. 
  • V roce 1620 bylo téměř 520 000 zajatých a zotročených afrických mužů, žen a dětí již prodáno několika evropským národům do otroctví. Samotné španělské a portugalské kolonie představovaly přibližně 475 000 zotročených lidí. 
  • Otrokářství stálo za americkou občanskou válkou (1861-1865), kde na jedné straně stál otrokářský jih, zatímco seveřané měli místo plantáží továrny.
  • více

Civilizace, zprávy z tisku:

4.5.2021 Stovky kamenných pomníků roztroušených po severozápadě Saúdské Arábie možná představují nejstarší známé rituální místo na Zemi. Vědci, kteří studují mustatily, nádvoří vyrobená z pískovcových bloků, je datují do doby zhruba před 7 000 lety, což je činí o tisíciletí starší než Stonehenge nebo pyramidy v Gíze.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/3159-tajemne-kamenne-stavby-v-saudske-arabii-objevene-z-vrtulniku-jsou-starsi-nez-egyptske-pyramidy.html?<br>

3.4.2021 Nález ze skalního převisu v jihoafrické poušti Kalahari je podle vědců dokumentací "inovativního chování" raných lidí žijících před 105 tisíci lety. Archeologové tam našli sbírku krystalů a skořápky z pštrosích vajec.

Celkem archeologové na místě našli 22 bílých krystalických kalcitů. Výsledkem jejich analýzy je, že se tyto "dobře tvarované" kusy neměly jak dostat na místo přirozenou cestou a vše nasvědčuje tomu, že jde o pracně vytvořenou sbírku člověkem.

Kdy člověk krystaly poprvé sebral, se neví. Do sedimentu na lokalitě Ga-Mohana se ale dostaly před 105 tisíci lety, což archeologové zjistili metodou opticky stimulované luminiscence. Ta umožňuje dataci na základě měření množství energie, kterou předmět, který byl dlouho ve tmě, uvolní poté, co na něj poprvé zasvítí denní světlo.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/objev-z-pouste-kalahari-meni-poznatky-o-puvodu-lidstva-149235#

16.3.2021 V jeskyni v Judské poušti jižně od Jeruzaléma byly objeveny nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. Oznámili to v úterý izraelští archeologové. Ukryty tam podle nich patrně byly během židovského povstání proti Římu před 1900 lety. Jak píše izraelský list Haarec, jde o první objev svitků od Mrtvého moře za šedesát let.

Zhruba dvacet nově nalezených fragmentů, které podle radiokarbonového datování pochází z druhého století, obsahuje řecký překlad knih starozákonních proroků Zachariáše a Nahuma. V hebrejštině přitom bylo ponecháno pouze slovo Bůh. Přepokládá se, že jde o rukopisy dvou písařů.

Fragmenty byly nalezeny v takzvané Jeskyni hrůz, kde se při vykopávkách v šedesátých letech 20. století našlo 40 lidských koster. Název jeskyně byl podle tiskového prohlášení izraelského ministerstva památek odvozen od faktu, že ji lemují rokle a je přístupná pouze slaňováním po strmém útesu, píše list The Times of Israel.

Předpokládá se, že fragmenty byly v jeskyni ukryty během židovského povstání proti římské nadvládě, které se odehrálo v letech 132 až 136 našeho letopočtu pod vedením Šimona bar Kochby za vlády císaře Hadriána, píše agentura AP. 

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/archeologove-nalezli-nove-fragmenty-svitku-od-mrtveho-more/r~3bd2e970864711eb89ccac1f6b220ee8/?<br>

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/izraelci-po-60-letech-odhalili-dalsi-svitky-od-mrtveho-more-40354096#<br>

10.3.2021 Neandrtálci z Evropy vymizeli o tisíce let dříve, než se předpokládalo. Potvrdil to mezinárodní tým vědců z Belgie, Německa a Velké Británie na základě opětovně přezkoumaných fosilií posledních žijících neandrtálců v západní Eurasii.

Jeskyně Spy, která se nachází v provincii Namur v Belgii, je klasifikována jako nejdůležitější památka valonského regionu. Patří mezi nejvýznamnější paleolitické archeologické naleziště v Evropě. Jeskyně je tvořena mnoha malými komorami a chodbami. A právě tam byly objeveny tyto zkamenělé ostatky neandrtálců.

Předchozí radiokarbonové datování je umístilo do doby zhruba před 24 tisíci lety. Nové analýza však zkameněliny posouvá ještě mnohem dál do historie, do doby před 44 200 až 40 600 lety. Podle Thibauta Deviese, spoluautora studie z Oxfordské univerzity a Univerzity Aix-Marseille, byla k datování využita vylepšená metoda pro zpracování vzorků.

Nyní vědci hledali stavební kameny kolagenu. Zejména se zaměřili na konkrétní jednotlivé aminokyseliny, o nichž si byli jisti, že jsou součástí kolagenu.Takto byly datovány i jiné vzorky neandrtálců z dalších dvou lokalit v Belgii. A sice z jeskyně Fonds-de-Foret a lokality Engis. Věkem se shodovaly s fosiliemi z jeskyně Spy.

Je tu ale komplikace. Určité kamenné nástroje a způsob jejich užívání byly přisuzovány neandrtálcům a vědci je interpretovali jako známku jejich kognitivního vývoje. Když se ale jejich časová osa posouvá ještě o tisíce let nazpět, měly by být tyto paleolitické artefakty přezkoumány. Teď totiž není jisté, že skutečně dílem neandrtálců jsou. 

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2977-archeologove-prezkoumali-fosilie-patrici-poslednim-neandrtalcum-v-evrope-a-nestacili-se-divit.html 

26.1.2021 Na archeologickém nalezišti a egyptském pohřebišti v Sakkáře nedaleko Káhiry byl odkryt pohřební chrám královny Nearit, a to poblíž pyramidy jejího manžela, faraóna šesté dynastie Tetiho. Egyptu vládl v letech 2305 až 2279 před naším letopočtem. Informovalo o tom egyptské Ministerstvo turismu a starožitností.

Právě v blízkosti této pyramidy našel tým archeologů v minulém roce řadu pohřbených lidských ostatků z období 18. a 19. dynastie (1550 až 1186 před naším letopočtem). Pohřby pravděpodobně byly součástí kultu uctívajícího Tetiho. Ten se okolo faraóna utvořil po jeho smrti a setrval přes tisíciletí. Archeologové našli 50 dřevěných, bohatě zdobených sarkofágů a řadu různých artefaktů v 22 pohřebních šachtách.

  • Mezi nimi byl i čtyři metry dlouhý svitek papyru s textem jedné z kapitol Knihy mrtvých, rukopisu, který měl duše připravovat na posmrtný život. Na papyru je uvedeno jméno Pwkhaef. Pravděpodobně patřilo vlastníkovi dokumentu. Zajímavostí je, že tohle jméno archeologové našli i na jednom ze sarkofágů a také na čtyřech vešebtech, soškách, které zesnulé provázely posmrtným životem.  
  • Mezi další nálezy v pohřebních šachtách patří zdobená stéla, bronzová sekyra, oblíbená desková hra senet a několik soch Osirise, egyptského boha plodnosti. Nedaleko se nacházela svatyně, která byla zasvěcena Anúbisovi, bohu zesnulých a mumifikace. 
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/2821-archeologove-vykopali-v-sakkare-ctyri-metry-dlouhy-svitek-papyru-s-textem-z-knihy-mrtvych.html?

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

  • Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
  • Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
  • "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
  • Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  • Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
  • Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

11.1.2021 Města, která zmizela pod hladinou: Prastará civilizace Khambhátského zálivu. Harrapské kultuře se někdy říká proto-indická, protože předcházela civilizačnímu rozvoji v regionu severozápadní Indie a dnešního Pákistánu. To všechno někdy 3000 let př. n. l. Archeologům celého světa ale povídání o stavitelích prastarých měst Mohendžodara, Harappy, Lóthálu a Naušahry úplně nejde k duhu, protože jak sami připouštějí, tihle proto-Indové už byli "hotoví" a svým dovednostem se už museli někde naučit. Nejspíš v rámci nějaké jiné, ještě o chlup starší kultury, která po sobě ovšem nezanechala stopy. Což je přesouvá na pole nejistých spekulací, kam se opravdoví badatelé pouštějí jen neradi. A možná proto s takovou nevolí hledí ke Khambhátskému zálivu. Pod jeho hladinou se totiž rýsuje buď světová senzace, nebo rozsahem dosud nebývalý archeologický podvod.

Megapole, nebo podvod?

V roce 2001 tu při rutinním skenování dna pro plánované odčerpávání písku narazili inženýři na půdorysy něčeho, co můžeme s trochou fantazie nazvat pozůstatky práce lidských rukou: nádrže, kanály, půdorysy staveb. To vše na asi 40 kilometrech čtverečních ploše mořského dna. Pokud to skutečně někdy bylo město, tak bylo ohromné. A teď pozor: z toho, co víme o geologii Khambhátu, šel tenhle kousek souše pod vodu 5000 let př. n. l., což by znamenalo, že tohle "bájné" město by bylo starší, než celá mezopotámská civilizace, která je dosud světovou jedničkou. Na místě se podařilo najít desítky artefaktů, které se jeví jako autentičtí "předchůdci" děl harrapské kultury. Všechno na oko dobře zapadá.

Že by snad obyvatelé přímořského Khambhátu poté, co si jejich prastarý městský stát vzaly vlny, zamířili na sever k údolí Indu a stali se Harrapy? V archeologii snadné řešení rádi nemají. Zdá se, že řada nálezů sem nejspíš byla jen splavena vodou při povodních - tedy pokud je sem zrovna někdo schválně nenavezl, aby "vytvořil potřebné zdání". Navíc indičtí archeologové a oceánografové v prvních letech bádání až příliš nekriticky a bez hlubšího ověřování přijímali divoké teorie za pravdivé.

O nevětší rozruch se postaral nález dřevěného předmětu, který podle archeologů mohl sloužit jako starověký nástroj. První analýza pomocí radiokarbonové metody určila jeho stáří na 9 500 let. Následné analýzy v Indii a v Německu pak ukázaly, že zkoumaný předmět pochází z doby 7 190 př. n. l., respektive 7 545-7 490 př. n. l. Obě data by nález posouvala před mezopotámskou civilizaci, neboť první sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Část archeologů ale odmítá rovnítko mezi stářím nalezeného předmětu a existencí vyspělé civilizace v oblasti Khambhátského zálivu. Podle řady zjištění totiž byla před 20 000 lety hladina Arabského moře o 100 metrů niž než jeho současná úroveň. Postupný vzestup hladiny tak pohřbil celé lesy a nalezený předmět tak může být pouhým dokladem této změny. Co se tedy odehrálo u Khambhátského zálivu? Budeme si muset počkat. Pokud se pravost objevu potvrdí, bude to nejstarší město obývané lidmi na celém světě. A také první město, které si při obří katastrofě vzalo moře.

https://www.stoplusjednicka.cz/mesta-ktera-zmizela-pod-hladinou-prastara-civilizace-khambhatskeho-zalivu

7.12.2020 Vědci objevili na náhorní plošině Altiplano v Peru obrovskou fosilii stromu, který v této oblasti rostl před 10 miliony lety. Tento objev nutí vědce přehodnotit současné paleoklimatické modely, neboť vypovídá o extrémních změnách klimatu, k nimž na naší planetě během její dlouhé historie došlo.

Altiplano, v Peru nazývané puna, je druhá největší náhorní plošina světa, dlouhá 960 a široká 190 km, ležící v nadmořské výšce okolo 3800 m n.m. Dnes jde o chladnou a suchou oblast, ale před 10 miliony let zde převládalo teplo a vlhko. Vědci to vědí díky fosilii stromu, která se tam nedávno našla. Fosilní záznam obsahuje podrobnosti o dramatických klimatických změnách v pohoří And.

"Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme nasbírali při naší expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly naživu, ekosystém byl vlhčí - dokonce vlhčí, než předpovídaly klimatické modely minulosti," říká paleobotanistka Camila Martinez ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) v Panamě. Podle ní neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože v době, kdy se tyto rostliny ukládaly, tedy před 10 miliony let, byly teploty vyšší.

Za těch 10 milionů let se toho hodně změnilo. Anatomie zkamenělého dřeva fosilního stromu naznačuje, že strom pravděpodobně rostl v nadmořské výšce kolem 2 000 metrů nad mořem, místo současných 4 000 metrů, kde byl nalezen. To znamená, že za posledních 10 milionů let náhorní plošina výrazně vzrostla.

"Fosilní nálezy v této oblasti nám říkají dvě věci: jak nadmořská výška, tak vegetace se během relativně krátké doby dramaticky změnily, což podporuje hypotézu naznačující, že tektonický zdvih této oblasti nastal rychlými pulzy," vysvětluje Carlos Jaramillo, jenž celý projekt řídí.

Zdá se, že pozvednutí And hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe, i když vědci ještě zcela nerozumí vazbám mezi tektonikou, klimatem a vegetací. Pochopení této souhry je zásadní pro předvídání naší budoucnosti. Podle klimatických modelů můžeme do roku 2100 očekávat, že se teploty i koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přiblíží podmínkám před 10 miliony lety. A právě rostlinné fosilie nám mohou pomoci pochopit hnací síly, které utvářejí ekosystémy.

https://www.extrastory.cz/obri-fosilie-10-milionu-let-stareho-stromu-prinesla-prekvapiva-fakta-o-davne-minulosti?<br>

30.11.2020 Na archeologickém nalezišti Wilamaya Patjxa v jižním Peru objevili archeologové kostru mladé ženy, která byla pohřbena i se sadou loveckých nástrojů, včetně částí vrhacích zbraní. Tento nález podnítil archeologa a antropologa Randalla Haase a jeho kolegy z Kalifornské univerzity k bližšímu pohledu na další pleistocénní a rané holocénní lovce z celé Ameriky.

Jde o období okolo 10 000 let před naším letopočtem. Výsledky výzkumu naznačují, že ženy-lovkyně nebyly tak vzácným jevem, jak se doposud předpokládalo. Jinak řečeno, genderové role nebyly ve starých kulturách vždy stejné, jak je známe dnes.

https://www.flowee.cz/civilizace/8322-co-prozradily-ostatky-zeny-z-peru-byt-pred-9-000-lety-lovkyni-nebylo-nic-vyjimecneho

28.10.2020 V ústí řeky Ropotamo do Černého moře objevili archeologové důkazy o lidském osídlení, které bylo postaveno okolo 5000 let před naším letopočtem. Nalezené stavby jsou tak starší, než je třeba egyptská Velká pyramida v Gíze.

"O tomto místě se vypráví několik příběhů. Jeden z nich je o přístavu a ten je velmi zajímavý, protože materiály, které jsme tady našli, svědčí o tom, že se jednalo o velmi dlouho fungující přístav, a sice od 5. století před naším letopočtem až do moderní doby," řekl Kalin Dimitrov, který pracuje v Centru podvodní archeologie v Sozopolu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prevratny-objev-na-dne-cerneho-more-pamatky-starsi-nez-pyramidy-126413#

8.10.2020 Na Sibiři byl objeven hrob dávných válečníků jehož stáří archeologové odhadují až na 2500 let. Válečníci z doby železné byli pohřbeni spolu se svými zbraněmi v podobě několika dýk, nožů a seker. Na místě byly objeveny pozůstatky dvojice žen, muže a nemluvněte.

Podle vědců patří pozůstatky lidem z dávné tagarské kultury, kterou tvořili kočovné skupiny válečníků, kteří obývali rozsáhlé oblasti na Sibiři. Muž a žena pohřbená vedle něj byli staří asi 45 a 35 let a další žena pohřbená u jejich nohou byla ve věku 60 let. Ve stejném hrobě byly objeveny také pozůstatky nemluvněte, z čehož vědci usuzují, že se jednalo o rodinu. Hrob, který byl objeven v jižní části Chakaska, ukrýval kromě pozůstatků také několik zbraní. Mezi nalezenými artefakty bylo kromě nožů, dýk a seker, objeveno také bronzové zrcadlo a miniaturní hřeben vyrobený ze zvířecího rohu. Objev těchto věcí je podle archeologů v rozporu s hroby tagarů, jež byly objeveny v minulosti.

Objevy z doby železné byly odhaleny v loňském roce i v Evropě. Například v únrou 2019 bylo objevena více než stovka roztříštěných lebek v oblasti Le Cailar ve Francii - 2500 let starého města na řece Rhôna. V roce 2012 bylo v Británii zase vykopáno 70 000 mincí z doby železné. Jedná se o nejvýznamnější poklad svého druhu nalezený na britských ostrovech.

https://veda.instory.cz/1388-na-sibiri-byl-ucinen-unikatni-objev-nasli-tisice-let-stary-hrob-davnych-valecniku-spolu-s-jejich-zbranemi.html?

3.10.2020 TLDR: Vůbec poprvé se podařilo sekvencovat neandertálskou mužskou DNA, díky čemuž šlo srovnat jejich chromozom Y s dalšími blízkými druhy. Překvapivě bylo ale zjištěno, že jde o stejný typ, jako u moderního člověka. Studie vyšla v magazínu Science.

Neandertálská DNA přitahuje pozornost badatelů už pár desetiletí - a to oprávněně, neboť toho může hodně prozradit. Například často skloňovaný fakt, že si v sobě neseme kus genů našich dávných evolučních bratranců, by bez genetického mapování nebyl známý.
Jistým úhlem pohledu ale toto poznání bylo až donedávna limitováno, protože doposud se dařilo sekvencovat jen DNA neandertálských žen. Příčinou je to, že ženské kostry se - spíše náhodou - dochovaly ve větším množství ve stavu vhodném ke čtení DNA. Navíc se mužský chromozóm Y, v duchu křehké maskulinity, v průběhu tisíciletí snáze rozpadá.

Badatelé díky jejich DNA odhalili několik zajímavých skutečnosti, které se týkají evoluční historie nejen Neandertálců a moderního člověka, ale i stále trochu tajemných denisovanů. Ukázalo se totiž, že ačkoliv denisované a neandertálci k sobě měli evolučně blíže, než neandertálci k nám, přesto byl chromozom Y zkoumaných jedinců Homo neanderthalensis typově skoro shodný s chromozomem moderního člověka. 

Neandertálci a denisované

Tři zkoumaní neandertálci žili v době před 38 000 - 53 000 lety, tedy v době postupného soumraku jejich druhu. Šlo o kostry z Ruska, Španělska a Belgie. Po úspěšném odebrání jejich DNA pak došlo k porovnání s DNA dvou sibiřských denisovanů - taktéž se zachovaným chromozomem Y - z doby před 70 000 a 120 000 roky. Podle stávajícího poznání bychom spíše čekali, že denisované a neandertálci budou mít chromozomy typově velmi podobné. Je to z toho důvodu, že Homo denisoviensis (tenhle termín, pravda, není všeobecně přijatý) měl k neandertálcům evolučně velmi blízko. S denisovany je to totiž těžké - někdy jsou označováni za nejzáhadnější lidský druh. V podstatě neexistuje žádná kompletní kostra druhu, všechny dochované ostatky byly ve zlomcích, teprve v roce 2019 byl nalezen větší kus čelisti. Nebýt genetiky, ani bychom o nich nevěděli - v roce 2008 ale bylo věrohodně prokázáno díky čtení mitochondriální DNA, že jde skutečně o samostatný, do té doby neznámý lidský druh.

Právě díky genetice víme i to, že s největší pravděpodobností se společná vývojová větev denisovanů a neandertálců oddělila od větve "naší" asi už před 800 000 lety. Před 400 000 lety se pak rozdělily i evoluční cesty neandertálců a denisovanů. Tedy jak jsme řekli, tyto dva druhy k sobě mají mnohem blíž, než má anatomicky moderní člověk k neandertálcům. Jaké však bylo překvapení, když se ukázalo, že zkoumání jedinci mají odlišný typ chromozomu Y a že ten neandertálský se naopak velmi podobá typu chromozomu moderního člověka. Jde tenhle nečekaný a překvapivý rozpor nějak vysvětlit? Inu, za vše může čirá, nezkalená láska...

Jedna z hypotéz autorů je, že naše verze Ýčka byla prostě lepší. Chromozom Y má zásadní vliv na schopnost reprodukce populace a na její plodnost. Pokud snad původní verze chromozomu Y, kterou si neandertálci nesli ze společného genofondu s denisovany, byla v tomto ohledu méně vitální, mohla být prostou cestou přirozeného výběru převrstvená lepší variantou. Ostatně počítačové simulace už dříve naznačovala, že poměrně nepočetná neandertálská populace, rozptýlená na obrovské ploše - a tedy v relativně izolovaných skupinách - nesla sebou obrovské riziko příbuzenského křížení a hromadění genetických vad. Za této situace byli nositelé "nového" chromozomu ve značné evoluční výhodě. 

Janet Kelso, jeden z autorů studie, tak například sní o tom, že by se podařilo stejně sekvencovat i DNA nějakého opravdu archaického neandertálce. Má i kandidáta: jde o muže z jedné španělské lokality, který se datuje do doby před 430 000 lety. Je to tedy jedinec stojící na opačné straně časové příčky druhu - neandertálec v úplně čerstvé vývojové větvi, která se teprve nedávno oddělila od denisovanů. Kdyby se podařilo srovnat chromozom Y takto starého neandertálce s denisovany, mělo by se ukázat, že v této době ještě měly oba druhy stejný typ chromozomu.

https://vedator.org/2020/10/nove-cteni-dna-odhaluje-kus-historie-neandertalcu-a-denisovanu/?

3.9.2020 K Zemi letí asteroid o objemu přibližně dvakrát větším, než jakého dosahují světoznámé egyptské pyramidy. Nejblíže naší planetě se dostane 6. září kolem 10:38 středoevropského času. Protože protne pozemskou oběžnou dráhu, přezdívají mu astronomové Apollo. Poprvé jej spatřili před deseti lety a nazvali jej 465824 (2010 FR).

https://www.denik.cz/veda-a-technika/nasa-vesmir-asteroid-pyramidy.html?

26.8.2020 Nebyl to ani čaroděj Merlin, ani Keltové, ani prapůvodní obyvatelé Britských ostrovů. Stonehenge byl postaven přistěhovalci z jižní Evropy, kteří migrovali středomořskou oblastí z Malé Asie. Dokázala to analýza DNA zkoumající ostatky lidí pohřbených v jednom z nejzáhadnějších míst světa.

Analýza DNA ale nedávno odhalila, že místní lovci a pozdější zemědělci neměli společný genetický původ. Zatímco lovci mívali tmavou pleť a modrozelené oči, usedlíci obdělávající pole byli světlejšími typy s tmavými vlasy a hnědýma očima. Studie nasvědčuje tomu, že lovci svůj životní styl nezměnili, ale byli nahrazeni zcela jinou populací.

Její původ se dá dohledat v Malé Asii na území dnešního Turecka. Z této části kontinentu začali zemědělci migrovat západním směrem v době zhruba 6 000 let př. n. l. Jedna skupina pronikla do střední Evropy k Dunaji, druhá putovala Středomořím na Pyrenejský poloostrov a odtud potom severním směrem až na Britské ostrovy. Sem dorazila někdy v době 4000 př. n. l. Know-how budování megalitických staveb si tito cestovatelé přinesli s sebou.

Nutno ovšem připomenout, že Stonehenge v podobě, jak ho známe dnes, vznikal ve třech fázích a zřejmě na něm postupně pracovaly celkem tři odlišné kultury. Kromě toho se stále neví, k čemu vlastně stavba sloužila. Na tuto otázku se odpověď bude hledat i s nejmodernější technologií jen velmi obtížně.

https://www.dotyk.cz/magazin/stonehenge-veda-dna-30000825.html?

21.7.2020 Na okraji písečné pouště Nafúd a dalších místech v Saúdské Arábii se nacházejí velké a prastaré kamenné monumenty. Pro vědu byly objeveny teprve nedávno, v roce 2017 a dnes jich jsou známy stovky. Kvůli jejich tvaru se jim říká "mustatily", což je starší arabský výraz pro obdélník. Tyto kamenné obdélníky, jejichž delší strana může měřit přes 600 metrů, jsou staré zhruba 7 tisíc let. Náležejí tím pádem k nejstarším velkým kamenným monumentům na světě. Pyramidy v Gíze jsou o celé tisíce let mladší.

https://www.stoplusjednicka.cz/rozsahle-kamenne-monumenty-v-saudske-arabii-predstavuji-zahadu?

16.8.2020 Bohatí a chudí žili už v době kamenné cca 4600-4100 př. n.l. Představa doby kamenné jako epochy, kdy si byli lidé rovnější, tak neodpovídá realitě.

Ačkoli nástup extrémního bohatství nastal až v moderním světě, rozdělování všem podle jejich potřeb nebylo nutně zvykem ani v dřívějších érách. To, co bylo nejcennější, častokrát hromadili jedinci silnější, autoritativnější či jednoduše mocnější ve větším množství než ti chudší.

https://nedd.tiscali.cz/lide-se-delili-na-chude-a-bohate-uz-v-dobe-kamenne-494339?

https://www.cambridge.org/core/journals/antiquity/article/all-things-bright-copper-grave-goods-and-diet-at-the-neolithic-site-of-oslonki-poland/5ED7D3CB8264BE2B518AB6AB7DE8DF44

26.7.2020 Vědci z Kansaské univerzity tvrdí, že našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou. Před 13 000 lety se Země probírala z doby ledové a podnebí se zvolna oteplovalo. Pak se na nebi objevilo několik velkých ohnivých těles. Vzápětí následovaly výbuchy a tlakové vlny. Na Zemi dopadly velké úlomky komety. Vědci publikovali rozsáhlou studii o této katastrofě. Její závěry vycházely z měření, která byla provedena na 170 místech po celém světě. Kometa měla podle jejich zjištění 90 kilometrů v průměru, za letu se začala rozpadat na menší části, které dopadaly na Zemi. Ty pak způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně deset procent povrchu Země. Spálené části borovicových lesů byly postupně kolonizovány topoly, což jsou stromy, které dobře rostou v oblastech bez původní vegetace.

https://www.extrastory.cz/pred-12800-lety-se-zeme-srazila-s-castmi-komety-byla-z-toho-obri-katastrofa.html?

11.7.2020 S příchodem rentgenové fluorescenční spektrometrie mohli vědci konečně rozluštit tajemství faraonovy dýky. Tato metoda umožňuje identifikovat složení prvků určitého předmětu, aniž by jej jakýmkoli způsobem poškodila. Sami vědci však byli překvapeni výsledným složením, které jasně poukazuje na to, že okrasná dýka byla vyrobena z materiálu z jednoho z nejstarších objektů ve Sluneční soustavě, železného meteoritu. Čepel dýky tvoří železo, nikl a kobalt, a to právě v takovém poměru, který se v pozemském železe nevyskytuje, zato je charakteristický právě pro meteority z prvopočátku Sluneční soustavy.

Záležitost ohledně meteoritického původu dýky blíže komentuje Derek Sears z výzkumného centra Ames Research Center NASA: "Pokud v něm najdete kousek nativního kovu s niklem, máte signál, že by to mohl být meteorit. A pak, pokud analyzujete kobalt a zjistíte poměr nikl-kobalt tak, jak to dělají, pak je jisté, že se jedná o meteorit."

https://magazin.cz/historie/12664-dalsi-tajemstvi-tutanchamonovy-hrobky-objasneno?

8.7.2020 Američtí vědci zveřejnili v časopise Science News novou studii, v níž informují o podivuhodném archeologickém nálezu, jenž podle nich představuje zbytky podzemního okrového dolu z doby před 12 tisíci lety. Reinhardt prozkoumal spolu s dalšími vědci během ponorů v roce 2017 řadu podmořských jeskyní podél pobřeží mexického státu Quintana Roo, rozkládajícího se na východě poloostrova Yucatán. V těchto jeskyních se už dříve nacházely kosterní ostatky pravěkých lidí, kteří je obývali před tisíci lety, kdy hladina moře nedosahovala tak vysoko a jeskyně se rozkládaly na suché zemi.

  • Okr se zde podle vědců těžil zhruba dva tisíce let - od doby před 12 tisíci lety do časů před 10 tisíci let. Přestože jde zřejmě o nejstarší doložený příklad těžby okru v Americe, archeologové se domnívají, že počátky těžby spadají do minulosti ještě vzdálenější - zhruba před 12 800 lety. Vedou je k tomu některé nálezy kosterních ostatků.
  • již známé jeskynní labyrinty představují kolem dvou tisíců kilometrů chodeb 
  • https://www.denik.cz/veda-a-technika/paleontologie-archeologie-yucatan-podmorsky-dul.html?

26.6.2020 Část systému desítek jam, vykopaných ve stejném období, jako byl postaven Stonehenge, našli už vědci mapující okolní krajinu v rámci projektu Stonehenge Hidden Landscapes Project. Ti ale ještě nic netušili a domnívali se, že šlo zřejmě o jímky nebo vodní nádrže. Vyzbrojen nejmodernější technologií skutečný rozsah pravěké struktury nyní odhalil tým vědců, který v pondělí zveřejnil výsledky své práce na britském vědeckém serveru se zaměřením na archeologii Internet Archaeology.

Uvnitř perimetru se kromě Durringtonských zdí nachází i Woodhenge, rozsáhlý systém kruhových struktur postavených ze dřeva v podobné době jako Stonehenge, objevený v druhé polovině 20. let 19. století. Na severozápadním okraji kruh jam prochází ještě starším pravěkým monumentem Larkhill, jehož vznik vědci datují o 1500 let hlouběji do historie než Durringtonské zdi, Woodhenge i Stonehenge. 

https://www.theguardian.com/science/2020/jun/22/vast-neolithic-circle-of-deep-shafts-found-near-stonehenge

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nedaleko-od-stonehenge-nasli-nejvetsi-pravekou-strukturu-v-britanii-110211#dop_ab_variant=350511&dop_req_id=YWwlOfbpzoH-202006230736&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

16.6.2020 Pyramida Jonaguni: Trosky vyspělé civilizace jsou starší než pyramidy v Egyptě. Kamenné monumenty ležící těsně pod hladinou moře jsou někdy označovány za japonskou Atlantidu. Mezi vědci debatujícími nad původem útvaru dodnes nepanuje shoda. Je to jen podivný přírodní útvar nebo jde skutečně o ruiny potopeného starověkého města?

  • Pískovcový komplex tvoří několik jednotlivých objektů, mezi nimiž je také velká pyramida 290 m dlouhá, 120 m široká a 25 m vysoká. 
  • https://enigmaplus.cz/pyramida-jonaguni-trosky-vyspele-civilizace-jsou-starsi-nez-pyramidy-v-egypte/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=YdEPWuTpglj-202006161719&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

23.2.2020 Dřevěná studna (Neolitická studna z dubu), kterou archeologové před pár týdny našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěkou dřevěnou strukturou na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Studnu postavenou z dubových kmenů objevili archeologové v katastru Ostrova na Chrudimsku. Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80 krát 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva

6.1.2020 V pěti městech osm králů vládlo zemi po dobu 241 200 let. Pak povodeň vše zničila. Toto stojí napsáno na první Sumerském královském seznamu. Je to jen mytologie, nebo by na tom mohlo být něco pravdy?

  • https://extrastory.cz/pred-velkou-potopou-vladlo-na-zemi-osm-kralu-po-dobu-241-200-let-pise-se-v-prastarem-svitku.html?

29.10.2019 Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 000 lety předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli.

  • Testy DNA tamních obyvatel však prokázaly jen velmi malou přítomnost potřebné mateřské genetické linie. Při dalším srovnávání genomů se pak vědcům podařilo zjistit stopy pravěkého předchůdce dnešních lidí v Khoisanech, etniku lovců-sběračů, kteří v oblasti žijí dodnes. Podle expertů tedy všichni lidé na celé Zemi mají právě tohoto předka. "Věřím, že jsme v jednu chvíli všichni byli Khoisané," řekla vědkyně. více
  • Klima se ale v oblasti začalo podle oceánografa a spoluautora studie Axela Timmermanna měnit. Jezero Čad vyschlo a oblast byla stále sušší. Jedna skupina lidí odtud proto před 130 000 lety odešla na severovýchod, další o 20 000 let později na jihozápad. Tím podle vědců začaly migrační pohyby, jež po několika dalších desítkách tisíc let vedly k osídlení všech kontinentů. Do Evropy první lidé dorazili asi před 50 000 či 40 000 lety.

20.1.2009 Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky.

Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky.

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-vyhubila-mamuty-a-savlozube-tygry.html 

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

zobrazit více..
Loading...