Co může způsobit rozpad EU?

Co může způsobit rozpad EU?

Projekt integrace Evropských států ztrácí atraktivitu a přesvědčivost, unie je v permanentní krizi (již min. 15 roků), vypařuje se z ní demokracie, říká právní filozof Jiří Přibáň, profesor Univerzity v Cardiffu .

Co jsou možné příčiny rozpadu EU podle Jiřího Přibáně?

  • již v letech 2005-6 se začal objevovat omezující nesouhlas s procesem integrace
  • Koronavir může být klíčový impulz na rozpad zevnitř nebo vystoupení některých zemí z EU
  • nyní (2019 prochází Evropa nevyřešenými krizemi: ekonomickou (Euro je jedním z viníků ekonomických potíží EU), ústavní (zamrzla shoda pro další prohlubování integrace), uprchlická (narušila princip volného pohybu osob v rámci tzv. Schengenu) a krizi rozvodovou (Brexit)
  • růst sociální a ekonomické nerovnosti (polarizace společnosti a nečinnost řídících orgánů)
  • spory mezi EU a USA (geopolitika, Obchodní válka, 5G sítě, NATO, vztahy s Čínou, atd.)
  • vícerychlostní Evropa (střed mezi jižním a severním křídlem, V4, projekt Trojmoří, atd.)
  • pnutí mezi severem a jihem EU a také mezi západem a východem
  • hrneme problémy před sebou a čekáme až se to tzv. "ZADRHNE"! 

Pokud přijde krize (po roce2008 ekonomika byla stimulována tištěním peněz - problém se pouze oddálil) a Brexit může být jejím spouštěčem, protože Evropa není na další ať ekonomickou nebo migrační krizi (blízký východ, Afrika) připravena

  • EU možná čeká rozpad zevnitř (volby do evropského parlamentu v květnu 2019, rozklad právního státu v některých zemích, migrace atd.)
  • více

Co rozděluje Evropskou unií a může způsobit její rozpad?

Rozpad EU spustil BREXIT a následovat díky koronavirové epidemii může Itálie, Španělsko, Maďarsko atd.

  • Snižování objemu peněz v Evropském rozpočtu (Brexit)  - NOREXIT (přidružený stát k EU, chtějí stejný model jako má Kanada), případně odchod Dánska z EU
  • DEFINICE PRÁVNÍHO STÁTU A HODNOT EU
  • Nastupující ekonomická, finanční, zdravotnická (koronavirus) a sociální krize. 
  • Řízená migrace a uprchlíci.
  • Vztah k Rusku, Číně a USA.
  • "Dvourychlostní Evropa", ekonomická a sociální nerovnost (polarizace).
  • Obchodní válka EU a USA (globální korporace), sankce vůči třetím zemím (Rusko, Irán, Čína a další).
  • Eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou, která by mohla ohrozit růst evropské i světové ekonomiky (cla, geopolitika, Huawei, ropa, sankce atd.).
  • Neofeudalismus vyspělejších zemí.
  • "Polarizace společnosti" - finanční, ekonomická, sociální, atd.
  • Nárůst protekcionismu a nacionalismu - nárůst populistických stran jako důsledek polarizace ve společnosti a neřešení problémů.
  • Užší integrace členů EU (finanční, vojenská atd.).
  • Válečné reparace z 2. světové války - důsledek polarizace ve společnosti (Polsko, Řecko atd.).
  • Další růst nesplatitelných dluhů starých členských zemí (Francie, Itálie, Španělsko...) a Řecka.
  • Změny zákonů omezující práva jednotlivých členských zemí směrem k integraci (nadřazenost práva EU se stále rozšiřuje nad rámec původně přijatých záměrů).
  • Nárůst byrokracie a nařízení.
  • Dvojí kvalita potravin (východní blok zemí) a zdražování potravin v důsledku koronaviru.
  • Řešení krize - dluhů Řecka, Itálie (spor o společné evropské dluhopisy spojené s koronavirovou krizí).
  • Energetika (obnovitelné zelené energie - fotovoltaika, větrné elektrárny atd. a proti tomu tzv. špinavé zdroje jádro a uhelné elektrárny), zdražování energie v důsledku Elektromobility a odchodu od fosilních paliv.
  • Růst společných nesplatitelných dluhů, záporné sazby a jejich opětovný růst sazeb a inflace.
  • Změny klimatu.
  • Současná epidemie koronaviru.
  • Pokles příjmů do rozpočtu EU díky Brexitu, ZVÝŠENÝ PLATEB, odvodů z 1 % na 1,4- 1,5% z HDP jednotlivých členských států a nastupující koronavirové krizi (omezení obchodu, pohybu obyvatel atd.).

Co může dále vyhrotit napětí v EU - vojenské reparace z 2. světové války

Řecko žádá o válečné reparace ve výši 290 miliard EUR - 7,5 bilionu kč  (172 miliard za zničenou infrastrukturu, 10,3 za vynucené úvěry, 33,9 ztráty strategických komodit,53,8 ztráty v průmyslové výrobě). Podle Německé vlády je otázka reparací z právního i politického hlediska uzavřena. Zejména také proto, že by to byl precedent pro jiné státy např. Polsko

Polsko, někteří politici v Polsku požadují válečné reparace po Německu ve výši 22 bilionu kč.

  • Polsko
  • Itálie
  • Řecko
  • atd.

Rozpad EU, zprávy z tisku:

10.3.2021 Pro budoucnost Evropské unie bude rozhodující, jak zvládne ekonomickou obnovu po pandemii koronaviru. Pokud se to Evropanům nepovede, opustí unii další státy, podobně jako loni Velká Británie, upozorňuje britský politolog a historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity.

"V sázce je dnes mnohem více než před pandemií," prohlásil s tím, že řešení covidové nákazy a jejích dopadů je pro unii největší výzvou od finanční krize z let 2008 až 2009. Případné potíže s restartem ekonomiky prohloubí už nyní viditelné rozdíly mezi státy.

  • Zamezit problémům může především rychlé a efektivní využití peněz z fondu obnovy, především na pomoc nejhůře zasaženým ekonomikám na jihu. "Pokud se země jižní Evropy, hlavně Itálie, nedostanou do další dluhové krize, budou moci historici říci, že dopad pandemie byl pozitivní," řekl Ash.
  • Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, k němuž se sbírala data loni v říjnu a listopadu, se na Evropskou unii pozitivně dívá 47 % obyvatel členských zemí a jen 14 % negativně. Pro 26 procent oslovených se pohled na unii za půlrok pandemie zhoršil. V Česku vidí unii pozitivně 40 % dotázaných a negativně 29 %. 60 % Evropanů v průzkumu uvedlo, že je pandemie donutila zamyslet se nad budoucností společného svazku.

https://archiv.ihned.cz/c1-66894010-evropa-musi-zvladnout-obnovu-po-covidu-jinak-hrozi-rozpad-unie-varuje-oxfordsky-politolog-ash

12.4.2020 Současná krize způsobená pandemií nebezpečného koronaviru naplno ukázala, jak obtížné je najít řešení, má-li se na něm shodnout hned několik stran současně. Zejména když každá hájí především svůj vlastní zájem, ale navenek musí vystupovat jednotně. Je o tom přesvědčen i Guiseppe Conte, premiér Itálie, která je co do počtu obětí nejpostiženější zemí celé EU. Pakliže se lídři sedmadvacítky nedomluví, jak společnou ekonomiku podpořit, může to mít pro celou Unii fatální následky. https://www.euro.cz/politika/pokud-evropskou-unii-neozivime-hrozi-ji-zanik-tvrdi-italsky-premier-conte?

12.4.2020 Epidemie koronaviru a její následky jsou velkou výzvou nejen pro Evropskou unii, ale i pro vnitřní soudržnost národních států. "Například u Itálie jsou již nyní patrné nějaké odstředivé snahy některých regionů, k něčemu podobnému možná dojde i ve Španělsku," říká v rozhovoru pro INFO.CZ Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen ekonomického poradního panelu Ústředního krizového štábu.

zobrazit více..
Loading...