Ing. Helena Horská, PhD.

Helena Horská (1975), studovala na Vysoké škole ekonomické v Praze a v Institutu světové ekonomiky v Kielu. Nyní je hlavním ekonomkou Raiffeisenbank a členkou její dozorčí rady. Jako odbornice na měnovou politiku je autorkou odborných publikací včetně prací o cílování inflace a příležitostně přednáší na vysokých školách. Je vdaná, má dvě děti a mezi její koníčky patří literatura a sport.

• Je členkou občanské iniciativy KoroNERV-20, která sdružuje odborníky z různých oblastí, kteří nabízejí své odborné zkušenosti a hledají cestu ven ze současné covidové krize.

Helena Horská a její názory:

14.6.2021

• Češi se nevyhnou ani zvyšování daní. Peníze, které země utratila v době koronaviru ze státního rozpočtu, totiž bude třeba získat zpátky. Mimo jiné i ty, které Čechům na dva roky vláda "vrátila" do peněženek prostřednictvím daňových změn. "Pokud vláda dostojí svým slibům, za dva roky máme vyšší daně z příjmu zase zpátky. Lidé by měli vyšší čisté příjmy odkládat stranou a být připravení, že si stát od nich tyto peníze a ještě něco navíc vezme zpátky. 
  
• ČNB zvýší úrokové sazby to je jisté, osobně bych sázela na srpen.  
  
• Ceny nemovitostí nadhodnocené, ale dokud tu nebude dostatek bytů, nevidím důvod pro pokles jejich ceny. Čeho je nedostatek, to nezlevní.
  
• Český stát může splácet schodek velmi dlouho, jen úroky nás letos budou stát 70 miliard korun, příští rok klidně 100 miliard korun. Ty budeme splácet ze svých daní, takže by nás jako poplatníky mělo zajímat, proč pokračujeme ve schodcích v řádu stovek miliard. Je to politika, která si kupuje voliče, a nejen před volbami.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-vsechno-v-cesku-po-koronaviru-zdrazi-odpovi-ekonomka-167138#

26.3.2021

• Obyvatelstvo uspořilo v loňském roce zhruba o 200 miliard korun více, než je průměr za posledních deset let. Domácnosti mají na účtech více peněz nejen z důvodu odložených útrat v době zavřených obchodů, odkladu splátek, ale také úspor "na horší časy". Ty mohou dosahovat až 124 miliard. A právě úspory na horší časy se domácnosti budou zdráhat utratit, obzvlášť ty prozíravé, které si uvědomují, že letošní snížení daní z příjmů bylo slíbeno jen na dva roky a po jejich uplynutí nejenže se mohou vrátit daně na původní úroveň, ale vzhledem k růstu zadlužení státu a rostoucím úrokům z něj daně porostou na vyšší než předkoronavirovou úroveň.
• Naproti tomu v případě firem nelze hovořit o žádných extra úsporách. Mnozí podnikatelé museli sáhnout do svých rezerv a ti drobní ještě k tomu "dotovali" své firmy z vlastních, soukromých úspor. Peníze uložené na firemních účtech tak odpovídají hodnotě odložených či zrušených investic. Peněžní prostředky místo toho, aby byly použity na investice, zůstaly ležet na účtech a těm šťastnějším pomáhaly krýt výpadky tržeb.
• Z hlediska budoucího vývoje očekávám oživení útrat až s příchodem léta spolu s postupným otevíráním obchodů, restaurací a služeb. Tehdy domácnosti otevřou své peněženky a dopřejí si to, co si musely doposud odříkat. V porovnání s loňským rokem by běžné výdaje domácností mohly vzrůst o 110-120 miliard, a to po loňském poklesu o 68 miliard. Přesto mnoho desítek miliard ale zůstane uloženo na účtech domácností, a to jako rezerva na horší časy a zvýšení daní v budoucnu. 
• https://byznys.ihned.cz/c1-66899970-domacnosti-i-firmy-nahromadily-v-krizi-miliardy-az-je-zacnou-utracet-porostou-ceny-i-uroky-rikaji-ekonomove
  

12.3.2021

• Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu. Takto si stát, ministerstvo financí, představuje sdílení nákladů boje s covidem-19? Solidarita státu se souženou společností je nulová.
  
• https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cesko-se-topi-v-pandemii-schillerova-rozdala-svym-urednikum-115-milionu-na-odmenach-40353811#
  

18.1.2021 Souhrn argumentů přinášíme, mírně jazykově upraveno.

• Mýtus 1. Poskytnutá pomoc vs. propad ekonomiky. Covidový šok, nejistota, nedůvěra nás připravila minimálně o 350 miliard korun, na tržbách o x-násobně více. Vyplacená pomoc státu přifouklá výdaji s covidem nesouvisejícími činí 283 miliard korun. Skutečně vyplacená pomoc včetně úvěrových garancí státu, ale bez "rouškovného", potravinové soběstačnosti, kůrovce (který sice začíná také na "k", ale covid to není...), pomoci OKD, splátky části starého dluhu vůči nemocnicím ... 207,5 miliardy vs. ztráty ekonomiky cca 350 miliard.

• Mýtus 2. Rostou vklady, pomoc státu byla dostatečná (Eva Zamrazilová) Růst vkladů není důkaz, že pomoc státu byla dostatečná, natož štědrá. Lidé odkládali spotřebu, během lockdownu není kde utrácet, lidé i firmy odkládají investice, z obav šetří. A jen odložené splátky přidaly 30 miliard! 

• Mýtus 3. "My investujeme", investujeme víc než předchozí vlády.  Realita: absolutní čísla jsou zavádějící. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích - v roce 2020: 9 % a z toho 1/3 ze zdrojů EU, plán 2021: 11 % a z toho 45 % ze zdrojů EU. Nárůst v krizovém roce 2009: 14 % a 2010: 12 %t všech výdajů. Kapitálové výdaje. Nejenže se stále více spoléháme na zdroje EU, jak ukázal "souboj propisek", ale zastoupení investic ve vládních výdajích je už pět let po sobě nižší než v krizových letech 2009-2010 (pod 11 % celkových výdajů). V letech 2016-2017 byl podíl dokonce historicky nejnižší.

• Mýtus 4. Kdyby se Peterson Institute dozvěděl, že publikuje obecná, dávno známá fakta a že publikace profesorů Stiglitze, Rubina a Orszaga nepřinášejí žádná nová fakta, určitě by rád uspořádal webinář s Evou Zamrazilovou a Alenou Schillerovou na téma udržitelné finance. 

• Mýtus 5. Skvěle řídíme státní dluh Fakta: Země se stejným ratingem mají až na Katar levnější dluh, měřeno 10y (desetiletým) výnosem státního dluhopisu. Podbízíme se trhu emisemi krátkodobého dluhu; je sice levnější, ale s růstem sazeb rychle zdraží. Dluh se splatností nad 10 let tvoří jen 1/3 dluhu. Náklady na splátky dluhu jsou zatím cca 40 miliard, 0,7 procenta HDP. V dalších letech bez konsolidace rozpočtů splátky porostou!! A to rychle!! Když vzrostou úrokové sazby v průměru o jeden procentní bod, náklady na dluh se až zdvojnásobí!! Zadlužit se umí každý, ale vysekat se z dluhu dokáže jen někdo.

• Mýtus 6. Máme konsolidační strategii Fakta: Žádná strategie konsolidace rozpočtů není připravena. I na novelizaci rozpočtu státu se teprve pracuje. V rozpočtech na další roky zeje díra v řádu stovek miliard. Na to drobné škrty stačit nebudou. Bez růstu příjmů to nepůjde. Debatu nakonec ekonomka shrnula: "Věřte, neměla jsem daleko od toho vybouchnout jako atomovka. Nastěstí chladící systém fungoval. 

• https://www.forum24.cz/ekonomka-horska-rozebrala-v-ct-schillerovou-na-soucastky-masina-i-tak-jede-dal/
  

17.1.2021 ČT1 a ČT24 12:00 - 13:00 Dlužím, dlužíš, dlužíme. 

Státní rozpočet na rok 2021 (deficit může začínat "4"), střednědobý výhled rozpočtu. Strukturální krize, postihla jen některé sektory ekonomiky.

• Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů dosahuje až 80 % celkových výdajů státu, stále roste běžný provoz státu a výdaje na něj a neřeší se dlouhodobé problémy této ekonomiky.
• Nový ministr financí bude bojovat s obnovením důvěry ve schopnost vlády a státu řídit tuto ekonomiku. Dále řešit rostoucí schodky rozpočtů a velmi rychle rostoucí zadlužení. Jde o udržitelnost veřejných financí. Veřejný dluh vzrost za rok o 8 % bodů na 38 % HDP a do 5 roků můžeme narazit na fiskální (dluhovou) brzdu - dluh 55 % HDP.
• Největší problém ekonomiky je neřešená důchodová reforma a neexistující zdroje pro tuto důchodovou reformu. 
• Slib 1,2 bilionu kč na podporu ekonomiky, z čeho se skládá? Na konci roku 2020 bylo vyplaceno v přímé pomoci pouze 148miliard kč, to je necelá polovina slíbené přímé pomoci. Kritika směřuje na porovnání slibů versus činů.
• Výsledky ekonomiky za rok 2020 nejsou zásluhou vlády, ekonomika neklesala dvouciferným tempem (pouze cca 6 %). O 320 miliard zchudla Česká ekonomika a největší část nákladů nesli podnikatelé na svých bedrech, ze svých rezerv.
• Schodek rozpočtu v roce 2021 bude vyšší než v covidovém roce 2020 a bude začínat "4"kou.
• A. Šilerová dostala doporučení a materiál o fiskální udržitelnosti ekonomiky.
• V době silného růstu měli být přebytkové rozpočty, to jsme opakovaně kritizovali.
• V Česku připadá na 1 úředníka 23 občanů v Rakousku je to 25 občanů a Rakousko je velmi úřednický stát, tak je kde dále škrtat.
• https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/221411030500117/
  

28.12.2020

• Až se začneme zabývat, co s tou sekerou budeme dělat, tak se možná začnou zvedat daně.

23.12.2020

• Rozpočet se posunul do říše pekel, vláda předvádí bezprecedentní porušení základních pravidel, daňový balíček se měl diskutovat už v létě. Snížení daní budeme zase platit zpátky, postupně daně porostou.
• Z Výboru pro rozpočtové prognózy jsem odešla, protože jako člen nemám šanci cokoliv změnit, schválení rozpočtu byla poslední kapka, dodává.
• https://domaci.ihned.cz/c1-66862020-rozpocet-je-z-rise-pekel-vlada-pridava-nejistotu-dane-stejne-porostou-rika-ekonomka-horska<br>
• Důvodem mého rozhodnutí je flagrantní porušení pravidel řádného sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektování obecných principů řádného hospodáře. I přes mé opakované volání po jejich dodržování. 
  
• https://www.forum24.cz/ekonomka-horska-vzdavam-to-vlada-da-na-odborniky-jen-kdyz-ji-tece-do-bot-uz-neni-prostor-na-selhani/?<br>

21.12.2020

• Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská rezignovala na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Zdůvodnila to porušením pravidel sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektováním obecných principů řádného hospodáře. Vyplývá to z rezignačního dopisu, který v pondělí Horská zveřejnila na Twitteru.
• "Vzdávám to. Dne 19.12.2020 jsem se rozhodla rezignovat na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy," uvedla ekonomka Horská na svém twitterovém účtu. Premiérovi Andreji Babišovi tak zaslala rezignační dopis.
• https://echo24.cz/a/Sr4CD/vzdavam-to-ekonomka-horska-konci-ve-vladnim-vyboru-kvuli-nerespektovani-pravidel?<br>

22.11.2020 

• Pád některých gigantických korporací může mít dalekosáhlé ekonomické, politické a společenské dopady. 
  
• "Týká se to takzvaných přirozených monopolů, kde extrémně vysoké vstupní náklady na trh a fixní náklady vytlačily konkurenci a firma zcela ovládá daný trh". "V takovém případě je stát postaven před těžkou volbu - zachraňovat, nebo nezachraňovat?"
  
• Americkým ropným a uhelným těžařům pravděpodobně velmi uškodí také vítězství Joe Bidena v prezidentských volbách. Příští šéf Bílého domu dával ve své kampani opakovaně najevo, že hodlá sázet na zelené energie. "Společnosti typu Exxon Mobilu tedy budou muset v rámci přežití najít nový podnikatelský model, zaměřit se na inovace a držet krok se změnou poptávky". 
  
• Experti se nicméně shodují, že zcela zanikat budou spíše menší podniky, které nemají takové finanční rezervy jako velcí hráči. A to zejména ty, které jsou až příliš závislé na off-line prostředí a nedokážou se adaptovat na mohutnění on-line světa.
  
• Zombifikace společností samozřejmě není jevem omezeným na Spojené státy. Prudký nárůst polomrtvých firem lze vypozorovat také v Japonsku, Číně a zemích západní Evropy. V Evropě mohou v následujících letech zombie přibývat ještě rychleji, neboť evropské firmy obecně více inklinují ke státní pomoci a na rozdíl od amerických podniků mají větší šanci vyprosit si od vlády záchranu. "Bohužel na úkor daňových poplatníků, rychlého oživení celé ekonomiky, její modernizace, růstu produktivity a prosperity".  
  
• https://www.e15.cz/zahranicni/sestina-velkych-firem-v-usa-jsou-zombie-brzdi-zotaveni-globalni-ekonomiky-1375425?<br>

17.9.2020

• Nejviditelněji je postižený letecký a hotelový průmysl, stejně jako průmysl cestovního ruchu. Možná méně okatě, nicméně stejně ničivě je ale postižen byznys veletrhů a kultury jako celku, od koncertů až po velké společenské akce.
  
• https://archiv.ihned.cz/c1-66817200-jak-konci-nenapadny-puvab-burzoazie<br>

26.6.2020

• Stát by měl bezodkladně začít s odbornou veřejností diskutovat redesign či modernizaci daňového systému, který patří spíše do 20. století, a ne do 21.století, protože již neodpovídá potřebám a nastavení moderní ekonomiky 21.století a nevyužívá svého potenciálu korigovat tržní selhání. Krize učinila potřebu takové reformy ještě naléhavější. 
• Zatímco protikrizová opatření by se měla soustředit na podporu investic a spotřeby například přechodným snížením DPH, dlouhodobější změny musí jít do hloubky. Do struktury zdanění, rozložení daňové zátěže mezi kapitál a práci, mezi majetek a spotřebu. Česko si zaslouží nižší zdanění práce, stejně jako kvalitnější státní správu. 
• Stát by měl jako jiné soukromé subjekty začít hned hledat úspory v jednotlivých kapitolách a na ministerstvech. Home office a sdílená pracovní místa na ministerstvech, změna organizace práce, úspornější prostory a brzy snad už i digitalizace státní správy by mohly přispět také ke zeštíhlení státní správy. Hloubkový audit si zaslouží i všechny dotační tituly a strukturální politiky. Již v předcovidové éře podíl výdajů na tzv. ekonomické zájmy (zjednodušeně řečeno dotace) byl v Česku 5. nejvyšší v EU a dosahoval 6 % roční produkce ekonomiky (HDP) tj. 320 miliard korun v roce 2018. Pro porovnání: na vzdělávání bylo věnováno jen 4,6 % HDP. 
  
• https://nazory.ihned.cz/c1-66782900-singer-vavra-horska-a-dalsi-ekonomove-radi-vlade-co-delat-proti-krizi-zmensete-statni-spravu-penize-davejte-tem-kdo-je-skutecne-potrebuji
  

11.6.2020

• Podle Darwinovy evoluční teorie (pozn. ta ale neplatí obecně a v řadě pohledech se byla již překonána či vyvrácena), která platí i v ekonomice, přežije ten silný a přizpůsobivý. 
  
• Vláda měla rychle vypnut daňový systém bez požadavků na různé formuláře, bez zatížení státního aparátu, úředníků dalšími formuláři a snížit DPH po vzoru Německa.
• Ekonomové se shodnou, že ve druhé fázi pomoci by měla být především podpora spotřeby. A právě tento daňový bonus nebo bonus na dítě je jeden za způsobů, jak podpořit spotřebu. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceska-ekonomika-prijde-o-biliony-na-vine-je-prilis-dlouha-karantena-109155#
  

2.6.2020

• Vládní sliby byly veliké (chybí rychlost a systémovost) , ale činy jsou velmi smutné, pomoc státu vypadala bombasticky, nakonec ovšem zvítězila byrokracie (pomoc je složitá, bude trvat dlouho a je přetížen státní aparát), teprve po 11 týdnech stát postupně připravuje další a další formy pomoci (vyhlásily a neřekli jak, a teprve nyní řešíme pomoc), v první fázi je je důležitá rychlost, rychlá pomoc, dvojnásobná pomoc.
• Stát měl vypnout daně (bylo to jednoduché a rychlé), které lidé platí (ten co platí daně má odpuštěno, ten co neplatí, nemá odpuštěno).
• Bylo by ideální, kdyby s koronakrizí byla spojená transformace a velká zásadní změna státního zřízení nebo byrokratického systému (digitalizace státní zprávy).
• Stát funguje zkostnatěle, úředník je pán a daňový poplatník je sluha.
• Pořád jsme tak trochu montovnou, levná pracovní síla ale pomáhá ekonomiku stabilizovat, země, kde je vysoký podíl služeb, trpí ještě víc.
• Podle Ing. Heleny Horské je kurzarbeit u nás (není to dotace na zkrácenou pracovní dobu) dotace na nečinnost zaměstnance.
• Deficit rozpočtu nyní není důležité číslo, důležité je číslo, kolik stát poskytuje, zatím je to 55 miliard korun z více jak slibovaného 1 bilionu korun.
• 25 % domácností žijí z měsíce na měsíc a nemají vytvořeny rezervy - zde by měla být soustředěna pomoc státu.
• Díky covidu se naučíme vytvářet více rezerv a platit bezkontaktně, protože peníze jsou také přenašečem virů - přejdeme na placení kartou nebo mobilem.
• Černá labuť je tady, otázkou je jestli je to černá labuť (současná událost však nebyla tak neočekávatelná) nebo šedý nosorožec (jasné je, že obě zvířátka mají velký dopad na ekonomiku a společnost - pro většinu lidí to znamená ztrátu jistoty (realita je tvrdá).
• Očekáváme, že začátkem léta a na podzim přijde vlna propuštění, budou na trhu nákupy a prodeje firem.
• Auta se možná stanou luxusním zbožím, propad cen nemovitostí nás nečeká (zatím je poptávka vyšší než nabídka), v oblasti služeb lze očekávat útlum.
• https://domaci.ihned.cz/c1-66771540-stat-selhal-vlada-chaoticky-delala-vsechno-a-nic-realita-bude-tvrda-rika-hlavni-ekonomka-raiffeisenbank-horska
  

16.5.2020

• Růst nezaměstnanosti v USA x Evropa: za touto "záhadou" je rozdíl v pracovním právu. To je v USA velice flexibilní, v Evropě a Česku chrání naopak více zaměstnance. Rychlý nárůst nezaměstnanosti v USA je jen zrcadlem těchto rozdílů. Tady máme dvouměsíční výpovědní lhůtu. Nárůst počtu lidí bez práce lze očekávat až v průběhu května a června.

• U přímé pomoci se stále pohybujeme na úrovni 0,3 % HDP. To je "kladná nula". K 5. květnu jsem napočítala tuto pomoc na 18 mi­liard korun, tím mám na mysli přímé transfery postiženým subjektům, zaměstnancům i zaměstnavatelům. To je nic ve srovnání se slíbenými 216 miliardami. 
  

• Stimulace Německa: má překonat 30 % HDP. Jde přitom o přímou pomoc, garance, a dokonce o nákup podílů ve strategických německých firmách. Vliv toho všeho se opět může přenést k nám, podobně jako u šrotovného.

•  Z našeho průzkumu vyplývá, že 40 % dotázaných nemá rezervy na déle než měsíc. Nicméně z celkového pohledu jsou domácí úspory sice nerovnoměrně rozdělené, ale docela objemné. Část obyvatelstva je má vysoké, jiní prakticky žádné a někteří jsou k tomu zatížení exekucemi. Tito lidé potřebují bezpodmínečnou a rychlou pomoc od státu, protože se propadají do chudoby.  
  

• Bohužel základní věci jako potraviny opravdu podraží. Na druhou stranu krize přinesla výrazný pokles ceny ropy na globálních trzích a výrazně zlevňují pohonné hmoty. Zlevňovat by do budoucna měla také energie. V našem spotřebním koši budou některé položky zlevňovat, jiné naopak zdražovat. obecně očekáváme zpomalení růstu spotřebitelských cen a neobáváme se hyperinflace, a to ani s ohledem na enormní nárůst vládního dluhu.
  

• Teorie zůstává pořád stejná − v době hojnosti šetřit (jako např. Německo), za krize pomáhat, počítáme bohužel i s tím, že 10 až 15 % objemu dosavadní produkce se už nikdy neobnoví a že se mnoho firem ze současné krize už neprobudí (Koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu)
  

• Schodek bude blížit ke 400 miliardám korun, náš odhad za Raiffeisenbank konkrétně hovoří o 360 až 400 miliardách. 
  

• Domácí trh není schopen absorbovat takový objem dluhů, proto čím dál více budeme záviset na zahraničních věřitelích, a pokud si dál uchováme vlastní měnu, je v sázce i její budoucnost a hodnota. Důvěra v ufinancovatelnost našeho dluhu a důvěra v českou korunu jsou spojené nádoby. Takže nejde jen o parametry dluhopisů a cenu, kterou budeme platit za půjčky státu.

• Vypukne velký boj o věřitele, který si bude chtít koupit státní dluhopisy (konkurence mezi jednotlivými státy, pokud do hry nebude přímo vstupovat ECB).
  

• Při pohledu do světa asi platí, že principy měnové politiky nastavené v 70. letech přestávají platit, před takovou formou pomoci ČNB (nákup státních dluhopisů) bych hlasitě varovala, státní či firemní dluhopisy a jiná aktiva by ČNB měla nakupovat jen za opravdu kritické situace a za podmínky, že je ohrožena stabilita finančního sektoru a standardního fungování finančního trhu.

• Devizové rezervy 125 miliard eur mají velký symbolický efekt, který zvyšuje celkový rating země, ČNB se může dostane pod velký politický tlak, mohou se stát zdrojem nebo jejich výnos ze zisku příjmem státního rozpočtu, přijde snaha zdanit vše, co bude možné, co se "bude hýbat".

• Nepřestanou fun­govat globální výrobní řetězce, protože mají pevný ekonomický fundament, věřím v regionalizaci (deglobali­zace a relokalizace) − tedy v posilování obchodních vztahů v rámci menšího území (větší a těsnější spolupráce v rámci Evropy).
• V Japonsku vzniká exotický koncept pod názvem "Společnost 5.0" (nové uspořádání společnosti i ekonomiky) - nebo také "stakeholder kapi­talismus", firmy už nebudou mít jediný izo­lovaný cíl (maximalizaci zisku). A lidé začnou soukromý sektor tlačit, aby sladil cíl dosažení nějakého zisku − ne nutně nejvyššího − s dalšími cíli nezbytnými pro hladké fungování celé společnosti (bude zapotřebí digitální gramotnost, ochota sdílet věci a spolupracovat a pomáhat lidem, kteří jsou z různých důvodů znevýhodnění).
  
• Dochází k velké změně, přecházíme z exponenciálního růstu (tento trend kritizuje kanadský akademik Václav Smil) na udržitelný zisk, už ne zisk za každou cenu.
• https://ekonom.ihned.cz/c1-66763130-potraviny-uz-zustanou-drahe
  

14.5.2020

• "Koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu, na předkrizovou úroveň se dostaneme až v roce 2022, 
• Evropský think-tank Bruegel spočítal, že podpora v Německu se vyšplhá na 52 % tamního hrubého domácího produktu, zatímco v Česku se podle dosud zveřejněných plánů vlády pohybuje jen kolem 20 % HDP.
  

28.3.2020

• Postup Německa, jehož vláda o víkendu ohlásila další podporu ekonomiky, a to ve výši 22 % HDP. Přičemž tři procenta HDP, tedy 100 miliard eur, mají jít do stabilizačního fondu spravovaného státem právě na nákup podílů ve firmách zasažených dopady pandemie. "Tento plán na podporu podniků ve formě majetkového, respektive kapitálového vstupu ukazuje, že nemusíme nutně hovořit o zestátňování. Stát může nakoupit jen majo­ritní podíl a firmě pomoci překonat nejtěžší období. A po stabilizaci ho zase prodat, třeba i se ziskem. 
  
• Kdo například určí, kterou z firem "stojí za to zachránit" a kterou ne? Navíc se v Evropě už dlouho poukazuje na takzvané zombie společnosti, jež se už dávno zmítají na hranici životaschopnosti. "Záchrana podobných firem by mohla vést k neefektivitě, ztrátám příležitostí a k plýtvání se zdroji. Což je největší riziko této pomoci.
  
• Odliv dividend do zahraničí: propad ekonomiky k tvorbě výrazných zisků stejně nepovede a i firmy se zahraničním majitelem se začnou propadat do ztrát. Tomu nasvědčuje zastavení výroby v automobilkách.
• Po výhře nad novým koronavirem by měl přijít boom hnaný oživením výroby a realizací odložené spotřeby. "Očekáváme, že ztráty v ekonomice a zastavení výroby budou jen krátkodobé a nedojde k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti, zboží by nemělo v obchodech chybět a ani kupní síla domácností by neměla být výrazně omezena. 
  
• Vyšší dluh státu totiž bude tlačit politiky ke zvyšování daní, nejen firemních, ale i spotřebních. A tak je docela možné, že místo pozdějšího zlevňování nás bude čekat spíše další období růstu cen. To je také zásadní rozdíl od dopadu globální finanční krize a krize eura, po kterých následovalo období deflace. 
  
• Pokoronavirový svět: Až se náš svět vyrovná s epidemií Covid-19, bude trochu jiný. Ani ekonomika se nevrátí do původních kolejí, i když setrvačnost bude silná
• "Ještě důležitější však bude, že si všichni uvědomíme strategický význam zdravotnictví. A jako voliči budeme po politicích chtít, aby mu věnovali potřebnou pozornost. Odstranit jeho podfinancovanost a nedostatečné kapacity by odteď měla být priorita vlády číslo jedna. 
  
• https://ekonom.ihned.cz/c1-66740830-jak-uzdravit-ekonomiku
  

24.3.2020

Německo vytáhlo na pandemii bazuku obrovského kalibru. "Taková míra intervence státu do ekonomiky nemá v tomto století obdoby a přibližuje se k poválečné době. Fiskální balíčky z roku 2009 činily v tom samém roce jen 1,25 % HDP a dalšího půl procenta v roce 2010. 

• V pondělí, kdy nad ním rozprostřela finanční deštník celkem za 1,2 bilionu eur, tedy skoro za 33 bilionů korun. Obří suma odpovídající asi 35 % HDP má podle kabinetu zabránit naprostému zhroucení Německa, 30% z uvedených 1,2 bilionu eur představuje takzvaný hospodářský stabilizační fond, který převezme záruky v hodnotě 400 miliard eur za podnikové závazky, tedy za vydané dluhopisy či přijaté úvěry. Dalších maximálně 440 miliard eur budou záruky pro státní rozvojovou banku Kreditanstalt für Wiederaufbau. Rozpočet Německa, který byl léta v přebytku, tak letos sklouzne do schodku odpovídajícímu asi 4,5 procenta HDP, zadluží se o 156 miliard eur.
• https://archiv.ihned.cz/c1-66739590-nemecko-nabiji-financni-bazuku-firmam-rozda-desitky-miliard-eur

18.3.2020

• Podle nejnovějšího odhadu našich vídeňských kolegů z Raiffeisen Research se ekonomika eurozóny vlivem COVID 19 bude potýkat s mnohem významnějšími problémy. Ačkoliv se nejprve doufalo, že se Evropě podaří zabránit šíření nové nemoci, virus starý kontinent rychle zaplavil a vlády byly nucené po vzoru Číny přijmout bezpečnostní opatření. Naplnily se tak negativní scénáře epidemiologů i ekonomů. Ekonomická aktivita napříč Evropou se dostává do útlumu. Na rozdíl od předchozích recesí tentokrát budou zasaženy nejen investice, které se nyní dostávají výrazně do pozadí, ale především spotřeba domácností. Spotřebitelé jsou totiž nabádáni k omezení pohybu, nákupní střediska jsou zavřena, kulturní akce zrušeny a cestování je z bezpečnostních důvodů úplně znemožněno. Ohrožen je zejména sektor služeb, naopak například stavebnictví by současným stavem nemělo být tak výrazně zasaženo. S ohledem na vývoj v Číně se tak tým RBI domnívá, že vrchol pandemie v Evropě nastane nejdříve na začátku května. 

13.3.2020 

• Černá labuť je tu, ale ještě nevíme, jak velká bude, vedle samotného šíření nemoci bude klíčové, jak zareagují vlády. Ta česká by měla hned pomoct rodinám i firmám, na místě je třeba odložení platby daní a sociálního a zdravotního pojištění.
• Hrozí podle ní propad rozpočtu i o desítky miliard korun.  
• Vláda by přitom měla zároveň lidem pomoct a investovat, na místě je něco jako koronavirový "Marshallův plán". 
• Bylo by dobré přesunout výrobu některých věcí ze zahraničí, zejména z Číny, na lokální úroveň. 
  
• Nutnost změny daní, je tu velký prostor pro ekologické, "zelené" daně, třeba za paliva, je prostor snížit zdanění práce, třeba prostřednictvím odvodů na sociální pojištění, a naopak zvýšit spotřební daně, třeba za tabák a alkohol.
• Rovná daň z příjmu se přežila a mohla by ji nahradit nějaká forma progresivní daně. 
• Vlastní bydlení v některých městech bude v budoucnu luxusem. Nepůjde jen o Prahu, ale postupem času i o Brno, Ostravu, Plzeň a další krajská města. "Na vině je nedostatek bytů, velký zájem o vlastní bydlení a hlavně náš zvyk mít vlastní bydlení,"(10.2.2020).
  
• Očekávat zlevnění bytů je mimo realitu. Češi se budou muset naučit žít v nájmu (13.2.2020).
• Nájemní bydlení - je model, který vidíme ve Vídni, Londýně, Berlíně a dalších velkých městech," (na vině je velká poptávka kombinovaná s nedostatkem bytů - v Praze například chybí až dvacet tisíc bytů).
• Skeptická je pak k tomu, že by pomohlo zvažované zavedení daně z investičních bytů, i přesto ale věří, že k němu dojde. "Politicky to bude interpretováno jako krok k uvolnění bytů, ale ve skutečnosti půjde o hledání prostředků pro rozpočet".

https://www.televizeseznam.cz/video/strunc/ocekavat-zlevneni-bytu-je-mimo-realitu-cesi-se-budou-muset-naucit-zit-v-najmu-rika-horska-64027799?

Kontakt: horska@gmail.com, www.horska.com