Melatonin
Melatonin
Melatonin je hormon, který tělo produkuje samo během spánku. Melatonin je nízkomolekulární látka. Melatonin se velmi podobá serotoninu. Tvoří se v endokrinní žláze šišince z aminokyseliny tryptofanu. Melatonin popsal A. B. Lerner už v roce 1958, v posledních letech se však melatonin dostává do popředí zájmů vědců i farmakologických společností.
- Hladina melatoninu se v krvi zvýší ve chvíli, kdy se začne stmívat a nejvíce jej máme v období po půlnoci. Hormon je zodpovědný za rychlejší nástup spánku, kvalitu spánku (za hluboký spánek) a za řízení denních a nočních biorytmů v těle.
- Vydatný spánek, který díky melatoninu získáváme, nás chrání před nemocemi srdce a cév, před rakovinným bujením i před předčasnými projevy stáří.
- Melatonin neutralizuje účinek stresových situací, podporuje imunitní systém a má antioxidační účinky.
- Kvalitní spánek pak znamená nechat melatonin v těle odvést úklidovou činnost po celém dni. Proto se melatonin doporučuje jako doplňková léčba pro řadu obtíží.
Jak podpořit zdravý spánek a tvorbu melatoninu?
Dodržujte pravidelný režim a vytvořte si večerní rituály, které vám pomohou s rychlejším usínáním. Vyzkoušejte bylinné čaje, teplou koupel nebo relaxační hudbu. V posteli nečtěte, nesledujte televizi ani nemějte v rukou mobilní telefon.
Vyhněte se bílému smogu. Tím jsou veškerá zbytková světla, světla z ulice, různé displeje přístrojů a diody na spotřebičích. Zatemněte okna a místnost před spánkem dobře vyvětrejte.
Ticho a spánek léčí, nechte melatonin pracovat.
Produkce melatoninu nutně potřebuje sluneční svit, vystavte se přímým slunečním paprskům alespoň na 1 hodinu denně.
Milan Calábek, Melatonin (1.4.2020):
m e l a t o n i n, který ze serotoninu vytváří ve tmě pineální žláza neboli šišinka. Melatonin kromě chronobiologického působení (reguluje cyklus spánku a bdění) působí proti rakovině a především je mocným protizánětlivým modulátorem. Zároveň zvyšuje bioenergetickou výkonnost mitochondrií a neutralizuje vzniklé volné radikály. Chrání i před degenerací meziobratlových plotének a z našeho hlediska je důležité, že při nadměrném zahlenění dýchacích cest snižuje tvorbu MUC5AC, který je hlavním komponentem hlenu.
Ještě důležitější je jeho protifibrózní působení v plicích, srdci, játrech a ledvinách. Melatonin fibrotizaci brání inhibicí signalizace TGF-beta 1/Smads a aktivace genu NLRP3. Zároveň narušuje spojení hlavního transkripčního faktoru prozánětlivých cytokinů NF-kappa B se zmíněným genem NLRP3. Jde o signální dráhu, která vyvolává dysregulaci systému vrozené imunity a následně nadměrnou expresi prozánětlivých interleukinů: IL-1B a IL-18. Nasazení melatoninu postupně vrací aktivaci NLPR3 do normálu, brání pokračování cytokinové bouře, infiltraci makrofágů i neutrofilů do plic a poškození mitochondrií. Nejvyšší hladinu melatoninu mají malé děti, které jsou díky tomu chráněné před 3. a 4. fází COVID-19, ohrožující nemocné na životě. S narůstajícím věkem ale tato hladina klesá a nejnižší je u většiny starých lidí.