Mikrobiom

Mikrobiom (mikrobiota)

Vědci byl objeven ve střevech nový orgán těle s názvem Mikrobiom (druhý mozek), je to bakteriální orgán, který ovlivňuje funkce celého těla (je také označován jako druhý genom), neskládá se z lidské tkáně, ale z trilionů bakterií (podobně to mají rostliny - symbiotické působení s baktériemi, kvasinkami a parazity), virů a dalších mikroorganismů. Člověk je osídlen obrovským množstvím nepatogenních symbiotických mikrobů - bakterií, virů i parazitů. Mikroby na naší kůži, sliznicích a ve střevě brání tělo proti osídlení patogeny, snižují potenciál k alergii a zlepšují naši imunitu protilátkového i buněčného typu. Naše tělo zvenčí (kůže) i zevnitř (vnitřní orgány) osidlují různé mikroorganismy (dospělý člověk má cca 1-2 kg mikrorganismů - bakterií, kvasinek, virů i roztočů - mikrobiom, lidský mozek váží pouze cca 1,5 kg).

  • více
  • Mikrobiom a střevní trakt je sídlem emocí.
  • Mikrobiom a imunitní systém přímo ovlivňuje způsob našeho myšlení (pozitivní x negativní), stres, emoce a závislosti.

Výzkumem mikrobionu se zabývá v Brně na Masarykově univerzitě mikrobioložka Dr. Petra Vídeňská (vedoucí mikrobiomové laboratoře centra Recetox při Masarykově univerzitě)

  • My v podstatě nevíme jak vypadá "zdravý mikrobiom" (u každého člověka je jiný) - nemáme ho s čím porovnat.
  • Mikrobiom je v podstatě ochranný film, který chrání orgány uvnitř těla, ale také na povrchu těla (kůži).
  • Zjišťujeme, že u malých dětí již ve věku 6 měsíců bývá narušen mikrobiom, který má za následek vznik autoimunitních onemocnění a různých kožních i jiných alergií atd.
  • Vylepšit svůj mikrobiom můžeme probiotiky (např. biofilmová probiotika nové generace) a fekální transplantací.
  • Mikrobiomu škodí antibiotika a dezinfekční prostředky včetně dezinfekčních mýdel.
  • Fekální transplantace je povolena zatím pouze pro určitý typ střevních infekcí (nespecifické i střevní záněty, zažívací problémy nebo poruchy imunity), některé studie ukazují i využití při léčbě civilizačních onemocnění: cukrovky, vysokého cholesterolu, alergie, atopické dermatitidy či deprese.

RNDr. Petr Ryšávka (1978), autor patentu na biofilmová probiotika, která představují světovou revoluci v oblasti probiotik

  • jednou z látek potřebných pro zdravá střeva (mikrobiom) je tzv. butyrát (metabolit střevních baktérií), sůl kyseliny máselné, který by měl být ve střevech obsažen přirozeně protože jej produkují střevní baktérie (dokáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve)
  • pektin, oligosacharidy (rozpustná vláknina) mají vysokou kvasivost a jsou tak hlavním zdrojem samotného butyrátu
  • příčinou nedostatku butyrátu (narušená rovnováha střevního mikrobiomu) je nadužívání antibiotik, antimikrobiálních látek a také nedostatek rozpustné vlákniny ve stravě
  • mikrobiom v lidském organismu je nositelem trilionů bakterií, které mají hmotnost až 2000g
  • mikrobiom společně s mozkem ovládá a řídí nejen imunitní systém, ale i obezitu, psychiku a ovlivňuje průběh celé řady nemocí (zejména střevních)
  • mikrobiom je dědičný (vyvíjí se v rámci lidské fylogeneze stovky tisíc let) a přenáší se při porodu z matky na dítě
  • výrobek společnosti Pharmaceutical Biotechnology s.r.o ProbioLact obsahuje novou generaci probiotik tzv. biofilmová probiotika, která jsou zdrojem miliardy bakterií
  • 70% imunity máme ve střevě (střevní flóra), střevní flóra ovlivňuje energetický metabolismus (jinou má obézní člověk, jinou má hubený člověk)
  • vztah střevní mikroflóry a psychiky - střevní baktérie (probiotika) významně ovlivňují produkci serotoninu (hormon štěstí), naši psychiku, náladu, duševní rozpoložení (osa střevo - mozek přes bloudivý nerv)
  • 95 % serotoninu se tvoří ve střevě
  • střevní baktérie produkují molekuly gama- aminomáselné kyseliny (zklidňuje při poruchách soustředění, rozrušení atd.)
  • nedostatek probiotických bakterií v těle zvyšuje se riziko vzniku alergií, astmatu, autoimunitních onemocnění, střevních zánětů, onkologických onemocnění a podobně)

Výzkumný tým společnosti Medi Pharma Vision pod vedením Petra Ryšávky proto vyvinul ve spolupráci s brněnskými institucemi, tedy Masarykovou univerzitou a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, speciální probiotickou kúru (individuální probiotika, namíchaná přímo pro konkrétní střevo, se svým složením fekální terapii blíží, ale mají obsahovat jen bezpečné, testované kmeny), která rizikovou terapii (fekální mikrobiomová transplantace) může nahradit.

Prof. doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček Ph.D. (26.12.1975), klinický psycholog, lékařský psycholog říká: bakterie ve střevech ovlivňuje naše duševní zdraví (28. 3. 2019):

  • mám důkazy o propojení střev a mozku, duševní stav člověka můžeme ovlivnit manipulací s baktériemi (transplantací mikrobiomu ze zdravého do nemocného člověka pak můžeme léčit například deprese a úzkosti)
  • naše geny můžeme ovlivňovat tím co jíme, jak myslíme a také jak a kde se pohybujeme (tyto faktory ovlivňují zapínání a vypínaní genů), tyto faktory mohou ovlivnit až 80 % nemocí
  • negativní myšlení rozběhne kaskádu, která ovlivní náš zdravotní stav (dlouhodobý stav se projeví ve formě nemocí)
  • bakterie, které máme ve střevech (mikrobiom) ovlivňují přímo náš duševní stav a podílejí se na rozvoji některých duševních nemocí, existuje osa střevo - mozek, naše nálada je ovlivněna balancí některých neurotransmiterů (serotonin a dopamin), které se právě tvoří ve střevě (některé bakterie produkují tyto neurotransmitery) - příznivě tento stav ovlivníme stravou a pohybem v přírodě

Prof. MUDr. Radkin Honzák (30.3.1939) o střevním mikrobiomu (duše v břiše)

  • nové technologie nás přivedli k poznání, že střevní mikrobiom má dopad na naše zdraví a nemoci, který je ovlivňován ději v průběhu života, ale mnoho toho o mikrobiomu ještě nevíme
  • v lidské těle žije cca 10 na čtrnáctou mikrobů - 100 bilionů (je jich 10 x více něž máme buněk v těle) a 500 - 1000 druhů, podle Hippokrata začínají všechny nemoci ve střevech
  • Ilja Iljič Mečnikov (1845 - 1916) jako první poznal, že makroorganismus je sám schopen se bránit proti mikroorganismům, tedy infekcím, stárnutí je způsobeno otravou člověka střevní flórou, proto doporučoval tzv. střevní kysání (přírodní jogurty), objevil také fagocytózu (Nobelova cena)
  • mikrobiom má funkci metabolickou, imunitní a trofickou (výroba neurotransmiterů), je podstatnou součástí stolice
  • buňky (cyt) mezi sebou komunikují a vysílají molekuly (cytokiny), leukocyt - bílá buňka, miocyt - buňka ze svalů
  • střevo s mikrobiomem je spojené s mozkem - CNS (bloudivým nervem) - nervová komunikace) a dále systémovou komunikací (osa hypothalamus - hypofýza - nadledvinky - neurotransmitery - bakteriální metabolity a cytokiny), komunikace probíhá obousměrně
  • v dětství a dospívání jde mikrobiom ruku v ruce s rozvojem a zráním mozku, hypotézy v současnosti považují za hybatele tohoto děje mikrobiom (bakteriom), což se odehrává pravděpodobně pomocí mikroglií
  • narušený mikrobiom je projevuje obezitou, alergiemi (civilizační choroba), autoimunitní nemoci, diabetes II typu
  • při jednom polibku si vyměníme cca 80 milionů bakterií
  • mikrobiom obsahuje 10 % paleo bakterií (paleobakteriologie), které jsou individuální
  • jsme to, co sní naše bakterie (hodné i škodlivé), lépe řečeno co chtějí sníst, abychom obměnili mikrobiom (nezdravý na zdravý) trvá to 9 měsíců!!!!
  • mikrobiom dostáváme od matky, pokud jde o přirozený porod (plně vybavený mikrobiom), pokud jde o císařský řez (ochuzený mikrobiom a dítě potom může trpět alergiemi, atopiemi, poruchami imunity, obezitou, astmatem atd.)
  • novorozenec získává část mikrobiomu z vaginálního sekretu, aby mohlo trávit mateřské mléko a potom se mikrobiom prochází tzv. školícími vlivy (živá příroda, okolní prostředí, paraziti, mikrobiom ostatních lidí a přirozeného prostředí, patogeny)
  • buněčná imunita, lymfocyt T (vybíjí - likvidují), lymfocyt B (vypuzují chemii v kostní dřeni), buňka, imunoglobulin E (protilátka, která ničí bakterie a viry)
  • mikrobiom je ovlivněný také naší stravou, ten kdo jí více živočišných bílkovin má více bakterií BACTEROIDES (Firmikuty) a ti co jí více rostlinné stravy s vlákninou mají více bakterií PREVOTELLA
  • mastné kyseliny omega 3 (luštěniny, zakysané mléčné výrobky, vývar) vytváří film (vrstvu hlenu s akkermansiemi) na epitelu střev (protizánětlivé inter leukíny) a tím snižují jejich propustnost - vhodnou stravou jsou luštěniny, zakysané mléčné výrobky, hovězí vývar - 8 hodin (proteiny, tuky 6%, sacharidy 2% a vláknina)
  • různé druhy stresu ovlivňují složení střevního mikrobiomu (např. stresem podmíněná porucha dráždivého trakčníku), cestu k nápravě můžeme udělat podáváním probiotik, prebiotik, fermetovaných potravin nebo Tx
  • fekální transplantace se používali již ve 4. století našeho letopočtu (dárce, úprava stolice, vpravení výkalů do tlustého střeva nemocného) Doc. Kohout v Tomayerově nemocnici v Praze, fekální transplantace jsou až v 90 % účinná u pacientů s těžkým průběhem kolitid
  • klinická jednotka Antibiomania

MIKROBIOM (mikrobiota), ZPRÁVY Z TISKU:

30.6.2021 Přesně 54 118 virů žije v lidském střevě. Už jen takové množství je samo o sobě ohromující číslo. Co je ale ještě překvapivější, je fakt, že 92 procent těchto virů vědci vůbec neznají.

Dobrou zprávou ale je, že velká většina těchto virů jsou bakteriofágy, zkráceně fágy. Tyto viry doslova požírají bakterie a nemohou napadat lidské buňky. Viry naštěstí nejsou jen organismy, které infikují naše buňky chorobami, jako jsou příušnice, spalničky nebo covid-19. V lidském těle však existuje obrovské množství těchto mikroskopických parazitů, kteří žijí většinou v našich střevech. Zaměřují se na mikroby, které tam rovněž žijí.

Ne každý lidský exkrement je stejný

V poslední době se hodně mluví o mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které žijí v našem střevě. Kromě toho, že pomáhají trávit jídlo, mají tyto mikroby mnoho dalších důležitých rolí. Chrání nás před patogenními bakteriemi, modulují naši duševní pohodu, posilují náš imunitní systém a mají trvalou roli v imunitní regulaci.

Je třeba říci, že lidské střevo je nyní nejvíce studovaným mikrobiálním ekosystémem na planetě. Přesto více než 70 procent mikrobiálních druhů, které tam žijí, musí být ještě vypěstováno v laboratoři. Metagenomické studie odhalily, jak velké množství práce věda ještě musí udělat a izolovat všechny mikrobiální druhy v lidském střevě, stejně jako viry.

Vědci srovnávali také viry obsažené v lidských exkrementech napříč kontinenty. Zjistili, že ne každý lidský exkrement skutečně obsahuje stejné viry. Například poddruh nedávno popsaného a záhadného crAssphage byl převládající v Asii, ale byl vzácný nebo zcela chyběl ve vzorcích z Evropy a Severní Ameriky. To může být způsobeno lokalizovanou expanzí tohoto viru ve specifických lidských populacích.

Propojení střevních virů s jejich mikrobiálními hostiteli

"Po identifikaci fágů bylo naším dalším úkolem spojit je s jejich mikrobiálními hostiteli. CRISPR, nejlépe známé díky mnoha aplikacím při editaci genů, jsou bakteriální imunitní systémy, které si dokáží zapamatovat minulé virové infekce a zabraňují jejich opakování," píší vědci.

Tento záznam minulých útoků vědci použili k propojení mnoha virových sekvencí s jejich hostiteli ve střevním ekosystému. Není překvapením, že vysoce hojné virové druhy byly ve střevě spojeny s vysoce hojnými bakteriálními druhy, které většinou patřily k bakteriálním kmenům Firmicutes a Bacteroidota.

Všechny tyto nové informace jsou velmi důležité. Jednou slibnou záležitostí je fágová terapie. Jde o starý koncept předcházející antibiotikům, ve kterém se viry používají k selektivnímu cílení bakteriálních patogenů za účelem léčby infekcí.

Vědci v závěru své studie nicméně upozorňují na to, že zkoumali pouze zlomek celkové střevní virové rozmanitosti. Takže věda má před sebou i v této oblasti ještě velký kus cesty.

https://veda.instory.cz/1700-desetitisice-viru-nalezenych-v-lidskych-exkrementech-vedce-doslova-zaskocily.html?

20.3.2021 Strava souvisí s naším zdravím víc, než se obecně předpokládá. Určuje totiž kvalitu prostředí ve střevech, tzv. mikrobiotu (mikrobiom). Ta ovlivňuje nejen trávení, ale i imunitu a dokonce i psychické zdraví, myšlení, emoce a chování. Výsledky vědeckých studií naznačují, že jednou se budou "skrze střeva" léčit mnohé nemoci včetně deprese, úzkostí, autismu a možná i covid-19. "Podle některých výzkumů k jeho léčbě přispívá i podávání probiotik," říká Helena Tlaskalová-Hogenová, předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.

Představa, že o našem psychickém zdraví, náladách a chování rozhodují i mikroorganismy ve střevech, mi připadá fascinující. Jak propojení mezi mozkem a mikrobiotou funguje? Že je propojený mozek a střevo, je stará známá věc. Spousta lidí to zažívá na vlastní kůži třeba před zkouškou, kdy z nervozity trpí průjmem nebo zvrací. Jakou roli v propojení mozku a střeva hraje mikrobiální osídlení střevní sliznice, tzv. mikrobiota, se zkoumá až v posledních letech.

Role mikrobiomu je tak významná, že už nemluvíme jen o propojení střeva a mozku, ale hovoří se o ose mikrobiota-střevo-mozek. Propojení se odehrává na vícero úrovních. Zaprvé, střevo je vybaveno vysokým počtem neuronů, nervových buněk. Dokonce tolika, že se množstvím přirovnává k míše. Proto se někdy říká, že střevo je náš druhý mozek. Tyto buňky produkují různé neuroaktivní látky, které ovlivňují mozek a naši psychiku. Komunikace mezi mozkem, střevem a mikrobiotou je oboustranná a probíhá i skrze bloudivý nerv, nervus vagus. Další úrovní spojení je imunita. Ukazuje se, že i neurony mají receptory pro některé důležité imunoregulační faktory. Velký vliv na mozkovou činnost mají i neuroaktivní metabolity (produkty látkové přeměny - pozn. red.) bakterií obsažených v mikrobiotě.

Kdy vědci přišli na to, že střevní mikroorganismy mají vliv i na naši psychiku? Průlomové byly v této oblasti roky 2010-12. Tým švédských vědců tehdy publikoval studii, která dokazovala, že se normální myši od těch bezmikrobních liší nejen v imunitních reakcích, ale i v chování a ve vývoji nervového systému. Testy na zvířecí psychiku jsme ve spolupráci s Dr. Burešem z Fyziologického ústavu prováděli i u nás, ale zajímali jsme se tehdy také o působení lepku, o celiakii. Je známo, že celiaci jsou často depresivní. Proto jsme zkoumali vliv většího množství lepku ve stravě na změnu psychiky.

Na co jste přišli vy a co objevili vědci ve Švédsku? Švédští kolegové zjistili, že bezmikrobní myši nejsou opatrné, chybí jim sebekontrola, strach, bez obav se pohybují nebo plavou. Zato myši osídlené mikrobiotou mají vyšší stupeň kontroly nad svým chováním a při volném pohybu projevují úzkost.

Další možností, jak vést experimenty v této problematice, je podávání probiotických kmenů, které složení mikrobioty mění. Tento typ pokusů se dělá i na lidech. Existují studie, které pomocí moderních radiodiagnostických metod jasně dokazují, jak užívání probiotik ovlivňuje aktivitu mozku. Sleduje se i složení mikrobiomu u lidí s depresivní a úzkostnou psychózou a jak ho lze ovlivnit pomocí probiotik. Minulý týden vyšla zajímavá práce, kde vědci porovnávají vliv genů organismu a genů mikrobioty na chování. Zjistili, že zatímco emoční projevy, strach, úzkosti a deprese jsou závislé na mikrobech, hyperaktivita je odrazem genového složení našich buněk.

Jak má vypadat optimální zdravý mikrobiom ale stále nevíme, je to tak? Přesně tak. Zkoumá se především vliv mikrobioty na jednotlivé nemoci. Lékaři se pochopitelně soustředí především na to, čím a jak nemoci léčit. Studium mikrobiomu řeší, které složky mikrobioty jsou zdraví prospěšné a naopak. Bohužel toho ale stále víme příliš málo.

Zmínila jste deprese a úzkosti. Které další psychiatrické diagnózy by se mohly v budoucnu léčit skrze střeva? Zatím nejdál došel výzkum, který zkoumal vliv opakovaného podávání fekální mikrobioty od zdravých lidí pacientům s autismem. Autoři prokázali, že změny ve složení střevního prostředí po přenosu vedly ke zlepšení nejen problémů trávicího traktu pro autismus typických, ale i projevů psychických. Snížila se agresivita a další příznaky autistického chování. Další studie se dělají u depresivních stavů. I ty reagují na změnu mikrobioty a jejím ovlivněním lze docílit znatelného zlepšení. Naopak u schizofrenie se zatím zdá, že ovlivňování mikrobioty nezabírá.

Vedle fekálního přenosu lze složení mikrobioty upravit i užíváním probiotik. Jaké výsledky má tato metoda? Český gastroenterolog žijící v Kanadě profesor Berčík zjistil, že určitá probiotika zlepšila u pacientů s dráždivým tračníkem nejen zažívací problémy, jako jsou průjmy, ale i stupeň úzkosti a deprese. Byly popsány probiotické bakterie, které v některých studiích prokázaly zlepšení psychických stavů např. u autistů. Takovým probiotikům se říká psychobiotika.

Využívají se už v léčbě, nebo jsou zatím stále jen předmětem bádání? Probiotika stále nejsou obecně uznávanou léčebnou metodou, zatím se zkouší efektivita jejich složek. Zdá se, že hrají roli především v prevenci. Také metoda přenosu fekální mikrobioty je stále ve stadiu experimentů. Schválená jako oficiální léčba je zatím jen u pacientů s infekční klostridiovou kolitidou (život ohrožující průjem doprovázený bolestmi břicha - pozn. red.). Ale domnívám se, že v budoucnosti se ovlivňování mikrobioty stane důležitou součástí preventivních a léčebných postupů.

Jakým způsobem se fekální mikrobiota, tedy stolice zdravého člověka, nemocnému podává? Většinou se zpracuje ve fyziologickém roztoku a přenáší se nazoenterální sondou nebo koloskopicky. Ve světě už probíhá i aplikace formou tablet. Získat vhodné zdravé dárce není jednoduché. Také proto, že přesně nevíme, jak má zdravá mikrobiota vypadat, jaké má mít optimální složení. Většinou platí, že nemocní lidé mají porušenou rovnováhu mikrobioty. Je méně diverzifikovaná a obsahuje méně prospěšných bakterií a více mikrobů, které se mohou stát patogeny. Tento stav se nazývá dysbióza a byl popsán také u pacientů s nemocí covid-19.

Na mikrobiotě se nepodepisuje jen strava, ale i další faktory. Které? Důležitý je celkový životní styl. Původní africké a jihoamerické kmeny jsou mnohem víc v kontaktu s přírodou než my. Od dětství jsou vystaveny zdravé špíně, mají méně stresu charakteristického ve vyvinutých zemích. Stres vyvolává velké hormonální změny a ty zase ovlivňují složení mikrobiomu, takže i stres hraje roli.

Jaká je souvislost mezi mikrobiotou a covidem? Virus ji oslabuje nebo špatné prostředí ve střevech zvyšuje náchylnost k onemocnění? To stále není jasné, stejně jako u ostatních nemocí. Pacienti přicházejí až s projevy nemoci, takže lze jen těžko soudit, co bylo dřív: jestli nemoc, nebo špatná mikrobiota. Nicméně pozitivní změny po přenosu fekální mikrobioty naznačují spíš druhou možnost. Zvýšená citlivost starších lidí na těžší průběh covidu se spojuje s faktem, že se ve stáří zhoršuje složení mikrobioty. Snižuje se její diverzita a objevuje se víc patogenních mikrobů. První publikované studie ukázaly korelaci mezi složením mikrobioty a průběhem infekce covid-19.

Od počátku pandemie vycházejí studie zkoumající souvislost mezi mikrobiotou a covidem. Přinesly nějaké třeskuté závěry, které by mohly s léčbou pomoci? Některé studie naznačují, že k léčbě přispívá podávání probiotik. Přesvědčivé práce ale zatím publikovány nebyly. Vyšla i jedna čínská studie provedená na relativně malém vzorku pacientů, která tvrdí, že v léčbě covidu-19 pomohl fekální přenos. Ostatně i u nás lékaři z Thomayerovy nemocnice mají první zkušenosti s tímto přístupem u covidových pacientů, kteří navíc onemocněli klostridiovou infekcí.

Pečujete teď vzhledem k pandemii o svoji mikrobiotu pečlivěji než jindy? Už když jsem měla malé děti, věděla jsem, že sterilní čistota není pro správný vývoj imunitního systému to nejlepší. U bezmikrobních zvířat jsme viděli, že jsou na tom s obranyschopností hůře než zvířata osídlená mikroby. Proto jsem nechávala děti hrát si "ve špíně". Neinfekční špína, která panuje v přírodě, je zdravá. To prokazují výzkumy srovnávající nemocnost dětí vyrůstajících na farmách a ve městech. Děti z farem např. netrpí alergiemi tak jako městské děti atd. Ale abych odpověděla na vaši otázku. Zdravou mikrobiotu podporujeme vhodnou stravou, kysanými mléčnými a zeleninovými produkty, potravinami obsahujícími dostatek vlákniny, ale i aktivním pohybem a dostatkem spánku. Probiotika z lékárny užíváme jen při a po léčbě antibiotiky, která mohou vybít nejen škodlivé, patogenní bakterie, ale i mikroby zdraví prospěšné.

https://reportermagazin.cz/a/pXmDq/strevo-je-nas-druhy-mozek-jeho-mikroby-ovlivnuji-psychiku?

10.6.2020 Dítě narozené přirozeným porodem, má nižší riziko vzniku alergií, atopické dermatitidy nebo astmatu, prokazuje to celá řada studií, říká molekulární biolog Petr Ryšávka.

Zdroj: internet, rozhovor s gastroenterologem doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, Ph.D, prof. Mudr. Liborem Vítkem, Ph.D., MBA, prof. Radkem Ptáčkem, klinickým psychologem a RNDr. Petrem Ryšávkou.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

zobrazit více..
Loading...