Mořské proudy

Mořské proudy

Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů) nebo studený (proudící z pólů k rovníku). Cirkulace vody (ale i větrů) se v posledních letech zvyšuje převážně u rovníku. Mořské proudy jsou propojeny výtahy (zdviže, nebo místa výstupů či poklesů různě teplých a slaných vod). Povrchové mořské proudy v průběhu roku slábnou, sílí, nebo dokonce mění směr. "Zdviže" do nižších pater zanikají nebo se obnovují v periodě trvající několik měsíců i několik desetiletí. Jsou roky, kdy Golfský proud proniká hluboko na sever, a roky, kdy se jeho tvar mění z trojúhelníku (s vyšším cípem na severu) na ovál. A podobně jsou i hluboké slané proudy syceny tu teplejší, tu chladnější vodou podle toho, kolik srážek odteče do moře řekami nebo se uvolní z ledovců. 

  • 1. patro - povrchová větrem podmíněná cirkulace, odehrává se do hloubek cca 1 000 m - typický představitel Golfský proud.

  • 2. patro - střední cirkulace, zde dochází ke zkratům mezi povrchovými a hloubkovým prouděním.

  • 3. patro - termohalinní výměník (hlubinný slaný proud), který propojuje atlantickou a tichomořskou cirkulaci a představuje hlavní globální rozvod původně sluneční energie zachycené oceánem.

  • Proudy jsou vzájemně propojeny výtahy mezi jednotlivými vrstvami oceánů.

Mořské proudy se nachází v oceánech napříč zeměkoulí. Některé jsou takzvaně teplé, jiné studené. Společně tvoří ucelený systém, který má zásadní vliv na klima na Zemi a přesouvají vodu mezi oceány. Případné změny v jejich působení tak ovlivní prakticky všechny kontinenty. A podle různých dat nelze mluvit pouze v budoucím čase. "Všech sedm nejteplejších let lze datovat od roku 2014. A deset nejteplejších roků, které Země zažila, jsme zaznamenali od roku 2005 (hurikán Katrina).

Příčiny vzniku vzniku mořských proudů

Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následující jevů:

  • Rozdílná salinita vody v různých hloubkách a rozdílná teplota vody.
  • Slapové síly,  je druhotný efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např. příliv a odliv. Vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. Když se těleso ocitne pod vlivem gravitace jiného tělesa, gravitační zrychlení na bližší a vzdálenější straně se může výrazně lišit. To vede k pokřivení tvaru deformovatelných (zejména tekutých) částí tělesa, aniž by se měnil jeho celkový objem; pokud na počátku předpokládáme kulový tvar tělesa, slapová síla má tendenci pokřivit jej do elipsoidu se dvěma vybouleninami, jedné přímo naproti druhému tělesu a druhé na odvrácené straně od něj.
  • Proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry.
  • Vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů.
  • Rotace Země.

Mořské proudy ve světových oceánech ovlivňují klima na celé planetě. Zpomalení jejich cirkulace je tak vážným problémem pro celé lidstvo.

Co jsou mořské proudy a proč jsou pro nás důležité

  • Mořské proudy přemisťují masy vody mezi jednotlivými oceány.
  • Jde o celosvětovou cirkulaci vody.
  • Teplé mořské proudy proudí od rovníku k některému z pólů.
  • Studené mořské proudy proudí z pólů k rovníku
  • Fungování systému mořských proudů ovlivňuje celosvětové klima a počasí.
  • Zpomalení celého systému mořských proudů může znamenat extrémní výkyvy počasí.

9.5.2021 Nyní ale vědci v časopise Nature Geoscience publikovali novou studií ve které tvrdí, že předpovědi o zpomalování mořských proudů se v posledních letech už začaly naplňovat. Zpomalování mořských proudů ale minimálně ovlivní počasí v Evropě i Americe. Zimy budou studenější, dočkáme se větších vln veder a extrémních výkyvů počasí. "To, že se cirkulace mořských proudů v návaznosti na globální oteplování zpomalí, se předpovídá již celá desetiletí. Nyní jsme získali nejpřesvědčivější důkaz, že už se to děje," řekl CNN spoluautor studie Stefan Rahmstorf z postupimského Institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Cirkulace systému mořských proudů už v posledních letech zpomalila o patnáct procent. V následujících dvaceti nebo třiceti letech to bude zřejmě ještě více, což nevyhnutelně ovlivní naše počasí. V Evropě budeme moct vidět nárůst počtu bouřek a vln veder, na východním pobřeží Spojených států se zvednou hladiny moře," uvedl pro The Guardian Rahmstorf. Odborníci ve svém výzkumu analyzovali data související s klimatem planety a působením mořských proudů za zhruba 1 600 let.

Předpovědní modely navíc počítají, že do roku 2100 mořské proudy oproti normálu zpomalí o 34 až 45%. Odpověď na otázku, kdy se zastaví úplně, nebo jak velké zpomalení bude znamenat globální katastrofu, ale podle Rahmstorfa není jasná. "Navzdory bohatému výzkumu v poslední dekádě je velmi těžké kvantitativně vyjádřit, jak daleko je bod zlomu. Na základě různých modelů ale předpokládám, že pokud se cirkulace zpomalí na polovinu normálu, dostáváme se do kritického stavu. A něco podobného by se mohlo stát do konce tohoto století.

Byť do zpomalování velkých oceánských proudů, propojených po celé planetě, přispívá více faktorů, jedním z nejvýraznějších je podle vědců globální oteplování. Třeba známý Golfský proud je rovněž ovlivněn táním arktických ledů.

"Zpomalení není výsledkem přirozených změn, ale lidského vlivu. Důkaz o již probíhajícím zpomalováním cirkulace proudů je výrazným prvkem v budoucích předpovědích regionálního i celosvětového klimatu," uvedl pro CNN výzkumník polárních oblastí Andrew Meijers. Data vědců také ukázala, že v posledních letech teploty v Evropě a na severu Ameriky byly nadprůměrné.

Zdroj: https://www.denik.cz/veda-a-technika/morske-proudy-vyzkum-objev-zpomalovani.html?

zobrazit více..
Loading...