Mulčování
Mulčování
Půdu je dobré před mulčováním zvlhčit, plevel pod mulčem není nutné vytrhávat, stačí jej sešlapat a mulč na něj položit. Vrstva mulče může mít tloušťku 5 - 20 cm. Vhodné je mulčovat hned při vysazování rostlin, nejlépe na jaře, přidávat se dá během celého roku.
V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
Úrodnost půdy snižují například:
- Sluneční záření tím, že vysouší půdu a UV zářením ničí půdní organismy důležité pro rozklad organické hmoty.
- Vítr napomáhá k vysušování a přispívá k erozi odnosem drobných půdních částeček.
- Déšť rozrušuje půdní povrch kapkami a stékající voda způsobuje erozi a odnáší další půdní částečky.
Tyto procesy se nejvíce projevují na půdě holé, která není ničím pokrytá. V přírodě je půda chráněna vegetací či biologickým materiálem, jako je listí, zbytky rostlin. Na mnoha zahrádkách však zůstává půda po většinu roku bez vegetace. Neplatí to jen pro podzimní a zimní měsíce, ale často i pro sezonu. Nízká bývá hustota pěstovaných rostlin, k záhonům mnohdy vede cestička z udusané hlíny.
Výhody mulčování:
- Správné zakrytí mulčovacím materiálem šetří ruční pletí i aplikaci chemie.
- Vrstva mulče pomáhá zadržet vláhu, brání vysoušení půdy, pravidelná zálivka postačí v nižší četnosti.
- Mulčování chrání půdu před erozí a zlepšuje mikroklima a mikrobiální činnost v půdě.
- Nastýláte-li záhony organickým materiálem, dodáváte jeho rozkladem do půdy také důležité živiny. Rozklad nastlané hmoty pomáhá doplňovat tolik důležitou organickou hmotu v půdě, zvyšuje se podíl humusu a tím i úrodnost půdy.
- Zakrytí povrchu půdy je vhodné rovněž při pěstování v nádobách.
- Mulč může přidat výsadbě i hodnotu estetickou.
- Mulčem můžeme chránit povrch půdy a organismy v ní žijící před slunečním zářením, větrem a deštěm.
- Mulč brání vysychání, šetří množství vody potřebné k zálivce, na svažitých pozemcích zpomaluje odtok vody, která tak má možnost se lépe vsakovat.
- Mulčováním také výrazně potlačíme růst plevelů, zejména těch jednoletých.
Nevýhody mulčování:
- Rizikem je přemnožení škůdců, zejména obávaných plzáků španělských, zvlášť pokud delší dobu prší.
- Je-li mulčovací vrstva příliš silná, může za určitých okolností prodloužit dobu prohřívání zeminy a zpomalit tak růst zamulčovaných rostlin.
Čím mulčovat?
Kromě organických mulčů se hojně využívají k pokrytí půdy fólie a netkané textilie. Sláma a jí podobné materiály mají široký poměr uhlíku a dusíku, a tudíž při jejich rozkládání dochází k tzv. dusíkové depresi: Mikroorganismy přechodně imobilizují v půdě dusík, který v procesu rozkladu slámy potřebují. Dusík je tedy nutné rostlinám dodat z vnějšku ve formě hnojiva.
- Listí zdravé, bez chorob či škůdců, výborně ochrání půdu přes zimu, poskytne jí potřebnou organickou hmotu, která se rozkladem změní na živiny pro rostliny.
- Zahradní kompost.
- Byliny, divoké rostliny a plevel jsou také vhodné, protože do půdy uvolňují pestrou směs živin. Například kostival dodá půdě draslík, kopřivy zase pomalu uvolňující se dusík. Úplně bez problému můžeme mulčovat i plevelem - bez vyvinutých semen - rostoucím na záhoně.
- Čerstvě posekaná trávu necháme před použitím mírně zavadnout a rozprostíráme ji jen ve velmi tenké vrstvě. Tráva je bohatá na dusík, proto nám i záhon krásně prohnojí.
- Sláma je vhodná například pod jahodníky, rajčata, papriky, dýně, fazole a na cestičky. Při rozkladu slámy, dřevní štěpky a pilin se zpočátku spotřebovává dusík z půdy. Pokud máme tedy půdu chudou na živiny, je nutné kvůli mulčování slámou nejdříve pravidelně přihnojovat rostliny a to nejlépe přírodními hnojivy např. kopřivovou jíchou. Ve vyšší vrstvě sláma a piliny dobře potlačí růst plevelů. Hodí se i na cestičky k záhonům.
- Dřevní štěpka (přidávat můžeme kávovou sedlinu) nebo piliny.
- Drcená borka jehličnatých stromů, okyseluje a některé v ní obsažené látky brzdí růst rostlin (mulčovací kůra je sice plně přírodní materiál, jelikož je však z jehličnanů, má kyselou povahu, což vyhovuje například borůvkám, jehličnanům nebo rododendronům).
- Černá netkaná textilie je proto spíše vhodnější pod výsadby keřů nebo například mezi řádky jahodníku. V trvalkových výsadbách ji lze nahradit například ekotextilií, které se do pěti let na záhoně úplně rozloží.
- Seno, důležité je aby neobsahovalo zbytky semen případných plevelů.
- Kamínky či štěrk.
- Navlhčené nepotištěné kartony.
- Hnůj.
- Šišky vydrží roky, postupně navíc uvolňují do půdy živiny, udržují vlhkost. Pozor je třeba dát jen na překyselení půdy, raději proto neutralizujte okolní půdu jedlou sodou.
- Štěrk, který působí navíc velmi dekorativně.
Mulčování: když se dřevní hmota rozkládá, vytahuje z půdy dusík, který potom rostlinám chybí. Pokud však čas od času zapracujete do půdy trochu kávy, účinně tím předejdete jakýmkoliv možným problémům. V kvalitní kávě totiž najdete až 21 % dusíku, a to vám nedopřejí ani leckterá běžná hnojiva. Kávová sedlina také podporuje vylepšení struktury půdy. Pokud má některá část vaší zahrady problém s přemokřováním nebo neprodyšností zeminy, což je známka toho, že rozkladné procesy jsou zpomaleny nebo dokonce úplně utlumeny, poslouží sedlina jako skvělá první pomoc. Ne však sama o sobě. Jako vydatný zdroj dusíku k vám přiláká žížaly, které se už o vše potřebné postarají.
Vícevrstvé mulčování
Zvláštním postupem mulčování vhodným zejména pro zaplevelené pozemky je tzv. vícevrstevné mulčování (někdy též kobercové). Díky němu se můžeme zbavit i těžko vymýtitelných rostlin jako bršlice kozí noha, třtina rákosovitá, pýr či kopřiva a navíc můžeme pozemek využít v daný rok rovnou i k pěstování.
Postup mulčování ve více vrstvách a výsadby
- Na povrch půdy umístíme jako spodní vrstvu kartonové krabice (bez lepicí pásky a pokud možno bez barevného potisku) se vzájemným přesahem 20 cm.
- Na karton navrstvíme organickou hmotu. Nejvhodnější je zkompostovaný živočišný hnůj nebo obyčejný kompost. Důležité je, aby byla vrstva papíru dostatečně zatížena. Čerstvý hnůj můžeme dát také přímo na zeminu a následně na něj dáme karton a potom vrstvu kompostu.
- Poslední vrstvou je sušší materiál jako sláma nebo piliny (mulčovací vrstva).
- Při sázení rostlin, vytvoříme vhodným bodcem otvor skrze nastlaný mulč, odhrabeme vrstvu nastlaného kompostu a zasadíme sazenici. Do otvoru se sazenicí nasypeme běžnou zeminu (kvalitní kompost).
https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/prostredky-a-pripravky/mulcovani-chrani-pudu-zivot-ni/?<br>