Mulčování

Mulčování

Půdu je dobré před mulčováním zvlhčit, plevel pod mulčem není nutné vytrhávat, stačí jej sešlapat a mulč na něj položit. Vrstva mulče může mít tloušťku 5 - 20 cm. Vhodné je mulčovat hned při vysazování rostlin, nejlépe na jaře, přidávat se dá během celého roku.

V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.

Úrodnost půdy snižují například:

  • Sluneční záření tím, že vysouší půdu a UV zářením ničí půdní organismy důležité pro rozklad organické hmoty.
  • Vítr napomáhá k vysušování a přispívá k erozi odnosem drobných půdních částeček.
  • Déšť rozrušuje půdní povrch kapkami a stékající voda způsobuje erozi a odnáší další půdní částečky.

Tyto procesy se nejvíce projevují na půdě holé, která není ničím pokrytá. V přírodě je půda chráněna vegetací či biologickým materiálem, jako je listí, zbytky rostlin. Na mnoha zahrádkách však zůstává půda po většinu roku bez vegetace. Neplatí to jen pro podzimní a zimní měsíce, ale často i pro sezonu. Nízká bývá hustota pěstovaných rostlin, k záhonům mnohdy vede cestička z udusané hlíny. 

Výhody mulčování:

  • Správné zakrytí mulčovacím materiálem šetří ruční pletí i aplikaci chemie.
  • Vrstva mulče pomáhá zadržet vláhu, brání vysoušení půdy, pravidelná zálivka postačí v nižší četnosti.
  • Mulčování chrání půdu před erozí a zlepšuje mikroklima a mikrobiální činnost v půdě.
  • Nastýláte-li záhony organickým materiálem, dodáváte jeho rozkladem do půdy také důležité živiny. Rozklad nastlané hmoty pomáhá doplňovat tolik důležitou organickou hmotu v půdě, zvyšuje se podíl humusu a tím i úrodnost půdy.
  • Zakrytí povrchu půdy je vhodné rovněž při pěstování v nádobách.
  • Mulč může přidat výsadbě i hodnotu estetickou.
  • Mulčem můžeme chránit povrch půdy a organismy v ní žijící před slunečním zářením, větrem a deštěm.
  • Mulč brání vysychání, šetří množství vody potřebné k zálivce, na svažitých pozemcích zpomaluje odtok vody, která tak má možnost se lépe vsakovat.
  • Mulčováním také výrazně potlačíme růst plevelů, zejména těch jednoletých.

Nevýhody mulčování:

  • Rizikem je přemnožení škůdců, zejména obávaných plzáků španělských, zvlášť pokud delší dobu prší.
  • Je-li mulčovací vrstva příliš silná, může za určitých okolností prodloužit dobu prohřívání zeminy a zpomalit tak růst zamulčovaných rostlin.

Čím mulčovat?

Kromě organických mulčů se hojně využívají k pokrytí půdy fólie a netkané textilie. Sláma a jí podobné materiály mají široký poměr uhlíku a dusíku, a tudíž při jejich rozkládání dochází k tzv. dusíkové depresi: Mikroorganismy přechodně imobilizují v půdě dusík, který v procesu rozkladu slámy potřebují. Dusík je tedy nutné rostlinám dodat z vnějšku ve formě hnojiva.

  • Listí zdravé, bez chorob či škůdců, výborně ochrání půdu přes zimu, poskytne jí potřebnou organickou hmotu, která se rozkladem změní na živiny pro rostliny.
  • Zahradní kompost.
  • Byliny, divoké rostliny a plevel jsou také vhodné, protože do půdy uvolňují pestrou směs živin. Například kostival dodá půdě draslík, kopřivy zase pomalu uvolňující se dusík. Úplně bez problému můžeme mulčovat i plevelem - bez vyvinutých semen - rostoucím na záhoně.
  • Čerstvě posekaná trávu necháme před použitím mírně zavadnout a rozprostíráme ji jen ve velmi tenké vrstvě. Tráva je bohatá na dusík, proto nám i záhon krásně prohnojí. 
  • Sláma je vhodná například pod jahodníky, rajčata, papriky, dýně, fazole a na cestičky. Při rozkladu slámy, dřevní štěpky a pilin se zpočátku spotřebovává dusík z půdy. Pokud máme tedy půdu chudou na živiny, je nutné kvůli mulčování slámou nejdříve pravidelně přihnojovat rostliny a to nejlépe přírodními hnojivy např. kopřivovou jíchou. Ve vyšší vrstvě sláma a piliny dobře potlačí růst plevelů. Hodí se i na cestičky k záhonům.
  • Dřevní štěpka (přidávat můžeme kávovou sedlinu) nebo piliny.
  • Drcená borka jehličnatých stromů, okyseluje a některé v ní obsažené látky brzdí růst rostlin (mulčovací kůra je sice plně přírodní materiál, jelikož je však z jehličnanů, má kyselou povahu, což vyhovuje například borůvkám, jehličnanům nebo rododendronům).
  • Černá netkaná textilie je proto spíše vhodnější pod výsadby keřů nebo například mezi řádky jahodníku. V trvalkových výsadbách ji lze nahradit například ekotextilií, které se do pěti let na záhoně úplně rozloží. 
  • Seno, důležité je aby neobsahovalo zbytky semen případných plevelů.
  • Kamínky či štěrk.
  • Navlhčené nepotištěné kartony.
  • Hnůj.
  • Šišky vydrží roky, postupně navíc uvolňují do půdy živiny, udržují vlhkost. Pozor je třeba dát jen na překyselení půdy, raději proto neutralizujte okolní půdu jedlou sodou. 
  • Štěrk, který působí navíc velmi dekorativně. 

Mulčování: když se dřevní hmota rozkládá, vytahuje z půdy dusík, který potom rostlinám chybí. Pokud však čas od času zapracujete do půdy trochu kávy, účinně tím předejdete jakýmkoliv možným problémům. V kvalitní kávě totiž najdete až 21 % dusíku, a to vám nedopřejí ani leckterá běžná hnojiva. Kávová sedlina také podporuje vylepšení struktury půdy. Pokud má některá část vaší zahrady problém s přemokřováním nebo neprodyšností zeminy, což je známka toho, že rozkladné procesy jsou zpomaleny nebo dokonce úplně utlumeny, poslouží sedlina jako skvělá první pomoc. Ne však sama o sobě. Jako vydatný zdroj dusíku k vám přiláká žížaly, které se už o vše potřebné postarají. 

Vícevrstvé mulčování

Zvláštním postupem mulčování vhodným zejména pro zaplevelené pozemky je tzv. vícevrstevné mulčování (někdy též kobercové). Díky němu se můžeme zbavit i těžko vymýtitelných rostlin jako bršlice kozí noha, třtina rákosovitá, pýr či kopřiva a navíc můžeme pozemek využít v daný rok rovnou i k pěstování.

Postup mulčování ve více vrstvách a výsadby

  1. Na povrch půdy umístíme jako spodní vrstvu kartonové krabice (bez lepicí pásky a pokud možno bez barevného potisku) se vzájemným přesahem 20 cm.
  2. Na karton navrstvíme organickou hmotu. Nejvhodnější je zkompostovaný živočišný hnůj nebo obyčejný kompost. Důležité je, aby byla vrstva papíru dostatečně zatížena. Čerstvý hnůj můžeme dát také přímo na zeminu a následně na něj dáme karton a potom vrstvu kompostu.
  3. Poslední vrstvou je sušší materiál jako sláma nebo piliny (mulčovací vrstva).
  4. Při sázení rostlin, vytvoříme vhodným bodcem otvor skrze nastlaný mulč, odhrabeme vrstvu nastlaného kompostu a zasadíme sazenici. Do otvoru se sazenicí nasypeme běžnou zeminu (kvalitní kompost).

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/prostredky-a-pripravky/mulcovani-chrani-pudu-zivot-ni/?<br>

zobrazit více..
Loading...