Obnovitelná energie

Obnovitelná energie (OZE, obnovitelné zdroje energie)

Podíl obnovitelných energií: Eurostat představuje nová dostupná data týkající se podílu obnovitelných energií v jednotlivých evropských zemí. Přeborníci jsou v této oblasti stále Švédi, protože v jejich zemi se podíl pohybuje vysoko nad 50 % (a nad cílem pro rok 2020). Nad 40 % se nachází podíl ve Finsku, mírně pod touto úrovní v Lotyšsku. V České republice se podíl pohybuje kolem 15 % s tím, že již bylo dosaženo cíle pro rok 2020. Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů naopak nalézáme v zemích jako je Lucembursko, či Nizozemí a Belgie. 

  • Obnovitelné zdroje, tedy elektrárny získávající energii ze slunce, větru a biomasy, hydroelektrárny a geotermální zdroje, se na světovém energetickém mixu podílejí 27 procenty. Na sluneční elektrárny připadají 2 procenta. více
  • Kolik nás stojí podpora obnovitelných zdrojů? (cca 46 miliard ročně).

Česko

V roce 2030 by v Česku z obnovitelných zdrojů energie (OZE) mohlo pocházet dvakrát více elektřiny než dnes, tedy asi 28 procent ( v roce 2016 to bylo 13,6%). "V roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude (vláda schválila investici cca 250 miliard, investorem dceřiné firmy ČEZ). Pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. více

  • Jaderné zdroje budou nejvýznamnější.
  • Obnovitelné zdroje budou následovat (OZE).
  • Na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat stát kolem 350 miliard korun z prodeje emisních povolenek.
  • Abychom naplnily cíle je rnutné očně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů (MW) nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech.

6.9.2019 Realistický scénář je modelován na cílový stav devíti gigawattů (GW) výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren. Požadavek Evropské unie, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku do roku 2030 zvýšil na 23,8 procenta. Základní scénář Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přitom počítá s podílem 20,8 procenta. více

Německo

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Německu dosáhl v prvním pololetí 2019 rekordních 44 procent. (před rokem to bylo pouze 39 procent). Zvládne to však přenosová soustava (vybudováno pouze 8% potřebné délky)? Nestačí pouze připojovat k síti obnovitelné zdroje energie, chce to celkový jasný plán pro transformaci trhu s energiemi a plynem. více

  • Jen za loňský rok museli zákazníci v Německu zaplatit formou vyšších účtů za elektřinu 1,4 miliardy eur (36 miliard korun) za to, že provozovatelé elektrické sítě neodebírali elektřinu vyrobenou ze solárních nebo větrných parků, protože neměli dostatečné kapacity.

Nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobily v Německu v prvním pololetí větrné turbíny. Meziročně zaznamenaly. 

  • Větrné turbíny, díky větrnému počasí nárůst o 18 procent na 55,8 miliardy kilowatthodin.
  • Fotovoltaické systémy dodaly 24 miliard kilowatthodin, což je také nový rekord. 
  • Ostatní obnovitelné zdroje - biomasa a vodní elektrárny - vyrobily 36,7 miliardy kilowatthodin.

Neodebraná elektřina pak musí být například přeměněna na plyn a uložena ( a skladování energie je zatím drahé). Právě projekty typu Power-to-Gas, jež přeměňují obnovitelnou energii na vodík či methan, potřebují koordinaci při modernizaci plynové a elektrické sítě.

Čína

Například v roce 2017 investovaly státy celého světa do obnovitelných zdrojů 280 miliard dolarů (více než šest bilionů korun) a na této částce se Čína samotná podílela 126 miliardami dolarů, tedy 45 procenty.   

Skutečnost, že solární i větrná energie dokážou nyní držet krok s jinými zdroji energie a přestávají být závislé na dotacích, je do značné míry výsledkem masové výroby turbín a panelů čínskými společnostmi.  Čína je nyní světovým lídrem v produkci elektrické energie z obou těchto zdrojů.

  • Náklady na větrnou energii za posledních deset let klesly o 69 procent.
  • Náklady na solární energii dokonce o 88 procent. 

Pokud přestane upřednostňovat ekologicky šetrné hospodářství, nemá svět podle studie v podstatě žádnou šanci splnit stanovené cíle na snížení emisí uhlíku. Zatím prý ale může být lidstvo v klidu - čínští komunisté a západní kapitalisté se navzdory obchodní válce navzájem potřebují, aby maximalizovali své zisky. Vyhlášení míru pro ně bude výhodnější než pokračování série výhrůžek a zvýšených cel a to prospěje i přechodu k obnovitelným zdrojům. více

0bnovitelné zdroje, zprávy z tisku:

25.5.2021 Vláda včera vzdala další ze svých závazků: definitivně uložila k ledu rozhodnutí o tom, kdy se v Česku skončí se spalováním uhlí. Zadělává tak na investiční chaos podobný solárnímu boomu z roku 2010.

Je to už skoro půl roku, co vládní uhelná komise vedená ministry průmyslu a životního prostředí doporučila vyhlásit český uhelný útlum k roku 2038. Rozhodla tehdy po roční práci a řadě odborných debat. Verdikt opírala o rozbory společnosti ČEPS, která posuzuje českou energetickou bezpečnost.

ČEZ plánuje do roku 2030 postavit solární parky o kapacitě šest tisíc megawattů, tedy tří dnešních Temelínů. Znamená to 60násobek (!) dnešní obnovitelné kapacity skupiny. A přišlo by to asi na 90 miliard korun. Jenom samotné plány ČEZ se tak blíží cíli, který obsahuje prosincový "progresivní" scénář uhelné komise s koncem uhlí v roce 2033. Ten počítal v roce 2030 celkem se 7,4 tisíce obnovitelných megawattů, zatímco komisí doporučovaný "koncepční" scénář jich plánoval v roce 2030 jen 5,8 tisíce.

Většinu peněz vydávaných na dekarbonizaci energetiky nakonec bude platit spotřebitel - buď přímo v cenách energií, nebo v daních, z nichž se financují fondy na dotace. Iluze, že nám celou českou "energiewende" zaplatí bohatá Evropská unie, je nejen nemorální, ale i dost naivní.

Pak je tu ale ještě jeden zádrhel nekontrolovatelného zeleného boomu. Velký podíl obnovitelných zdrojů na středoevropském energetickém trhu začne v určité fázi škodit jaderné energetice: v době, kdy soláry a větrníky vyrábějí elektřinu o překot, protože svítí slunce a fouká vítr, je energie nadbytek a klesá její cena, někdy až do záporných hodnot. To bude čím dál víc ekonomicky poškozovat jaderné elektrárny, příliš velké na to, aby se kolísající dodávce do sítí dovedly flexibilně přizpůsobit. Bude při tomhle vývoji reálné stavět nové velké jaderné zdroje, jak s tím čeští politici pořád počítají?

A konečně je tu už zmíněná otázka kompenzací za uzavíraná uhelná aktiva a náhrady za drahé povolenky, o které usilují třeba teplárny. Obojí mělo už dávno mít transparentní pravidla a regule. Hodlá to vůbec někdo řešit, nebo to necháme na zákulisních lobbistických hrátkách?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-vlada-kasle-na-energetiku-a-rozjizdi-se-velky-dotacni-tanec-155866#

25.4.2021 Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů, využívaných do baterií. V Tichém oceánu se přitom v hloubce několika kilometrů nacházejí naleziště, která bohatstvím niklu a kobaltu předčí ta v Demokratické republice Kongo či Indonésii. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) má v létě schválit pravidla těžby. Mořští biologové a ekologové však varují, že přechod na zelenější energii může paradoxně vést k narušení křehkých ekosystémů oceánu.

"Dobývání kovů do baterií ze dna oceánu neprodukuje žádný tuhý opad, žádnou toxickou hlušinu a zlomek emisí uhlíku ve srovnání s pozemními zdroji," brání se společnost s tím, že odpor proti těžbě z moře je zároveň hlasem pro pokračování emisí skleníkových plynů či drancování pozemních ložisek.

"Tento průmysl nabízí falešnou dichotomii, že pokud chceme obnovitelnou energii a auta na elektrické baterie, musíme těžit v hlubinách moří," tvrdí však Lisa Levinová ze Scripp's Institution of Oceanography v kalifornském San Diegu. Podle ní je třeba především účinná recyklace baterií, která sníží potřebu neustálého hledání nových zdrojů.

25.1.2021 Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU jsou přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla v pondělí agentura Reuters.

Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

Na úrovni jednotlivých zemí dosáhly důležitého milníku v přechodu k čistým energiím poprvé Německo, Španělsko a Spojené království. Přechod z uhlí na obnovitelné zdroje je však podle studie stále příliš pomalý na to, aby do roku 2030 unie snížila emise skleníkových plynů o 55 procent a do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality.

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což byl nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.  Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu.

"Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19," upozorňuje studie.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66873350-studie-obnovitelne-zdroje-v-roce-2020-poprve-nahradily-fosilni-paliva-jako-hlavni-zdroj-elektriny-v-eu

20.1.2021 V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (ČTK) 

11.1.2021 Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek elektřiny, takzvaný blackout. S odvoláním na dodavatele energie Wien Energie a EVN o tom informovala agentura APA. Ke stabilizaci sítě musely rakouské elektrárny okamžitě dodat energii. Podle EVN ale Rakousku situaci pomohla zvládnout i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích. Problémem je podle ředitele Wien Energie rozvoj obnovitelné energie, s nímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či na větru. "Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát," řekl Strebl. Pro jeho firmu jsou pro stabilizaci zásadní elektrárny na zemní plyn.

EVN proto dnes vyzvala rakouskou vládu, aby podpořila výstavbu nových plynových elektráren, které jsou schopny rychle dodat energii ke stabilizaci soustavy. Solární, větrné a vodní elektrárny nejsou podle Zacha schopny elektrickou energii vyrobit dostatečně rychle. "I když samozřejmě budoucnost patří přírodní energii," dodal.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4581729/evropa-byla-v-patek-na-pokraji-masivniho-vypadku-elektriny.html

17.12.2020 Německo chce do roku 2030 pokrývat nejméně 65 procent své spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Počítá s tím novela zákona o obnovitelných zdrojích, kterou dnes schválil Spolkový sněm. Odsouhlasený vládní předpis počítá výhledově také s ukončením podpory elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, konkrétní termín ale nezmiňuje (ČTK)

Fotovoltaice se v Německu vede lépe než větrné energii. Během letošního ledna až září bylo uvedeno do provozu přes 123 tisíc solárních zařízení s celkovým instalovaným výkonem 3820 megawattů. 

Země jako jediná na světě ohlásila, že do konce roku 2022 odstaví poslední jaderný blok a do roku 2038 poslední uhelný blok. Mají je nahradit větrné, vodní a solární elektrárny spolu s biomasou. "Po odstavení zbývajících zhruba 8500 megawattů jaderných bloků v letech 2021 a 2022, navíc s plánem na ještě větší úbytek až 12 tisíc megawattů v uhelných zdrojích v tomtéž období, Němcům vlastně nezbývá nic jiného než urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů.

Rekordu v přírůstku výkonu větrníků bylo dosaženo v roce 2017, kdy jejich souhrnný instalovaný výkon na pevnině stoupl skoro o 4900 megawattů, ale následující rok už jenom o 2154 megawattů. Loňský rok byl vůbec nejslabší od roku 2000, kdy začal zákon na podporu obnovitelných zdrojů platit (981 megawattů na pevnině).

Letos by to mělo být výrazně lepší. Experti předpokládají, že výkon se zvýší skoro o 1500 megawattů (čistý přírůstek), ale to stále bude asi polovina toho, co spolková vláda plánovala na začátku tohoto roku.

Během letošního ledna až září bylo uvedeno do provozu přes 123 tisíc solárních zařízení s celkovým instalovaným výkonem 3820 megawattů a za celý rok 2020 by to podle výzkumného ústavu IWR mělo být kolem 5000 megawattů, o pětinu více než loni. Mezi spolkovými zeměmi podle instalovaného výkonu jednoznačně vede Bavorsko.

Významné kapacity vznikají i jinde. Energetický koncern EnBW koncem listopadu uvedl do provozu zhruba 30 kilometrů východně od Berlína rozsáhlý solární park s instalovaným výkonem 187 megawattů. Investoval do něho kolem 100 milionů eur bez jakékoliv státní podpory. Jde o první část projektu v hodnotě čtvrt miliardy eur. Budou následovat další dva obří parky. Celkový instalovaný výkon tohoto solárního klastru na ploše 400 hektarů se přiblíží 500 megawattům, což přibližně odpovídá výkonu jednoho uhelného bloku.

Německý stát na pomoc regionům, které útlum uhelné energetiky nejvíce postihne, a rovněž na odškodnění těžebním firmám vyčlení kolem 50 miliard eur (přes 1,3 bilionu korun). Uvedený rok 2038 nemusí být definitivní. Spolková vláda si ponechala otevřená zadní vrátka. Každé tři roky, počínaje rokem 2026, bude její expertní tým vyhodnocovat, jaké dopady má postupný útlum uhelné energetiky na spolehlivost zásobování elektřinou i na její cenu (dnes je v Německu druhá nejvyšší v EU) i jaké jsou sociální důsledky. "Naše cesta k čisté energii musí být hospodářsky rozumná a sociálně únosná

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66860150-nemci-musi-urychlit-vystavbu-obnovitelnych-zdroju-zakon-je-ale-nedovareny-cena-elektriny-poroste<br>

15.12.2020 Německá vládní koalice plánuje zkrátit dotační období na solární a větrné farmy. Vyplývá to z návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích, do kterého nahlédla agentura Reuters. Nyní tato zařízení čerpají vládní podporu 20 let. Zákonodárci mají návrh schválit tento týden

4.8.2020 Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 mil. kWh elektřiny, meziročně o 23,3 % více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier (ČTK)

22.7.2020 Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 %, zatímco fosilní paliva 34 %. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4457704/zelena-energie-v-eu-poprve-porazila-fosilni-paliva.html

17.6.2020 Looney (BP): Pro splnění emisních závazků pro r. 2050 by svět musel každý rok "vypnout" jako letos (koronavirová pandemie) po dobu následujících 25 let. V dubnu IEA odhadla, že globální emise CO2 by mohly letos klesnout o 8% respektive 2,6 Gigatun oproti úrovním z minulé dekády. Takov pokles by byl více jak 6rát větší než doposud rekordní redukce o 0,4 Gigatun z roku 2009 a dvojnásobný oproti součtu všech snížení od konce 2. světové války. Splnění globálního cíle do roku 2050 bude vyžadovat radikální změnu v nastavení životního přístupu lidstva jako takového. Technologie, které by umožnily splnění cíle existují už dnes, výzvou je ale jejich dostatečná aplikace a rozšíření

https://www.kurzy.cz/zpravy/548439-looney-bp-pro-splneni-emisnich-zavazku-pro-r-2050-by-svet-musel-kazdy-rok-vypnout-jako-letos/

17.6.2020 BRITSKÝ STARTUP VYMYSLEL, JAK VYUŽÍT KÁVOVÝ ODPAD (ve světě vypijí zhruba dvě miliardy šálků kávy denně). BUDE Z NĚJ PALIVO. Když kávový odpad putuje na skládku, při rozkládání se do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů. A i to přispívá ke globálnímu oteplování. Bio-bean dokáže každý rok přeměnit sedm tisíc tun tohoto odpadu na biopaliva. Pozor, ani metoda Bio-bean se neobejde bez skleníkových plynů. Ale podle odhadů firmy je při recyklaci do atmosféry vypouštěno o 80 procent emisí méně ve srovnání s běžným odesláním odpadků na skládku.

Samotný proces zpracovávání odpadu vypadá tak, že jsou nejprve dekontaminovány kávové sedimenty. Pak se odstraní papírové kelímky a plastové sáčky. To, co zůstane, pak prochází sušárnou a procesem prosévání. Nakonec vznikají pelety. "Káva je vysoce kalorická a může se stát výborným palivem. Produkuje asi o 20 procent více tepla a spaluje se déle než dřevo. Bio-bean nevzdal plánů na expanzi do celé Evropy. Mělo by se tak stát v následujících pěti letech.

https://techfocus.cz/gadgets/2140-britsky-startup-vymyslel-jak-vyuzit-kavovy-odpad-bude-z-nej-palivo.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

17.6.2020 Výdaje na obnovitelné zdroje energie budou podle Goldman Sachs od příštího roku poprvé převyšovat nad ropnými a plynovými vrty. Čistá energie poskytuje do roku 2030 investiční příležitosti ve výši až 16 bilionů dolarů. Do čisté energie by se mohlo v rámci investic do infrastruktury investovat tempem 1 až 2 bilionů dolarů ročně a vytvořit tak 15-20 milionů pracovních míst po celém světě. Naproti tomu vysoké kapitálové náklady na vývoj fosilních paliv vedou k nedostatku investic, což by mohlo vést k vyšším cenám ropy a zemního plynu, a ty dále podnítí rychlejší energetický přechod.

Rozdíl mezi úvěrovými náklady na vývoj technologií s vysokými a nízkými emisemi uhlíku znamená, že cena za emise uhlíku by mohla být někdy mezi 40 až 80 USD za tunu, počítá Goldman Sachs. Ve skutečnosti se však platí asi jen 16 % těchto celosvětových emisí a jejich průměrná hodnota je kolem 3 USD za tunu. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4431737/16-bilionu-dolaru-do-OZE-prevysi-poprve-investice-do-ropy-a-plynu.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

12.6.2020 Německá utilita RWE chce z obnovitelných zdrojů elektrické energie vyrábět vodík, a to ve velkém. Umožnit jí to má spolupráce s největším německým ocelářem Thyssenkrupp. Ten by tak mohl postupně nahradit fosilní paliva používaná při konvenční výrobě oceli, sdělily firmy agentuře Reuters.

S vodíkovou kampaní se už počítá i v novém balíku opatření na podporu německé ekonomiky zasažené pandemií. Jeho celková velikost je 130 miliard eur. Zahrnuje to i 9 miliard na vybudování zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku, z toho 2 miliardy určené pro mezinárodní partnerství. Německé vládní strany schválily tento balík minulý týden.

Cílem nové vodíkové strategie je pomoci snížit náklady a odstranit legislativní překážky. Zelené vodíkové produkty obsahují kromě vodíku, získaného elektrolýzou za pomoci obnovitelných zdrojů, také syntetický metan a doplňkově i biometan. Zmíněné produkty zatím nejsou konkurenceschopné kvůli vysokým nákladům, velkým ztrátám energie při jejich výrobě a legislativním překážkám.

Vláda v Berlíně navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Rozšířením tohoto alternativního paliva chce Německo využít svou větrnou a solární energetiku k nahrazení energetiky fosilní a jaderné. Vodík má v plánu uplatnit při vytápění a v dopravním sektoru, zejména při pozemní přepravě velkých nákladů a v letectví.

Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů, prohlásil ve středu ministr hospodářství Peter Altmaier.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4427387/obraci-se-nemecko-k-vodiku.html

27.5.2020 Koronavirová krize spustila bezprecedentní globální pokles v investicích do energetiky, který by mohl mít vážné důsledky pro světovou energetickou bezpečnost a pro přechod k čistým zdrojům energie. Ve své roční zprávě to píše agentura IEA (CNBC)


zobrazit více..
Loading...