Povodně

Povodně, záplavy

Povodně a jejich intenzita souvisí se solárními a lunárními cykly (slapové síly, s periodou 18,6 roků a souvisí s jevem El Nino a La Nina (ENSO), jejíž důsledkem je i nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy, nutuace).

V letech 2020 a 2021 působí intenzivněji slapové síly Měsíce. Kolísání Měsíce může podle NASA zesílit či potlačit příliv a odliv v závislosti na tom, kde se nachází ve svém cyklu. Část měsíčního cyklu (cyklus 18,6 roku), která posiluje příliv, se odehrává právě teď, přičemž další má přijít v polovině roku 2030 (gravitační tah Měsíce s e bude kombinovat se stoupající hladinou moře v důsledku oteplování planety).

Seznam povodní v Česku:

Tento seznam obsahuje chronologicky seřazené významnější historicky doložené povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Tučně zvýrazněný rok odkazuje na samostatný článek o dané povodni.

12. století

1118: Praha - v září povodeň strhla mnoho domů (kronikář Kosmas), kdy " vystoupila voda přes deset loktů nad most,

13. století

1272: Praha - v březnu Juditin most poškodila velká voda ledovými krami.

14. století

1342: Praha - v únoru Juditin most pod náporem ledu definitivně zničen.

15. století

1432: Praha - po velkém suchu přišly v červenci 4 dny dešťů, připlavené dřevo ucpalo Vltavu a Karlův most přišel o pět pilířů (oprava trvala 71 let).

17. století

1655: Praha, březen, "voda led po dvakráte přinesla na staroměstský rynk", odhad 4000 m³/s

18. století

1768: Písek - při únorové povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu.
1774: Labe
1784, únor/březen: 28. února průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s
1799: Labe, únor

19. století

1824: Vltava, červen
1830: Vltava, březen
1845, březen: jedna z historicky největších povodní, odhadovaný průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s, kde byla hladina 544 cm nad normálem
1862, únor/březen: Labe
1872, květen: zasažena hlavně Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.
1876, únor: Labe
1888, 3.-4. září, více toků v jižních Čechách, jedna z nejničivějších povodní v Českých Budějovicích
1890, září: Vltava, opět pobořen Karlův most převážně nahromaděním dříví a vorů, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s,[5] voroplavba v Čechách byla již na ústupu
1893: Vltava, únor

20. století

1915: Vltava, říjen
1940, březen: Vltava - 15. březen průtok 3245 m³/s[8], Labe - 18. březen
1954: Vltava, červenec (velkou část povodňové vody zadržela dokončovaná vodní nádrž Slapy; Vltavská kaskáda již brání tvorbě ledu, který při povodních ucpával koryto)
1966: Slezsko, červenec, oblast Novojičínska (škody přes 100 milionů Kčs)
1970: jižní Morava, červen (35 mrtvých)
1981: Čechy, červenec, po čtyřdenních deštích trval povodňový stav na Berounce více než týden
1985: jižní Morava, Vysočina, severní Morava - květen
1987: Čechy, červen/červenec
1997, srpen: Morava, Slezsko a východní Čechy (50 mrtvých). Tato nejrozsáhlejší katastrofa konce 20. století prokázala nepřipravenost tehdejších institucí a vedla k rozsáhlému přepracování havarijních plánů.
1998, 23. července: Královéhradecký kraj (6 obětí)

21. století

2002, srpen: Vltava a Labe, dosud největší změřené povodně v Čechách - průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých)
2006, březen a duben: různé řeky (7 obětí)
2009, červen a červenec: především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých)[10]
2010, květen: především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý)
2010, srpen: hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých)
2013, červen: zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (7 mrtvých k 3. 6. 2013)[
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_povodn%C3%AD_v_%C4%8Cesku

Povodně, zprávy z tisku:

26.7.2021 Tajfun Infa udeřil na čínskou finanční metropoli Šanghaj a zanechal po sobě zatopené ulice a tisíce domácností bez elektřiny. V provincii Če-ťiang bylo kvůli větrnému živlu přesunuto do bezpečí více než 1,5 milionu lidí. V oblasti museli zrušit lety a zastavit vlaky. V samotné Šanghaji úřady nařídily zavřít školky, parky i historické nábřeží Bund.

Téměř půl milionu lidí žijících v oblasti se muselo preventivně evakuovat, další obyvatelé Šanghaje byli vyzváni, aby neopouštěli své domovy, pokud to není nezbytně nutné. Silný déšť zaplavil ulice, vítr lámal stromy, působil škody na domech i na elektrickém vedení, napsala agentura AP. Bez proudu bylo na 110 tisíc odběratelů, místní úřady hlásí na 30 tisíc popadaných stromů a stovky billboardů a vývěsních štítů obchodů.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-tajfun-infa-zasahl-cinu-metropole-sanghaj-se-ocitla-pod-vodou-170580

26.7.2021 Z nové prognózy NASA jde hrůza. Za pár let hrozí Zemi katastrofální povodně. Vědci z organizace NASA se zaměřili na to, jakým způsobem může kolísání oběžné dráhy Měsíce (Lunární cyklus 18, 6 roku - Měsíc je nyní v části svého cyklu zesilující příliv a odliv, gravitační tah Měsíce - hlavní příčina přílivu a odlivu Země) způsobit ničivé záplavy, a to už za pár let, konkrétně v roce 2030. Podle výkladu expertů to bude znamenat, že místa, která už se v současné době občas potýkají s povodněmi, s nimi budou muset zápasit i několikrát měsíčně.

Podle výzkumu jde především o přímořská města všude po světě, která již v dohledné době budou zažívat silné povodně. Hrozí devastující důsledky pro lidi, kteří žijí na pobřeží.

Studie upozorňuje na skutečnost, že zvyšování hladin moře spojené se změnou klimatu už teď způsobuje vážné problémy. Do toho se ještě může přidat stoupající hladina moře spojená s kolísáním Měsíce na jeho oběžné dráze. To už vědci několikrát pozorovali a obávají se, že k tomuto jevu bude docházet se stále větší intenzitou.

Novinkou je, jak se bude jeden z účinků kolísání na gravitační tah Měsíce - hlavní příčina přílivu a odlivu Země - kombinovat se stoupající hladinou moře v důsledku oteplování planety.
https://www.nasa.gov/feature/jpl/study-projects-a-surge-in-coastal-flooding-starting-in-2030s

Kolísání Měsíce může podle NASA zesílit či potlačit příliv a odliv v závislosti na tom, kde se nachází ve svém cyklu. Část měsíčního cyklu, která posiluje příliv, se odehrává právě teď, přičemž další má přijít v polovině roku 2030. Vědci se obávají toho, že posílený příliv a odliv způsobí katastrofu v podobě rychlých záplav na celém pobřeží USA. Záplavy se tak z regionálního problému změní v celostátní patálii. To samé zřejmě potká také řadu dalších států.

Od roku 1180 průměrná hladina moří na celé planetě stoupla o 20 až 23 centimetrů. Přibližně třetina tohoto nárůstu se odehrála v posledních 25 letech. Předpokládá se, že hladina moří v následující dekádě stoupne ještě výrazněji.

https://www.mix24.cz/z-nove-prognozy-nasa-jde-hruza-za-par-let-hrozi-zemi-katastrofalni-povodne/?

20.7.2021 Satelitní záběry ukazují, jak tragické následky měly povodně v Německu. Smetly části měst a obcí, ničily domy, strhly mosty a cesty odplavily nebo zanesly vrstvami hnědého bahna. K nejpostiženějším patří města na řece Ahr.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/pred-a-po-satelitni-zabery-odhaluji-skutecny-rozsah-zkazy-na-rece-ahr-40366589#

18.7.2021 Předpověď meteorologů se naplnila. Přívalové deště, které zasáhly jihovýchod Německa a Rakousko, způsobily záplavy. Nejhorší situace je v Saském Švýcarsku, kde spadlo přes 100 litrů srážek na metr čtvereční. V Bavorsku patří k nejpostiženějším oblastem město Bertechsgaden a jeho okolí- Bischofswiesen, Schönau am Königssee, Marktschellenberg a Ramsau. V Rakousku je to například město Hallein a místa v okolí Alp, píše server týdeníku Focus.

Tento týden postihly silné bouře a následné záplavy západ Německa, jihovýchod Belgie a jih Nizozemska. Vyžádaly si nejméně 170 mrtvých.

Katastrofální záplavy, které v polovině července zpustošily části západního Německa, vyjdou pojišťovny podle nejnovějších odhadů na 4,5 až 5,5 miliardy eur (116 až 141 miliard korun). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na svaz německých pojišťoven GDV. (ČTK)

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/sesuvy-pudy-mesta-odriznuta-od-sveta-prerusena-doprava-v-bavorsku-a-rakousku-radily-lijaky-40366505#

15.7.2021 Západ Německa a část Belgie, Lucemburska a Nizozemska sužují prudké povodně. Vyvolaly je bouře a deště spojené s tlakovou níží Bernd. Pohřešují se desítky lidí a přibývá obětí. V Německu zahynulo 43 lidí, další čtyři hlásí Belgie.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zapad-nemecka-pod-vodou-desitky-lidi-se-pohresuji-obeti-pribyva-169774#<br>

26.8.2020 Měl to být triumf čínského stavitelství, který přinese konec pravidelných záplav na řece Jang-c'-ťiang. Gigantická přehrada Tři soutěsky ale zvládne zadržet jen 9 % stoleté vody a navíc hrozí, že praskne. Bylo to jako zlý sen. Pravidelné letní lijáky, které v Číně každoročně přicházejí v červnu, tentokrát ne a ne přestat. V polovině července už před vodou utíkalo 1,8 milionu lidí a záplavy dosáhly takového rozsahu, že úřady povolily odstřelení několika přehrad. Zraky všech se obrátily k té největší z nich - 660 kilometrů dlouhým Třem soutěskám na Jang-c'-ťiang.

Přes 180 metrů vysoká a téměř dva kilometry dlouhá hráz přehrady, která byla dokončena v roce 2006, prodělala zatěžkávací zkoušku. Hladina vody v přehradě se podle agentury Nová Čína vyšplhala 23. srpna 2020 až do výšky 167,65 metru, načež naštěstí začala klesat. Hráz vydržela, zabránit povodním pod přehradou a dokonce i nad ní se však nepodařilo - Tři soutěsky fungují jako ochrana před záplavami jen pokud se hladina vody před hrází zastaví pod hranicí 145 metrů.

Rezervní kapacita Tří soutěsek je 22 miliard m3 vody, při stoleté vodě ale může přehradou během dvou měsíců protéct až 224 miliard m3 vody, což je dvojnásobek objemu Mrtvého moře. Jak pro americkou CNN uvedl čínský geolog a dlouholetý kritik budování gigantické přehrady Fan Siao, jsou tak Tři soutěsky schopné zvládnout pouhých 9 % stoleté povodně.

Projekt století

Přehrada sice slouží i k výrobě elektrické energie a maximální výkon zdejší vodní elektrárny je úctyhodných 22 500 MW, hlavním důvodem jejího zbudování ale byla ochrana rozlehlých oblastí provincie Chu-pej, kudy Jang-c'-ťiang, známá také jako Dlouhá řeka, na svém středním toku protéká.

začalo se stavět až v roce 1995. Postupné napouštění Tří soutěsek vodou pak způsobilo zaplavení více než 3000 měst a vesnic, ze kterých muselo být přesídleno přes 1,3 milionu obyvatel.

https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/tri-soutesky-nejvetsi-prehrada?

10.8.2020 Čína je už více než měsíc pod vodou. A ani další předpovědi nejsou pozitivní. Kromě dalšího deště visí nejen nad Čínou hrozba v podobě protržení Tří soutěsek, znehodnocení veškeré úrody a zvýšení cen potravin. Povodně, které se z obyčejných sezonních staly nejhoršími zřejmě za celé století.

Letošní voda mnohým zemědělcům zcela pohřbila naději na jakoukoli sklizeň a ohrozila životně důležité zemědělství druhé největší ekonomiky světa. Nemluvě o jednotlivcích ze čtyřmilionového davu, kteří přišli o střechu nad hlavou a způsob obživy.

Tři soutěsky, největší vodní elektrárna na světě, právě prochází největším zátěžovým testem od dob své výstavby. Už během procesu stavby mnozí inženýři v Číně i na celém světě vyjadřovali obavy, že je sice soustředění se na výrobu energie sympatické, pozornost věnovaná protipovodňové kontrole je však značně nedostatečná. Jang-c'-ťiang patří mezi největší toky na světě jak délkou, tak průtokem. Větší čísla produkuje jenom Amazonka a Nil. Kdyby skutečně došlo ke kolapsu Tří soutěsek, voda by nejspíš zabila miliony Číňanů. V současné době pod jejich hrázemi žije 300 milionů lidí. Mnozí hovoří o potenciálně nejhorší humanitární katastrofě v historii světa.

V povodí Jang-c'-ťiang se pěstuje 20 % světové produkce kukuřice, obilí a mnoha druhů ovoce a zeleniny. Čína je také největším světovým producentem rýže, pšenice, brambor, rajčat, arašídů, čaje, prosa, ječmene, bavlny, kukuřice a sójových bobů. A většina z nich pochází právě z povodí rozvodněné Jang-c'-ťiang. Mimo to jde o oblast důležitou pro chov prasat, hovězího a kuřat. Od pramene Jang-c'-ťiang po Tři soutěsky se soustřeďuje více než 30 procent světové nabídky kuřecího masa a vajec.

Letošní záplavy jsou už teď horší než ty z roku 1998 a v příštích týdnech by se situace ještě mohla zhoršit
Čína by mohla ve srovnání s loňským rokem přijít o 11,2 milionu tun potravin, což je ekvivalent k 5 procentům veškeré čínské produkce rýže.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/utopene-miliony-a-ztrata-veskere-urody-povodne-v-cine-jsou-globalni-hrozba-115364#

zobrazit více..