Proč pole erodují a nevsakují vodu?

Proč pole erodují a nevsakují vodu?

Proč pole erodují a nevsakují vodu? Protože člověk žije na dluh přírody, a pokud to nezmění, tak ani půda nebude zadržovat vodu

A protože je narušená integrita (soudržnost) a diverzita (různorodost) lidské populace, která nevnímá signály Přírody, půda nevsakuje vodu (je zablokovaná, nasycená, nepropustná do spodních vrstev půdy), která je symbolem toku energie (informací) a života. Nejen, erodující pole, jsou zprávou (nastaveným zrcadlem) pro lidskou populaci o jejím současném stavu a důsledcích z toho vyplývajících (co děláš mě, děje se i tobě, protože jsme vzájemně propojení i přesto, že utíkáš do virtuální reality a myslíš si, že člověk je vládcem planety a může uplatňovat model otrokář - otrok s přispěním algoritmů a "umělé strojové inteligence", vytváří pouze bezduché stroje, které dočasně blokují přírodní zákony a vytváří iluzi).

  • Dotace směřující do zemědělství podporují pěstování řepky a kukuřice, která se používá zejména pro průmysl a energetiku (a pro potravinou soběstačnost země), přestali jsme být potravinově soběstační a jsme závislý na dovozech ze zahraničí.
  • Počasí se cyklicky mění (jsou dlouhá období s dostatkem srážek a potom období s nedostatkem srážek) sucha a povodně (zima a teplo) jsou dvě strany jedné mince, které se v cyklech (které trvají i stovky roků) stále opakují - musíme být připraveni na obojí....reagovat pružně na změny klimatu.
  • Přirozené procesy v krajině a půdě postavené na implozi (symbióza, diverzitamykorhiza, půdní mikrobiom atd.), byly nahrazeny člověkem vytvořenými umělými procesy založenými na explozi, která způsobuje disharmonii a degradaci půdy.
  • Nevhodná skladba pěstovaných plodin (kukuřice, řepka a další plodiny), které ještě více vysušují krajinu. Dotační způsob hospodaření, hospodářské komodity se dotují (řepka, kukuřice atd.) vytváří nerovné podmínky vůči jiným plodinám, tím dochází k dalším deformacím v celém potravinovém řetězci.
  • Velké monokulturní lány plodin, bez mezí a remízků, které navíc nerespektují morfologii terénu.
  • Kvalitní půda se zastavuje průmyslovými a obytnými stavbami (které vysušují okolí půdu - vytváří tepelné ostrovy a odvodňují okolní krajinu, voda se neakumuluje v půdě a odtéká kanalizací atd.) a hospodaříme stále více na nevhodných půdách, které dostatečně neregenerujeme.
  • Řepka i kukuřice jsou vysoce náročné plodiny na živiny, na vodu a také obě tyto plodiny nejvíce degradují půdu  a podporují erozi půdy.
  • Tepelné komíny zejména ve městech (přehřátá půda - vzduch se rychle ohřívá na obnažené půdě nebo narušené krajině - lomy) a narušený koloběh vody (malý a velký vodní cyklus).
  • Nevhodné zásahy do krajiny - rozorané remízky a meze, scelování lánů, vysušování mokřadů a rybníků, chybějící keře a stromy (snižující větrnou erozi) s polním ptactvem a dalšími živočichy, meliorace, které odvádí podzemní a povrchovou vodu a snižují uměle hladinu podzemní vody (při klimaticky nadprůměrných srážkách jsou naopak prospěšné), umělá regulace koryt a napřimování vodních toků. Díky i těmto zásahům klesá množství hmyzu, ptactva atd.
  • Orientace pouze na rychlý zisk, není dlouhodobý vztah k půdě a přírodě (80% obdělávané půdy je pronajato - vlastníky stav nezajímá), žijeme na dluh přírody a budoucích generací.
  • Nižší podíl srážek (krátké vydatné přívalové deště do rozehřáté půdy, která nevsakuje vodu a ta rychle odtéká), dlouhé období bez deště (vytváří se hluboké praskliny v půdě, které ještě vysušují půdu do hloubky) a vyšší teploty .
  • Kumulace více nepříznivých faktorů současně (počasí, změna klimatu, narušení přírodních cyklů, technika, zisk, monokultury, neexistující vztah k půdě, nevhodné zásahy do krajiny atd.).
  • Těžká technika zhutňuje půdu a voda stéká po povrchu, nevsakuje se a navíc eroduje půdu (vytváří kanálky po kterých voda rychle odtéká a nevsakuje se).
  • Větrná a vodní eroze půdy (nevhodné plody, nerespektování geomorfologie krajiny, narušení krajinných prvků, rozšiřování hospodářských ploch na úkor divoké přírody).
  • Průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. Mrtvá - vyhubená půdní fauna (např. žížaly, které provzdušňují půdu, tvoří humus a vytváří kanálky pro vodu, myši, krtci atd.) - půda neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu - chybí půdní mikrobiom a mykorhiza.
  • Chemizace zemědělství: užívání pouze průmyslově vyráběných hnojiv, statková hnojiva (hnůj) se téměř nepoužívají.
  • Omezení plochy luk a remízků, které se sečou pouze 1 x ročně, nebo jsou tzv. ladem.
  • Snižuje se bonita půdy nevhodným způsobem hospodaření , snižuje se také vrstva horní úrodné půdy (klesá podíl humusu, kdy jeden cm se tvoří až stovky roků), které lépe vsakuje vodu a dochází tak k erozi (půdní, větrné atd.).
  • Není zachována rovnováha příjmu a výdeje (homeostáza), nyní pouze sklízíme a nevracíme zpět přírodě a půdě (nedostatek minerálů, organismů a dalších složek v půdě).
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. 
  • Druhy erozí půdy.
  • Monitoring eroze zemědělské půdy, závěrečná zpráva 2016.
  • Příručka ochrany půdy proti erozi.

A co je důsledkem eroze?

  • Ztráta úrodné vrstvy půdy, tvořené stovky roků.
  • Rychlý odtok dešťové vody, neschopnost dále akumulovat vody, rychlejší proces vysychání až do hlubších vrstev půdy.
  • Snížení úrodnosti a bonity půdy.
  • Ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu, vysychání krajiny.
  • Půda se změní na neúrodnou ("bezcennou z hlediska budoucí sklizně").
  • Narušení kapilární sítě v půdě, mikrobiomu a mykorhizy.
  • Důsledek eroze je také stoupající tlak na produkční schopnost půdy spolu s leckdy nevhodnými technologickými systémy obhospodařování a skladbou plodin.
  • Finančně nákladná revitalizace půdy a krajiny (kdo ji vlastně bude platit nájemci nebo vlastníci???).
  • Dlouhodobá neudržitelnost současného způsobu intenzívního zemědělství a následným poklesem produkce potravin.
  • Atd.

Co způsobuje vysychání řek, lesů a snížení hladin podzemní vody

Poloviční a úplný koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina, nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".

  • Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.

Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.

Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť (například na sluncem vyhřáté pasece). Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství." Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."

Eroze půdy
Eroze půdy
zobrazit více..
Loading...