Prof. Miroslav Bárta

Prof. Miroslav Bárta, egyptolog

Miroslav Bárta vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově a ve studiu egyptologie pokračoval na univerzitách v Praze a v Hamburku. V roce 2009 ho jmenovali profesorem pro obor egyptologie. Na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací formuloval teorii sedmi obecných zákonů, které vystihují podstatu vývoje každé komplexní civilizace, včetně té naší. Svou teorii formuloval v knize Civilisations: Collapse and Regeneration. Prof. Miroslav Bárta (25.12.1969) v roce 2019 obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Je držitelem prestižních zahraničních ocenění, přednáší na univerzitách, ale také pro nadnárodní firmy či pro americkou armádu. Miroslav Bárta přednášel a přednáší na mnoha univerzitách (USA - Ivy League, Egypt a Súdán, Evropa, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland), pro české i nadnárodní korporace, OECD v Paříži, finanční ústavy a mnohé jiné. Spolupracuje s Generálním štábem armády ČR a pořádá semináře v Poslanecké sněmovně PČR. Je zakladatelem thinktanku Komplexní společnosti (www.komplexni-spolecnosti.cz). 

  • Od roku 2019 prorektor Univerzity Karlovy.
  • Zabývá se srovnávacím studiem civilizací a adaptací člověka na změny přírodního prostředí.
  • Specializuje se na srovnávací studium civilizací. Zabývá se také vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností nebo archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona.
  • Vede ceněné české výzkumy v Egyptě a Súdánu. 
  • Člen Aspen institutu, s Olgou Menzelovou má syna.
  • Dlouholetým snem je objevit v Abúsíru hrobku legendárního Imhotepa. 
  • Mezi laickou veřejností se zviditelnil teoriemi o vývojových fázích, kolapsu a regeneraci civilizací. 
  • Předsedá správní radě Institutu Equilibrium, který sdružuje akademiky celé řady oborů - od kybernetiky přes medicínu, biologii nebo management až po ekonomii a historii.  
  • Obdivuje sira Winstona Leonard Spencer-Churchilla.
  • 19. května 2021 mu vyšla kniha "Sedm zákonů".  

Kontakt: https://www.miroslavbarta.cz/, miroslav.barta@gmail.com

  • Levná energie je další z klíčových zákonů, které provází zánik a nebo rozvoj civilizací.

Prof. Miroslav Bárta, názory, pohledy, teze:

22.6.2021 Miroslav Bárta 3. díl: Kdo má autoritu rozhodovat o tom, co je pravda, a co je fake news?

15.6.2021 Miroslav Bárta 2. díl: Lidé jsou vnitřně vyschlí a hledají duchovno, směr, jenž by jim dal naději

9.6.2021

  • Nyní vydal novou publikaci Sedm zákonů, která stanovuje pravidla, podle nichž se dá předvídat vývoj civilizací. "Kdyby to bylo tak jednoduché, život by byl bez větších obtíží, protože by se to dalo spočítat. Nikdy se nedá dopředu říct, co se stane, ale sedm zákonů je něco, co se objevuje v každé civilizaci a společnosti. Když se detekují, dá se říct, k čemu to může vést." Každá společnost se se svými úspěchy i neúspěchy vyrovnává jinak. 
  • Jedním ze zákonů je zákon kolapsu a regenerace. Upozorňuje na to, že například i Egypt měl období, kdy rostl, upadal, ale i stagnoval. "Myslím, že nyní jsme rozhodně na vrcholu a další roky ukážou, jestli se nám povede dál růst. Bude záležet na tom, jestli budeme schopni nalézt objektivně levnou energii. Kolaps neznamená zánik, společnost ale narazí na strop svého růstu a začne se zjednodušovat, protože třeba nemá prostředky k růstu. 
  • Dalším je například zákon skokové změny, podle kterého pozitivní změna přijde, ale nedochází k ní lineárně. "Když se podíváme tisíce let dozadu, tak to člověk - lidově řečeno - dal. Jedna teorie říká, že civilizace rostou na řešení problémů. Čím větší problémy, tím dojdeme dále," uvedl egyptolog. "Myslím, že nás čeká skoková změna, protože covid obnažil spoustu věcí, které minimálně v západním světě nefungují tak dobře, jak bychom chtěli.
  • V minulosti ovlivnily vývoj civilizací také klimatické změny. "Člověk se k planetě Zemi chová různě, ale nesmíme zapomínat, že přírodní prostředí se mění, podobně jako všechno ostatní. Máme důkazy, že klima se skokově proměňovalo. Nyní se otepluje, ale nevíme, co se bude dít v kombinaci s tím, že dochází k oslabování Golfského proudu. Pokud se vypne Golfský proud, k čemuž už zhruba před 12 tisíci lety došlo, může dojít ke skokovému ochlazení o pět až osm stupňů Celsia během několika desítek let.
  • https://cnn.iprima.cz/egyptolog-civilizaci-ceka-kvuli-covidu-skokova-zmena-zpusobi-zanik-spolecnosti-27080?

8.6.2021 Miroslav Bárta 1. díl: Nacházíme se ve velké krizi - a pokud selžeme, může to být katastrofa

27.5.2021 Lidi se mají motivovat, ne strašit! - Miroslav Bárta na Hausbotu Petra Horkého

00:16 Máš radost, že jsi současnou situaci předvídal? 

01:04 Dopady Covidu teprve přijdou. 

03:36 Ztráta legitimity vládnoucích lidí je zřejmá. 

07:36 O přístupu naší země ke Covidu svědčí naše první příčka v žebříčku úmrtí. 

09:48 Jak se chovali leadeři při podobných událostech v minulosti? 

11:39 Co se ve společnostech dělo po těchto krizích? 

12:29 Jsme montovnou Evropy, kapitál zahr. firem u nás nezůstává. 

14:06 Další (nechorobové) problémy teprve přijdou. 

18:02 Lidi se mají motivovat, ne strašit. 

20:49 Já se z toho neposeru, ale mám zodpovědnost za děti a rodiče. 

21:46 V politice jsou lidé, kteří by se v normálním životě těžko uživili. 

23:59 Vidím kolem sebe nešťastné lidi. 

24:48 Kauza Vrbětice - to je takový bordel. 

25:36 Na čem se postavily civilizace, které byly na dně? 

29:04 Hledání viníka, nepřítele mimo vlastní kruhy.

  • Jestli je něco jisté, kromě toho že jednou nastane blackout, tak to je, že přijdou další krize a mohou být mnohem horší. 
  • Zbožštili jsme postavu odborníka specialisty od USA po Evropu, do vedení se dostávají technokrati, kteří třeba umí zvládat jeden problém, ale nejsou schopni toho širokého nadhledu a nedohlédnou důsledky realizovaných kroků. Typickým odrazem toho úzkoprsého technokratického pohledu, vyřešení jednoho problému za cenu způsobení dalších deseti je MESES (není tam jediný antropolog, sociolog), řeší se striktně technicky jen Covid. 
  • O proti průměru EU u nás zbytečně zemřelo na milion obyvatel 1600 lidí navíc.
  • Obvykle po velkých krizích (morová nákaza) docházelo k novému rozmachu a vždy to bylo způsobeno jiným mixem faktorů.
  • Naší národní katastrofou je, že se odtud kapitál vylévá, mimo Česko putují stovky miliard ročně (jsme montovnou Evropy) a další naše katastrofa (nejdéle jsme drželi školní děti doma a jeho mnohem horší než nějaký kapitál) bohužel máme hodně problémů a můžeme růst hodně vysoko. Kapitálem každé země jsou děti a vzdělaní lidé (řemesla, lékaři, lídři).
  • Ti co jsou příčetní, tak už mají on-line prostoru plné zuby. Komunikace bude zase normální lidská, člověk je společenský tvor. 
  • Do budoucna, pokud nepřejdeme na model mezioborového řízení ve spolupráci s politiky (politik má přesvědčit lidí, i když to není hezké a bolí to, že je to potřeba udělat).... 
  • Svět nebude virtuální, to by byl konec. 
  • Naši politici a odborníci také neodolali vábení používat strach k tomu, aby lidi dělali o co jim řeknou. Lidí bychom měli motivovat k aktivnímu postoji, aby nerezignovali, aby byli schopni s odborníky vidět za horizont hrozných událostí, kterými jsme obklopování, tak je straší. Lidé se mají inspirovat a motivovat a v tomto ohledu jsme totálně selhali. 
  • Jsme zodpovědní za své rodiče a děti. Domy se pečovatelskou péčí a domovy důchodců jsou polo-vyprázdněné.
  • Do politiky se dnes dostávají lidí, kteří v občanském životě nic nedokázali (nejsou to mistři svého řemesla), nejsou to lidé, kteří by udělali něco, coby svým způsobem garantovalo, že jejich jméno bude žít dále i když odejdou z tohoto světa (my dva tuto ambici máme). Takže v police jsou lidi, kteří by se velice často neuživili a to je ta katastrofa, protože se těch pozic drží jak klíšťata (podle toho vypadá i spravování tohoto státu).  
  • Kauza Vrbětice - to je takový bordel. Když náš premiér požádá partnery o podporu, tak řeknou, že nemají zájem. Něco nám to říká o tom, kam jsme to dotáhli (nespolehliví, nedůvěryhodní, nestabilní, malí, bezvýznamní). Aktuálně je problém, že nemáme být na co hrdí. 
  • Každá společnost potřebuje vizi, ta nejde ze spodu a musí přijít lídr, (integrální, důvěryhodný, dokáže lidi zaujmout svými názory a dokáže změnit jejich myšlení, pokud si myslí něco jiného) který věří tomu, co říká, tak dokáže se společností pohnout. Když to lidé vidí, tak se také změní. 
  • Každý stát, který má vysoké ambice, musí mít zdroje energie. Stát, který rezignuje na kontrolu a zabezpečení svých energetických zdrojů, tak se stává vazalem na jiném státě (akademik Sacharov). 
  • Hledání nepřítele (viníka) vně je hluboká pravda, osvědčená a úsměvná metoda, PR manageři ji neustále používají a je to tak průhledné, že pokud by na tom společnost byla lépe, tak by se každý těm PR managerům (nenesou za nic odpovědnost a v zásadě poškodili tuto společnost v minulém a letošním roce) vysmál. Když děláte vědu, tak vždy hledáte chybu u sebe. Spousta duchovních nauk vychází z toho, že by se člověk posunul ve svém vývoji a vidění světa, tak musí začít sám u sebe.
  • Měli bychom apelovat na lidi, že svět neřídí jen politici, ale do značné míry (nemůžeme ovlivnit všechno) jak to bude, záleží na nás, co chceme, co si necháme líbit, co jsme ochotni udělat nebo neudělat, jestli budeme rezignovat ,nebo ne. Každý člověk (většina) má zodpovědnost za své rodiče, kteří stárnou a za svoje děti, ta s tím sakra něco dělejme.  

10.3.2021

  • Západ tlačí na zelenou revoluci v energetice, aby lidstvo nezničila globální změna klimatu. Egyptolog Miroslav Bárta říká, že by pomohlo omezení spotřeby. Výhodou naší doby je, že o tom můžeme přesvědčit celý svět. 
  • Přebujelou ilustruje na letecké dopravě - kdysi byla pro velkou část lidí prakticky nedosažitelná, ale postupně zlevňovala, až se výlet do Milána na operu nebo za nákupy v New Yorku stal reálným požitkem. V konečném důsledku tedy platí, že čím víc se jakákoliv technologie rozšíří, tím více se s ní nakonec plýtvá - a tím víc zdrojů nakonec spotřebuje.
  • Levná energie a způsob, jak s ní člověk zachází, jsou podle něj jednou z klíčových podmínek pro přežití naší civilizace. 
  • Dokončil jsem velkou teorii, která mluví o sedmi zákonech civilizací, které zatím existovaly. Kniha vychází teď v květnu v nakladatelství JOTA v Brně. 
  • Šestý zákon, který tam zmiňuji, je pojmenován jako Zákon energetické a technologické determinace. A říká, že vývoj každé společnosti a civilizace je determinován technologiemi a jinými zdroji energie. Bez objektivně levné energie nemůže společnost a civilizace ani růst, ani udržet svou komplexitu. Vypadá to hrozně vědecky, ale je to velmi jednoduché. 
  • Žádný další krok ve vývoji dál se nedá udělat zadarmo, musíte na něj mít energii. Formy energie, které civilizace v různých stádiích svého vývoje a v různých časových obdobích používaly, determinovaly to, kam se ta civilizace dostala. Toto je jeden ze sedmi zákonů civilizace a platí samozřejmě i pro nás. Bez obrovského množství levné energie by nic takového jako je iPhone, internet nebo lety do kosmu prostě nemohly existovat.  
  • My jsme v mnoha ohledech jiná civilizace než ty předchozí. Jsme první globální civilizace, jsme civilizace, která dokáže absolutizovat událost - něco se udá a je to během několika mikrosekund dostupné na celém světě. Energie jsou součástí toho příběhu. Jsme v situaci, kdy dokážeme, ne nekonečně, ale dlouhodobě, subvencovat formy energie, které třeba v tuto chvíli nejsou tak vydatné.
  • Pro porovnání energetických zdrojů se používá charakteristika, které se říká ERoI (z ang. Energy Return On Investment - pozn. red.). Ukazuje, kolik jednotek musíte vynaložit na získání energie ve vztahu k počtu jednotek, které získáváte z té vyrobené energie. Typicky třeba u nejklasičtějšího fosilního zdroje, uhlí a ropy, ten poměr činil na začátku 20. století 1:100. Tzn. jeden dolar, vložený na získání určitého množství hmoty, vám vydělal sto dolarů. Dneska ale je ten poměr jen zhruba 1:30, u kvalitnějšího černého uhlí třeba 1:40. Ale u fotovoltaiky, o které se na konferenci bude také mluvit, tak tam je ten poměr třeba 1:10. U nukleární energie to může být třeba 1:20. 
  • Dodnes platí, že nejvýhodnější způsob získávání energie je z vody, z přehrad, z řek. Tam je poměr ERoI  1: 80. Jedna vložená jednotka vám vydělá osmdesát jednotek. Bohužel v případě Česka máme řek málo, v tomto se nemáme kam rozvíjet. 
  • Třeba u energie z větru je EroI asi 1:18. Ale když nefouká, tak nemáme žádnou větrnou energii. Když nesvítí slunce, nemáme fotovoltaickou energii. To je další aspekt. A další aspekt je pak ten, že třeba u fotovoltaiky se nezapočítávají vedlejší náklady, například recyklace panelů je v tuto chvíli neznámá. Těch aspektů je strašně moc. Hledání nových zdrojů, pokud možno obnovitelné energie, je určitě správnou cestou. Jsme ale někde úplně na začátku. 
  • A objektivně platí z hlediska dlouhých časových řad, že jakákoliv forma energie, která se musí subvencovat, nedává smysl.
  • Jevonsův paradox (čím je energie dostupnější a levnější, tím víc jí celkově spotřebováváme. Platí to i o pro jiné komodity, než je energie) a říká, že čím máme dokonalejší technologie, tím více máme tendenci plýtvat.  
  • Myslím si, že v lidské mysli je to tak nastaveno, že pokud není člověk donucen, pokud nenastane opravdu hluboká krize, tak se spotřeby dobrovolně nevzdá. Na druhou stranu my jsme naprosto unikátní civilizací, v dobrém i zlém. 
  • Pokud dosáhneme takové úrovně vzdělanosti, takového porozumění světu za každého jedince, třeba si řekneme: my to takhle už nechceme, protože naše děti by tím byly ohroženy. A budeme chtít společnost aktivně změnit. Tam je jediná cesta, kterou já vidím. Ne přes rozkazy, autoritativní rozhodnutí a pod rouškou pokut a trestů. Ale v občanské společnosti, která si to téma vezme nenásilnou formou za své právě proto, že si každý z nás uvědomí svoji vlastní zodpovědnost za to, co bude.
  • Člověk k poškozování přírodního prostředí rozhodně značnou mírou přispívá. Produkcí CO2, produkcí obrovského množství odpadů. Ale zároveň je také řada důkazů, že přírodní prostředí přes to všechno, jak ho mrzačíme, má i svoji vlastní dynamiku a mění se ve vlnách. Možná jste zachytila informace o "vypínání" se Golfského proudu. Ale i to už máme za sebou, proběhlo to před 12 tisíci lety. Když se tehdy Golfský proud vypnul, nastal pokles teplot na severní polokouli o pět až osm stupňů. Takže etapa globálního oteplování může vést i k tomu, že se skokově ochladí. 
  • Každá budoucnost se rodí z nějaké menšinové aktivity, menšinové myšlenky, která se nakonec prosadí. Ale je tady jedno nebezpečí. Když náš západní, severoatlantický civilizační okruh nepřesvědčí a nebude motivovat zbytek světa - tu jeho větší část - aby se choval obdobně, tak můžeme na nějaké světlé zítřky zapomenout. Protože skutečně jsme globální civilizací. A když selžeme, nebo se neprosadí myšlenky, které budou vést k udržitelnosti světa, tak se nám nebude vést dobře. Buď se to povede prosadit celoplanetárně, nebo selžeme.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/expert-na-pad-civilizaci-varuje-ztracime-zdroj-naseho-blahobytu-146301#

22.1.2021

  • Celý svět má povědomí o tom, že Česko svádí urputný boj s pandemií. "My jsme známí tím, že jsme best in covid. 
  • Archeologické naleziště Abúsír je ale podle Bárty obrovské a bude trvat celé 21. století, než jej čeští výzkumníci celé prohledají. 
  • "V poušti je permanentní prach, stres, horko, velkou část dne stráví člověk v podzemí. Šest dní v týdnu se pracuje, sedmý den se dokupují zásoby, je to dost velká zátěž." 
  • V dlouhých časových řadách je vždy něco, co spustí řetězový sled událostí. Ukáže čas, jestli to byla pandemie. Je namístě být opatrný, je to velký zátěžový test toho, jak naše společnost funguje.
  • V naší zemi postrádám více laskavosti, u nás se více hrozí. Je to o politicích i dalších lidech veřejně činných. Musejí si uvědomit, že lidé vnímají, co dělají a říkají. Krize se nevyhrávají jen mozkem a technologií, ale i srdcem. A to mi u nás trochu chybí.
  • https://cnn.iprima.cz/archeolog-ktery-hleda-imhotepa-svet-vi-ze-jsme-best-in-covid-v-egypte-se-nas-bali-17707

30.8.2020

  • "Velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. To je šance i v době koronavirové krize, "pak je tu druhá možnost. A to, že se propadneme do zadluženého státu s velkým počtem nezaměstnaných lidí. Škrtnou se projekty, které by měly zásadní význam pro budoucnost země. A to může být spirála, která vede ke kolapsu".
  • Rozhodující vliv na to, který scénář bude platit, podle něj budou mít elity. I pro ně má Bárta radu, příznačně vypůjčenou z historie: "Antické moudro říká: Jen takové společnosti se bude dobře dařit, ve které staří muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu už nebudou odpočívat." 
  • Kairsua, to byl mudrc uctívaný Egypťany jako jeden z myslitelů jejich civilizace a k jeho odkazu existují písemné zmínky i tisíc let po jeho smrti. Ten člověk byl na úrovni prvního stavitele pyramidy Imhotepa a my teď víme, jak vypadalo místo jeho posledního odpočinku 
  •  Covid se rozšířil tak prudce po celém světě kvůli, řekněme, až labužnickým návykům části dnešní globální společnosti. 
  • První zaznamenaná epidemie spadá do doby Amenhotepa III. v Nové říši, což byl otec Achnatona, náboženského reformátora. Egypťané udělali intuitivně totéž, co se dělalo ve středověku, co dělali Britové v dobách londýnského moru a co se děje i dneska, tedy izolace lidí nebo míst, kde se nemoc vyskytovala nejvíc. 
  • Justiniánský mor z pozdní antiky byla strašná rána, při které podle některých odhadů zemřela polovina obyvatelstva Evropy. Nebo velký londýnský mor v 17. století. Tehdy mu padla za oběť desetina obyvatelstva města. To je, jako by v dnešní Praze zemřelo 120 tisíc lidí.  
  • Silná epidemie nebyla příčinou pádu civilizací. Zřejmě jen u amerických indiánských společností, když tam vtrhli Evropané a zavlekli tam neštovice a další nemoci. To byla rána, která zásadně podlomila existenci tamních civilizací. Naopak velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. Došlo například k poklesu cen nemovitostí a naopak k růstu ceny práce, takže lidé měli vyšší příjmy. Ta mince nemá jen tu jednu odvrácenou stranu.
  • Abychom zvrátili trend v rámci řešení covidu potřebuje skutečné vůdce, kteří umí krize řešit a společnost z nich vyvést. Každá krize, a tou je i covid, nám ukazuje, co neumíme a na co jsme zapomněli (např. proč si platíme stát z našich daní). A tím se můžeme posunout dál. Ale samozřejmě, že je tu vždy hrozba, že to bude vůdcovství hitlerovského typu, kterého se samozřejmě bojíme.
  • V roce 2019 jsme na škále 1 až 10 byli někde mezi šestkou a osmičkou na cestě ke kolapsu naší civilizace. V roce 2020 (srpen) jsme přibližně 7 až 8. Kolaps není zánik, není rozpad. Je to hluboká krize, kdy dosavadní systém nemá zdroje, aby se udržel. Ale to neznamená, že naše společnost zanikne, že všichni vymřeme. Může se ale stát, že kvalita našeho života se skokově sníží. 
  • Civilizace stojí a padá na tom, když lidé pracují, tak odvádějí daně. Z těch pak platíme to, o čem jsem už mluvil: školství, zdravotnictví a tak dále. A když naopak nebudou daně, tak tu těžko bude nějaký blahobyt. 
  • Nejen naše společnost, ale obecně svět má několik vlekoucích se krizí. Třeba to, jak působí globalizace na trh práce a nikdo tomu nevěnuje příliš pozornosti. Vezměte si problémy německých firem ve Spojených státech s praním peněz či podvody. To nebyly omyly nebo přešlapy. K tomu se přidává vyprázdněnost ideologií. Ať už je to víra v kapitalismus, nebo socialismus.   Plus elity v podstatě vůbec neřešily krizi z roku 2008, jen ji přežily a odsunuly. To vše doprovázené nárůstem byrokracie, notabene nefunkční.
  • Klimatické změny: Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy.
  • Ale právě v tom vidím jistý pozitivní přínos covidu, že se ten rozkolísaný systém zatřásl ve chvíli, kdy se s tím vším dá něco dělat. A protože jsem věčný optimista, tak věřím, že to zvládneme. Protože dějiny ukazují, že jsme to vždycky zvládli. Otázka jen je, za jakou cenu to nakonec bude.  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padne-nase-civilizace-s-koronavirem-scenare-jsou-rozepsane-dva-rika-vedec-117515#

Dříve:

  • Mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa vidí mnohé paralely.

  • Pozoruji prvky plíživé krize, ale nikomu to nevnucuji. Lidé to moc slyšet nechtějí. Nehodí se to do mainstreamu. Společnost, která kolabuje, si toho vůbec nemusí být vědoma. Ten proces trvá dlouho, ale spouštěčem může být něco docela bezvýznamného. Navíc věřím, že svou budoucnost máme ještě ve svých rukou. 
  • např. každá civilizace, která spotřebovává stále více energie jen na své zachování místo toho, aby rostla a hledala nové formy energie, jež jí umožní další růst, dojde i vzhledem k dalším faktorům do fáze kolapsu. Skokově se pak musí zjednodušit.
  • Kolaps totiž ve společnosti obvykle neznamená zánik nebo vymření, ale to, že společnost může ztratit svou energii (kolaps není zánik, ale přeměna, která je očistná).
  • Vzestup a krize jsou dvě strany jedné mince. Sedm zákonů poskytuje nástroj, abychom mohli krizi zčásti předcházet a připravit se na ni. 
  • Zkoumáním starých civilizací se totiž ukazuje, že skutečně platí tvrzení o tom, že se dějiny v určitých strukturách opakují a člověk je ve své podstatě po staletí stejný. "Profesor Bárta například toto poznávání dovedl ke studiu a srovnávání s jinými civilizacemi, ke zkoumání jejich vzniku, vývoje, úpadku i regenerace. 
  • Jeden ze základních principů teorie přerušovaných rovnováh říká, že ke změnám nedochází lineárně, darwinisticky nebo evolučně, ale skokově (podobně jako v roce 1989). 
  • Skokové změny: v Egyptě se právě tehdy poměry skokovitě proměnily: "Během vlády jediného panovníka se moc ve státě rozdrolila mezi krále a mocné rodiny. To bylo nevídané, do té doby ovládali nejvyšší státní úřady výhradně členové královské rodiny, a to včetně úřadu vezíra, dnes bychom řekli premiéra."
  • Náboženství vždy hrálo zásadní roli, protože nějakým způsobem lidem předkládalo principy chování - viz třeba biblické Desatero. Víra nás učí pokoře a sebekázni a také si díky ní uvědomujeme, že máme nejen práva, ale také povinnosti a ty musíme plnit - vůči sobě, vůči svým bližním, vůči komunitě, ve které se pohybujeme, i vůči státu.
  • Co je naším největším nepřítelem (Rusko, Čína, Islám)? Největším nepřítelem jsme my sami sobě.
  • Čína vždy, když dosáhla určitého vývojového vrcholu, tak se zavřela. jde o zajímavý projev sebezáchovy - uzavřít se, stáhnout se do sebe a pohlídat si vlastní integritu... (nemusíme to napodobovat, ale může nám to být inspirací).
  • Dalším příkladem z historie může být sedmiletý cyklus, v Bibli se píše o střídání sedmi let hojnosti a sedmi let hladu.
  • Sociální sítě jsou zničující jako užívání drog. 
  • Přírodní prostředí má jednu vlastnost na kterou se zapomíná: nevyvíjí se lineárně, ale také ve skocích podobně jako civilizace a jsou tam určité periody (např. Bondův cyklus, jednou za 1000 roků se klima zásadně mění).

Příběhy začátků a konců civilizací, informační manipulace i oprátky od kolegů (28.3.2020)

  • Skoková proměna probíhá v řádu týdnů (v Česku v roce 1989, Arabské jako 2011, Francouzské jaro), skokové změny - během deseti dnů se nám změnil život (koronavirus), obchody jsou zatím zásobované.
  • Co je hnacím motorem, co nás táhne k zemi? Přístup k informacím (od tisku knih a Gutenberga) - raketový vzestup věd, hodnota informace - je doba postfaktická, klesá role odborníků, to je moment dochází ke krizi poznání (záměna informace za poznání, ke kterému se dospívá), dochází k informační válce (to je Herakleitův zákon v praxi).
  • V roce 2200 př.n.l byly zdrojem energie nilské záplavy (zemědělská produkce, daně, v této době došlo k velkému výpadku v záplavách nebyla úroda, daně atd. - ze dne na den se to zhroutilo). 
  • Ztratili jsme pokoru, veřejný prostor zmanipuluje jakoukoliv myšlenku.
  • Klimatické změny - obávám se, že se vše zmedializuje, zpolitizuje a udělá se z toho obchodní plán, obávám se, že nezvládneme řízení naší krajiny, která je dlouhodobě v šíleném stavu (hlavní je ekonomický profit, bez ohledu na důsledky).
  • Virová krize by mohla otřást naším vnímáním světa kolem nás.
  • Základ úspěšnosti každé civilizace nespočívá v ekonomických výsledcích, ale v tom jak funguje společnost, jestli má vize, jaké má vedení a jak dlouhodobě vidí svůj svět.
  • Naše civilizace se vymyká, má technologie, poznání (ne informace) abychom tuto krizi zvládli a mohli projít vývojovým filtrem.

Zažíváme zásadní proměnu společnosti, restart lidství, ale i úplné selhání EU (25.3.2020

  • Dnes jsme dočasně uvěznění, nemůžeme cestovat - svět se ze dne na den změnil (skokovitá proměna společnosti, která se již nevrátí do původního stavu).

Kolaps (není zánik) i vývoj civilizace ještě můžeme ovlivnit (6.12.2019)

Kolaps znamená zhroucení systému (civilizace žije dále, má podstatně méně zdrojů energie, potravin atd.) nikoliv její zánik, transformací civilizace myslíme zjednodušení systému (odstraní se složité nefunkční části systému) a systém se restartuje (dějinách Egypta i Číny došlo opakovaně ke kolapsům) a nadechne k novému cyklu.

  • Implicitní právo (soubor zvyklostí, standardů a postupů chování, které nikde nejsou kodifikovány, ale každý je zná a každý je respektuje) je základem každé společnosti, my jsme ale vytvořili společnost, kde to, co není napsáno, neexistuje a nemá hodnotu (nemusí být kanonizovány textem, a přesto jsou každému srozumitelné). Hodnoty a nekanonizované textem jsou pojivem a hodnotami každé společnosti. 
  • Texty, které mají sloužit běžnému občanovi k tomu, aby pochopil míru svých povinností a práv a věděl, co smí a co nesmí, by měly být psány tak, aby je většina lidí mohla pochopit. 
  • Čím více zákonů, tím méně práva. Normativnost a nákladovost obslužnosti našeho právního systému je taková, že pro mě jako pro laika je na samé hranici udržitelnosti.  
  • Právní systém je nepřehledný, řada nařízení jde proti sobě. Společnost spotřebovává stále více energie na svojí vlastní obslužnost a ne na to, aby dále rostla. Místo vizí a ambicí vytvořit funkční efektivní systém, si jen neustále kryjeme záda. 
  • Vršit zákon na zákon, bez ohledu na to, kolik to stojí a co to dělá s etikou společnosti, je dlouhodobě devastující. 
  • Jedině archeologie a historie může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže, proto říkám, že to je strategická věda tohoto století - směřuje k tomu, že je archeologie ve své podstatě velmi politická.
  • Vytvořil se prostor pro celoplanetární transformaci civilizace?

Prof. Miroslav Bárta: Západní Evropa je na rozhraní. Hrozí, že ztratíme svou komplexitu (5.12.2019)


  • Nedostatek lídrů je dán svázaností společnosti, vše uzpůsobit předpisům a normám, místo toho, abychom nechali lidi vyrůstat na řešení problémů.
  • Při kolapsu společnost ztrácí komplexitu (různorodost), kolaps není zánik ani vymření, je to pouze snížení složitosti systému, který (kapři si svůj rybník nevypustí) se musí zbavit nefunkčních částí, které blokují jeho regeneraci a další vzestup.
  • Nyní jsme v Západní Evropě na rozhraní, kdy se problémy nahromadily a hrozí, že ztratíme svoji komplexitu (zdražují se zdroje energie, nedostatek leader shipu, krize společenské smlouvy a ztráta vizí), to vše způsobuje, že se můžeme skokově dostat do velkých problémů.
  • Pro regeneraci Evropy je vhodná systémová změna a by se systém zjednodušil komplikovaný systém (vidím problémy, ale nemám řešení).
  • Elektromobilita (připomíná mě ideologii, protože nepřipouští debatu) má spoustu ALE (nejsou ekologické, jsou součástí mixu automobilového trhu, jsou nedostupné pro spoustu lidí, nevyřešený problém recyklace baterií a ekologická zátěž).
  • více
Levná energie, další z klíčových zákonů

  • Vezměte si, co všechno umožnil vynález parního stroje jako levný zdroje energie. A naopak Evropu po druhé světové válce či zánik Britského impéria, kdy energie nebyla. 

7 zákonů vývoje a zániku civilizací

Nikdy to není pravidlo stříbrné kulky, nikdy to není jeden faktor. Vždy je to souhra více procesů, které vedou k pádu civilizace.

  1. První zákon říká, že každá civilizace je definována (omezená) v čase a v prostoru, na  začátku i na konci jejího vývoje obvykle stojí konflikt.
  2. Druhý zákon stanoví, že se civilizace vyvíjejí nelineárně, ale k zásadním změnám dochází skokově (teorie přerušovaných rovnováh), teorie skokových proměn. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby.
  3. Vnější vlivy: Změny klimatu zásadně mění vývoj civilizace.
  4. Čtvrtý zákon říká, že pokud civilizace spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu. Zásadní vliv na vývoj každé civilizace mají zdroje a technologie. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby. Kolaps je ale jen přechodová fáze. Obvykle jde o transformační etapu. 
  5. Zákon pátý stanoví, že civilizace roste a upadá prostřednictvím svých vnitřních procesů. Ať již jde o úřednictvo, kvalitu institucí či roli elit, technologií či mandatorní výdaje. Pokud jde o vnitřní dynamiku, tam je klíčem takzvaná společenská smlouva, tedy to, jakým způsobem elity ve společnosti, ať jsou politické, ekonomické, vědecké, kulturní, vycházejí s většinovou společností.
  6. Šestý zákon jsem nazval podle řeckého filozofa Hérakleita, který říká, že přesně ty faktory, které stojí na začátku vzestupu systému, jej nakonec přivedou ke krizi (např. mandatorní výdaje státu, nárůst byrokracie). Hérakleitův zákon to vlastně říká, že kolaps je zakletý v počátku systému.
  7. Sedmý zákon pak stanoví, že když civilizace ztratí svou vizi i své implicitní právo, symboly a hodnoty, zaniká. Pokud elity přestanou dbát o společnost, tato kolabuje. Každá civilizace je charakterizována obecně uznávanými formami chování, hmotné kultury a realizací vizí, které ji spojují.
  8. více

Jsme první civilizací (máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii), která má šanci projít takzvaným sítem, současné problémy nemůžeme řešit na úrovni jednotlivých států. Musíme vytvořit takovou pestrou společnost, která se globálně shodne na prioritách této planety. Pestrost světa je jeho síla.

  • Všechno z minulosti a dlouhé časové řady - které mimochodem považuji za další strategickou věc, jedině archeologie a historie (strategické vědy tohoto století)  může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže.
  • V politice po roce 1989, která zdůrazňovala jen svobody, práva a už ne povinnosti, nebyl jakéhokoliv pocit odpovědnosti  více.
zobrazit více..
Loading...