Prognostický ústav ČSAV

Prognostický ústav ČSAV

Prognostický ústav Československé akademie věd byl založen v dubnu roku 1984 jako Kabinet prognóz ČSAV. V letech 1986 - 1993 existoval jako specializovaný odborný ústav, který byl součástí Československé akademie věd (ČSAV), tehdy nejvýznamnější československé vědecké instituce, na kterou navázala v České republice Akademie věd České republiky (AVČR) a na Slovensku Slovenská akademie věd. Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV) založený 1. ledna 1989, v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií nebo Centrum pro teoretická studia.

Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování Československa a později ČR. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem Václava Havla a později Občanského fóra, kde v probíhající Sametové revoluci chyběli odborníci na ekonomii. Během let se objevovaly spekulace, že za založením stála KGB, to však Ivo Kaderka, svého času nejmladší člen týmu zaměstnanců Prognostického ústavu ČSAV, důrazně odmítl.

Neúplný seznam členů prognostického ústavu ČSAV:

  • Vladimír Dlouhý
  • Jiří Dolejš
  • Karel Dyba
  • Zdeněk Hrubý
  • Tomáš Ježek
  • Zdeněk Jirků
  • Ivo Kaderka - šéf českého tenisového svazu
  • Václav Klaus
  • Rita Klímová (externě jako překladatelka a ekonomka)
  • Viktor Knapp - český právní vědec
  • Ivan Kočárník
  • Karel Köcher - československý špion
  • Valtr Komárek - vedoucí ústavu
  • Karel Kouba
  • Josef Kreuter
  • Bohumil Kubát - politik
  • Jan Mládek
  • Miloš Pick
  • Miloslav Ransdorf
  • Vladimír Rudlovčák
  • Ondřej Schneider - hlavní ekonom Patria Finance
  • Miroslav Singer
  • Adolf Suk
  • Jaroslav Šedivý
  • Jindřich Srovnal - filosof
  • Dušan Tříska
  • Zdeněk Tůma
  • Růžena Vintrová - zástupkyně ředitele (1984-1993)
  • Miloš Zeman (pracoval do listopadu 1989 jako prognostik v jiných organizacích, v Prognostickém ústavu působil v letech 1990-1993)

26.11.2019 V červnu 1989 sepsal Václav Klaus s kolegou Vladimírem Rudlovčákem odbornou stať, která se týkala spotřebitelského trhu, míry úspor a chování spotřebitelů v éře přestavby socialistického hospodářství.

Oba dva tehdejší vědečtí pracovníci Prognostického ústavu Československé akademie věd se v jedné pasáži pozastavují nad poměrně výraznými rozdíly v odměňování lidí v jednotlivých částech federace. Zvláště je zaujaly výrazně vyšší příjmy ve dvou největších městech, Praze a Bratislavě. "Hlavní města 'vykořisťují' zbytek republiky. V Praze je peněžní příjem na jednoho obyvatele o 41,9 % vyšší než ve zbytku ČSR, v Bratislavě je vyšší než ve zbytku SSR dokonce o 69 %!" poukazují v až dramatickém tónu oba výzkumníci na příjmovou nerovnost.

Společný text dua Klaus-Rudlovčák, z něhož první muž se po revoluci stal federálním ministrem financí a druhý jeho náměstkem, je dnes spolu s dalšími materiály z legendárního "prognosťáku" uložen v Masarykově ústavu a archivu Akademie věd ČR. Na přelomu let 1984 a 1985, kdy byl v zemi průměrný plat 2920 korun, bral ředitel ústavu Valtr Komárek 8700 korun, jeho zástupkyně Růžena Vintrová měla plat 6800 a nad 6000 měsíčně brali i další vedoucí pracovníci. Špatně se neměli ani další ze zhruba třicítky zakládajících pracovníků ústavu (původního kabinetu prognóz), pozdějších vládních činitelů - Karel Dyba bral v té době 5 tisíc korun, tehdy jedenatřicetiletý Vladimír Dlouhý 4 tisíce korun.

Jak na tom byl za socialismu pozdější premiér a prezident Václav Klaus, který do ústavu přišel až na konci roku 1987, v archivu přímo zaneseno není. Je zde ale jedna zmínka, z níž lze i úroveň Klausových příjmů z konce 80. let dedukovat. V roce 1993, když se Prognostický ústav likvidoval, bylo totiž lidem vyplaceno Akademií věd odstupné ve výši až pěti platů. A to i politikům, kteří v něm po revoluci zůstali zaměstnáni už jen formálně. I Klaus podle záznamů mzdové účtárny dostal v červnu 1993 "zlatý padáček" ve výši pěti hrubých platů, celkem 34 863 korun (měsíční průměr je bez pár korun 7 tisíc).

Třeba Miloši Zemanovi, nynějšímu prezidentovi a také bývalému pracovníkovi ústavu (nastoupil až v roce 1990), bylo vyplaceno 22 215 korun.

Všechna tato čísla potvrzují dosavadní neoficiální informace, že lidé v ústavu brali výrazně více, než byl republikový průměr. Pro připomenutí - ještě v roce 1990 Češi v průměru vydělávali necelých 3300 korun měsíčně.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/den-d-v-prognostickem-ustavu-17-listopadu-89-se-rozdavaly-stedre-premie-83250

zobrazit více..
Loading...