Půda

jaký je život pod zemí úplně neznáme, existuje spoustu živočichů o kterých možná nemáme ani ponětí...I v půdě probíhá přirozený koloběh. Více

Řešení současného stavu na polích: Nová pole budou menší, fragmentovanější, přerušená pásy zeleně nebo zelenými větrolamy. Zemědělci budou muset kvůli potřebné organické složce v půdě používat takzvané meziplodiny. Ty se vysejí například po žních na pole a před výsevem ozimů se zaorají.

Půda, zajímavé informace

  • denně se v České republice zastaví území o velikosti 14 až 30 fotbalových hříšť, tj. cca 7 -15 ha zemědělské půdy a dalších cca 7 ha mizí jiným způsobem, ne zástavbou (Jan Piňos hnutí Duha 2019)
  • Zemědělská půda  měla v roce 1918 rozlohu 5, 09 milionu ha (65=), v roce 2018 to bylo pouze 4, 205 milionu ha (53%) území
  • 11% území Česka je urbanizováno a cca 5% území je zalito betonem nebo asfaltem a pouze 0,3% je věnováno tzv. divoké přírodě (centra národních parků a některé rezervace)
  • na cca 19,3 % orné půdy v Česku se pěstují technické plodiny (řepka, kukuřice) ČSÚ a EUROSTAT ( v EU je to pouze 12,1%)
  • Půda tvoří základnu potravní a ekologické pyramidy. Pokud není zdravá a neobsahuje dostatek organické hmoty, výrazně se sníží množství energie, které zbude pro vyšší patra pyramidy. Vzácné druhy tak mohou zmizet a hojné sníží početnost
  • Zdravá půda je tak mnohdy výrazně důležitějším úložištěm uhlíku než vegetace. Přičemž platí, že zdravá půda zadržuje uhlíku výrazně více, než půda poškozená nevhodným hospodařením, v porovnání s jinými ochranářskými aktivitami, jako je například sázení stromů, je ale náprava v této oblasti zatím hodně podceňovaná. Přírodní louka na dobré a zdravé půdě je určitě lepší než hospodářská smrčina na půdě degradované a vyšeptalé, Dlouhodobě kvalitní les na většině míst kvalitu půdy vylepšuje, zatímco intenzívní využívání polí a pastvin vede k degradaci půd. Nejde jenom o chemizaci, ale často zejména o využití či odnášení organické hmoty a používání minerálních hnojiv
  • Půda s dostatkem organické hmoty a bez chemie funguje jako houba, která v případě potřeby vodu nasaje a tím mimo jiné umožnuje lepší zadržování vody v krajině, a lépe zachytit vodu ze stále častějších přívalových dešťů
  • Půdu dokáží zkvalit na základě výzkumů velcí kopytníci, je ale nezbytné nepoužívat žadnou chemii (neobsahuje jedovatá veterinární léčiva) včetně odčervení a antibiotik, půda je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech, jde o soběstačný systém (Milovická rezervace, Ladislav Miko)
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy  
  • pulzování vody (stoupání a klesání vlhkosti, díky tomu odumírají části kořínků rostlin) je důležité pro zdravou půdu, jakmile vlhkost stoupne, vyraší kořínky nové. Tento cyklus je zcela přirozený, dokonale stejnoměrnou vlhkost v půdě udržet nelze, ani to není žádoucí. Mírné vysychání a opětovné zavlažení jí kypří (půda může dýchat), pokud tedy obsahuje dostatek humusu. 

Příčiny poklesu úrodnosti půdy:

  • zásadní úbytek minerálů v půdě (obsah živin v půdě) až o 80 % oproti stavu před 30-50 roky
  • okyselování půdy (kyselé deště, umělá hnojiva)
  • pěstování monokultur zejména pro průmysl (řepka -biopaliva, kukuřice - palivo do bioplynových stanic)
  • s rostoucí intenzitou zemědělství podle jeho slov dochází k rozkladu organické hmoty v půdě bez jejího dostatečného doplňování, v důsledku tak klesá podíl půdní organické hmoty, tedy organického uhlíku. Tento negativní proces se prohlubuje při vyšších teplotách a nižších vlhkostech, klimatická změna tedy tento trend ještě zesiluje
  • pokles vrstvy humusu v půdě (způsobenou větrnou, vodní erozí a nedostatkem statkových hmojiv a mikrobiomu v půdě)
  • vysychání půdy způsobené přehříváním krajiny (růst teplot a pokles srážek), narušení vodního cyklu a diverzity krajiny (monokultůrní lány)
  • pokles hladiny podzemní vody, pokles schopnosti krajiny a půdy zadržovat vodu (způsobené sníženým zadržováním vody v půdě a čerpání podzemní vody, meliorace)
  • stlačování půdy těžkou technikou, hluboká orba, meliorace
  • rozpadávání nezpevněné půdy a následná eroze prachu větrem a ornice vodou
  • eroze - odplavování úrodné vrstvy (ornice) - větrná, sluneční a vodní
  • mrtvá půda bez biomasy - eliminace života v půdě - pesticidy, herbicidy, fosfáty a další umělá hnojiva - hubí živočišnou flóru (např. žížaly a houby) - půdní mikrobióm, který zvyšuje vsakování vody dvakrát až třikrát
  • špatné provzdušnění půdy, její stlačování a opakované narušování vazeb v půdě
  • nepoužívají se až na výjimky přírodní hnojiva (zelené hnojení, chlévská mrva...), mizí zdroj organické biomasy v půdě (včetně živočichů)
  • rušení a rozorávání mezí - odtékající vodě v cestě nestojí žádné překážky a s vodou odtéká i ornice
  • umělé snižování hladiny podzemní vody (meliorace, příkopy na odvedení dešťové vody atd.)
  • neexistuje vlastnický vztah k půdě - orientace na krátkodobý a rychlý zisk korporací (pole, hospodářské lesy atd.), chybí rovnováha mezi dáváním a braním (homeostáza)
  • není zachována rovnováha "příjmu a výdeje", nyní pouze sklízíme a nevracíme zpět přírodě (nedostatek minerálů, mikroorganismu a dalších složek v půdě, je narušený celý koloběh a přírodní ekosystém)
  • průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. "Mrtvá", neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu (např. žížala, krtek, mikroorganismy, mykorhiza) - půdní mikrobióm

Přírodní hnojiva:

  • čerstvá vejce
  • popel ze dřeva, obsahuje vápník, fosfor a hořčík, nehnojte rostliny popelem z uhlí či briket
  • dřevěné uhlí, jícha z kopřiv či jiných bylin

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoci-kone-meli-do-krajiny-prinest-rozmanitost.necekane-ale-posiluji-i-jeji-odolnost-vuci-klimatu?

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Dezinfekce půdy po plísni? Nejlepší je správně použité dusíkaté vápno

Vápno pěkně rovnoměrně poházejte na dobře přeryté a zkypřené záhony. Když budete mít hotovo, tak záhony znovu přeryjte a znovu zkypřete. Poté veškerou zeminu maximálně prolijte vodou.

Vzhledem k počasí nejspíš postačí, když na něj necháte pár dní pršet. Jakmile bude zalito, pak záhony přetáhněte fólií nebo igelitem a takhle je nechte 4 týdny. Poté pokrývku sejměte a záhony nechte odpočívat pěkně až do jara. A pozor – bez dostatečné zálivky to nefunguje. Ta je stěžejní. Jinak vápno uschne, udělá krustu a nebude vůbec reagovat.

https://nasregion.cz/dezinfekce-pudy-po-plisni-nejlepsi-je-spravne-pouzite-vapno-192026/?

zobrazit více..
Loading...