Rajče

Rajčata (teplomilná plodina) obsahují vitamín B1, B2, B6, B9, C, E, K, provitamín A, lutein, zeaxantin a antioxidanty, z minerálních látek vápník, fosfor, železo, hořčík, jód, měď a draslík. Rajče po utrhnutí ještě nějakou dobu dozrává, sládne, získává výraznější aroma, sytější barvu – právě to jsou lykopeny. Proto je dobré skladovat je při pokojové teplotě nebo na slunci. Naopak skladováním v lednici právě lykopen rajčata ztrácí. Při tepelném zpracování rajčat a v kombinaci s tuky se využitelnost lykopenu zvýší téměř 5 x.

  • rajčata milují sluníčko a hodně vody
  • jsou velice citlivá na plíseň, proto je nutné zalivku provádět přímo ke kořenům, nikoliv na list
  • nejvhodnější je zavlažování za pomoci kapkovací hadice, tzv. kapkovou - kapénkovou závlahou

Rajčata

Rajčata a jejich účinky na zdraví:

  • detoxikace těla (i při konzumaci masité stravy)
  • 300g domácích čerstvých rajčat nám dodá denní potřebu vitamínu C
  • zácpa (zdroj vlákniny) a podporují trávení
  • čistí ledviny
  • pozitivně účinku u křečových žil
  • posilují imunitní systém
  • při zánětech močových cest
  • prevence infarktu
  • díky obsahu karotenu podporuje funkci mozku
  • posilují celý kardiovaskulární systém ( díky obsahu kália)
  • zpomalují proces stárnutí
  • podporují hubnoucí proces, mají nízký obsah kaloriíí (103 kj / 100 g)
  • účinné v prevenci a potírání nádorových buněk žaludku
  • zdroj lykopenů (antioxidant působí proti rakovině)
  • lykopen se nejlépe uvolňuje po povaření rajčat, ze syrových plodů se ho vstřebá v trávicím traktu minimum
  • chrání buňky kůže před negativními účinky UV záření (lykopen)
  • rajčata mají minimální energetickou hodnotu a neobsahují skoro žádné cukry
  • rajčatová šťáva jednou denně chrání tělo před chřipkou
Kolik sníme rajčat? Podle Českého statistického úřadu dosahovala jejich průměrná spotřeba v roce 1992 přibližně 7 kg, v roce 2016 ovšem již 12 kg.
Skladování: nejvhodnější je teplota lehce nad 10 stupňů, není vhodné je skladovat v lednici - ztratí tím svou chuť kvůli působení chladného vzduchu. Ten totiž zastavuje proces jejich dozrávání, a tím zabraňuje vzniku charakteristické chuti. 
 
Tip: pokud kupujete kečup v obchodu, sledujte obsah rajčat na 100 g a dále obsah škrobů, cukrů a soli.
 

Nevýhody rajčat z dovozu:

  • sklízejí se nezralá
  • pěstitelé kvůli úspoře nákladů používají většinou pro ochranu rostlin chemické prostředky
  • aby přežila cestu, jsou ošetřována chemickými látkami
  • bývají bez chuti a bez vůně - bývají geneticky modifikované
  • ztrácejí obsah cenných látek
  • často se pěstují v hydropóniích (nejsou pěstovány v půdě, ale v kokosového substrátu, živném roztoku a dešťové vodě)
  • putují tisíce kilometrů ke spotřebiteli - velkopěstírny v jižních státech Evropy a  severní Afriky
  • nepodporují naše pěstitele.
  • dovozová nečerstvá rajčata mají za sebou tisíce kilometrů v uzavřených kamionech, kde během cesty dozrávají, což se projeví nejen na chuti, ale i na zdravotních benefitech
  • na chuti rajčat se nejvíce projevuje stádium zralosti při sběru a odrůda.
  • výhodou naopak je, že jsou k mání celý rok

Rajčata z domácí zahrádky jsou bezesporu to nejlepší, co můžeme svému zdraví dopřát. Přiznejme si ale, že jsme si zvykli na stav, kdy je zelenina na pultech obchodů celých 12 měsíců. Nicméně rajčata dovezená z velkopěstíren z jižních států Evropy a ze severní Afriky nejsou často příliš chutná a navíc pěstitelé kvůli úspoře nákladů používají většinou pro ochranu rostlin chemii a pesticidy.

„Aby rajčata přežila dlouhý transport, je nutné je sklízet nezralá – zelená. Plody následně zčervenají v kamionu a ve skladech, ale chuť a vůně je nenávratně ztracena.

Skladování: „Ideální teplota pro uchování chuti rajčat by se měla pohybovat lehce nad 10 °C. Od našich předků víme, že sklízeli rajčata, která nestihla dozrát a nechávali je v místnosti tzv. dojít (zelená rajčata po čase zčervenala a přesto měla stejnou chuť jako zralé plody)

TIP: Rajčatový salát

umytá a nakrájená rajčata na kroužky si vložte do misky. Přidejte nakrájenou mozzarellu na kostičky(plátky, prolisovaný česnek, nakrájenou cibuli, polijte kvalitním rostlinným olejem, osolte, přidejte pepř, kurkumu a promíchejte.

Článek: Proč dnešní rajčata nemají chuť?

Staré odrůdy, které se pěstují a prodávají lokálně, v malém měřítku, tímto problémem totiž netrpí.

Vzhledem k faktu, že rajčata prošly genetickým procesem, který byl zaměřem na barvu, velikost, výnost a časovou stabilitu, došlo díky těmto prioritám k eliminaci chuti (neobsahují min. třináct těkavých sloučenin, které dodávají červeným rajčatům jejich unikátní chuť) a část výživných látek.

Jak uchovávat rajčata po delší dobu (metody konzervace)

  • zmrazení - nakrájet nebo rozmixovat a následně v sáčcích zamrazit
  • zavaření - nakrájet na čtvrtky, dát do sklenice a jednoduše zavařit (lykopen se teplem neničí, je naopek lépe vstřebatelný, nejlépe za přítomnosti nějakého tuku), rajčata si zachovají svou původní chuť
  • domácí rajčatový protlak - nakrájená rajčata lze péct v troubě nebo vařit. můžete ochuťit bylinkami, solí, cukrem, česnekem a olivovým olejem., před dávkováním do sklenic hotový protlak propasírujte přes cedník, zbavíte ho tím nežádoucích slupek. 
  • sušení - nakrájejte rajčata na čtvrtky a nechte usušit na čestvém zduchu na slunci, potom dejte sušená rajčata do sklenice nebo je naložte do olivového oleje se stroužkem česneku

Nakládaná sterilizovaná rajčata

Rajčata pečlivě omyjte a nakrájejte je na poloviny nebo čtvrtky. Naskládejte je do sklenic a nebojte se přitlačit, aby se tam něco vešlo. Sklenice pak zavíčkujete nebo zašroubujete. Do sklenic skutečně nic nepřidáváme, žádné přísady a ani nálev, ani čistou vodu. Rajčata pak ve sklenicích sterilujeme na 90 °C po dobu 30 minut. Rajčata se po otevření sklenice dají velice lehce oloupat a díky přirozené chuti je můžete použít do jakéhokoliv jídla, kam rajčata patří.
 

Rajčatová pasta

Pastu připravujeme bez veškeré přísady. Pěkná zralá rajčata necháme dobře na kamenném kuthanu rozvařit, až se jich slupky stáčejí v kornoutky. Pak je prolisujeme sítem a kaši tím získanou povaříme do husta. Lijeme ještě za tepla do láhví od piva nebo od sodovky, dobře uzátkujeme (ještě teplé) a zalijeme voskem. Někdo dá navrch pod zátku špetku salicylu. Takto uchované pasty je možno užíti k přípravě polévek i omáček.

Kečup

Kečup připravujeme podobně jako pastu. Ale prolisovanou kaši smísíme s libovolným kořením a znovu vaříme, můžeme ještě jednou procedit a pak teprve ukládáme do lahví. Kečup je tedy pasta silně kořeněná. Dává se do něho ustrouhaná cibule, dvě lžíce hořčice, strouhaný křen, mletý zázvor, pepř, muškátový oříšek, paštikové koření – vše podle libosti – někdo dává i tymián a maloučko prášku z jalovcových zrnek. Kečup se dává v lahvičce na stůl ke všem jídlům masitým, studené pečeni, uzenému, apod.

V poslední době se doporučuje učiniti si zásobu smíšené zeleniny, naložené v octě: hodí se v zimě k obložení masa a pod různé druhy pečeně a přichází vhod zvláště tehdy, nemá-li právě hospodyně času pro dlouhou přípravu jídel.“ Pro zavařování v octě se přitom dle redakce časopisu nejvíce hodila mrkev, celer, petržel, malé cibulky, okurky, ředkvičky, malá tvrdá rajská jablíčka, bílé fazole, květák a brukev.

Nicméně bylo třeba dbát na to, že každé „má své“ a vše se nepřipravuje k zavaření stejným způsobem. „Květák rozebereme na malé růžičky, z mrkve, petržele, celeru a brukve nakrájíme koláčky nebo špalíčky, po případě nakrájíme ozdobné hvězdičky pomocí tvořítek nebo různých ozdobných nožů. Rajská jablíčka, cibulky, ředkvička zůstanou celé. Každý druh zeleniny se vaří zvláště 5 – 10 minut ve vařící slané vodě (zelenina nesmí býti měkká). Cibulky povaříme v mléce, aby nebyla příliš ostrá, ředkvičku vůbec nevaříme, naložíme ji syrovou; musí se však před tím aspoň na 24 hodin nasolit.“

více

 

zobrazit více..
Loading...