Solární energetika

Solární energetika

Díky klesajícím cenám panelů, které se za deset let propadly o více než 80 procent, a rostoucím cenám elektřiny se ale pomalu blíží doba, kdy se vyplatí stavět sluneční elektrárny bez podpory. Sám ČEZ odhadl potenciál České republiky zhruba na 5 GW výkonu. 

  • Prudkého poklesu cen fotovoltaických panelů (v letech 2007 až 2009 klesly z 3,50 dolaru za standardizovaný článek na 2,18 dolaru). 
  • Agrofotovoltaika, nový trend pěstování plodin pod solárními panely
  • Proč je fotovoltaika zatracovaná: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/fotovoltaika-energetika-obnovitelne-zdroje_1912040600_jab

"Masových příchod grafenu na trh energetiky je signálem pro další zatraktivnění solární energetiky, která se stále více propojuje s akumulací," uvedl Marc Sottana, manažer projektu Battery Energy Storage ve skupině Solek.

Grafen je základní součástí grafitu, jehož globální cena se odvíjí na základě velikosti vloček a jejich čistoty. Očekává se, že cena velkých grafitových vloček do roku 2020 dosáhne 1 165 dolarů za metrickou tunu. 

Solární energetika zprávy z tisku:

2.8.2021 Výkon nově instalovaných solárních zdrojů v prvním pololetí v Česku meziročně vzrostl zhruba o desetinu na 25,2 MW. Po několika letech strmého růstu nyní tempo zpomalilo a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Za celý rok 2019 výkon nových zdrojů stoupl o 130 %, loni zhruba dvojnásobně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Solární asociace.

13.4.2021 Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren s celkovým výkonem 300 megawattů. Dodavatelem technologie bude společnost GE Renewable Energy. ČTK to dnes řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj. Větrné turbíny budou podle něj ročně dodávat přibližně 800 000 megawatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 230 000 domácností (ČTK).

18.2.2021 Česká kotlina se rozprostírá na území 79 tisíc kilometrů čtverečních. To je skoro osm milionů hektarů. Necelou polovinu tvoří lesy, vodní plochy a pozemky vymezené lidskými stavbami všech druhů. Tomu zbytku říkáme zemědělský půdní fond a tvoří ho z 94 procent louky a pole.

Někteří opětovně poukazují na hrozbu "zabírání orné půdy" solárními elektrárnami. Abych dokázal, že si jen vystrojují slaměného panáka, navrhuju dát podobné výroky do kontextu oficiálních údajů Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu meliorizací a ochrany půdy a katastrálních úřadů.

Téměř čtyři miliony hektarů půdy jsou vedeny jako louky a pole. Přesné údaje o ploše solárních elektráren sice nemáme, známe však jejich celkový výkon a počet hektarů nutných na jednotku výkonu. Lze spočítat, že solární elektrárny v současnosti stojí na asi 4 500 hektarech (ovšem pozor: to zahrnuje i instalace na budovách). To znamená, že na každý hektar solárních elektráren u nás připadá skoro tisíc hektarů polí a luk. Skutečně je jedna tisícina hrozbou zemědělské půdě? A dvě tisíciny už by byly? Tři?

Ti, kteří to tvrdí, přesto mají v něčem pravdu. Zemědělské půdy ubývá. Ovšem ne kvůli solárům, ale kvůli komerční zástavbě. Stavby tvoří deset procent českého území a opravdu to nejsou jen rodinné domy, ale i sklady, dopravní stavby, technická infrastruktura, odpadové a manipulační plochy atd. Uvádí se, že za rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy. Za týden zmizí čtyři hektary, necelé jedno fotbalové hřiště za den. To by samo o sobě nebyl takový problém. Problém je, že se tak děje rok co rok. Připravovaný stavební zákon má navíc rychlost zástavby zrychlit.

  • Místa, která musela ustoupit betonu nebo asfaltu, jsou pro přírodu mrtvá. Buldozery nenávratně shrábly ornici a s ní zmizeli i malí živočichové, jejich predátoři, zeleň a narušil se přirozený koloběh vody. Navíc v létě se betonové a asfaltové plochy rozpálí a vytváří tzv. tepelné ostrovy, které dusí rozrůstající se města a jejich obyvatele. Bez nákladných opatření se na takových místech nic nebude pěstovat po stovky let. Nic z toho u správně postavených solárních parků neplatí a pozemky pod nimi si mohou udržet dosavadní funkci. 
  • Solární panely jsou pro půdu blahodárné. "Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda." 
  • Vychází mi jen dva negativní vlivy solární energetiky na krajinu: vliv na krajinný ráz a vliv na volný průchod krajinou.
  • Uvažme jen to, že jako zdroj energie nemá řepka vedle fotovoltaiky sebemenší šanci. Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva. Biopaliva přitom samozřejmě pokrývají jen malý zlomek spotřeby energie v dopravě. 

Zemědělci totiž pěstují podle toho, co jim vynese. V českém kontextu vynáší řepka, která se prodává za 9 600 korun za tunu. Ostatní olejniny a obiloviny za méně než polovinu. Řepka se pěstuje na 368 tisících hektarech. Kolik myslíte, že je použito na potravinářské účely? Podle statistik ministerstva zemědělství se v roce 2018 využilo z 1,7 milionu tun nabízené řepky pouze 515 tisíc tun na potravinářské účely, tj. 30 %. Skoro stejné množství putovalo na výrobu biosložky přimíchávané do nafty. 

Pšenice se pěstuje na téměř 800 tisících hektarech. Neuvěřitelná polovina roční sklizně, tedy 2,4 milionu tun, se v roce 2019 vyvezla a je společně s 11 miliony kubíky vyvezeného dřeva ročně tichým svědkem rozprodávání české biomasy zahraničnímu kapitálu. A mohli bychom pokračovat dalšími plodinami.

Další věc je živočišná výroba. Na každého Čecha v tuto chvíli připadá přibližně dva a půl české krávy, prasete a slepice. Jen na krmivo pro tak obrovský počet hospodářských zvířat je u nás určeno přes 700 tisíc hektarů půdy pro zasetí pícnin a kukuřice. Vůbec nepočítám dovoz krmiva a pastvu. Nemusíte být vegetariány, abyste uznali šílenost tak kolosálního náporu na krajinu kvůli masu na talíři (o dovozu masa rovněž pomlčme). Pamatujete ještě na plochu veškeré fotovoltaiky včetně budov? 4500 hektarů.

Elektrárny využívající sluneční energii můžeme stavět citlivě, a to na loukách a na orné, ale nízkobonitní půdě nízké třídy ochrany. Půdě nijak neublíží, nemusí se odvézt horní část půdy a dál se na zelených plochách mohou pást třeba ovce. Na lepší půdě můžeme stavět tzv. agrivoltaiku, která je unikátní tím, že zachovává zemědělské využívání pozemku. Panely jsou umístěny tak, aby nebránily zemědělské činnosti a neničily půdu. A co je hlavní: jsou chytře umístěny tak, aby bramborám nebo třeba špenátu poskytovaly přesně tolik světla, kolik potřebují k optimálnímu růstu.

Spoustu fotovoltaiky stále můžeme umístit na střechy budov a na průmyslové plochy, ty ale nebudou stačit k nahrazení více než deseti tisíc megawatt výkonu uhelných elektráren. Protože se účinnost solárních elektráren zvyšuje, bavíme se o několika tisících hektarech produkčně bezvýznamné půdy. Obrovský potenciál, který dosud v Česku nebyl zmapován, pak má agrivoltaika, tedy využívání polí pro pěstování plodin a výrobu elektřiny dohromady.  

https://nazory.ihned.cz/komentare/c1-66882800-fotovoltaika-ceskou-pudu-nezabira-solarni-panely-jsou-pro-ni-navic-blahodarne

12.2.2021 ČEZ říká, že pro Škoda Auto postaví v Mladé Boleslavi největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v Česku. FVE má výkon 2,3 MWp, více než dvojnásobný oproti dosavadním největším střešním FVE v Česku. Elektřinu bude vyrábět 6000 fotovoltaických panelů (ČEZ)


3.7.2020 Projekt s podporou programu Horizon 2020 inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů."Optimalizační proces vyvíjených solárních článků u všech partnerů využíval naši optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu."

"Podařilo se dosáhnout 25,4 % účinnosti článků. Přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %). Navíc jsme také vyvinuli technologii připravenou pro automatizovanou sériovou výrobu.

https://techfocus.cz/gadgets/2174-vedci-vyvinuli-prototyp-fotovoltaickych-clanku-s-vysokou-ucinnosti.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=5EkxemvyebQ-202007031727&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

27.5.2020 ládní plán na osekání podpory obnovitelných zdrojů nevyděsil jen jejich majitele, ale i financující banky. Ty mají v sektoru napůjčované desítky miliard korun. A bojí se, že budou muset vytvářet obří opravné položky.

Plánované kroky z pera ministra průmyslu Karla Havlíčka budou mít největší dopady na solární elektrárny. Z celkové sumy 43 miliard, která jde dnes na dotace obnovitelným zdrojům, směřuje fotovoltaikám okolo 29 miliard. Část z této částky platí spotřebitelé a část jde ze státního rozpočtu. Havlíček hovoří o tom, že chce stát tuto podporu snížit zhruba o třetinu, dojít by k tomu mohlo už v roce 2022.

  • "Podle našich interních analýz přijdou při současném nastavení majitelé elektráren o 50 až 80 procent podpory. To většinu projektů položí," říká vysoce postavený manažer jedné z velkých tuzemských bank. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66768950-vladni-rozhodnuti-omezit-podporu-solarum-vydesilo-banky-ktere-jim-pujcuji-penize-vetsinu-projektu-to-muze-ohrozit

21.5.2020 Havlíček chce osekat podporu solárníků o třetinu. Majitelé firem hovoří až o polovině a bojí se krachů

https://archiv.ihned.cz/c1-66766780-havlicek-chce-osekat-podporu-solarniku-o-tretinu-majitele-firem-hovori-az-o-polovine-a-boji-se-krachu

11.5.2020 Americká vláda dala závěrečné povolení největšímu projektu solární elektrárny, která se má stát jednou z největších na světě. Projekt dostal zelenou navzdory námitkám ochránců přírody, kteří tvrdí, že v Nevadě zničí tisíce akrů plochy důležité pro přežití ohrožené pouštní želvy. Projekt Gemini za jednu miliardu USD bude zahrnovat také bateriové úložiště a má se nacházet zhruba 48 kilometrů severovýchodně od Las Vegas. Jeho produkce má činit 690 megawattů elektřiny (ČTK) 

28.4.2020 Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 %, dosud to bylo 8,4 %. Ministr průmyslu Karel Havlíček včera po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká (ČTK) 

13.3.2020 Tým vědců z ANU vyvíjí takzvané "tandemové solární články", které spočívají v tom, že se na na křemíkový článek dá ještě článek perovskitový. Cílem je snaha zachytit více energie ze slunečního světla. Australané díky novému přístupu dosáhli s touto technologií nového rekordu - je to 27,7 procent. To znamená, že tyto panely dokáží přeměnit na energii až 27,7 procent světla, je potřeba dosáhnout ještě větší efektivity, přibližně kolem 30 procent. Vědkyně věří, že dnešním křemíkovým panelům skončí jejich dominance na trhu přibližně do pěti až deseti let. Pak budou podle ní nahrazeny buď právě perovskitovými nebo kombinovanými panely. Perobskit má ještě jednu výhodu: je to jeden z nejběžnějších materiálů na Zemi.

9.2.2020 POLOVINA STŘECH VE ŠVÝCARSKU BY MOHLA VYRÁBĚT ENERGII ZE SLUNCE. POKRYLY BY 40 PROCENT SPOTŘEBY. Zapojení umělé inteligence a podrobnější data o velikosti a orientaci střech umožnilo lépe propočítat potenciál fotovoltaických instalací ve Švýcarsku. Solární kolektory by mohly být instalovány na 55 procentech střech z 9,6 milionu budov. K tomuto závěru dospěli odborníci z technologického institutu v Lausanne EPFL. více

31.1.2020 ČEZ dle HN vyjednává o vybudování solární kapacity až do 40 MW na střechách komplexu budov Škody Auto. Jednalo by se o největší takovou instalaci v Česku

6.12.2019 Upravený Národní klimaticko-energetický plán počítá oproti původní verzi se zdvojnásobením instalovaného výkonu solárních panelů. Současných dva tisíce megawattů chce stát do roku 2030 navýšit až na 3975 megawattů (předpokládá, že asi tři čtvrtiny tohoto růstu budou ve střešních instalacích a zbytek by mohl být umístěn ve fotovoltaických elektrárnách instalovaných například na průmyslových halách nebo brownfieldech). To zhruba odpovídá výkonu dvou nových jaderných bloků, které stát už léta plánuje postavit. Podle (velmi optimistických) scénářů vlády a ČEZ by přitom první z nich mohl v Dukovanech začít elektřinu vyrábět až v roce 2036 a přijít na 160 miliard.

30.9.2019 Téměř 50 miliard korun nás bude stát podpora obnovitelných zdrojů v roce 2020, Majitelům elektráren zůstane podle propočtu týdeníku Euro jen asi třetina této částky. Zbytek shrábnou hlavně banky a také stát. Ten sice přispívá z rozpočtu na podporované zdroje zhruba 26 miliardami korun za rok, ale současně vybere dvě miliardy ročně na solární dani a další miliardy inkasuje na dani ze zisku firem podnikajících v oboru zelené energetiky. více

23.8.2019 Elektřina ze slunce má nyní na celkové instalované kapacitě v zemi podíl 10 (Reuters) 

1.8.2019 Tento tendr byl jedním z mnoha na cestě Portugalska k přeměně svého energetického mixu. Portugalsko má v plánu posílit svůj instalovaný solární výkon z hodnoty 572 MW (2018) na hodnotu 1,6 GW v roce 2021 a dále na hodnoty 8,1 až 9,9 GW v roce 2030. více

zobrazit více..
Loading...