Teploty

Teploty

Zrod globálního oteplování začal růstem teplot od roku 1975, od tohoto roku začala teplota rychle stoupat.

  • s růstem teploty se zvětšuje sucho a tím se zmenšuje oblast, kde může člověk pěstovat potraviny

v letech 2014 a 2015 byly v Česku rekordní průměrné teploty 9,4 °C. Byly to dva nejteplejší roky za dobu, kdy se v pražském Klementinu měří od roku 1774 teploty.  Průměrná teplota 8,6 °C. byla v roce 2016. Podobně vysoké teploty byly i v letech 2017 - 2019.

Za 100 roků se teplota zvýšila o 0,8°C (2005). Předpokládá se, že do roku 2050 se ztrojnásobí množství CO2 v ovzduší a teplota stoupne o 4-6 °C.

  • Hadleyho centrum pro metorologický výzkum (2009) odhaduje růst teploty o 4°C do ROKU 2060
  • Globální uhlíkový projekt (v roce 2009) odhaduje růst teploty o 6-7°C do roku 2100.
  • Národní centrum pro výzkum atmosféry (NCAR2011) odhaduje růst teploty o 16°C do roku 2100 (jsou započteny zpětné vazby - včetně důsledků)
  • Podle nové vědecké studie publikované v časopise The Lancet Planetary Health Journal by extrémní počasí v Evropě mohlo koncem století zabít až 152 000 lidí ročně, pokud se nic neudělá k omezení účinků klimatických změn. 

Korelace mezi teplotou a nízkou oblačností je opravdu ohromující. Pokud vám nestačí popularizační článek Kauppinena a Malmiho, tak dodám, že k obdobným závěrům došla 2014 i McLeanova vědecká studie vydaná v recenzovaném časopise Atmospheric and Climate Sciences. 

Srovnání pozorované teploty (červeně), nízké oblačnosti (modře) a CO2 (zeleně). Graf z článku Kauppinena a Malmiho.

Těžko říci, co je příčina a co následek. Zda změna teplot ovlivňuje oblačnost či naopak. Nebo obojí. Připomněl bych ale, že i alarmisté se uchylovali k spekulacím o vlivu oblačnosti na teplotu, když chtěli nějak vysvětlit pauzu v oteplování.

Pocitová a reálná teplota 

pocitová teplota bere v potaz i vlhkost vzduchu a může být až o 20°C vyšší než reálná teplota. Tzv."tepelná cytotoxicita", která poškozuje celou řadu orgánů," jde o určitou formu spálenin, jen uvnitř těla - venku je horko a vlhko, teplo se z těla nemůže vyloučit

Apokalyptický růst teploty

apokalyptický růst teploty např. v Evropě až na 40 - 50°C (dehydratace organismu a úmrtí v důsledku veder) do roku 2100 však budou extrémní vedra ohrožovat 48 % lidí na planetě, pokud se nesníží emise skleníkových plynů počet ohrožených může vzrůst dokonce na tři čtvrtiny populace (Camilo Mora z Havajské univerzity v časopise Nature Climate Change)

Holocén, mladší Dryas 

Člověk přispívá k těmto klimatickým cyklům

Zde červené čáry označují oteplování, modré čáry ukazují chlazení a černé čáry jsou neutrální. Na 145050BP vidíme strmou svislou červenou čáru, která se jeví jako počáteční fáze konce LGP a začátek holocénu. Místo toho se při 14,500YBP rychle ochladilo a za studena se vrátilo a teplota v Grónsku se snížila o 15 ° C na Y12 000YBP. Krátce nato nastal ,7 11 700 YBP, nastal silný trend oteplování a přetrvával se stálým oteplováním -17 ° C, které zachránilo holocén z YDE, ale ještě musela přijít další dvě ledová přerušení.

  • 6 chladných událostí identifikuje jako (8200, 6300, 4700, 2700, 1550 a 550YBP 
  • Mayeweski 2004 také identifikuje 6 studených událostí, 9000 ″ 8000, 6000-5000YBP, 4200-3800YBP, 3500-2500YBP, 1200-1000YBP a 600-150YB, v těchto časových obdobích byli významné rychlé změny klimatu. Většina událostí změny klimatu v těchto globálně distribuovaných záznamech je charakterizována polárním chlazením, tropickou ariditou a hlavními změnami atmosférické cirkulace, ačkoli v posledním intervalu (600 ″ 150 cal yr BP) bylo polární chlazení doprovázeno zvýšenou vlhkostí v některých části tropů. Několik intervalů se časově shoduje s hlavními narušení civilizace, což ukazuje na lidskou důležitost proměnlivosti holocenového klimatu .
  • 8,2 K chlazení (zobrazeno modře, protože končí 8200YBP). Meziglaciální holocén se zotavil z mini ledové události 8,2 K a zahřeje se na takzvanou "holocénovou klimatickou optimalizaci" (HCO) ≈ 7 000 YBP  
  • období teplé doby bronzové ≈ 3 000 YBP (také nazývané období minoanského teplého období (BAWP), období římské teploty (RWP) ≈ 2 000 YBP, středověké teplé období (MWP) 00 1100 YBP a doba ledová (LIA) ≈ 500YBP-100YBP (poslední modrá čára chlazení v grafu)
  • Kromě počátečního HCO (≈ 7 000 YBP) jsou nejvýznamnějšími z těchto událostí oteplování doby bronzové (BAW), známé také jako Minoan Warm Period ≈3000YBP, Roman Warm Period (RWP) ≈ 2000YBP, Medieval Warm Period (MWP) 000 1 000YBP a současné teplé období se považovalo za umělé a vytvoření průmyslové ekonomiky. Miléniová časová stupnice je zřejmá v těchto událostech, které zahrnují aktuální teplé období. 
  • Menší fluktuace ledovců byly překryty ve všech čtyřech širokých expanzních intervalech; ledové expanze malé doby ledové vyvrcholily kolem let 1500 až 1640, 1710, 1780, 1850, 1890 a 1916 
  • ledovcová maxima naznačují, že hlavní holocenní intervaly expanze dosáhly vrcholu okolo 200-330, 2800 a 5300 kalendářního roku BP, což naznačuje opakování hlavní ledovcové aktivity přibližně každých 2500 let. Pokud se promítne dále do minulosti, tento holocénový model předpovídá, že střídavé intervaly roztahování a smršťování ledovců by měly být překrývány na pozdně-Wisconsinské zalednění, přičemž hodnoty ledovců dosahují vrcholu asi 7800, 10 300, 12 800 a 15 300 kalendářních let BP. Kolem roku 2200-2300 n.l. může být ledovcová expanze

Graf prezentovaný prof. Bártou

https://www.youtube.com/watch?v=o3XEJlFT3L4 

Holocén vývoj teplot
Holocén vývoj teplot

Göbekli Tepe (východní Turecko, vznikla v období počínajícího Driasu, kdy během 50 let došlo k propadu teplot od 5 - 8 °C) byl postaven před více než 10 500 lety (byli zde vytesány obrazy lva do kamene)

https://www.dandebat.dk/eng-klima7.htm

Teploty, zprávy z tisku:

28.6.2020 V ruském městě Verchojansk, které leží na Sibiři za polárním kruhem, meteorologové zaznamenali rekordní teploty dosahující 38 stupňů Celsia. Pokud se toto měření potvrdí, bude to nejvyšší teplota naměřená v arktických končinách.

Malé město s asi 1300 obyvateli leží asi 4660 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Záznam v Guinnessově knize rekordů si vysloužilo za nejextrémnější výkyvy teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68 stupňů Celsia, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.

Právě kvůli uvolnění zamrzlé půdy a nestabilnímu podloží došlo na konci května k ekologické katastrofě. Ve městě Norilsk, které bylo postaveno na zamrzlé půdě asi 300 kilometrů za polárním kruhem, praskla nádrž elektrárny společnosti Norilsk Nickel. Při nehodě uniklo více než 21 tisíc tun ropného paliva a maziv. Zhruba 16 tisíc tun se vlilo do řeky Ambarnaja, zbytek se vsákl do půdy. 

  • Minulý měsíc byl nejteplejší pro celou severní polokouli a Arktida patří mezi oblasti, kde je oteplování dvakrát až třikrát vyšší, než je globální průměr. Poslední čtyři roky byly za polárním kruhem nejtepleji od počátku měření. Objem arktického mořského ledu byl v září loňského roku o 50 procent nižší v porovnání se střední hodnotou v letech 1979 až 2019.  
  • Obzvláště metan hraje zásadní roli při oteplování planety. Produkují ho například i hospodářská zvířata, skládky nebo ropný a plynárenský průmysl. Podle některých modelů je metan odpovědný až za čtvrtinu oteplování způsobeného člověkem, uvádí Reuters. Mezi lety 2013 a 2018 se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 50 procent oproti předcházejícím pěti rokům. 
  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66783530-za-polarnim-kruhem-zuri-pozary-a-taje-permafrost-na-sibiri-se-propadaji-kusy-zeme

24.6.2020 Přes dvě stě let měření se něco takového nestalo. Jen ve dvou dnech se průměrná teplota v České republice dostala pod nulu. Zima se tak zařadila na první místo mezi ty vůbec nejmírnější. Vyšší průměrná teplota se ukázala i na měřeních letošní zimy, píše informační web Českého hydrometeorologického ústavu. Také počet dní, kdy teplota klesla pod nulu, byl letos rekordně nízký.

Dosud nejnižší počet takových dní byl v zimě 1793/94, a to 6. Během letošní zimy klesla v průměru pod nulu teplota jen ve dvou dnech za celé období od října do dubna. Rok 2019 byl druhým nejteplejším rokem celé klementinské řady, tím nejteplejším byl předchozí rok 2018.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/novy-doklad-ze-se-pocasi-zblaznilo-v-cesku-padl-jeden-rekord-110237#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=jd6iicOevKg-202006240547&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

7.2.2020 Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom v pátek informovala AFP. Teplota naměřená na vědecké stanici Esperanza překonala dosavadní rekord 17,5 stupně Celsia z března 2015. Argentina zde teplotu měří od roku 1961. Lokální rekord pokořila i zhruba o 100 kilometrů jižněji položená základna Marambio, kde rtuť teploměru vystoupala až na 14,1 stupně Celsia. Na základně se teplota měří od roku 1971, nejtepleji zde až do čtvrtka bylo v únoru 2013 - 13,8 stupně Celsia

  • Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/na-antarktide-namerili-nejvyssi-teploty-v-historii-teplota-dosahla-18-3-stupnu-celsia.A200207_100739_ln_veda_ele
zobrazit více..
Loading...