Vulkány

Vulkány, sopky

Vulkanické cyklySupervulkányYellowstone.

Sopky na celém světě pravděpodobně podléhají účinkům hladiny moře, jak moc se však pravděpodobně liší. "Některé sopky budou velmi citlivé na změny hladiny moře a u jiných to nebude mít téměř žádný dopad." Tyto efekty budou záviset na hloubce magmatických komor přiváděných do každé sopky a na vlastnostech okolní kůry. Pokud však hladina moře (pokles hladiny oceánů - aktivace sopek, nebo růst hladiny-tání ledovců a aktivace sopek v této oblasti) řídí aktivitu jakékoli sopky v oceánu nebo v jeho blízkosti, alespoň do určité míry, "očekávali byste, že všechny tyto sopky budou navzájem synchronizovány, což by bylo neuvěřitelné". 

  • Pohyby a deformace v zemské kůře se projevují se ve zvýšené intenzitě a četnosti zemětřesení a sopečných erupcí (například otřesy a erupce italské sopky Etny vzrůstají v obdobích, kdy je rotační osa Země nejvíce vzdálená od geografické osy naší planety), poslední silné erupce italské Etny byli 30. října 2002 (v letech 2020-2022 by se mohla perioda opakovat).
  • Geologové našli souvislost mezi rotací Země, golfským proudem a činností sopek.

Výbuchy sopek a vulkánů

Dosud je známo kolem čtyřiceti erupcí o síle VEI 8 za posledních 132 milionů let. Třicet z nich se odehrálo během posledních 36 milionů let. To naznačuje, že nezanedbatelné množství není stále známo a údajně by jich mohlo být celkem šedesát. Podle dosavadních dat dochází k těmto enormním erupcích jednou za 50 tisíc let. Posledním byl výbuch supervulkánu Taupo na Novém Zélandu před 27 tisíci lety.

V posledních 10 000 letech (celé období holocénu) nastalo nejméně 10 erupcí o síle VEI 7. Dále je známo padesát osm erupcí pliniovského typu, včetně třinácti erupcí, během nichž došlo k vzniku kaldery. U všech se bohužel nedala přesně stanovit intenzita na VEI stupnici.

  • VEI (Volcanic Explosivity Index - index sopečné výbušnosti, 1 - 8)

Global Volcanism Program (GVP) eviduje 7 742 sopečných erupcí v holocénu (9700 př. n. l až po současnost), což představuje 75% veškerých erupcí v daném období. 49% z nich má menší intenzitu než VEI 2 a 90% menší než VEI 3.

  • 10.4.2020 indonéská sopka Anak Krakatoa se probudila k životu, aktivní jsou od ledna 2020 i Islandské sopky na poloostrově Reykjanes, který je prošpikován zhruba pěti vulkanickými systémy
  • 4. prosince 2015 největší erupce Etny za posledních 20 roků (došlo k vychrlení popele až do výšky 7 kilometrů nad vrchol sopky), k jedné z nejmohutnějších erupcí došlo v roce 1669, kdy láva dosáhla města Catanie, jež částečně poničila, Další výjimečné erupce byly v roce 1910, kdy se vytvořilo 23 nových kráterů, v roce 1917 (láva tryskala do výšky až 800 m) a v roce 1923 - po této erupci láva vydržela horká 18 měsíců. Mezi roky 2002 a 2003 se odehrála další silná erupce, jedna z nejsilnějších za posledních 150 let
  • 20. na 21. března 2010 (VEI 4), vybuchl vulkán Eyjafjallajökull na Islandu. K ještě masivnější explozi došlo 14. dubna. Sopka Katla, je "zlá sestra" vulkánu Eyjafjallajökull, když vybuchne Eyjafjallajökull, následuje ho obvykle za krátkou dobu i Katla. "Sopka Eyjafjallajökull v předchozích 11 stoletích vybuchla jenom třikrát, ale vždycky následovala exploze Katly (od roku 930 bylo zdokumentováno celkem 18 erupcí). Její erupce přitom byla mnohem silnější a zkázonosnější
  • 1991 červen, erupce filipínské sopky Pinatubo (VEI 6), podle vědců se teplota snížila o cca 0,5°C, došlo k druhé nejprudší sopečné erupci 20. století, do této doby byl komplex lávových dómů takřka neznámý
  • 1982 Chichón (VEI 5), Mexiko
  • 1980 18.5. Sv. Helena (VEI 5), výbuch byl 10 x slabší než Pinatumbo 1991
  • 1969 Flegrejská pole, Itálie
  • 1963 Agung (VEI 5), Bali
  • 1960 Květen 1960 (rok kovové krysy, rok Afriky), jih Chile. Dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení v historii. Na hodnotu 9,5 stupně momentové škály se předtím ani potom žádné nevyšplhalo. více 
  • 12.10.1918 Katla Island, k erupci vulkánu dochází běžně vždy za 40 až 80 let (jiné zdroje uvádějí četnost dvakrát za století, pravděpodobně ještě i k menším erupcím v roce 1955 a 1999, které však neprorazily ledovcový příkrov, následovala Španělská chřipka (cca 25 - 50 milionu mrtvých).
  • 1914 1. světová válka
  • 1912 Novarupta (VEI 6), Aljaška
  • 1902 Santa Maria (VEI 6), Guatemala, v roce 1902, vybuchl také vulkán Mount Pelée (je svými 1 395 metry nejvyšší horou Martiniku a desátou nejvyšší v karibské oblasti), jehož erupce zabila téměř 30 tisíc lidí, což z ní činí nejsmrtelnější sopečný výbuch 20. století.
  • 26-28. srpna 1883 výbuch sopky Krakatoa (VEI 6) (Indonésie), ochlazení trvalo do roku 1888 a velké povodně v Čechách v roce 1890 jsou připisované i této sopce, ochlazení o 0,4-0,7 °C po dobu 2 roků, její činností bylo zabito 36 tisíc lidí
  • 1815 výbuch sopky Tambota v Indonésii (VEI 7), v roce 1816 byl rok bez léta (Evropa a Severní Amerika)
  • 1783 -1784 na přelomu Laki na Islandu, trvala 8 měsíců, otrávená půda nerodila, zemědělství kolabovalo, byl hladomor, následovalo prudké ochlazení o průměrně 4,8 °C po dobu 5 - 10 roků, v jejím důsledku vypukl na velké části severní polokoule planety hladomor, dávaný do příčinné souvislosti s Velkou francouzskou revolucí (1789)
  • 1755 Katla Island, došlo ke vzniku povodní v důsledku unikající ledovcové vody, jejíž průtok byl odhadnut na 200 000 až 400 000 krychlových metrů za sekundu; pro srovnání: společný průměrný průtok veletoků Amazonky, Mississippi, Nilu, a Žluté řeky (Chuang-che) činí kolem 266 000 krychlových metrů za sekundu, (jen pro srovnání, při katastrofálních záplavách v roce 2002, kdy byla zatopena i velká část Prahy měla Vltava maximální průtok 5000 m³/s, tedy minimálně 40x méně. Pokud by Praha ležela na úbočí sopky Katla, pak by jí povodeň způsobená výbuchem sopky spláchla).
  • 1707 Fudži (VEI 5), Japonsko
  • 1693 islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců
  • 1600 Huaynaputina (VEI 6) , Peru
  • 1538 Flegrejská pole zatím naposledy ožila, kdy tu při "menší" erupci vyrostla hora Monte Nuovo (po erupci vznikla celá sopka Monte Nuovo)
  • 1452 Kuwae
  • 1259 neznámá sopka
  • 946 n.l. Pektusan (VEI 7) Čína
  • 920, 934 Katla Island, v roce 934 vytvořila lávový proud o objemu až 18 km3, nejsilnější zaznamená erupce, dokázala vytvořit lávový proud o objemu 18 km³ (jen pro představu, vodní nádrž Orlík má objem 374,5 mil. m³, tj. 0,375 km³, takže sopka Katla dokázala při jediné erupci vyprodukovat takové množství lávy, jaké by zaplnilo 48 přehradních nádrží o stejném objemu jako Orlík).
  • 541 -750 n.l. Justiniánský mor, prohnal se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750, podlehlo až 50 milionů lidí (zemřel každý druhý obyvatel Evropy). Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří. Morová nákaza nás už ale naučila, jak ochránit i slabší jedince - například se musí držet v karanténě.
  • 535 -536 n.l., výbuch sopky Krakatoa nebo jiné sopky z oblasti Indonésie (alternativou je dopad meteoritu), dramatické ochlazení severní polokoule, hladomor (vědci našli síru ve vrstvách ledu), největší za posledních 2 000 let. Ochlazení mohlo být příčinou hladomoru, stěhování národů, příchodu Avarů, rozpadu Sámovy říše a zániku kultury Nazca
  • 450 n.l.Ilopango (VEI 6), Salvador
  • 180 n.l. Taupo (VEI 7), Nový Zéland
  • 79 n. l. sopka Vesuv (VEI 5), pod jejím popelem byla pohřbena města Pompeje a Herculaneum
  • 1627-1628 (1620) př.n.l vulkán Théra v Egejském moři (VEI 7), (mohlo to souviset i s deseti egyptskými ranami a Exodem Židů a nebo stěhování národů, v Číně byla neuroda)
  • 1750 př.n.l. Mount Veniaminof (VEI 6), Aljaška
  • 2300 př.n.l. Robledo (VEI 7), Argentina
  • 4300 př.n.l Kikai Caldera (VEI 7), Rjúkjú, Japonsko
  • 10 000 - 9 000 př. n.l. (zemědělství) došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.
  • Cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možná potopa (vzestup hladiny Černého moře o 80m, došlo k zatopení povolením prahu Bospor Dardanely) ZEP TEPI
  • Před cca 26 500 roky výbuch sopky Taupo (VEI 8) na Novém Zélandu
  • Mono Lake a odehrála se přibližně před 34 tisíciletími, kdy si zemské magnetické póly nakrátko vyměnily místa, aby se pak zase vrátily zpět.  
  • Před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě. Probíhala Laschamp Event (před cca 42 - 41 000 roky), došlo na Zemi k výrazným klimatickým změnám, na jihu nynější Itálie explodoval supervulkán Campi Flegrei a vyhynuli neandertálci. Tvrdé kosmické záření pronikající až na povrch může způsobovat genetické mutace, nebo dokonce vymírání druhů. Někteří vědci se domnívají, že mělo vliv i na evoluci našeho druhu
  • Před cca 74 000 lety v glaciálu Toba (VEI 8), v Indonésii, ochlazení o 10-15°C po dobu cca 1800 roků - klíčové vyhynutí lidské populace
  • Yelowstone před cca 630 000 roky (610 000) (VEI 8), největší výbuch sopky, cca 10 x silnější než Tambora 1815
Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry) asi před 66,25 miliony let. Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu, která je příčinou vymírání dinosaurů. Mezi oběma událostmi může existovat přímá souvislost - největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky. Vulkanická činnost pokračovala asi do doby před 63 miliony lety.
Časově se vznik trapů tím pádem shoduje s velkým hromadným vymíráním na konci křídy. Vulkanologové a geologové si toho všimli už v 70. letech 20. století, od té doby soupeří indické vulkány s planetkou Chicxulub jako nejpravděpodobnější příčina vymírání. 

https://volcano.si.axismaps.io/

https://www.sciencenews.org/century/earth-history-plate-tectonics-volcanoes-earthquakes

Vulkanická činnost, zprávy z tisku:

3.8.2021 Řecká sopka Santorini vybuchne častěji, když hladina moře klesne. Srovnání aktivity sopky, která je nyní částečně zřícená, s hladinami moří za posledních 360 000 let ukazuje, že když hladina moře klesne o více než 40 metrů pod současnou úroveň, spustí se výbuchy. V dobách vyšší hladiny moře je sopka klidná.

Další sopky na celém světě jsou pravděpodobně podobně ovlivněny hladinou moře, říkají vědci. Je těžké pochopit, proč by pobřežní nebo ostrovní sopka nebyla ovlivněna hladinou moře. Santorini se skládá z prstence ostrovů obklopujících centrální cíp sopky trčící z Egejského moře. Celá sopka bývala nad vodou, ale násilná erupce kolem roku 1600 př. N. L. Způsobila, že se sopka částečně propadla a vytvořila lagunu. Tato konkrétní erupce je známá tím, že potenciálně odsoudí minojskou civilizaci a inspiruje legendu o ztraceném městě Atlantis.

  • Při simulaci, když hladina moře klesla nejméně o 40 metrů pod současnou úroveň, se kůra nad magmatickou komorou roztříštila. "To dává magmatu, které je uloženo pod sopkou, příležitost posunout se přes tyto zlomeniny nahoru a dostat se na povrch.
  • Podle simulace by mělo trvat asi 13 000 let, než se ty praskliny dostanou na povrch a probudí sopku. Poté, co voda znovu stoupne, by mělo trvat asi 11 000 let, než se praskliny uzavřou a erupce přestanou. 
  • Satowův tým testoval předpovědi simulace porovnáním historie erupcí sopky Santorini - zachované ve skalních vrstvách ostrovů obklopujících centrální vrchol sopky - s důkazy o dřívějších hladinách moří z mořských sedimentů. Všechny simulace 211 dobře datovaných erupcí sopky za posledních 360 000 let se odehrály v obdobích nízké hladiny moře, jak simulace předpovídala. K obdobím nízké hladiny moře došlo, když bylo v době ledové více zemské vody uzavřeno v ledovcích. 
  • Sopky na celém světě pravděpodobně podléhají účinkům hladiny moře, jak moc se však pravděpodobně liší. "Někteří budou velmi citliví na změny hladiny moře a u jiných to nebude mít téměř žádný dopad." Tyto efekty budou záviset na hloubce magmatických komor přiváděných do každé sopky a na vlastnostech okolní kůry. 
  • Pokud však hladina moře řídí aktivitu jakékoli sopky v oceánu nebo v jeho blízkosti, alespoň do určité míry, "očekávali byste, že všechny tyto sopky budou navzájem synchronizovány, což by bylo neuvěřitelné". 
  • Pokud jde o Santorini, vzhledem k tomu, že naposledy byla hladina moře 40 metrů pod současnou hladinou asi před 11 000 lety a hladina moře kvůli klimatickým změnám stále stoupá, tým Satow očekává, že sopka vstoupí do období relativního klidu právě teď. Podle vědců se ale dvě velké erupce v historii sopky odehrály uprostřed vysokých hladin moře, takže budoucí násilné erupce nejsou úplně mimo stůl.
Například sopky na Islandu vykazovaly nárůst erupcí poté, co se roztavily překrývající se ledovce, což uvolnilo sopečné systémy z hmotnosti ledu.

https://www.sciencenews.org/article/greece-santorini-volcano-eruption-sea-level?

23.5.2021 Na východě Konga v sobotu vybuchl vulkán Nyiragongo. Jelikož v minulosti kvůli erupci zemřely desítky lidí z nedalekého města Goma, mnoho jeho obyvatel se nyní v panice dalo na útěk. Vláda oznámila, že byl aktivován evakuační plán. Ve městě žije kolem dvou milionů osob.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/erupce-konzske-sopky-ohrozuje-dva-miliony-lidi-v-nedalekem-meste-40361043#<br>

19.5.2021 Italské sopky Etna a Stromboli se téměř současně probudily k životu. Lávová fontána na sicilském vulkánu dosahovala ve středečních ranních hodinách výšky až 500 metrů. Severněji položená Stromboli chrlí do okolí žhavou horninu. Ani jeden z výbuchů nezpůsobil zranění lidí nebo škody na majetku, uvedla agentura DPA.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/na-jihu-italie-vybuchly-v-jeden-den-sopky-etna-a-stromboli-40360734#<br>

24.4.2021 Výbuch sopky La Soufrière na karibském ostrově Svatý Vincenc e odehrál letos 9. dubna. Do atmosféry začal vulkán chrlit obrovské oblaky sopečného plynu a popela. Podle družicových měření NASA se síranové aerolosové částice a popel dostaly do výšky až 20 km, tedy do vrstvy atmosféry zvané stratosféra.

Níže vyvržený popel, tedy ten, který zůstal v troposféře, je během několika týdnů vymyt deštěm a ovlivňuje počasí pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová.

Ve stratosféře se ale tyto částice udrží dlouhodobě a jsou schopné se rozšířit na velké vzdálenosti. "Působením slunečního záření a vlhkosti se přemění v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ovlivnit klima i na několik let. NASA prozatím odhaduje, že se do stratosféry dostalo 0,4 až 0,6 teragramů oxidu siřičitého, přičemž odhad množství, které by mohlo způsobit měřitelné dopady na klima, se odhaduje na desetkrát větší. Erupce však stále pokračují a oxid siřičitý se díky výškovému proudění větru již dostal přes Atlantik do Afriky i do Indie.

La Soufrière je jednou ze 45 aktuálně soptících vulkánů na Zemi. Na Islandu je aktivní sopka Fagradalsfjall. Navíc se čeká i erupce islandské sopky Grimsvotn, která už v minulosti dokázala počasí v Evropě ovlivnit.

https://www.novinky.cz/pocasi/clanek/meteorologove-naznacili-jake-bude-leto-40358130#

17.2.2021 Na Sicílii se opět probudila Etna, jedna z nejaktivnějších sopek světa. Z kráteru se vylily proudy lávy a kvůli hustému kouři, který stoupal až do výše jednoho kilometru, bylo dočasně uzavřeno místní letiště v Katánii.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-etna-chrli-lavu-sopecny-popel-a-kour-zastavily-provoz-letiste-142812#

25.1.2021 Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na vzdálenost přes 100 kilometrů.

Podařilo odhalit, že zdrojový vulkán tufu Bělka je altenbersko-teplická kaldera na hranici Čech a Německa v sz. části Českého masivu. Během explozivní ignimbritové erupce, která vytvořila samotnou kalderu, bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu odpovídající stupni 7 (z 8) škály vulkanického explozivního indexu před 314 milion let.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2819-karbonska-erupce-zasypala-podle-geologu-stredni-a-zapadni-cechy-metrovou-vrstvou-popela.html?

20.1.2020 K činnosti se probudila nejaktivnější evropská sopka Etna. V pondělí se z kráteru vylily proudy lávy, vzduchem létalo kamení. Ohnivé erupce bylo možné pozorovat desítky kilometrů daleko. Sopka se probudila k životu zhruba měsíc po poslední explozi. Podle agentury AP stékala láva do neobydleného údolí, současná aktivita tak pro místní obyvatele nepředstavuje žádné větší nebezpečí. V okolních městech ovšem naměřili zvýšené množství popela v ovzduší.

Etna je největší ze tří italských aktivních sopek. Patří k nim dále Stromboli, která leží na stejnojmenném ostrově a hora Vesuv poblíž Neapole, která naposledy vybuchla v roce 1944.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-sopka-etna-znovu-chrli-lavu-je-to-uchvatna-podivana-13855

4.1.2021 Buďte ve střehu, možná budete muset utíkat," vyzvaly úřady obyvatele souostroví Grenadiny, nacházejícího se v Karibském moři mezi ostrovy Svatý Vincenc a Grenada. Důvodem je náhlé probuzení sopky La Soufrière, která začala chrlit popel. "Dřímající" sopka, představující nejvyšší bod ostrova Svatý Vincenc, se změnila na "dýmající" a začala chrlit páru a plyn. Sopka La Soufrière, představující výraznou dominantu Malých Antil, vybuchla naposledy v roce 1979, díky systému včasného varování však tato erupce nepřinesla žádné oběti na životech. Podstatně horší to bylo v roce 1902, kdy výbuch vulkánu zabil 1600 lidí. Ve stejném roce, v němž si La Soufrière připsala nejvíce zaznamenaných obětí ve své historii, tedy v roce 1902, vybuchl také vulkán Mount Pelée, jehož erupce zabila téměř 30 tisíc lidí, což z ní činí nejsmrtelnější sopečný výbuch 20. století.

https://www.denik.cz/ze_sveta/sopka-karibik.html<br>

22.12.2020 K činnosti se probudila nejaktivnější evropská sopka Etna. Výbuchy se v pondělí objevily hned ve třech kráterech, ze kterých vytryskla láva a létaly kameny, uvedla agentura AP. Etna je populární destinací turistů, které lákají výhledy na mimořádné proudy žhavého magmatu. Poslední větší aktivitu zaznamenala na Štědrý den před dvěma lety, kdy začala chrlit do vzduchu popel. O dva dny později zasáhlo nedaleké město Katánie zemětřesení o síle 4,9 stupně.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/etna-znovu-sopti-lava-chrli-ze-tri-krateru-40346007#<br>

21.12.2020 V americkém tichomořském státu Havaj v neděli vybuchla sopka Kilauea, jež asi hodinu chrlila do atmosféry páru. Podle agentury AP to ohlásila americká Národní meteorologická služba (NWS). Asi hodinu po erupci oblastí otřáslo také zemětřesení o síle 4,4 stupně, úřady však vydaly pouze varování a zatím nehlásí žádné raněné ani větší škody na majetku.

https://www.lidovky.cz/svet/na-havaji-vybuchla-sopka-kilauea-vyvolala-zemetreseni-urady-nehlasi-zadne-obeti.A201221_171415_ln_zahranici_hekr

Erupce nastala v kráteru Halema'uma'u, když se tam setkal nový proud lávy s jezírkem, jež se vytvořilo v kráteru. Všechna voda se následně vypařila, čímž vznikl krátký, ale poměrně silný výbuch. Oblak horké páry vystoupal až do výšky devíti kilometrů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/na-havaji-vybuchla-sopka-kilauea-vyvolala-zemetreseni-urady-nehlasi-zadne-obeti.A201221_171415_ln_zahranici_hekr

12.12.2020 Během pěti až devíti minut zničila sopečná erupce kolem 10 milionu stromů, a to na ploše cca 600 km2. Síla výbuchu vzala život 57 lidem, tisícům lesní zvěře a milionu ryb. Popel z erupce padl na severozápadní města jako sníh a zároveň během dvou týdnů zasáhl vzduch na celém světě. Od největšího sesuvu půdy v psané historii lidstva uběhlo v květnu už 40 let.

Přezdívka "Kouřící hora", kterou St. Helens (někdy nepřesně překládaná jako "hora sv. Heleny") dostala, má svůj význam. Sopka vybuchovala pravidelně posledních 4500 let. Její poslední aktivní období skončilo roku 1857 (Zdroj: https://www.history.com, Mount St. Helens erupts, 9.2.2010) . 20. března roku 1980 se však hora začala znovu probouzet. O týden později přišla první menší erupce a o necelé dva měsíce později pak jedna z největších ekologických katastrof na planetě. Předzvěst smrtelného nebezpečí podle znalců predikovala "boule", která na hoře během dvou měsíců vyrostla. Zvětšovala se s rychlostí až metr za den (Zdroj: https://bushcraft.cz, Výbuch Svaté Heleny-USA, 8.4.2011).  

Aktivita sopky v Hoře St. Helens se znovu obnovila roku 2004. Zatím se však projevila pouze řadou menších zemětřesení a občasným vyloučením oblaku páry a popela. Vědci nepředpokládají, že by se měla katastrofa z roku 1980 v nejbližších letech opakovat. 

https://www.dotyk.cz/magazin/sopka-svhelena-erupce-20201130.html<br>

11.12.2020 Aleutské ostrovy jsou 1 900 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů, prodlužující aljašský poloostrov. Pás tvoří asi 300 ostrovů s 57 vulkány. Nyní vědci však přicházejí se zjištěním, že tento řetěz z části představuje jednu gigantickou sopku, která by mohla směle konkurovat yellowstoneskému supervulkánu. Těsný shluk šesti vulkanických ostrovů, nacházejících se poblíž středu aleutského řetězce, jsou ve skutečnosti vzájemně propojené průduchy a tvoří tak dohromady jednu sopku, ukrytou pod hladinou oceánu. Jedná se o stratovulkány Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag. Tato šestice je souhrnně nazývána jako Ostrovy čtyř hor. Předpokládá se, že vlivem masivního propadu mohlo dojít ke vzniku více průduchů. Jednalo by se tak o první zcela podmořskou sopku na Aleutách.

Vědci analyzovali nejen seismickou aktivitu, ale i emise plynů a v oblasti šesti ostrovů prováděli různá geochemická měření. Ukázalo se, že aktivitu stratovulkánů lze sledovat k mnohem většímu zdroji, který je skryt okolním oceánem. Většina stratovulkánů, jako jsou právě Ostrovy čtyř hor, jsou kuželovité hory se strmými svahy, které vznikají z nahromaděných toků lávy popela a hornin. Jsou stále aktivní díky středně velkým magmatickým krbům uložených pod zemí.

  • Aleutská sopka Mount Cleveland je jednou z nejaktivnějších sopek Severní Ameriky. Nově nalezené mohutné podmořské kaldery by proto mohly objasnit, proč u ní dochází k erupcím tak frekventovaně. Za posledních 230 let totiž zaznamenala neskutečných 22 erupcí. Kaldera, která zahrnuje šest vulkanických ostrovů, tak pravděpodobně představuje po Yellowstone druhý supervulkán na světě.
  • Aleutské ostrovy jsou souostroví s desítkami ostrovů, které obsahují 40 aktivních a 17 neaktivních sopek. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru se táhnou mezi Aljaškou a Ruskem a mají rozlohu více než 3 000 kilometrů a tvoří jižní hranici Beringova moře.
  • https://www.czechsight.cz/druhy-supervulkan-na-aleutech/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#<br>
  • https://veda.instory.cz/1484-retezec-aljasskych-ostrovu-muze-byt-ve-skutecnosti-jedna-monstrozni-sopka.html?<br>

8.12.2020 Jihočínském moři se ukrývá zkázonosný vulkán. Jeho výbuch může ovlivnit celý svět. Přibližně před čtyřmi tisíci lety vybuchl u jižního pobřeží Japonska supervulkán, který vychrlil více než pět set kilometrů krychlových magmatu. Erupcí zcela zanikl původní stratovulkán i jižní a východní části ostrova Kjúšú, který byl neobydlený několik století. Sopečná kaldera Kikai se nachází u japonského ostrova Kjúšú v Jihočínském moři a prakticky celá je pod vodou. O její přítomnosti svědčí pouze dvojice sopečných lávových dómů Sowa-Iwo-džima a Iwo-dake, které byly v minulosti aktivní. Vědci na místě pradávné události v roce 2019 objevili obrovský lávový útvar, který vykazuje jasné známky vulkanické činnosti, a proto oblasti bedlivě sledují. Lávový útvar má téměř deset kilometrů v průměru a jeho vrchol se nachází jen 30 metrů pod povrchem. Mořské dno nad dómem se zvedlo o 630 metrů a pokud bude tlak nadále narůstat, hrozí rozsáhlá katastrofa.

"Sopečný dóm je chemicky odlišný od supererupce, což naznačuje, že nový systém magmatických zásob vznikl před 7 300 lety," uvedl vědec Yoshiyuki Tatsumi. Vědci tuto "obnovenou" aktivitu vulkánu považují za předzvěst supererupce.

https://technika.magazinplus.cz/1929-jihocinskem-mori-se-ukryva-zkazonosny-vulkan-jeho-vybuch-muze-ovlivnit-cely-svet.html?<br>

7.12.2020 Pod Aljašskými Aleutskými ostrovy může číhat záhadný, dosud neobjevený supervulkán. Nová studie naznačuje, že široký kráter, který vznikl při výbuchu supervulkánu, spojuje nejméně čtyři existující sopky. Je tak velký, že kdyby supervulkán vybuchl během posledních několika tisíc let, mohl by narušit civilizace po celém světě, říká John Power, geofyzik z observatoře Aljaška Volcano Observatory v USA Geological Survey. Power prezentuje tato zjištění na výročním zasedání Americké geofyzikální unie 7. prosince.

Objev, který dosud nebyl potvrzen, vyplynul z několika důkazů, které se na první pohled zdají nesouvisející, říká Diana Roman, vulkanologka z Carnegie Institution for Science ve Washingtonu, DC "Nikdo nekouří zbraň," říká. A ve skutečnosti mýticky znějící Ostrovy čtyř hor, ve skutečnosti šest sopek umístěných blízko středu ostrovního řetězce, vypadají jako obyčejný vulkanický shluk.

Ale společně vzato, údaje přesvědčivě ukazují na existenci kaldery o průměru asi 20 kilometrů. Vrcholy sopek jsou uspořádány do prstence a mapování batymetrického mořského dna, většinou z padesátých let 20. století, ukazuje obloukovité hřebeny a 130 metrů hlubokou prohlubeň ve středu prstence. Oba jsou vodítkem, že sopky jsou spojeny jednou velkou kalderou, mohutným kráterem, který se vytvoří, když exploduje a vyprázdní se velmi velká magmatická komora v sopce.

https://www.sciencenews.org/article/mysterious-supervolcano-alaska-aleutian-islands?<br>

8.10.2020 Sopka Grímsvötn patří mezi nejaktivnější a nejčastěji vybuchující sopky na Islandu. Podle odhadů vědců se blíží ke své další erupci. Informoval o tom web The Conversation.

Naposledy svou sílu ukázala v roce 2011, kdy způsobila neobvykle velkou a silnou erupci, během níž došlo k vychrlení popela až do výšky 20 kilometrů. V důsledku toho byla zastavena islandská vnitrostátní letecká doprava, uzavřena letiště a zrušeno asi 900 letů. Oblak popela se tehdy asi na 24 hodin dostal i nad Česko. Podle vědců existují jasné známky toho, že se chystá znovu vybuchnout.

Vulkanologové pravidelně monitorují procesy, které se uvnitř sopky a v jejím okolí odehrávají. Grímsvötn se liší od obyčejných sopek a skrývá svoje záhady. Pod ledem. Jedinou trvale viditelnou částí vulkánu je starý hřeben na jižní straně, který tvoří okraj velkého kráteru. Právě na úpatí tohoto hřebenu pod ledem v minulých letech nejčastěji docházelo k erupcím.

Další její zvláštností je také to, že tepelný výkon sopky je mimořádně vysoký (2 000-4 000 MW), což způsobuje rozpouštění značného množství ledu a následnému vzniku skrytého ledového jezera z roztáté vody, jehož hloubka dosahuje 100 metrů. Čerstvý led neustále proudí do kaldery, kde taje, a tak hladina vody neustále stoupá. Voda z jezírka může uniknout a poté, co asi 45 km cestuje pod ledem, se může na okraji ledovce vynořit jako povodeň, což v minulosti zničilo silnice a mosty. Vědci už ale umí pohyb vody pod ledem sledovat a včas všechny případné lidi ohrožené povodní varovat.

Grímsvötn je nejčastěji vybuchující sopkou Islandu, za posledních 800 let došlo k 65 erupcím. Časové mezery mezi erupcemi jsou proměnlivé. Před větší erupcí v roce 2011 došlo k menším erupcím v letech 2004, 1998 a 1983. Vysoká frekvence erupcí umožňuje vědcům detekovat vzorce (tzv. prekurzory), které vedou k dalším explozím. Nikdo ale nemůže určit konkrétní den, kdy se to může stát.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejaktivnejsi-sopka-islandu-se-probouzi-podle-vedcu-hrozi-erupce-123305#

15.8.2020 Sicilská sopka Etna, jeden z nejaktivnějších vulkánů v Evropě, se zřejmě opět probouzí k výraznější aktivitě. V pátek byly zaznamenány erupce a z vulkánu vycházejí oblaka popela a dýmu. Informoval o tom Národní ústav geofyziky a vulkanologie. Ústav sdělil, že nejsou patrné žádné deformace půdy a ani infračervené záběry teplot uvnitř kráteru nenaznačují větší erupci. Aktivita sopky byla zaznamenána už 11. srpna.

Erupce Etny se v posledních letech pravidelně opakují, naposledy byla její činnost patrná v roce 2017, poslední velká erupce byla v roce 2009.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/italska-sopka-etna-chrli-popel-40333428#

11.8.2020 Sopka Sinabung chrlí popel do výšky pěti kilometrů Sinabung je 2460 metrů vysoká je jednou ze 129 aktivních sopek v Indonésii a zároveň jednou z nejaktivnějších, ačkoliv výbuch v roce 2010 nastal po 400leté pauze. Erupce v roce 2014 zabila více než 14 lidí a donutila k evakuaci tisíce dalších.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/sopka-sinabung-na-ostrove-sumatra-chrli-popel-do-vysky-peti-kilometru-40332902#

2.8.2020 Dekkánské trapy jsou velká magmatická provincie na území současné západní Indie. Nachází se na tzv. dekkánské plošině. Jde o jeden z největších vulkanických útvarů na povrchu Země a zabírá rozlohu přes 500 000 km². V době svého vzniku však byla rozloha magmatických hornin ještě větší, a sice přes 1,5 milionu km², tedy téměř polovina rozlohy současné Indie. 

Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry) asi před 66,25 miliony let. Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu, která je příčinou vymírání dinosaurů. Mezi oběma událostmi může existovat přímá souvislost - největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky. Vulkanická činnost pokračovala asi do doby před 63 miliony lety.
Časově se vznik trapů tím pádem shoduje s velkým hromadným vymíráním na konci křídy. Vulkanologové a geologové si toho všimli už v 70. letech 20. století, od té doby soupeří indické vulkány s planetkou Chicxulub jako nejpravděpodobnější příčina vymírání. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/potvrzeno-za-vyhynuti-dinosauru-muze-pouze-asteroid-40331576#

13.4.2020 na konci ledna se na Islandu probudila vulkanická oblast, která spala dlouhých osm let. Na poloostrově Reykjanes došlo k více než osmi tisícům zeměstřesní do téo chvíle. Geologové se snaží v této nelehké chvíli upozornit na velký problém. Jsou toho názoru, že poloostrov je prošpicován zhruba pěti vulkanickými systémy. 10.4.2020 se k životu probudila indonéská sopka Anak Krakatoa, která v minulosti na svědomí tisíce lidských životů. Naposledy dala o sobě vědět v roce 2018, kdy vyvolala vlnu tsunami a na pobřeží indonéských ostrovů Jáva a Sumatra si vyžádala přes 400 lidských životů.

Mapa seismické aktivity: https://allatra-science.org/cs/monitoring/earthquake

https://volcano.si.axismaps.io/

zobrazit více..
Loading...