Zelenina

p>Zeleninou je označována jedlá část rostlin bylinného charakteru, která se dá konzumovat celá nebo z větší části. Na zelenině může člověk přežít, je to základní stavební materiál společně s bílkovinami. V zelenině je obsaženo vše co tělo potřebuje ke svému životu (kromě vitamínu D, B12 a jódu). Bez vitamínu D nefunguje žádný obratlovec na zemi včetně člověka (vitamin D získáváme také ze slunce až 90%, pokud jsme obnažení). Jód je obsažen řasách, rybách a vincentce . 

Co pěstovat v době krize? Řepu, tuřín a vodnici

Když je pod střechou zelí a brambory, je vystaráno. K tomu přidejte ještě řepu, tuřín a vodnici (vodnice sušila, a pak se z ní vyráběla mouka), které naši předci vysazovali v době krize

  • červenou řepu můžete vysévat (v písčité, hlinité i humózní půdě) od poloviny dubna do konce května. Řepu, kterou chcete skladovat přes zimu v písku ve sklepě, vysejte klidně až v červnu - třeba po ředkvičkách nebo špenátu, do říjnové sklizně stihne vyrůst.
  • semínka červené řepy vkládejte přímo do řádků hlubokých asi centimetr s rozestupem 30 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky zachovejte rozestupy 10 centimetrů
  • pochutnat si můžete také na mladých listech - upravit je lze jako špenát nebo je můžete jen tak přidat do salátu. Nať neodřezávejte, jen ji ukruťte. Je křehká a jde to samo
  • Vodnice rychle roste, proto vysévat i jako meziplodinu - tedy mezi řádky ostatních rostlin, vodnici můžete přidávat syrovou do salátů, připravit z ní zelí, kaši na způsob té bramborové nebo z ní uvařit krémovou polévku. Semena vysévejte do řádků hlubokých jeden centimetr. Mezi řádky nechte asi čtyřiceticentimetrové rozestupy. Až rostliny povyrostou, vyjednoťte je tak, aby mezi nimi byla vzdálenost patnáct centimetrů. Protože vodnice rychle dozrává, pěstujte ji na etapy. Prvně ji můžete vysévat už v březnu, další várku vysévejte o měsíc později, a tak můžete pokračovat celé léto. Pro podzimní sklizeň vysévejte vodnici koncem srpna.
  • Brukev řepka tuřín (pěstování na těžších a vlhčích půdách, nesvědčí, jí dlouhodobé sucho), obsahuje opravdu hodně vitaminů - například C, B, E, A nebo K, nepěstujte tuřín tam, kde loni rostly ředkvičky, červená řepa, zelí a brokolice, pro ranou sklizeň můžete tuřín vysévat už koncem března nebo začátkem jara, pro podzimní pak až koncem června. Semínka vkládejte do řádků hlubokých dva centimetry. Řádky by od sebe měly být asi čtyřicet centimetrů. Rostliny pak vyjednoťte na 25 centimetrů od sebe

Zemědělské plodiny se rozdělují do takzvaných tratí. Zjednodušeně se dá říct, že do 1. tratě patří nejnáročnější plodiny, do 2. tratě středně náročné plodiny a do 3. tratě ty nejméně náročné plodiny. A když se naučíte správné střídání těchto plodin na stejném stanovišti, můžete se těšit na bohatou a hlavně kvalitní úrodu. Princip je jednoduchý. Abyste se na své zahradě dočkali pěstitelských úspěchů, je třeba každoročně měnit místa pěstování těchto tří druhů plodin: v dalším roce na místo 1. tratě dáte plodiny 2. tratě, na místo 2. tratě plodiny 3. tratě atd.

  • Plodiny do 1. tratě, do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Je to zejména všechna plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně), dále košťáloviny (květák, zelí, kapusta), celer, pórek a brambory. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjete dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje a kompostu. Tyto plodiny obvykle musíte přihnojovat i během samotného pěstování.
  • Plodiny do 2. tratě, do 2. tratě patří zejména kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa), košťáloviny (brokolice, kedluben) a listová zelenina (salát, špenát, mangold). Půdu pro tyto plodiny připravujete až na jaře, a to přidáním kompostu před sázením/setím.
  • Plodiny do 3. tratě, mezi tyto nejméně náročné plodiny patří bobovitá/luskovitá zelenina (hrách, fazole, čočka, boby a sója) a také cibule a česnek. Záhon prakticky nemusíte připravovat před setím nijak a velkou výhodou je, že po pěstování bobovitých plodin bude mít půda dokonce lepší vlastnosti než předtím. Na kořenech těchto plodin totiž fungují bakterie, které rostlinám zprostředkovávají dusík ze vzduchu.
  • Víceleté kultury, samostatnou kapitolu představují vytrvalé zeleniny a jahodníky, které můžete pěstovat na jednom místě více let (rebarbora, chřest, artyčok, bylinky).

Mezi plodiny, které je možné pěstovat na stejném místě i několik let, patří i kukuřice a salát.

Výhody střídání plodin:

  • Vhodné střídání plodin pomáhá zachovat a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.
  • Rostliny stejné čeledi pěstujete na jednom záhonu nejdříve za 4 roky. Tím zamezíte jednostrannému vyčerpávání půdy (půdní únavě).
  • Rostliny mají různě hluboký kořenový systém. Zatímco mělce kořenící zeleniny čerpají živiny těsně pod povrchem (např. podzimní špenát, salát k přezimování), hluboce kořenící rostliny si dokáží pro živiny "sáhnout" podstatně hlouběji.
  • Střídáním rostlin zamezíte přenosu škůdců a chorob, kteří se specializují na konkrétní rostlinné druhy (např. cibuloviny - vrtalka pórová, houbomilka česneková; košťáloviny - nádorovitost košťálovin; brambory - drátovci).
  • Pravidelné střídání pomáhá také v boji s vytrvalými plevely (pýr plazivý, svlačec rolní).
  • Luštěniny vážou dusík, který je tak dostupný plodinám, které je v osevním postupu vystřídají. Zvlášť velké množství jej vyžaduje listová zelenina.

Během května vyséváme:

Souběžně vyséváme zeleninu pro sadbu a to opakovaně zhruba po 3 týdnech, abychom si zajistili postupnou nebo pozdní sklizeň. Týká se to salátu, kedluben, květáku a rovněž další zeleniny - póru pro přezimování, tuřínu, brokolice, kapusty a pozdních kedlubnů.

  • teplomilné druhy zelenin - fazole, tykev, kukuřici cukrovou
  • S výsadbou dalších teplomilných zelenin, jako jsou rajčata, papriky, lilky, melouny, cukety, okurky a podobné, ještě počkáme několik dnů nejen kvůli možným mrazíkům uprostřed května (po ledových mužích), ale také, aby se půda více prohřála. 
  • Zhruba v první polovině května, jakmile vyrazí první výhony brambor, okopeme mělce půdu. Tím zničíme klíčící plevel 
  • Brokolice - od výsevu ke sklízení to trvá dva až tři měsíce (můžete sazeničky předpěstovat doma s vysetím již v únoru, do pařeniště či skleníku můžete sázet v březnu a dubnu. V dubnu a květnu můžete sázet v teplejších oblastech i ven . v takovém případě je vhodné přikrýt záhon netkanou textilií) , pokud se rozhodnete pěstovat přímo venku, pak semena dejte do hloubky asi 1 centimetr ve vzdálenosti asi 7,5 centimetrů od sebe. Jakmile sazenice dosáhnou výšky 5 až 7,5 centimetrů, je na čase je vyjednotit tak, aby od sebe byly vzdáleny 24 až 40 centimetrů. Jestliže si předpěstováváte doma, pak rostliny, které jsou staré 4 až 6 týdnů vysazujeme 24 až 40 centimetrů od sebe do venkovního záhonu o něco hlouběji, než je hloubka nádoby. Řady by měly být asi metr od sebe. 

Výživa půdy (hnojení):

Zvlášť některé druhy zeleniny potřebují pro svůj růst pořádnou porci živin. Jsou to třeba rajčata, papriky, okurky nebo dýně a cukety. Hrst kopřiv můžete přidat také do jamky předtím, než do ní zasadíte například rajčata. Kopřivy se rozloží, uvolní do půdy prospěšné látky a rajčata budou růst jedna radost. Podobný postup můžete zvolit i u jiných druhů zeleniny.

Jícha: z náruče kopřiv si můžete připravit hnojivo, které přidáte do zálivky. Například kbelík (nikoli kovový, raději plastový) naplňte do tří čtvrtin kopřivami a zalijte dešťovou vodou. Přikryjte třeba prknem, zatěžkejte cihlou a nechte nálev asi tři týdny kvasit - pochopitelně nebude voňavý. Výluh při každotýdenní zálivce řeďte v poměru 1 díl kopřivového hnojiva na 50 dílů vody, pokud hnojíte jednou za měsíc, můžete ředit 1 : 10. 

Kvašený chleba (chlebová zálivka na rajčata a také na papriky), 30 g domácích chlebových krutonů a 1 litr vody, vezmete litr vody, tu převaříte a nalijete ji do uzavíratelné sklenice. Potom počkáte na to, až bude mít pokojovou teplotu. Následně do sklenice přidáte chlebové krutony. Sklenici zavřete a dáte ji na chladné místo. Třeba do sklepa, stejně jako to může být i vaše lednice. Na tomto místě nechte sklenici s netradičním obsahem po dobu 24 hodin.

  • varianta 1: Do kbelíku vložte chlebové kůrky. Mělo by jich být dost, protože je třeba zaplnit alespoň polovinu kbelíku. Nyní je zalijte vodou a nechejte v teplé místnosti asi týden kvasit. Po týdnu si výslednou směs nařeďte vodou v poměru 1 ku 3. Hnojivo lze používat až do sklizně.
  • Varianta 2: rozpusťte 500 g natrhaného chleba v 10 l vody, přidejte kostku droždí a 500 g zelené trávy. Nechte směs fermentovat 2 dny a potom roztok použijte na zalévání při kořenech. Zálivku zvyknu používat každé dva týdny. Stačily mi tři takové aplikace a úroda okurek byla ohromná. 

Hnojivo z droždí: Do kbelíku si napusťte teplou vodu (cca 6 litrů), která by však neměla mít více než 35 stupňů Celsia. To proto, aby kvasinky neztratily svůj účinek. Do vody přidejte suché droždí (15 g) a cukr (15 lžic). Celou směs dobře promíchejte a nechejte odstát asi 8 hodin, ideálně přes noc. Po odstátí znovu vše dobře promíchejte a můžete použít. Klidně si část přelijte i do láhve s postřikovačem a aplikujte hnojivo také na listy, ochráníte tak rostlinu před různými nemocemi.

Zalévejte rajčata vodou s rozpuštěnou epsomskou solí (2 polévkové lžíce na 1 litr vody) každé 2 týdny. 

Papriky mívají, stejně jako rajčata, více plodů na rostlině, proto k většímu výnosu potřebují hnojení hořčíkem každé dva týdny 

Smíchejte 2 polévkové lžíce epsomské soli v 5 litrech vody a aplikujte přímo na ovocné a stromy a ořechy, keře a vinné révy. Zvýšíte tak energii uvnitř rostlinných buněk, tudíž bude rostlina produkovat více cukru, a vy se budete těšit z větší produkce sladkých a šťavnatých plodů. 

Které druhy zeleniny vysadit v létě na sklizené záhony

K zelenině, které v tuzemských podmínkách stačí k vývoji do sklizňové velikosti tři měsíce i méně, patří řada zajímavých druhů: brokolice, pekingské zelí, čínské listové zeleniny, saláty, špenát, ředkvičky a ředkve, roketa, vodnice, kopr... Všechny tyto plodiny mají relativně krátkou vegetační dobu, a tak je lze využít jako tzv. následnou kulturu. Do konce července můžeme vysévat celoroční polní saláty Maršálus a Merkurion, stejně tak i salát ledový Miniko, Medimo, Maximo nebo Ledano. Až do první dekády srpna můžeme vysévat rychle rostoucí odrůdy Deon nebo Major. 

Jak letní záhon připravit

  1. Pečlivě odstraníme zbytky po předchozí zelenině.
  2. Nepěstujeme druhy ze skupiny, které jsme ze záhonu před nedávnem sklidili - ředkvičky po ředkvičkách, brokolici po kedlubnech nebo raném zelí.
  3. Počítáme s tím, že každá plodina odebere z půdy určité množství živin, ale ne všech. Doplníme je proto podle situace na záhonku. Některá zelenina - například hrášek nebo rané fazolky - zanechají půdu na dusík bohatší, než ji dostaly na začátku pěstování. Dusík je ovšem vázán na kořenových hlízkách a určitou dobu potrvá, než se tyto rozpadnou a dusík se do půdy dostane jako živina pro další plodiny..

https://izahradkar.cz/zahrada/zelenina-byliny/korenova-zelenina/ktere-druhy-zeleniny-vysadit-lete-sklizene-zahony/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=8gNz7RDSMV5-202007100714&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Jak využít epsomskou sůl v zahradě

Je téměř nemožné používat příliš mnoho epsomské soli ve vaší zahradě. Síran hořečnatý je pH neutrální, takže nepoškozuje půdu. Krystaly se rozpadají na vodu, hořčík a síru - tři složky, které jsou pro většinu rostlin prospěšné. Epsomská sůl je bezpečná, snadno se aplikuje a rychle pracuje na nápravě různých problémů a zvyšuje celkové zdraví vaší zahrady.

  • obsažený hořčík napomáhá klíčení semen a pomáhá posílit buněčné stěny, což vede k většímu množství a k silnějším sazenicím. Pro dosažení nejlepších výsledků vložte 1 šálek soli na 30 čtverečních metrů vyčištěné půdy nebo 1 až 2 polévkové lžíce do půdy na dně každé díry předtím, než do ní vysadíte semena
  • zlepšuje vstřebávání živin do půdy - hořčík, který pomáhá kořenům rostlin převzít životně důležité živiny (dusík, fosfor, síru)
  • mírní nárazový transplantační šok při přesazení
  • hořčík je nezbytnou složkou při výrobě chlorofylu, můžete použít u různých rostlin, jako jsou stromy, keře, květiny a trávy
  • brání kroucení listů, přidejte epsomskou sůl do půdy kolem základny nemocné rostliny (2 polévkové lžíce epsomské soli v 5 litrech vody a aplikujte přímo na listy)
  • při posypání kolem rostlin mohou poškrábat a podráždit těla a nohy nežádoucích zvířat stejně jako křemelina
  • použití epsomské soli při zálivce zvýšíte hladiny chlorofylu uvnitř rostlinných buněk. Zvýšená energie znamená více cukru, což umožňuje rostlině produkovat vyšší výnosy sladších, zdravějších plodů
  • rajčata měla být hnojena epsomskou solí dvakrát častěji než jiné rostliny, jsou náchylná k nedostatku vápníku (hniloba na konci květu), většina rajčatových hnojiv obsahuje vápník, který bude konkurovat hořčíku pro absorpci kořenů, zalévejte rajčata vodou s rozpuštěnou epsomskou solí - 2 polévkové lžíce na 1 litr vody, každé 2 týdny
  • papriky by měly být též hnojeny hořčíkem každé dva týdny, aby se dosáhlo vyššího výnosu a většího ovoce
  • pomáhá růžím produkovat větší květy ve větším množství, hořčík také pomáhá při růstu nových poupat ze základny rostliny

https://hobby.denikplus.cz/1120-pokud-chcete-mit-bohatou-urodu-zeleniny-musite-plodiny-spravne-stridat-jde-o-velmi-ucinnou-metodu.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://www.prozeny.cz/clanek/co-pestovat-v-dobe-krize-repu-turin-a-vodnici-63184?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Kvašená zelenina

Brokolice

Batáty

Cibule

Celer

Červená čočka

Červená řepa

Česnek

Hlávkové zelí

Rajčata

Špenát

Herbář bylinek

Bylinková spirála

zobrazit více..
Loading...