Změny klimatu

Změny klimatu

V současnosti řešíme minimálně tři krize, které jsou vzájemně propojené: klimatická krize, ztráta biologické rozmanitosti krajiny a chudobu. Na dveře klepe ekonomická a geopolitická krize.

  • Online koncentrace CO2 ve světě.
  • hlavní změny klimatu úzce souvisejí se změnami geometrie (excentricita, šikmost a precese) zemské oběžné dráhy. Doby ledové nastaly, když Země procházela různými fázemi orbitální variace (Milankovičova teorie).  Člověk na planetě ničí mikroklima kolem (sám dýchá znečištění, které vyprodukoval, plyny a prach) sebe nemůže ovlivnit vzdušené proudy. V planetárním měřítku změnit zemské klima a chod zemských procesů nemůže, to ovlivňují chemické a jiné reakce a procesy planety. Člověk tak svým konáním hubí pouze sám sebe. Na změny klimatu působí kosmické jevy (působení energie Slunce atd.), procesy (chemické a fyzické) a cykly. Emise CO2 spojené s lidskou činností jsou bezvýznamné v porovnání s emisemi, ke kterým dochází při sopečné činnosti. Zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře je důsledek procesů probíhajících uvnitř planety a ty člověk nemůže ovlivnit.  

Člověk na planetě ničí mikroklima kolem (sám dýchá znečištění, které vyprodukoval, plyny a prach) sebe nemůže ovlivnit vzdušené proudy. V planetárním měřítku změnit zemské klima a chod zemských procesů nemůže, to ovlivňují chemické a jiné reakce a procesy planety. Člověk tak svým konáním hubí pouze sám sebe. Na změny klimatu působí kosmické jevy (působení energie Slunce atd.), procesy (chemické a fyzické) a cykly. Emise CO2 spojené s lidskou činností jsou bezvýznamné v porovnání s emisemi, ke kterým dochází při sopečné činnosti. Zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře je důsledek procesů probíhajících uvnitř planety a ty člověk nemůže ovlivnit.

V současné době jsou známy čtyři teorie, které se pokoušejí vysvětlit současné problémy lidstva - náhlou klimatickou změnu, která se projevuje růstem globálního oteplování, rychlým nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře, doprovázené celou řadou lokálních či regionálních výkyvů počasí jako jsou ničivé záplavy, extrémně silné bouře i údery sucha.

  • Antropogenní vliv CO2
  • Přirozené změny klimatu, způsobené cyklickými změnami souvisejícími s pohybem planety Země po její orbitě v Sluneční soustavě, vlivy gravitačního působení dalších těles soustavy a proměnlivosti solární konstanty .
  • Rozsáhlá lidská těžba fosilní energie vede k poškození tepelně odolného těsnění zemské kůry, ke zvýšení terestriálního tepelného a nepřiměřeně přenáší vnitřní teplo Země na zemský povrch. To způsobuje nárůst teploty povrchu země a teploty moře, což vede ke globálnímu oteplování. Důvod oteplování klimatu není způsoben expanzí skleníkových plynů, ale širokým využíváním fosilní energie, která zničila tepelnou izolaci zemské kůry, aby se více tepla z vnitřku Země uvolnilo do atmosféry. Na základě principu zachování energie je měřeno zvýšení průměrné globální teploty, které bylo způsobeno zvýšením toku zemského tepla od průmyslové revoluce, v souladu se zjištěnými údaji (2013, čínští vědci Yao Mu a Xinzhi Mu). více: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10962247.2012.739501 
  • Prof. Gorshkov teorie biotické pumpy: za našimi problémy stojí nechtěná likvidace přirozeného autoregulačního biotického planetárního systému, který se zde vyvíjel miliony let a který vyladil životní podmínky na Zemi do podoby, kterou dnes známe, ale kterou bohužel svoji činností výrazně zeslabujeme. Nedojde-li v nejbližší době k zásadní korekci našeho jednání, dojde k "přetlačení" této přirozené regulace klimatu člověkem do astabilního stavu. Ten má pouze dvě možnosti - buď přivede planetu Zemi do období trvalého chladu s teplotami kolem -90 °C, anebo - a k této možnosti se přiklání více -, nás přivede do stavu skleníkového pekla s teplotami kolem 500 °C a zánikem hydrosféry. Obdobně jak je na tom dnes Venuše. "Zvýšení tepelného toku způsobuje nárůst teploty povrchu a teploty moře, což vede ke změnám klimatu, různým změnám životního prostředí a geologickým katastrofám," a v závěru již bez ostychu uvedli: "Radiační energie slunce a geotermální tok tepla jsou hlavními faktory, které udržují normální teplotu zemského povrchu. V důsledku ničení tepelně izolačních těsnění zemské kůry, způsobného lidskou těžbou fosilní energie, je zvýšená část pozemního tepelného toku hlavním zdrojem tepla a vede v důsledku ke změně klimatu za posledních sto let."
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-vinkler-klimaticka-zmena-globalni-oteplovani-a-teorie-bioticke-pumpy-i?

Podle poslední klimatologické konference OSN žijeme v současnosti kvůli nadměrnému čerpání přírodních zdrojů na dluh. Novým trendem je takzvaná "cirkulární ekonomika" se snaží lineární model zdroj−produkt−odpad přeměnit na uzavřený koloběh, ve kterém se odpad stává zdrojem pro výrobu jiného produktu, ale podobně to musíme chápat také v přírodě (je nutná homeostáza a pochopení jejich principů).

  • Od roku 1975 se zmenšily himálajské ledovce (nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve) o více než čtvrtinu (o proti roku 1975) příčinou je rostoucí teplota. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, podle studie navíc každoročně ztratí 7,5 miliard tun ledu, což je znatelně více v porovnání se 3,9 miliardami ročních ztrát v letech 1975 až 2000. důsledkem bude nedostatek vody pro miliony lidí v regionu.
  •  "Od nástupu Bolsonara (Brazílie) k moci se odlesňování Amazonie více než zdvojnásobilo. Každý den zničí více než 400 hektarů původního lesa. Víme, že každý vykácený hektar lesa znamená 450 tun oxidu uhličitého do atmosféry. To je klimatická bomba."  (info.cz 3.7.2019)
  • Amazonské pralesy (produkují cca 5 % světového kyslíků) jsou bohaté a unikátní zejména proto že téměř nehoří (jen nízko u země, sice pravidelně, ale déšť je většinou brzy uhasí. Současné umělé vypalování člověkem je může nenávratně zničit, pokud to nastane a lidé zasadí biliony stromů na ploše o rozloze celé Brazílie, rozmanitost a vzájemná provázanost ekosystému, která je pro Amazonský prales unikátní se "nevrátí ani za deset milionů let." 
  • Jak WMO dodala, pokud jde o sesbíraná data, asi nejvíce zneklidňující jsou informace o zvyšování hladin moří. Od roku 1993 stoupla jejich hladina průměrně o 3,2 milimetrů za rok. Od května 2014 do roku 2019 to ale bylo již pět milimetrů za rok.
  • Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 - 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém.
  • Více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy.   

"Archeologie nám ukazuje, že žádná civilizace netrvá věčně. Společnosti se musejí umět klimatickým změnám přizpůsobit, zmírnit jejich dopady; můžeme se z minulých případů poučit," řekl prof. Dorian Fuller, přední světový archeobotanik, z britské University College London.

Žití na dluh planety

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů v Česku o 15%, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnil architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019).

Jan Pokorný z firmy ENKI říká: A pokud jde o klima a o vysychání, nesmyslně jsme se soustředili na to, že klima určuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Navýšení koncentrace skleníkových plynů od roku 1750 zvýšilo údajně skleníkový efekt o jeden až tři watty na metr čtvereční, zatímco dole, na zemi, zacházíme se stovkami wattů na metr čtvereční. Navíc, efekt zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na klima nelze měřit, jsou to vypočtené hodnoty, kterým se musí věřit, je to vůbec věda?

  • Strom je klimatizační zařízení (klimatizovaný výkon dosahuje cca dvaceti až třiceti kilowattů), které je na sluneční pohon je tiché, je z recyklovatelných materiálů, váže oxid uhličitý, vytváří kyslík, má minimální údržbu a náklady, nepotřebuji k tomu ani výrobní podniky, komunikace ani obchody. Navíc poskytuje útočiště různým živočichům. Když je zdravý, vylučuje volatilní organické látky, terpenoidy, a ty působí antidepresivně.
  • Klimatické změny jsou problémem číslo 1 (oteplování probíhá asi 100 x rychleji než se předpokládalo) hnutí Cesta prostřednictvím Antonína Baudyše (12.5.2019) navrhuje z pohledu České republiky sázet stromy (k zastavení klimatických změn je potřeba vysázet celosvětově miliardu stromů.....komentář: nevím kdo ty stromy bude zalévat a do té doby, než vyrostou už může být velmi pozdě - prosté sázení stromů pravděpodobně není klíčovým řešením, protože neřeší příčinu problémů. dále doporučuje omezit živočišnou výrobu (producent CO2), šetřit s pitnou vodou a neužívat ji na splachování, pravděpodobně bude muset skončit lodní kontejnerová doprava (alternativou bude železniční hedvábná stezka).

Nejúčinnější způsoby dle CNN, jak omezit změnu klimatu, některé vás mohou překvapit

  • Naše jídlo - kompostujte odpad, 

  • Jak se pohybují lidi a zboží - elektrická auta,

  • Naše domy a města - zelené střechy a více parků a pěších cest,

  • Jak používáme naši půdu - návrat k původnímu zemědělství,

  • Využití elektřiny - Jaderná energetika, obnovitelné zdroje,

  • Materiály a nakládání s odpady - zvyšte recyklaci domácností a podniků až na 100%  a snižte spotřebu,

  • Materiály a nakládání s odpady - jezte více rostlin a méně masa, snižte tak odpad,

  • více

Dezertifikace (změna na poušť) Řecka

Zhruba třetině řeckého území hrozí, že se z něj v následujících desetiletích stane poušť (desertifikace je postupná přeměna krajiny na poušť ), pokud budou stejným tempem pokračovat klimatické změny a budou převažovat vzorce počasí s vysokými teplotami a nízkými srážkami,

  • Půda ztratí plodnost a odumře
  • Nejvíce je podle něj ohrožen východ Peloponéského poloostrova, východ a severovýchod Řecka, Egejské ostrovy a část Kréty.
  • Člověk je zodpovědný za klimatické změny ze 30 až 35 procent. "Pokud něco neuděláme, bude ten podíl 70 až 80 procent."

Oba řečtí klimatologové s odkazem na data OSN uvedli, že asi 1,8 miliardě lidí (20 % populace) na Zemi hrozí do roku 2025 nedostatek vody a asi 135 milionů lidí bude muset do roku 2045 kvůli desertifikaci opustit své domovy. více

Dezertifikace je také v Africe a Číně, řeší to zalesňováním Velká zelená zeď.

Je zalesňování cesta na snížení emisí skleníkových plynů v Česku a ve světě?

Zalesňování je dle některých vědců (švýcarský institut ETH Zürich) způsob, jak zmírnit, zpomalit a omezit vliv klimatických změn způsobených člověkem za posledních 200 roků. Bylo by nutné ale vysázet cca 1 bilión stromů na území velké jako jsou Spojené státy Americké. Není tento návrh pouze počítačovým modelem, které může jako celek splnit cíle klimatické dohody z Paříže?

  • Cílem je udržení globálního oteplování pod 1,5 ° C. 

V současné době nemáme dost času, zalesňování je dlouhodobý proces, který nemusí mít dostatečný efekt (jsou zde zásadní překážky v plošné realizaci: legislativa, vlastnictví půdy, péče a údržba, financování, časový faktor, kvalita půdy, dostatek vody atd.).

Obecně řečeno je matematický model zalesňování řešením klimatické změny pouze tehdy, pokud je pečlivě a citlivě vnímána rozmanitost prostředí a etnika, které zde žije. V praxi je situace dle mého názoru podstatně složitější. Vyžaduje komplexnější opatření:

  • Radikální dekarbonizace ekonomiky (odstavení fosilních paliv).
  • Systematické pozvolné a citlivé obnovení biologické rozmanitosti v krajině (fauna a flóra v souladu s přírodou) na úkor současného způsobu využívání krajiny (intenzivní zemědělství a lesnictví) a s ohledem na místní obyvatelstvo, jejich zvyky, terénní a další hlediska.
  • Obnovení ekosystémů v krajině.
  • Změna současného modelu Společnosti, která je orientovaná na zisk.
  • Omezení spotřeby všeho (zboží, služby, odpad, nespotřebované potraviny, vody atd.).
  • Z pohledu České legislativy, vyžaduje zalesnění pozemků poplatek za vynětí z půdního fondu, schvalovací kolečko atd. proces na 5 -10 roků, pokud do toho vstoupí stát nebo EU je proces promyšleného a komplexního zalesňování plán na desítky roků (myslím tím realizaci) - jinými slovy nerealizovatelné, neefektivní a drahé (příroda má lepší zahradníky, než je člověk, stačí ji dát prostor a realizaci bude naplňovat sama).

Změny klimatu, zprávy z tisku:

26.5.2021 Shell prohrál ve sporu o zodpovědnost za klimatickou změnu. Nizozemský soud mu nařídil snížit do roku 2030 emise uhlíku o 45 % oproti úrovním roku 2019 (Bloomberg, CNBC) 
18.5.2021 IEA: Zabránit klimatické změně znamená zastavit veškeré projekty na průzkum nových nalezišť ropy a zemního plynu. Energetická účinnost se také musí zlepšovat, ročnní zisky by v příští dekáde měly růst třikrát rychleji (Bloomberg)  

20.4.2021 Covidový ekonomický útlum změny klimatu nezbrzdil, dopady ještě zhoršil. Rok 2020 byl jeden ze tří nejteplejších let v historii měření. V kombinaci s pandemií koronaviru klimatické změny způsobily značné zvýšení potravinové nejistoty a zpomalily dodávání humanitární pomoci.

Extrémní počasí spojené s pandemií koronaviru těžce dopadlo na životy milionů lidí, píše se v nové zprávě Světové meteorologické organizace (WMO). Upozorňuje se v ní i na fakt, že klimatické změny nijak nezbrzdil jev La Niňa, jenž ochlazuje vodu v Tichomoří, ani ekonomický útlum, který s sebou přinesla pandemie. Zpráva nazvaná Stav globálního klimatu 2020 uvádí, že globální průměrná teplota v loňském roce byla asi 1,2 °C nad úrovní před industrializací (1850-1900). Posledních šest let bylo přitom nejteplejších v historii měření.

  • Všechny klíčové ukazatele v oblasti klimatu a související informace o dopadech uvedené v této zprávě zdůrazňují neúprosně pokračující změny klimatu, rostoucí výskyt a intenzifikaci extrémních událostí a vážné ztráty a škody ovlivňující lidi, společnosti a ekonomiky," komentoval výsledky bádání profesor Petteri Taalas, generální sekretář WMO.
  • Negativní dopady klimatických změn budou podle něj pokračovat i v příštích dekádách, nehledě na přijatá opatření. 
  • Vypouštění nových emisí skleníkových plynů se sice v loňském roce snížilo, jejich koncentrace v atmosféře ale i nadále rostly.
  • Neblahý vývoj popisuje i u oceánů, které absorbují 23 procent emisí oxidu uhličitého, které jsou výsledkem lidské činnosti. Oxid uhličitý však způsobuje odkysličování a okyselování vody - výsledkem je snížení schopnosti absorbovat další emise. Kyselejší oceány mají ale také vliv na celé ekosystémy, mořský život i rybolov.

  • Jedním z míst, kde se projevují změny klimatu nejrychleji, jsou polární oblasti. Podle zprávy WMO se od poloviny 80. let teploty arktického vzduchu ohřívají nejméně dvakrát rychleji, než je globální průměr. Výsledkem je rychlé tání ledovců jak v Antarktidě, tak i například v Grónsku nebo na Sibiři. Antarktický ledový příkrov ztrácí ročně mezi 175 až 225 gigatunami ledu - 200 gigatun odpovídá zhruba dvojnásobku objemu vody, který dodává Evropě řeka Rýn. 

  • https://storymaps.arcgis.com/stories/6942683c7ed54e51b433bbc0c50fbdea

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/covidovy-ekonomicky-utlum-zmeny-klimatu-nezbrzdil-dopady-jeste-zhorsil-151382#d<br>


21.3.2021 Sociální sítě jsou již déle kromě útěku z reality a možnosti udržování kontaktů s přáteli také nebezpečným místem. Vědci a analytici nyní varují před znepokojujícím dopadem, které dezinformace na nich šířené mají v boji za klima.

"Zprávy na sociálních médiích vytvořily toxické prostředí, kde je velmi obtížné odlišit fakta od fikce," cituje list The Guardian Owena Gaffneyho, jednoho z autorů odborné zprávy zveřejněné Královskou švédskou akademií věd. "Jednou z největších výzev, které nyní lidstvo čelí, je právě naše neschopnost rozpoznat fakta od fikce. To podkopává demokracii, což následně omezuje naši schopnost dělat dlouhodobá rozhodnutí potřebná k záchraně planety."

Report, jenž zveřejnila Královská švédská akademie věd, se jmenovitě věnuje problematice, kterou sociální sítě přinášejí kvůli na nich zveřejněným cíleným útokům proti boji za klima. Opatření, která jsou nutná k vytvoření zdravější a odolnější planety, jako je třeba snížení emisí fosilních paliv, budou podle jejich autorů v takových podmínkách jen těžko prosaditelná.

Zpráva však upozorňuje, jak skličující tento úkol je. Nadvláda lidstva nad přírodou dosáhla až překvapivých úrovní; ještě před asi třemi sty lety byla na planetě jen miliarda lidí, ke konci tohoto století se však daný údaj má přiblížit 10 miliardám, ba dokonce ho i překročit.

Součet žijících lidských bytostí ve spojení s dobytkem, který nám poskytuje potravu, představuje 96 % celkové hmotnosti všech savců na Zemi. Chybějící 4 % pak tvoří zbývající divoká zvířata na planetě, píše The Guardian a odkazuje tak na studii z roku 2018, kterou zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences.

"Dopady změny klimatu nyní dopadají na lidi silněji a dříve, než se předpokládalo ještě před deseti lety," hlásá jedna ze zpráv (Naše budoucnost v antropocénní biosféře) z minulého roku, autoři té nejnovější pak poukazují na to, že na našem světě neexistuje místo, které by nebylo dotčeno druhem homo sapiens. Kroky, ke kterým se lidstvo uchyluje, však kromě pokroků v různých oblastech také narušují odolnost biosféry, což může vést k výskytu nových patogenů a následně také třeba k pandemii, jako je ta, které svět čelí nyní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/socialni-site-ohrozuji-planetu-lide-nepoznaji-fakta-od-fikce-rikaji-vedci-147912#

17.3.2021 Bez pandemie by Německo nesplnilo své klimatické cíle. Federální environmentální agentura uvedla, že emise loni klesly o 40,8 %, což je o trochu více, než se původně čekalo. Na splnění cíle se výrazně podepsal loňský lockdown německé ekonomiky. Bez omezení dopravy, služeb a výroby by podle šéfa environmentální agentury Dirka Messnera Německo cíle nesplnilo (The Capitals) 

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

14.2.2021 Vědci vydali zásadní varování. Katastrofa ohrožující lidstvo je mnohem blíže, než se dosud zdálo, udeřit může už za pár let. Dosud přitom vědcům z jejich výpočtů vycházelo, že k větší změně na Zemi dojde až v polovině tohoto století, za předpokladu, že by se nic nedělalo. Tehdy se měla průměrná teplota zvýšit v průměru o 1,5 stupně Celsia, což už je hodnota ohrožující život na planetě tak, jak ho známe. Také proto alespoň někteří politici začali jednat a směřují své snahy k tomu, aby tato situace nenastala.

Teď se však ukazuje, že to nemusí stačit. Nová studie, kterou publikoval odborný časopis Climate Dynamics, totiž kritickou hranici dosud stanovenou na rok 2052 posouvá o pořádný kus dopředu. Podle nejnovějších poznatků dojde k oteplení o tuto hodnotu už v letech 2027 až 2042. Pokud by se naplnily nejčernější prognózy, znamenalo by to, že nevratné změny na planetě započnou už za několik málo let.

https://www.aazdravi.cz/vedci-vydali-zasadni-varovani-katastrofa-ohrozujici-lidstvo-je-mnohem-blize-nez-se-dosud-zdalo-uderit-muze-uz-za-par-let/

6.2.2021 Už rok čelí lidstvo koronavirové pandemii. Státy kvůli ní zavádí přísná opatření a lockdowny. Uzavření ekonomiky i omezení pohybu mají však nejen ekonomický dopad a zásadní vliv na lidskou psychiku. Ovlivňují i životní prostředí. Podle nového výzkumu Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) pandemie zásadním způsobem snížila vypouštění emisí a způsobila během posledních několika měsíců mírné oteplení planety. Podle vedoucího výzkumu Andrewa Gettelmana bude mít pandemie vliv na změny klimatu i v dlouhodobějším horizontu.

Studie, na které se podíleli také vědci z Oxfordu, Imperial College a univerzity v Leedsu, připisuje zvýšení teploty především menšímu objemu částic, které se přenáší vzduchem, a aerosolů, jež zabraňují přístupu slunečního svitu k zemskému povrchu. Tím, že se loni celkově snížilo množství emisí aerosolu, na povrch Země dopadlo více slunečních paprsků, tedy tepla, a planeta se tím více ohřála. Výrazněji to bylo vidět především v Rusku a Spojených státech, které vypouštějí do atmosféry značné množství aerosolů.

Teploty na různých částech zemského povrchu byly během uplynulého jara o 0,1 až 0,3 stupně Celsia vyšší, než se očekávalo. Povrch Ruska a Spojených států byl teplejší dokonce o 0,37 stupně Celsia.

Podle Gettelmana nastal ohromný pokles emisí obzvlášť ze strany průmyslu, který ovzduší znečišťuje nejvíc. To mělo vliv na okamžité snížení teplot v krátkém časovém horizontu. "Znečišťování planetu ochlazuje, takže dává smysl, že jeho omezení planetu oteplí."

Gettelman také uvádí, že ačkoliv nyní se planeta otepluje, v dlouhodobém horizontu může pandemie změny klimatu mírně zpomalit. Na rozdíl od sníženého množství aerosolů, jehož efekt můžeme pozorovat okamžitě na krátkodobém zvýšení teploty, se snížení emisí oxidu uhličitého, který přetrvává v atmosféře po celá desetiletí, projeví pozvolněji.

Podle studie publikované v časopise Nature Communications klesly v prvním pololetí roku 2020 emise oxidu uhličitého meziročně téměř o 9 %. Studie Gettelmanova týmu poukazuje na to, jak odlišné mohou být vlivy jednotlivých typů emisí na ovzduší. Aerosoly způsobují odrážení tepla ze Slunce zpátky do vesmíru, na druhou stranu skleníkové plyny jako oxid uhličitý mají opačný efekt. Teplo zadržují u zemského povrchu a teplotu tak zvyšují. Vliv oxidu uhličitého na změnu klimatu je už dlouho vědecky podložený. U aerosolů tomu tak však není. Je to ale důležité pro zjištění, jak bude klimatická změna v budoucnu probíhat. Stejně tak je zásadní vědět, v jaké míře bude společnost emise vypouštět.

Největší oteplení nastalo ve střední nebo vyšší zeměpisné šířce severní polokoule. V tropech byl efekt smíšený a na jižní polokouli byl poměrně menší, jelikož emise aerosolu tam nejsou tak výrazné. Podle Gettelmana tento výzkum pomůže vědcům pochopit vliv různých aerosolů v rozdílných atmosférických podmínkách. To postupně může pomoci také výzkumu a predikci klimatické změny. Zároveň ale upozornil na to, že řešením oteplování rozhodně není produkování více aerosolů do atmosféry. "Emise aerosolů mají zásadní dopad na lidské zdraví.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66878420-vycistil-se-vzduch-a-planeta-se-ohrala-protikoronavirova-opatreni-ovlivnuji-i-zivotni-prostredi

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

  • Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
  • Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
  • "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
  • Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  • Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
  • Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

11.1.2021 Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o 7 % a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření (ČTK)

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

12.12.2020 Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který uspořádala Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k hrubému domácímu produktu o 65 procent oproti roku 2005.

https://www.e15.cz/zahranicni/sef-osn-apeloval-na-politiky-aby-vyhlasili-stav-klimaticke-nouze-1376215?

12.10.2020 Vědci přišli na to, co stojí za rozšiřováním tropů. V nově zveřejněné studii Gerrit Lohmann a Hu Yang z Alfred Wegener Institute ale docházejí k tomu, že nejpravděpodobnější příčinou rozšiřování tropů je oteplování oceánu.

"Dříve vědci vůči tomuto problému zaujímali zbytečně komplikovaný postoj," říká Lohmann. "Předpokládali, že rozšiřování tropů je výsledkem komplexních změn v atmosféře. Realita ale je, že je to způsobeno relativně jednoduchým mechanismem oceánských proudů."

V oceánech je velké množství vírů. Ty největší z nich, gigantické o průměru několik set kilometrů, nazývají oceánografové gyry. Velkých je pět, největší z nich je v Pacifiku a naprostá většina z nás je zná v souvislosti se vzniklým souostrovím odpadků. Gyry totiž pomalu rotují a jsou uzavřeny obtékajícími stálými proudy. To znamená, že se do nich poměrně snadno něco dostane, ale už jen těžko se vymaní zpět na širý oceán. "Povrch oceánu se prohřívá. V gyru dochází k tomu, že se teplejší voda nedostává mimo vír, ale zůstává v něm," vysvětluje Lohmann. "A právě tím, že se jedná o obrovskou masu vody, dochází jednoduše k tomu, že se tu teplo stále kumuluje a subtropický oceán se otepluje."

Výsledkem je postupné rozšiřování tropů jak na sever i na jih. A vzhledem k tomu, že na jižní polokouli zaujímá oceán větší plochu, je tam tento efekt výraznější.

Ani tak se ale nedá tvrdit, že rozšiřování tropů je jedinou příčinou změn, ke kterým v subtropech dochází. "Globální změny klimatu jsou natolik složité, že se to opravdu nedá s přesností kvantifikovat. Nicméně můžeme předpokládat, že oceánské proudy a expanze tropů ke vzniku sucha a hurikánů výrazně přispívají,

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2020JD033158

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-prisli-na-to-co-stoji-za-rozsirovanim-tropu?

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

7.7.2020 Konec věčnosti na Sibiři: Permafrost taje a přináší zkázu. Půda odpradávna zmrzlá  

ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

Města se mohou proslavit ledasčím: krásou, velikostí, historií, význačnými rodáky. Verchojansk je známý díky svému klimatu. Je to nejchladnější trvale obydlené místo na Zemi. Jenže letos v první letní den tamní teploměry naměřily osmatřicet stupňů. Nad nulou.

Tající permafrost také uvolňuje skleníkové plyny - oxid uhličitý a hlavně metan. Ten je v podobě zemního plynu (není náhodou, že právě v Arktidě se ho těží tolik) velmi užitečný, ale využít metan ze spontánních úniků není možné.

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře je dalším zpětnovazebním mechanismem, jenž přispívá k rychlejšímu oteplování. A nejen k němu - výskyt metanu také napomáhá vzniku rozsáhlých požárů. V tomto případě nehoří jen vegetace, ale sama půda, tvořená hořlavou rašelinou. Takový oheň může pod povrchem doutnat celé roky a vzdorovat všem pokusům o uhašení - kdyby byl vůbec někdo, kdo by se tak beznadějnou činností zabýval.

https://denikn.cz/387471/konec-vecnosti-na-sibiri-permafrost-taje-a-prinasi-zkazu/?

30.6.2020 Evropská kosmická agentura (ESA), americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a japonská národní kosmická agentura JAXA využily data ze sedmnácti satelitů a využily je pro unikátní projekt. Vytvořily webovou stránku, s jejíž pomocí lze sledovat, jak pandemie koronaviru ovlivnila naši planetu.
  • https://eodashboard.org/  
11.6.2020 Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam během května pohybovaly deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem. Evropská monitorovací služba Copernicus na svém webu píše, že letošní květen byl celosvětově o 0,63 stupně nad průměrem z let 1981 až 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.

Teploty na Sibiři se svým růstem ze zmíněného průměru vymykají. Vysoce nadprůměrné jsou přitom už několik měsíců. "Velké anomálie tam začaly už v lednu, od té doby přetrvávají," Abnormálně vysoké teploty byly naměřeny zejména v oblastech řek Ob a Jenisej, kde začal předčasně tát led.

18.5.2020 Od poloviny čtyřicátých do začátku šedesátých let minulého století otřásaly planetou pozemní a atmosférické výbuchy atomových bomb, radioaktivita z výbuchů měnila klima a vyvolávala deště. V letech 1962 a 1963 ještě velmoci atmosférické a pozemní jaderné testy prováděly. Na podzim 1963 však začala platit smlouva zakazující jakékoli zkoušky atomových bomb mimo podzemních. Od této doby zaznamenávala měření nižší hodnoty radioaktivního stroncia. Zesláblo elektrické pole a také - změnilo se počasí. Proti éře jaderných testů ubylo dešťových srážek. Byl to vrchol éry, které se říkalo Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení), anebo častěji jen výstižnou zkratkou MAD (šílené). Ve skladbě Nuclear ji popisuje Mike Oldfield (ve videu).

Američané a Rusové během něj shromáždili takové množství zbraní, které by několikrát zničilo planetu. Základem obranného systému byla strategie odstrašení, která platí dodnes.

https://nedd.tiscali.cz/vybuchy-atomovych-bomb-menily-pocasi-i-v-ceskoslovensku-489680?

 
15.5.2020 Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. testy jaderných bomb za studené války zřejmě vedly ke zvýšení dešťových srážek, po dobu nejméně dvou let. Vlivem působení radioaktivního záření v atmosféře vznikaly hustší dešťové mraky, z nichž pak víc pršelo. Harrison a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že bychom v budoucnu mohli geoinženýrskými zásahy s využitím elektřiny v atmosféře v případě potřeby měnit množství srážek, ať už kvůli suchu nebo naopak kvůli záplavám. 

https://www.stoplusjednicka.cz/testy-jadernych-bomb-behem-studene-valky-menily-atmosferu-i-pocasi?

9.5.2020 Permafrost, na němž dřív obyvatelé farmařili, dnes taje natolik, že se terén pokrývá bažinami, jezery a obecně oblastmi, které nejsou člověku nijak k užitku. Pro 5,4 milionu lidí žijících v ruských zónách permafrostu znamená oteplování odklon od běžného způsobu existence. Hladiny řek i jejich průtok rostou a voda pohlcuje celá sousedství. Půda vhodná k farmaření se smrskla na polovinu: V roce 2017 zůstalo použitelných jen 485 km². O pětinu klesly také stavy dobytka a sobů, v důsledku ztráty pastvin. Sibiřané odjakživa vyrůstali ve spojení s přírodou a dnes oblast opouštějí, neboť si s "novým" klimatem jednoduše nedovedou poradit. Z venkova míří do měst, což představuje jednu z největších - a nejvíc přehlížených - migrací obyvatelstva motivovanou změnou podnebí. Například populace Jakutska se za poslední dekádu rozrostla o pětinu na víc než 300 tisíc lidí.

Permafrost taje a na vzduchu se rozkládají relikty zvířat i rostlin, jež v něm zůstávaly po tisíce let zamrzlé. Do atmosféry se tím navíc uvolňuje oxid uhličitý a dál globální oteplování urychluje. 

Pak se začala měnit krajina. Zimy, ačkoliv na běžné evropské poměry pořád kruté, se zmírnily. Řeky napájené stále rychlejším táním permafrostu se častěji vylévaly z koryt. Některé komunity tak zůstávaly měsíce odříznuté od zbytku světa, jiné voda zcela semlela a doslova jim vzala půdu pod nohama. 

Jako první zareagovali na změnu klimatu ptáci. Během posledních několika desetiletí se na severovýchodě Sibiře objevily druhy, o nichž tamní obyvatelé nikdy předtím neslyšeli. Mimo jiné se jednalo o divoké kachny a vlaštovky obecné, které za normálních okolností žily na jihu. U nich však nezůstalo: Podle studie ornitologa Romana Desjatkina se v posledním půlstoletí vyskytlo v oblasti 48 nových druhů, a ptačí diverzita tak vzrostla o 20 %.  

V létě se severskými lesy Sibiře prohnaly masivní požáry a do atmosféry se dostalo obrovské množství uhlíku. Někteří vědci se přitom obávají, že se na zrychleném odtávání permafrostu podepsalo i zhoršování lesních ohňů. O šest časových pásem dál, ale stále na Sibiři, se na poloostrově Jamal uprostřed tundry objevily rozsáhlé krátery. Podle odborníků se zřejmě jedná o následky explozí metanu, který se pod zemí hromadí v důsledku tání půdy. Kdysi prosperující farma nedaleko Zyrjanky se proměnila v místo plné louží, kopců a výmolů. "Země se pomalu propadá," 

Oteplování se dokonce odráží v místních tradicích: Podle starého proroctví jakutský lid Sacha "přežije až do dne, kdy se rozpustí Arktida". Stařešinům přitom předpověď vytanula na mysli již v roce 2005, kdy oblast postihly katastrofické povodně. 

za posledních 50 let se zvedala teplota v oblasti 2-3krát rychleji než ve zbytku světa. Například Zyrjanka se mezi roky 1966 a 2016 ohřála o 2 °C. Nicméně analýza The Washington Post s využitím dat výzkumné organizace Berkeley Earth šla ještě dál do minulosti a odhalila, že se okolí Zyrjanky o rozloze 5 180 km² ve srovnání s koncem 19. století oteplilo o víc než 3 °C.

Na většině území republiky Sacha je však jiný: Vědci ho nazývají jedoma, přičemž vznikl v poslední době ledové, která skončila zhruba před 11 700 lety. Jedoma sestává ze silných vrstev zeminy natěsnaných kolem gigantických kusů ledu. A právě proto, že zahrnuje tak obrovskou zmrzlou složku, může relativně rychle odtát a změnit ráz krajiny.  

V 70. letech 20. století se zemina severně od Zyrjanky každé léto rozpouštěla zhruba do hloubky 60 cm. Dnes se rozbahňuje téměř na 1 m, což znamená, že se z každého kilometru čtverečního uvolňuje do okolí o milion litrů vody víc.   

Ačkoliv mamuti zmizeli ze Sibiře před deseti tisíci lety, tamní vláda předpokládá, že se v permafrostu stále nachází zhruba 500 000 tun klů. Zásoby i poptávka jsou přitom ohromné, a někteří tak zmíněný materiál těží skoro s industriálním nasazením: Pomocí vysokotlakých čerpadel s hadicemi "odmývají" říční břehy a najímají si k tomu celé týmy lidí. Ceny klesly z přepočtených 13 000 Kč za 0,5 kg nejlepších klů před pěti lety na současné 4 600 Kč. 

Podle tradice lidu Sacha ovšem dolování klů narušuje posvátnou půdu a přivolává neštěstí. Někteří Sibiřané se dál obávají, že hon na mamutovinu stahuje mládež do podsvětí napojeného na organizovaný zločin. "Mám strach, že tahle mafie, jak tady tomu říkáme, získává v našich vesnicích moc, 

https://www.stoplusjednicka.cz/zeme-tajici-pod-nohama-sibirsky-permafrost-taje-hrozi-katastrofou?

9.3.2020 Letošní zima v Česku byla s průměrem 2,0 stupně Celsia druhá nejteplejší od začátku počítání průměrů v roce 1961. Teplejší bylo období od začátku prosince do konce února pouze v zimě 2006/2007, kdy se průměr dostal na 2,7 stupně (ČTK)

6.3.2020 Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia (ČTK)

14.2.2020 Teplota v Antarktidě přesáhla 20 stupňů Celsia. Je to rekord dosavadního měření, říkají vědci. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů. více

16.1.2020 Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí (ČTK)

23. 8.2019 V posledních měsících přichází jedna špatná zpráva za druhou. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro celé lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud se tedy v příštích 30 letech nenastolí nutná opatření, planeta se oteplí o tři stupně Celsia. To povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

8.7.2019 Ministr životního prostředí Brabec chce bojovat s vedrem s suchem třemi hlavními způsoby - výsadbou stromů (10 milionů stromů), budováním umělých jezer a rybníků a regulací v zákonech. více ...stromy si vyrostou za pár desítek roků, ale možná to stihneme a příští rok zase vymyslíme něco jiného (nové dotace a zákony)! Nějaké komplexnější řešení ani nepotřebujeme.

23.4.2019 Pokud se budeme chtít trochu odvrátit od klima skeptiků, měli bychom více myslet na ekologii života, která zahrnuje nejen třídění odpadu, rozumné nakládání s energiemi, prodlužování života nábytku či oblečení, ale důležité je přemýšlet i o místě, kde chceme bydlet nebo pracovat - příkladem může být výstavba energeticky soběstačných budov .

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů v Česku o 15%, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnilarchitekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019)

zobrazit více..
Loading...