Kurzarbeit

Kurzarbeit ("dočasné kapačky")

  • Kurzarbeit - dočasné kapačky nebo trvalá droga?

Kurzarbeit - zkrácený pracovní úvazek dotovaný státem - je politika, kterou z Německa převzala řada zemí a již lze považovat za jeden z nejúspěšnějších německých exportů. Jde o jeden z důvodů, proč se Německo tak rychle vzpamatovalo z krize 2008/2009. V Německu byly díky kurzarbeitu takto zachráněny statisíce pracovních příležitostí. Schéma je potřeba spustit včas a rychle stáhnout, jakmile přijde oživení. V Belgii či v Itálii se něco takového používá každou chvíli i v méně mimořádných dobách. Složitě se to pak odbourává a celkově to nefunguje.

  • podle Ing. Heleny Horské, PhD je kurzarbeit u nás (není to dotace na zkrácenou pracovní dobu) dotace na nečinnost zaměstnance

Kurzarbeit 2020 a jeho možné důsledky: 

  • Kurzarbeit znamená, že se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Jde o jedno z opatření, které má zamezit, aby firmy propouštěly zaměstnance. 
  • Kurzarbeit znamená jinými slovy "vrtulníkové peníze", které se nemusí vracet a pochází z veřejných zdrojů, které jsou na dluh (způsobí nekontrolovaný růst většiny státních dluhů, které jsou již nyní nesplatitelné a zatíží budoucí generace) - parazitování na státu (rentiérský kapitalismus), zejména ze strany nadnárodních firem, které mnohdy nemají ani sídlo v dané zemi. Otázkou je, kdo bude platit současné a budoucí dluhy?
  • Kurzarbeit není univerzální model a je použitelný pro silnou ekonomiku, pro ostatní se může stát černou labutí (protože stále platí: když dva dělají totéž není to totéž)
  • Kurzarbeit je pouze nástroj pro udržení moci stávajících vládnoucích a finančních struktur (podobně jako nepodmíněný příjem, home office, záporné úrokové sazby, další zadlužování, firmy bez zisku, zombie firmy atd.), náklady zaplatí většinová společnost (zvýšení dání atd.) - další způsob, který přispívá ke koncentraci majetku a moci.
  • I důsledkem kurzarbeitového programu nás čeká zvyšování daní, kolaps zdravotního, sociálního a důchodového systému.
6.7.2021 Počet lidí, kteří v Německu pracují v režimu takzvaného kurzarbeitu, v červnu klesl na 1,5 mil. Je to nejméně od února 2020. Informoval o tom dnes ekonomický institut Ifo, podle nějž uvolnění protipandemických opatření podnítilo poptávku po práci (ČTK)
14.12.2020 Vláda projedná příští týden prodloužení programu Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na něž dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Kabinet bude ještě debatovat o tom, o kolik měsíců by se mělo poskytování podpory prodloužit. Po jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) může podle stanovených podmínek EU program fungovat nejvýš rok, tedy maximálně do konce března (ČTK) 
7.12.2020 Kurzarbeit má sloužit jako nástroj pro pomoc zaměstnancům, jejichž podniky v časech velkých krizí přijdou o zakázky anebo jim vláda omezí z hygienických důvodů provoz. Dnes jejich mzdy vláda dorovnává z programu Antivirus, kterého průběžně využívá až 800 tisíc zaměstnanců. Ten však bude na začátku nového roku ukončen. "Antivirus splnil svou roli, nicméně se nejedná o systémové řešení," vyzývá ke schválení definitivní verze podpory pracovních míst šéf Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. V případě, že Sněmovna nezačne zákon zavádějící kurzarbeit okamžitě projednávat, musí vláda v nejbližších dnech oznámit, že prodlouží Antivirus o pár dalších měsíců.

Norma o podpoře kurzarbeit se stejně jako daňový zákon zadrhla na několika detailech, které však budí nesmiřitelné vášně. Stát má podle aktuálního návrhu zákona doplácet 70 procent hrubé mzdy zaměstnancům, kteří nemají dost práce, přesto stráví během týdne na pracovišti nejméně jeden a nejvíce čtyři dny. Už jenom takové jednoduché pravidlo vzbudilo odpor, protože někteří opoziční poslanci žádají, aby měli nárok jen ti zaměstnanci, kteří pracují aspoň dva dny. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/statisice-zamestnancu-budou-na-suchu-podniky-i-odbory-zadaji-o-zasah-poslance-132432#<br>

9.10.2020 Velká Británie rozšiřuje mzdovou podporu pro firmy. Vláda zaplatí 2/3 mezd pracovníkům firem, které jsou nucené zavřít kvůli omezením proti koronaviru a nabízí i větší hotovostní granty (Bloomberg) 
7.10.2020 Stát dosud vydal na příspěvky na mzdy z dočasného programu Antivirus 18,6 miliardy korun. Získalo je 57.800 firem pro svých 801 300 zaměstnanců. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podpora podnikům, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize, se poskytuje za období od poloviny března do konce října (ČTK) 
29.9.2020 Počet lidí zaměstnaných na kurzarbeit, tedy v režimu, kdy jim mzdu dorovnává stát, v Německu v září činil 3,7 milionu. To je výrazný pokles proti srpnu, kdy jich bylo 4,7 milionu, uvedl institut Ifo. Podíl takto pracujících lidí na celkovém počtu zaměstnaných se tak snížil na 11 ze 14 % v předchozím měsíci. Je to znamení, že největší evropská ekonomika se dál částečně zotavuje z dopadů koronavirové krize (ČTK) 
24.9.2020 Britská vláda od listopadu na půl roku podpoří kurzarbeit, nemůže ale zachránit všechny firmy a pracovní místa, oznámil dnes na tiskové konferenci britský ministr financí Rishi Sunak. Na tiskové konferenci představil další opatření na podporu ekonomiky stižené dopadu pandemie nemoci covid-19. Zaměstnanci budou muset odpracovat nejméně třetinu běžné pracovní doby a vláda se zaměstnavateli pokryjí část mzdy za neodpracované hodiny 
17.9.2020 Stát by měl lidem na kurzarbeitu platit 70 % čistého, ale nejvýš celostátní průměrnou mzdu. Vláda by umožnila využití zkrácené práce se státní podporou při vážném ohrožení ekonomiky, epidemii, kyberútoku či přírodní pohromě. Nastavení by kabinet upravil v nařízení. Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody z odměny za odpracovaný čas i z příspěvku od státu. Vyplývá to z posledního návrhu zákona s pravidly kurzarbeitu, který na webu zveřejnila vláda (ČTK) 

28.8.2020 Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 % čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce (ČTK) 

26.8.2020 Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence (ČTK)

2.7.2020 Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus získalo 56 527 firem. Stát dosud poskytl peníze na část náhrady či výdělku 708 000 pracovníků. Celkem zatím vyplatil 14 miliard korun, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČTK) 

30.6.2020 Autosap říká, že situace v automobilovém průmyslu je velmi křehká, vyzývá vládu k prodloužení programu pro udržení pracovních míst (Reuters) 

3.6.2020 Britské firmy poslaly od začátku koronavirové krize na nucenou dovolenou 8,7 milionu zaměstnanců. To znamená, že více než čtvrtina celkové pracovní síly v zemi nyní využívá vládní program pomoci při zachování pracovních míst (ČTK)

2.6.2020 V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky. V úterý to uvedl hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. "To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké,

Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 % všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 163 000, tedy 4,1 %.

Na rozdíl od finanční krize 2008, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/na-kurzarbeit-pracuje-v-nemecku-rekordnich-7-3-milionu-lidi.A200602_085930_ln_zahranici_ele?

25.5.2020 Když na konci dubna téměř 800 firem hodnotilo v dotazníku Hospodářské komory dosavadní vládní pomoc, skončil státní příspěvek na mzdy − takzvaný kurzarbeit − jako druhý nejhorší. Hůře na tom byly jen bezúročné a státem garantované půjčky. Státní pomoc firmám, od které si ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že v příštích měsících zabrání hromadnému propouštění, je pomalá, byrokratická a pro firmy často nevýhodná.

Vláda − i pod tlakem firem − proto od podzimu hodlá celý systém změnit. Spustit by se měl klasický kurzarbeit, při kterém se stát podílí na platech zaměstnanců. Pro řadu lidí to může znamenat, že se stanou částečně nezaměstnanými. Firmy by jim mzdu platily jen za dny, kdy pracují. Za dobu, kdy zůstanou doma, získají lidé peníze od úřadu práce. Podnikatelé a odboráři začali s vládou o této možnosti jednat minulý týden. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66768160-cesky-kurzarbeit-drhne-chysta-se-velka-zmena

20.5.2020 Situace v ekonomice se bude zhoršovat, letní měsíce budou těžké, říká předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula. Po státu žádá, aby připravil dlouhodobý program pomoci. Používat na půjčky evropské peníze je podle něj nesmysl, který proces sanace ekonomiky poznamenané karanténními opatřeními komplikuje. A kurzarbeit by měl fungovat jako v Německu, což se neděje. Není problém, kdyby deficit rozpočtu dosáhl 600 miliard korun, říká Středula v rozhovoru pro HN. Úvěrové programy − Covidy − nemají patřičný efekt, nedodávají firmám likviditu. Už máme i signály, že následkem toho redukují počet pracovních dnů z pěti na čtyři, lidé v tom případě přijdou až o 25 procent příjmu. Doufám, že se začne ekonomika zvedat příští rok. Nahoru nás může dostat spotřeba obyvatel a investice státu. Liniové stavby běží, stavebnictví je relativně v pořádku, do budoucna se to vyplatí. Stát by rozhodně neměl investiční aktivitu snižovat. Pokud budou odvážní, zachrání významnou část ekonomiky.

https://archiv.ihned.cz/c1-66765860-kurzarbeit-ma-byt-stedry-jako-v-nemecku-a-podpora-100-procent-jako-v-dansku-deficit-600-miliard-neni-problem-rika-stredula

27.4.2020 Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky státu firmám na náhrady mezd, který je zatím do konce dubna, by se mohl prodloužit nejméně o měsíc. Navázat by na něj mohl případně dobrovolný odklad sociálních odvodů pro firmy. V České televizi to včera řekl premiér Andrej Babiš (ČTK) 

9.4.2020 O režim kurzarbeit, který má zabránit propouštění, už v Německu zažádalo kvůli dopadům koronaviru asi 650 000 firem. Uvedl to dnes německý úřad práce. Počet takto pracujících lidí bude podle úřadu zřejmě mnohem vyšší než v období globální finanční krize před více než deseti lety (ČTK) 

23.3.2020 Podrobnosti k programu kurzarbeit v ČR: Stát dotčeným firmám uhradí 50 až 80 % vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady koronavirové krize a bránit propouštění (ČTK) 

  • Jde o podporu firem i zaměstannců. "Necheme, aby firmy propouštěly lidi. Jde o dotaci zaměstnanců přes mzdy. Prozatím to bude platit pro měsíc březen a pak se bude pokračovat," uvedla Maláčová. 

22.3.2020 v Dánsku se na kurzarbeitu dohodla vláda už minulý týden. V Německu tento způsob pomoci státu funguje dlouhodobě, stát vyplácí až 60 % mzdy. Kvůli koronaviru tam nyní počet žádostí firem o přechod na zkrácenou dobu raketově stoupl, za poslední týden je podalo téměř 76,7 tisíce podniků. Loni se jich k takovému kroku za týden odhodlalo v průměru jen šest set.

Více na https://www.e15.cz/domaci/spustte-kurzarbeit-jinak-zacneme-propoustet-tlaci-firmy-na-vladu-1367914?


V pátek 20.3.2020 zavedení podobného programu oznámil britský ministr financí Rishi Sunak. Vláda Jejího Veličenstva se zaváže proplatit 80 procent mzdy zaměstnancům, které firmy poslaly na nucenou dovolenou místo toho, aby je propustily. Mzdu zaměstnancům, kterým by jinak hrozilo propuštění, již dříve začaly po vzoru Německa dotovat severské státy Dánsko, Švédsko a Norsko. Ve Španělsku stát garantuje dočasně propuštěným zaměstnancům 70 procent mzdy v rámci sociálního pojištění.

 Na začátku března 2020 německý Spolkový sněm schválil legislativu, která firmě přiznává proplacení kurzarbeitu ve chvíli, kdy ekonomická krize dopadne na desetinu jejích zaměstnanců. V minulosti byly podmínky přísnější, kurzarbeit se proplácel, pokud se krize dotkla alespoň třetiny pracovní síly dané společnosti. Německý kabinet předpokládá, že bude financovat mzdu 2,35 milionu zaměstnanců. Náklady na ekonomický balíček by měly přesáhnout 10 miliard eur (276,5 miliardy korun).
zobrazit více..
Loading...