Dluhy států

Dluhy států

Globální dluh napříč všemi sektory by měl do konce roku vzrůst 2020 na rekordních 277 bilionů amerických dolarů, v přepočtu zhruba 6,1 biliardy korun, protože vlády a firmy dál utrácejí v reakci na pandemii nemoci covid-19. Na konci letošního roku by celková úroveň zadlužení měla činit 365 % globálního HDP. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by v roce 2020 měla globální ekonomika klesnout o 4,4 %. 

Celosvětový druh činní cca 252 bilionů USD (2019, to je cca 320 % HDP), na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši cca 1 milion Kč). Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhalo na konci roku 2020 až k 300 bilionům dolarů (12. prosince 2020).

  • On - line, stav dluhů jednotlivých zemí.
  • Více než polovina těchto nových dluhů států bude absorbována centrálními bankami (listopad 2020).
  • Hrozí Exponenciální růst světových dluhů.
  • Udržitelnost vládních dluhů je do značné míry dána poměrem tempa růstu ekonomiky na straně jedné a výší úroků placených z vládních dluhů (tedy zejména výnosy dlouhodobějších vládních obligací) na straně druhé. Pokud se sazby a výnosy obligací nacházejí pod nominálním růstem ekonomiky, jde o prostředí, které je z hlediska udržitelnosti dluhů přívětivější, než když panuje poměr opačný. 

V roce 2019 Čína držela US Treasuries v rozsahu cca 1,13 biliónu USD (Japonsko vlastní dluhopisy za 1,07 bilionu USD a Brazílie 0,308 bilionu USD) z celkových 22 biliónů USD dluhů v oběhu. Její držení odpovídá cca 17,7% všech takových dluhopisů v držení zahraničních vlád. Během posledních 12 měsíců se objem držených prostředků snížil o cca 4%. (14.5.2019)  

Současná hodnota nekrytých závazků vlády USA v oblasti penzí a zdravotního pojištění Medicare dosahuje 46,7 bilionu dolarů, čili zhruba 2,5 násobku amerického HDP. Ve Spojeném království spěje podobný výpočet "časované bomby skrytého dluhu" Institutu Adama Smithe k částce 1,85 bilionu liber (2,34 bilionu dolarů). Situace ve Švýcarsku, Francii, Belgii, Německu, Rakousku a Španělsku se přitom příliš neliší. Zdá se, že všechny vyspělé ekonomiky čekají s veřejnými financemi pořádné trable. více

  • Pouze celosvětový objem vládních dluhů se v roce 2020 zvýší o 5% na rekordních 53 bilionů dolarů, z toho více jak 25 % má záporný výnos (2019).

Prakticky na historickém rekordu před víkendem skončil celosvětový objem záporně úročených vládních dluhopisů. Dosáhl hodnoty 15,5 bilionu dolarů, což odpovídá asi čtvrtině objemu celého trhu s vládními bondy. (8.2019)

Největší světové ekonomiky (G7) přitom za posledních padesát let skoro zdvojnásobily zadlužení. Veřejný a soukromý dluh vzrostl ze 130 % na 270 % HDP a letos pravděpodobně hravě překoná 300 % HDP. (1.6.2020)

Historie: v září 1715 zemřel Ludvík XIV "král Slunce" udělal z hospodářství monarchie vyprahlou poušť: státní dluh byl 2,4 miliardy livrů, přičemž veškeré roční příjmy z daní, jež byly pro mnoho lidí drakonické, činily 160 milionů. Řešení našel vizionář Law, který přesvědčil regenta Filipa Orleánského o výhodách papírových peněz krytých stříbrem; Skot dostal povolení k jejich tisku, a navrch přiměl regenta k nařízení, aby se daně a poplatky srovnávaly výhradně bankovkami.

Eva ZamrazilováUkazatel 60 % Maastrichtu nebo 55 % u nás nejsou čísla, která by si někdo vymyslel nebo vycucal z prstu. To je koncentrovaná zkušenost získávaná po desetiletí v zemích, kde se postupně ukázalo, že nad 60 % už se jen samotnou obsluhou dluhu a platbou úroků ubírá prostor rozvoji ekonomiky, ať už tomu říkáme investice nebo jakkoliv jinak. Potom už země spíše stagnují nebo chátrají, než že by se rozvíjely.

Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

18.11.2019 Celosvětový dluh se v letošním prvním pololetí zvýšil o 7,5 bilionu dolarů na rekordních 250,9 bilionu dolarů , a to zejména kvůli růstu půjček ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle serveru CNBC ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (ČTK).  

K 31.3.2019 činí celkový globální dluh (vlád, korporací i jednotlivců) 247 bilionu USD (na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši 1 milion Kč), přitom v roce 2008 to bylo pouze 175 bilionů USD. více

Stav dluhů jednotlivých států k 31.5.2020 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                  7 216 000 000 000 USD 52,73 %

USA                 25 482 000 000 000 USD 70,7 %

Japonsko        11 982 000 000 000 USD 281,06 %

Německo        2 890 000 000 000 USD 81 %

Velká Británie   3 444 000 000 000 USD 105 % (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                2 262 000 000 000 USD 83 %

Francie            2 972 000 000 000 USD 115 %

Itálie                3 016 000 000 000 USD 157 %

Belgie             623 000 000 000 USD 127 %

Řecko             444 800 000 000 USD 218 %

Portugalsko   326 000 000 000 USD 155 %

Španělsko      1 553 800 000 000 USD 118 %

Česko      

Stav dluhů jednotlivých států k 31.3.2019 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                                  9 205 607 620 000 USD  60%

USA                                 22 171 680 000 000 USD   68%

Japonsko                        11 874 677 000 000 USD  258,7%

Německo                         2 302 591 700 000 USD 59,88%

Velká Británie                  3 508 830 500 000 USD 97,03%  (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                                2 794 086 000 000 USD  89,23 %

Francie                            2 964 954 000 000 USD 105,84%

Itálie                                2 897 006 000 000 USD 140,55%

Belgie                               605 341 600 000 USD 114%

Řecko                               440 480 000 000 USD 198,4%

Portugalsko                     266 794 450 000 USD  119,8%

Španělsko                     1 553 646 500 000 USD  108,87%

Česko                                 75 901 260 000 USD 34,3%

Čína

Podle odhadu poradenských firem dosahuje skutečný celkový čínský dluh od 220 až do 350% HDP, za posledních 10 roků vzrostl dvojnásobně! Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti a to (cca 160 %). Dále se do celkového dluhu započítává také vláda (cca 50 %), domácnosti (cca 50 %) a finanční instituce (cca 47 %). více

  • Čína má podíl na celosvětovém HDP cca 20 % a brzy se stane světovou jedničkou před USA.
  • Podíl na světovém HDP neustále klesá u EU a USA.

23.8.2019 Celkový čínský dluh - státní, korporátní a dluh domácností - v prvním čtvrtletí 2019 vzrostl o šest procentních bodů na 303 procent hrubého domácího produktu oproti 297 % ve stejném období před rokem, dluh tak dosáhl 40 bilionů dolarů a tvoří 15 % celkového dluhu svět (celkový dluh je cca 70 - 80 bilionu USD)

USA

Jen v období prezidenta Baracka Obamy (2009 - 2017) došlo ze zvýšení dluhu z cca 10 bilionů USD na 20 bilionů USD, tedy o % 100%!!! (kolik to bude za vlády Donalda Trumpa? 27, 8 bilionů USD k 20.1.2021), Na rozdíl od Číny (její podíl neustále roste i díky počtu obyvatel) však soustavně klesá podíl USA na celosvětovém HDP!!!

  • Čína se zbavuje amerických obligací: CNBC tvrdí, že Čína v březnu snížila své investice do amerických vládních obligací asi o 20,5 miliard dolarů. Celkově tak nyní vlastní americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,12 bilionu dolarů (2019). Jde o nejnižší úroveň za poslední dva roky a podle CNBC to souvisí se současnými tenzemi v oblasti vzájemného obchodu a "existují obavy, že Čína může využít své pozice k nátlaku na USA během jednání o obchodu".  

Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.
Ekonom zdůrazňuje, že daně a deficity nejsou nutně špatné, protože vláda obstarává některé důležité služby. Oněch asi 20 000 dolarů výdajů na hlavu se rozdělí na 4 000 dolarů na penze, 4 500 dolarů na zdravotní péči, 3 000 dolarů na vzdělávání, 2 500 dolarů na obranu a další položky. Celkem tvoří mandatorní výdaje přibližně 13 000 dolarů. Na druhou stranu si ale vláda již napůjčovala celkem 80 000 dolarů na hlavu. Současný fiskální balíček k tomu přidá dalších 6 000 dolarů a nemusí trvat dlouho a částka se dostane na 100 000 dolarů. na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů. (26.4.2020)

Dluhy, zprávy z tisku:

13.7.2021 Růst vládních dluhů někdy budí otázky ohledně jejich udržitelnosti. Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus shrnuje hlavní předpoklady udržitelnosti vládních dluhů a poté tento rámec aplikuje na Francii. Jaké jsou jeho závěry?

Artus ve své analýze poukazuje na to, že udržitelnost vládních dluhů je do značné míry dána poměrem tempa růstu ekonomiky na straně jedné a výší úroků placených z vládních dluhů (tedy zejména výnosy dlouhodobějších vládních obligací) na straně druhé.  

Pokud se sazby a výnosy obligací nacházejí pod nominálním růstem ekonomiky, jde o prostředí, které je z hlediska udržitelnosti dluhů přívětivější, než když panuje poměr opačný. V případě Francie se sazby dostaly na delší čas pod tempo růstu po roce 2014. Je pravděpodobné, že sazby zůstanou ve Francii i nadále pod nominálním tempem růstu. A Francii by tak na stabilizaci poměru vládních dluhů k nominálnímu produktu stačily jen nízké primární rozpočtové přebytky (přebytky před započtením úrokových výdajů).  Očekávané strukturální deficity by se měly pohybovat kolem 4,3 % nominálního HDP. Jestliže od nich odečteme úrokové výdaje, které by měly dosahovat 1,3 % produktu, dostaneme strukturální primární deficit ve výši asi 3 % HDP. Na jednu stranu by tak Francii měly díky poměru sazeb a růstu na stabilizaci dluhové zátěže stačit jen nízké rozpočtové přebytky. Na stranu druhou ale podle ekonoma země nebude schopna na základě uvedených předpokladů dosáhnout ani těchto přebytků.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4721769/kdy-jsou-vladni-dluhy-jeste-udrzitelne.html

17.6.2021 Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun). Původně si německá vláda chtěla půjčit 81,5 miliardy eur. Informoval o tom dnes web hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroj. Zvýšení podle listu způsobily náklady na zdravotní péči a ochranu klimatu.

Německo od loňského března zavedlo řadu bezprecedentní stimulačních a záchranných opatření, aby zmírnilo dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku, největší v Evropě. Opatření byla financována rekordními půjčkami, které loni činily 130 miliard eur a letos přes 240 miliard eur. Vláda bude potřebovat, aby parlament kvůli rozpočtu na rok 2022 pozastavil, třetí rok za sebou, dluhové limity.

https://www.e15.cz/zahranicni/nemecko-znovu-prekroci-dluhove-limity-chce-si-pujcit-miliardy-1381450?

2.6.2021 "Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Pravidla týkající se zadlužování v zemích Evropské unie zůstanou v roce 2022 pozastavena. Oznámila to Evropská komise. Odložení nutnosti zavádět úsporná opatření v jednotlivých zemích Evropské unie má vést k nastartování ekonomického růstu po pandemii. K opětovné aktivaci pravidel pro odpovědné hospodaření dojde nejdříve v roce 2023.

Takzvaný Pakt stability a růstu Evropské unie omezuje tvorbu schodků veřejných rozpočtů na maximálně tři procenta hrubého domácího produktu. Zároveň platí, že veřejný dluh musí být menší než 60 procent hrubého domácího produktu, nebo se musí snižovat. V minulosti byla pravidla opakovaně porušována bez zjevných následků. Pro roky 2020, 2021 a nově 2022 byla pravidla pro hospodaření zemí Evropské unie úplně pozastavena, protože by je mnoho zemí stejně nedodrželo. Zdá se tedy, že Pakt stability a růstu platí jen za příznivých ekonomických podmínek. Podle Evropské komise by členské státy měly konsolidovat své veřejné finance, pouze pokud to umožňuje ekonomická situace. Prioritou by měly být výdaje na ochranu klimatu a digitalizaci. V těchto záležitostech by vlády neměly provádět nepromyšlená úsporná opatření. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/595984-pravidla-pro-hospodareni-zemi-eu-zustanou-pozastavena-i-v-roce-2022/

31.5.2021 Rozpočtový deficit Francie v letošním roce stoupne na rekordních 220 miliard eur (5,6 bilionu Kč). Řekl to v rozhovoru s agenturou AFP francouzský ministr financí Olivier Dussopt. Částka je zhruba o 47 miliard eur vyšší, než vláda doposud uváděla. Proti loňskému roku schodek stoupne o 20 procent kvůli opatřením na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19 (ČTK)

14.5.2021 Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí snížilo o 1,7 bilionu dolarů na 289 bilionů dolarů (6,1 biliardy Kč). Zaznamenalo tak první pokles za dva a půl roku. Vládní zadlužení však pokračovalo v růstu a dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se vyšplhaly na nový rekord. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF) (ČTK) 

Více než polovinou se na poklesu globálního zadlužení v prvním čtvrtletí podílel finanční sektor. Dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se zvýšily o 600 miliard dolarů a překonaly 86 bilionů dolarů. Jejich růst byl ale mnohem pomalejší než v předchozích třech čtvrtletích, napsala agentura Reuters.
Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se v prvním čtvrtletí zvýšil o pouhý jeden procentní bod a nepatrně překročil 360 procent. V loňském roce přitom v důsledku pandemie covidu-19 vzrostl o více než 36 procentních bodů. V celém letošním roce se očekává mírný pokles podílu, a to mimo jiné díky předpokládanému oživení světové ekonomiky.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4674351/globalni-zadluzeni-po-dvou-a-pul-letech-kleslo-v-rozvijejicim-se-svete-ale-roste.html

28.4.2021 Řada zemí se nyní nachází v situaci vysokého zadlužení a nízkých sazeb. Na stránkách blogu MMF na to poukazují Marcos Chamon a Jonathan D. Ostry s tím, že MMF doporučoval výrazně zvýšit vládní výdaje tak, aby ekonomika byla co nejvíce chráněna před dopady pandemie. Tyto výdaje měly být podle fondu také cílené, a to zejména v rozvíjejících se zemích, kde jsou fiskální omezení často větší než v zemích vyspělých. Co ale dělat s vysokými dluhy poté, co tlak pomine?

Chamon a jeho kolega hovoří o třech scénářích dalšího vývoje. 

  • V prvním bude zadlužení dál růst, ale sazby zůstanou i přesto nízko. Poměr dluhů k HDP se pak stabilizuje, i když na vysokých úrovních. 
  • Ve druhém scénáři by se sazby zvýšily, ale většině vyspělých zemí by podle ekonomů na stabilizaci míry zadlužení stále stačily primární deficity kolem 2 % HDP. 
  • A ve třetím scénáři by se sazby ze současných nízkých úrovní prudce zvedly. Takový vývoj by již nyní volal po snižování dluhů a budování rezerv.

Utažení rozpočtů v době, kdy pandemie ještě není za námi, by podle ekonomů bylo kontraproduktivní. Zodpovědný přístup by ale měl brát v úvahu možnost následného růstu sazeb. Důležité je tak nastavit dlouhodobou trajektorii fiskální politiky tak, aby byla dobře ukotvena očekávání. Vyspělé země mají přitom obvykle dostatek prostoru, ono ukotvení je ale významné u těch, které mají již nyní vysoké zadlužení. Rozvíjející se země budou možná muset jednat rychleji, protože jejich prostor pro další zvýšení dluhů je menší. Ale vytvoření jasného fiskálního plánu by mělo být úkolem pro všechny.  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4659785/chamon-co-s-dluhy-po-krizi.html<br>

23.4.2021 Letošní rozpočet Německa skončí rekordním schodkem 240,2 mld. eur. Dnes s tím souhlasil Spolkový sněm, který schválil dodatečné zvýšení dluhu o 60,4 mld. eur. O zvýšení schodku požádal ministr financí Olaf Scholz kvůli zvýšeným výdajům na zvládání následků pandemie nemoci covid-19 (ČTK)

23.4.2021 Jen za loňský rok se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo o rekordní 1,1 bilionu eur a v poměru k HDP se přiblížilo hranici 100 %. Jde samozřejmě především o důsledek pandemie, která srazila ekonomiky zemí eurozóny do nebývalé recese, nicméně tak úplně přehlédnout nejde ani vysokou míru zadlužení řady zemí ještě před krizí nebo nepříznivý vývoj strukturálních schodků některých z nich. V každém případě s ECB za zády to nebudou zatím zprávy, které by si vyžádaly razantnější úpravu rizikových prémií dluhopisů dotčených zemí.
Klub zemí EU s více než stoprocentním zadlužením se v loňském roce rozšířil ze tří rovnou na šest zemí a asi nikoho nepřekvapí, že jsou to shodou okolností všechno členské země eurozóny. Nejzadluženější zemí bylo i v loňském roce Řecko, jehož dluh překonal hranici 200 % HDP, nicméně čtyři pětiny tohoto dluhu představují dlouhodobé půjčky, které země získala v rámci řešení dluhové krize. Druhou nejzadluženější v pořadí byla loni Itálie s dluhem 156 % HDP následovaná Portugalskem se 134 %. Prudký růst dluhu se tentokrát nevyhnul ani ČR, která ovšem i tak zůstala čtvrtou nejméně zadluženou zemí unie.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4658040/rozbresk-dluh-zemi-eu-se-priblizil-hranici-100-hdp.html

16.4.2021 Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní. Ministerstvo o tom dnes informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu (ČTK)

12.4.2021 Carmen Reinhartová je známá osobnost, která nyní působí jako hlavní ekonomka Světové banky. V rozhovoru pro Bloomberg Markets mimo jiné uvedla, že řada nejchudších zemí světa je zadlužená natolik, že není jiná možnost, než jim část dluhů odpustit. Jinak řečeno, jejich věřitelé musí pochopit, že "schopnost splácet dluhy u těchto zemí není taková jako v době, kdy jim byly půjčky poskytnuty." Co si ekonomka myslí o dění v globální ekonomice a dalších významných tématech současnosti?

Mohlo by rychlé oživení v USA vést k odlivu kapitálu z rozvíjejících se zemí tak, jak se obává například Mezinárodní měnový fond? Reinhartová na tuto otázku odpověděla, že "rozhodně ano". Poukázala v této souvislosti na vlastní ekonomický výzkum, který ukazuje, jak významné jsou z hlediska globálního toku kapitálu americké sazby. Poslední data pak ukazují, že tok tohoto kapitálu skutečně slábne a nachází se na nejnižších úrovních od jara minulého roku.

Ekonomka již dříve hovořila o tom, že rozvíjející se země budou muset na současnou situaci ve světové ekonomice, a zejména v té americké, zareagovat zvýšením sazeb. Takový krok by byl prevencí oslabování jejich měnového kurzu a odlivu kapitálu a následně vysoké inflace. Na druhou stranu jsou ale takové země často značně postiženy pandemií a "zvýšení sazeb je tak velmi těžkou volbou".

Reinhartová poukázala následně na to, že řada rozvíjejících se zemí si prošla těžkým obdobím na to, aby dosáhla prostředí nízké inflace. Vysoká inflace je přitom v těchto ekonomikách "velmi regresivní" - postihuje zejména chudší část společnosti, a to hlavně přes vyšší ceny potravin, které u chudších domácností představují významnou část spotřebního koše. Na jednu stranu je tak zvedání sazeb těžké, na straně druhé zejména v těchto zemích nejde jen sedět se složenýma rukama a riskovat vysokou inflaci.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4646885/vikendar-dluhy-a-nezavisla-monetarni-politika.html

5.4.2021 Ztráta sto miliard korun ročně na dani z příjmů, pětasedmdesát miliard pro zdravotnictví a deset miliard navrch na obsluhu bobtnajícího státního dluhu. Tyto tři položky letos a v dalších letech nejvíce zatíží hospodaření státu, odhadují ekonomové. Budou břemenem především nové vlády, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Vedle úspor se příští kabinet nevyhne posílení příjmů, tedy zvýšení některých daní. Někteří odborníci dokonce hovoří o daňové smršti.

https://www.e15.cz/domaci/stat-musi-zvysit-dane-aby-pokryl-vypadek-200-miliard-zdrazit-muze-benzin-pivo-ci-vino-1379190?

30.3.2021 V roce 2023 by měl podle Ministerstva financí státní dluh překonat tři biliony korun. Od loňského výsledku by se tak zvýšil o jeden bilion korun. Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury Ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem bylo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 procenta na 47,5 procenta v roce 2023.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/strmy-rust-do-dvou-let-ma-statni-dluh-vzrust-o-polovinu-tvrdi-ministerstvo-148887#

23.3.2021 Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil 4,301 bilionu korun, meziročně byl nižší o 83,2 miliardy korun. Představoval 76,1 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 64,8 miliardy korun, hlavně díky poklesu zadluženosti vládního sektoru. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.

Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činil 17 procent. Bankovní sektor zaznamenal ve čtvrtém čtvrtletí růst zahraniční zadluženosti vlivem nákupů krátkodobých dluhopisů zahraničními investory a ke konci roku tvořil 40,5 procenta celkové zadluženosti. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímaly 42,5 procenta z celkového dluhu.

Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 74 procent. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu. "V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 43,6 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla banka.

Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy, v souhrnu představují 48,4 procenta zahraničního dluhu. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4634445/zahranicni-dluh-cr-loni-klesl-o-83-miliard-na-4301-bilionu-korun.html<br>

22.3.2021 Německo hodlá zvednout letos čisté výpůjčky na 240,2 mld. EUR. Očekává, že veřejný dluh naroste na 75 % HDP (Bloomberg). 

21.3.2021 Dluh české vlády se prodražuje. Výnos desetiletých státních dluhopisů dosáhl v těchto dnech nejvyšší úrovně za poslední dva roky. Zatímco ještě na začátku roku se pohyboval kolem 1,2 procenta, nyní převyšuje úroveň 1,9 procenta. Úroky, které státy ze svého zadlužení platí investorům, se zvyšují napříč světem, a tak Česko do jisté míry kopíruje globální trend. "Stojí za tím víra, že světové ekonomice se bude ve druhé polovině roku dařit lépe," komentuje dění na trzích hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ten ale upozorňuje, že na výnosy dluhopisů působí do značné míry plány ČNB, která se v letošním roce chystá zvyšovat úrokové sazby.

Dluhopisy jsou hlavním nástrojem, který stát využívá k financování svého dluhu. Ten ke konci loňského roku dosáhl 2,05 bilionu korun a vláda loni na jeho obsluhu vynaložila 40 miliard korun. Podle analytika Komerční banky Františka Táborského by měly letos náklady vzrůst o deset miliard, když k tomu přispějí právě rostoucí výnosy státních dluhopisů.

https://archiv.ihned.cz/c1-66897960-cesko-plati-u-statnich-dluhopisu-nejvyssi-urok-za-posledni-dva-roky-vladni-dluh-se-prodrazuje 

18.3.2021 Řecko předčasně splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další část půjček, a to v hodnotě 3,3 miliardy eur (zhruba 86 miliard korun). Tento krok pomůže Aténám snížit náklady na správu dluhu, protože úvěry od MMF mají vyšší úroky, než v současnosti po Řecku požadují finanční trhy. (ČTK)

17.3.2021 Řecko poprvé od finanční krize vydává dluhopisy splatné za 30 let. Dostalo nabídky za více než 17 mld eur, což je více, než kolik si chce vypůjčit, uvedla dnes agentura Reuters. Země se tak zcela vrátila na dluhopisové trhy, kde se může financovat sama a nespoléhat na pomoc ostatních. Řecko se po krizi z let 2007 až 2009 stalo symbolem problémů, před státním bankrotem ho musely zachránit ostatní členské země eurozóny

17.3.2021 Ratingová agentura S&P potvrdila Spojeným státům rating na stupni AA+ se stabilním výhledem (Bloomberg). 

15.3.2021 Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů klesají na 1,6178 % poté, co v pátek překonaly rekord z 5. března růstem na 1,625 % (Bloomberg).

12.3.2021 Levice navrhuje škrtnutí rekordních dluhů. Planeta nebyla nikdy víc zadlužená, než je dnes. Podle Institutu mezinárodních financí globální dluh koncem roku 2020 dosáhl 355 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). A nikoho to moc netrápí. Tempo zadlužování je přitom naprosto brutální. Už to není problém jen Řecka. Je to problém všech. A nejhorší na tom je, že mnozí politici a dnes už i někteří prý-ekonomové si vážně myslí, že dluh není třeba splácet a že zdroje jsou. Objevilo se dokonce levicové hnutí volající po škrtnutí dluhu evropských zemí v držení Evropské centrální banky (ECB).

Evropská levice se celkem utrhla ze řetězu. "Dokázala" to, co se dřív zdálo nemožné: Zatímco koncem sedmdesátých let činil francouzský dluh ještě méně než 20 procent HDP, v devadesátých letech byl ještě pod 60 procent HDP, aby podle aktuálních predikcí francouzských bank v nejbližších letech směřoval k 125 procentům HDP. Během padesáti let tak dluh vyskočí na víc než šestinásobek.

  • Takový dluh je pochopitelně nesplatitelný. Asi jen málokterý politik také počítá s jeho splacením. Předpokládá, že stávající dluh splatí novým dluhem, a ten bude dál rolovat jako jeho předchůdci. A to bude dělat tak dlouho, dokud se "něco" nestane.
  • Dokud budou úrokové sazby ECB záporné, může Evropa s rekordním dluhem žít

  • Jenže záporné úrokové sazby nejsou normální. Nejsou v souladu ani s kapitalismem, ani se zdravým rozumem. Časem musí vzrůst. Jakmile začnou úrokové sazby růst, má Evropa velký problém. 

  • Čím levicovější ekonom či politik, tím víc proto volá po škrtnutí dluhu. Chápe, že když se někomu škrtne dluh, tak to sice pomůže dlužníkovi, ale ublíží to věřiteli, což jsou třeba penzijní fondy, takže by byli okradeni budoucí důchodci. Volají proto po škrtnutí dluhu, který drží ECB. Když to bude bolet ECB, mají pocit, že to nebolí nikoho, což není pravda. Dříve či později to bude bolet všechny skrze nepříjemný růst cen. 

Velký restart si škrty dluhu vyžádá

Zatím se v Davosu už bez jakéhokoli ostychu a studu mluví o tom, že je prý třeba velkého restartu systému. Podle zakladatele summitu Klause Schwaba prý potřebujeme transformaci kapitalismu zaměřeného na zisk v kapitalismus zaměřený na obecné blaho. Nemohu si pomoci, mně to až moc asociuje francouzskou revoluci a její Výbor pro veřejné blaho. Tehdy vznikly komuny a z nich komunisté. Tehdy se také ve velkém rozjely gilotiny. Tak se bojovalo za veřejné blaho. Jakmile slyším, že někdo mluví o veřejném blahu, je mi zle. Je to jen další marxistický pokus na lidech. Davos se tím naprosto zdiskreditoval.

  • Pochopitelně když budujete kapitalismus, který není zaměřen na zisk, ale na blaho, nejen že to není kapitalismus, ale také škrtání dluhu lze považovat za automatické. Stejně jako záporné úrokové sazby. Půjčíte si a banka vám za to ještě platí. To se musí líbit každému svazákovi. 
  • Evropská integrace tím dostala nový rozměr. Nejprve se některé státy nehorázně zadluží, pak dotlačí ty odpovědnější ke společnému dluhu, aby následně v rámci budování nového "kapitalismu zaměřeného na obecné blaho" společný dluh škrtli. Geniální: zatáhli do toho všechny. Nebude vítěze, budou jen poražení. 

https://echo24.cz/a/SMMHc/levice-navrhuje-skrtnuti-rekordnich-dluhu?<br>

11.3.2021 Dluhy se po celém světě emitují nebývalým tempem, což může vyvolat nejvyšší nárůst nesplácejících společností za více než deset let. To je názor společnosti S&P Global Ratings, která odhaduje, že světový dluh dosáhl na konci loňského roku rekordních 201 bilionů dolarů, což odpovídá neuvěřitelným 267 % HDP.

Vyšší globální páka znamená i vyšší riziko nesplácejících společností, kdy se defaulty mohou vyšplhat až na nejvyšší hodnotu od roku 2009, uvedla ve čtvrtek ve zprávě S&P . Rizika plynoucí z masivní akumulace dluhu se na dluhopisovém trhu projevila již tento měsíc. Nárůst výnosů amerických státních dluhopisů a obavy z inflace otřásly korporátními dluhopisy po celém světě.

S&P uvedla, že 12měsíční míra korporátních defaultů u společností s junk ratingem v USA se může do konce roku 2021 vyšplhat na 7 % z 6,6 % o rok dříve. V Evropě se podle ní může zvýšit na 6,5 % z 5,3 %.

Vysoký korporátní dluh může znamenat, že se úvěrové zdraví těžce zasažených sektorů, jako jsou letecké společnosti a volný čas, podle S&P do roku 2022 nezlepší. Přesto tato ratingová společnost očekává, že oživení globální ekonomiky pravděpodobně dluhovou krizi brzy odvrátí, i přes rekordně vysoký poměr půjček k HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625951/bloomberg-cim-dal-vyssi-hora-svetoveho-dluhu-vyvolava-obavy-z-nesplaceni.html

1.3.2021 Italská ekonomika loni klesla o 8,9 procenta po růstu o 0,3 procenta v předchozím roce. Oznámil to dnes italský statistický úřad ISTAT. Italskou ekonomiku tvrdě zasáhla pandemie, pokles je zhruba v souladu s očekáváním. Rozpočtový deficit a veřejný dluh se loni zvýšily, avšak méně, než čekalo. Rozpočtový deficit loni činil 9,5 % HDP. Byl tak nižší, než plánovaných 10,8 %. Před koronavirem, v roce 2019, deficit činil 1,6 % HDP, což bylo nejméně od roku 2007. Letos vláda očekává snížení rozpočtového deficitu na 8,8 %

Veřejný dluh Itálie loni vystoupil na 155,6 % HDP ze 134,6 % v roce 2019. Oficiální prognóza počítala s dluhem 157 procent HDP. Itálie má v poměru k ekonomickému výkonu druhý nejvyšší dluh v eurozóně za Řeckem, upozornila agentura Reuters.
Itálie u dluhu již dlouho neplní pravidla stanovená Paktem stability a růstu, který má koordinovat rozpočtovou politiku zemí eurozóny. Podle toho by měly členské země udržovat veřejný dluh pod 60 % HDP a rozpočtový schodek by neměl překročit tři procenta. Kvůli pandemii ale členské státy loni dodržování pravidel poprvé pozastavily. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4618344/italska-ekonomika-loni-klesla-dluh-vzrostl-mene-nez-se-cekalo.html

1.3.2021 Ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu tvrdí, že silný dolar již neslouží americkým zájmům, ovšem při přechodu na nový globální monetární systém je podle něj třeba opatrnosti.

Pokud by se Spojené státy vydaly směrem k politice slabšího dolaru, nebylo by to poprvé - Smith připomíná osmdesátá léta, kdy se prohlubovaly americké obchodní deficity s Japonskem a Německem. Toto období zmíněnou politiku přineslo také. Jejím základem byla takzvaná Dohoda z hotelu Plaza, ale něco takového je nyní podle Smithe nepravděpodobné. Tehdy totiž jednaly Spojené státy s přátelskými zeměmi, ale nyní dosahují největších deficitů s Čínou, se kterou by dosažení podobné dohody bylo velmi nepravděpodobné.
Co by tedy mohly Spojené státy pro oslabení dolaru a snížení deficitů udělat? Smith poukazuje na to, že kurz dolaru tlačí nahoru jeho nákupy ze strany zahraničních centrálních bank, které jej používají jako rezervní měnu. Spojené státy by tak mohly použít stejnou strategii a nakupovat měny zahraniční, což by vyvolalo opačný efekt. Ekonom míní, že samo o sobě by to na výrazné oslabení dolaru asi nestačilo, ale signál by to byl významný. A k tomu by současnou pozici dolaru mohla oslabit větší diverzifikace měnových rizik ze strany zahraničních centrálních bank. Tedy nahrazování dolaru v jejich rozvahách jinými měnami.
Na co fedcoin?

Smith si také v jiném článku všímá toho, že někteří zástupci Fedu hovoří o možnosti vytvoření vlastní digitální měny. Ekonom míní, že takový "fedcoin" by měl fungovat na jiném principu než třeba bitcoin. Podobné digitální měny totiž těží svou důvěryhodnost z náročného procesu těžby (takzvaný systém "proof of work"), která vyžaduje velké množství energie a počítačových kapacit. U Fedu a jeho digitální měny by nic takového nebylo nutné.
Fed by tak mohl vytvořit platební systém založený na digitálních penězích bez toho, aby používal náročné technologie, které stojí za soukromými digitálními měnami. Podmínkou je, aby lidé věřili, že jim jejich peníze neukradne. A podle Smithe by tato podmínka měla být naplněna jednoduše tím, že Fed je krást nemusí, protože on sám peníze vytváří.
Smith míní, že Fed by mohl vytvořit velmi levný systém založený na aplikaci, který by umožňoval provádění přímých plateb bez finančních prostředníků. Ohroženy by pak byly společnosti jako PayPal, Venmo, Stripe, Visa a MasterCard. Fed by ani nemusel generovat na této činnosti zisky, což by celou službu ještě více zlevňovalo. A konkuroval by tím i bankám, protože pro lidi by mohlo být jednodušší stáhnout si zmíněnou aplikaci a držet přes ni peníze než otevírat si účet u banky.
Ekonom svou úvahu uzavírá s tím, že platební transakce jsou možná zralé na to, aby je popsaným způsobem převzala vláda. V konečném důsledku by ale podle něj šlo o nacionalizaci jednoho odvětví a s tím mohou být vždy vážné problémy. Yellenová tak dělá dobře, když tvrdí, že je třeba celou věc ještě analyzovat.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4618329/smith-silny-dolar-oslabuje-a-fedcoin-by-ohrozil-par-firem.html

25.2.2021 Výnosy u desetiletých dluhopisů USA rostou na 1,50 % a spouští výprodeje napříč akciovým trhem. Nejtvrdší dopad to má na technologický sektor. (Bloomberg).

22.2.2021 Výnosová křivka amerických 5letých a 30letých dluhopisů dosáhla nejstrmější úrovně od roku 2014 (Bloomberg).

19.2.2021 Španělsko v roce 2020 navýšilo kvůli pandemii svůj dluh o 112 miliard eur, což je přibližně ekvivalent ročních nákladů země na důchody. V důsledku toho vzrostlo zadlužení z 95,5 % HDP v roce 2019 na 117,1 % v prosinci 2020. Jedná se o nejvyšší úroveň zadlužení za více než sto let (The Capitals).

18.2.2021 Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů (zhruba šest biliard Kč). Vyplývá to z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF). Institut odhaduje, že na růstu zadlužení se zhruba polovinou podílely programy, kterými vlády reagovaly na negativní dopady pandemie (ČTK).

12.2.2021 Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun (ČTK)

8.2.2021 Výnos amerických 10letých dluhopisů vzrostl na 1,2 % a inflační očekávání jsou nejvyšší od roku 2014, když americký Kongres pravděpodobně schválí podpůrný balík ekonomice a Američanům v objemu 1,9 bilionu USD. Výnosová křivka je tím ještě strmější, rozdíl mezi dvou- a 10letým výnosem je největší od počátku roku 2017 (Reuters).

6.2.2021 Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service v sobotu potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Navzdory ekonomickému šoku, který vyvolala pandemie, zůstává ekonomická odolnost země ve střednědobém i dlouhodobém výhledu silná, uvedla agentura. Stabilní výhled znamená, že Moody's v dohledné době změnu ratingu nepředpokládá.

"Česká republika vstoupila do krize s nízkou úrovní dluhu a se silnou dluhovou flexibilitou. Celková fiskální odolnost zůstane v příštích třech až čtyřech letech navzdory zvýšení dluhové zátěže pevná," uvedla ratingová agentura. "Zpráva Moody´s je velmi očekávaným, nezávislým zhodnocením naší finanční a rozpočtové politiky. Jsem moc ráda, že dopadlo opět výborně. Buďme realisté, černé scénáře se nenaplňují!" napsala ministryně na twitteru. Agentura podle ministerstva vyzdvihuje, že ČR vstoupila do krize s nízkou úrovní veřejného zadlužení a dobrou pozicí na dluhopisových trzích.

"Agentura si kromě nízké úrovně zadlužení a odolné ekonomiky všímá také zdravého a stabilního bankovního sektoru, dostatečných likviditních rezerv, silného institucionálního uspořádání i atraktivitu ČR pro zahraniční investory

https://byznys.ihned.cz/c1-66879530-ratingova-agentura-moody-s-predpovedela-pro-cesko-stabilni-vyhled-krizi-a-zadluzeni-ekonomika-zvladne

30.1.2021 Celosvětový dluh vzrostl během pandemie koronaviru na 19,5 bilionu dolarů.

28.1.2021 Globální veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 97,6 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžného odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Údaj je mnohem vyšší, než MMF původně očekával, kvůli pandemii nemoci covid-19, která přiměla vlády přijmou fiskální opatření na podporu ekonomik za téměř 14 bilionů dolarů (ČTK)

22.1.2021 Ratingová agentura Standard & Poor's zlepšila výhled úvěrového ratingu Slovenska z negativního na stabilní. Úvěrová známka zůstává na stupni A+. Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Výhled ratingu je stabilní. (ČTK) 

22.1.2021 Pandemie koronaviru se výrazně podepsala na hospodaření zemí EU a vedla k dalšímu zadlužování. Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve včera se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.

Samozřejmě jsou to "jen" relativní čísla, takže odrážejí i propad jmenovatele v podobě nominálního HDP, nicméně svoji vypovídací schopnost nepochybně mají. Navíc zdaleka totiž nejde jen o HDP, protože nominální dluh jako takový se v tomto čase zvýšil v meziročním srovnání o 943 mld. eur. Je to dokonce více než v časech finanční krize po pádu banky Lehman Brothers. A vzhledem k tomu, že návrat k normálu zůstává stále ještě vzdálený, s takto vysokým dluhem se trhy budou muset naučit žít. Nakonec jim v tom úspěšně napomáhá ECB, která funguje jako největší věřitel jednotlivých států a jak vyplývá z jejího včerejšího jednání, hodlá v této úspěšné politice dál pokračovat. Ve svých portfoliích už má mimochodem bondy za 3,7 bilionů eur, z nichž větší část tvoří právě dluhopisy jednotlivých členských zemí.

Nejvíce zadluženými zeměmi eurozóny zůstávají Řecko, Itálie a Portugalsko. Dluh té první na konci třetího čtvrtletí dosáhl dvojnásobku ročního HDP (přesně to bylo 199,9 %), Itálie zase poprvé překonala hranici 150 % (154,2 %) a Portugalsko 130 % metu (130,8 %). "Klub" zemí s dluhem přesahujícím sto procent HDP se za poslední rok rozrostl z pěti na sedm a asi nemá smysl dodávat, že do něj patří i druhá největší země platící eurem - Francie, která se mimochodem podílela na onom zmíněném biliónovém navýšení dluhu nejvíce.

A jak si v tomto dluhovém víru vedla ČR? Její dluh rovněž svižně rostl a dostal se za hranici 38 % HDP, tedy na úroveň, kde byl naposledy v roce 2016. V meziročním srovnání její relativní zadlužení vzrostlo sedmým nejpomalejším tempem a je tak čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4590107/rozbresk-dluh-zemi-eurozony-prekonal-97-hdp.html

21.1.2021 Během koronavirové krize to mohlo zapadnout, ale loni "zbankrotovalo" hned pět zemí. Další státy balancují na hraně. Pro srovnání: během poslední finanční recese se to stalo jen u tří zemí. Ekvádor, Libanon, Belize, Surinam a Zambie. Seznam zemí, které v průběhu koronakrize "zbankrotovaly", se může navíc už brzy rozšířit. Z Evropy je na hraně Ukrajina, ve světě je i po všech snahách v největších problémech Argentina, Angola nebo Pakistán.

Státní bankroty přitom už dávno nejsou, co bývaly. Místo paniky v ulicích se škrtá půlka dluhu a natahuje splatnost. Místo bankrotu se restrukturalizuje. A místo obyvatelstva skupují státní dluhopisy centrální banky.

Princip restrukturalizace je, že celkový objem dluhu se nemění, mění se jen jeho forma a dávají se záruky (například by nám věřitelé řekli, ať si obstaráme peníze zvýšením daní nebo privatizací majetku). Odpuštění je pořád ale na domluvě obou stran, takže by se o něm jako o bankrotu mluvit nemělo. I když opět platí, že je to nejspíš dobře, že se to děje, protože si musí politici dávat větší pozor. Často jde o obojí. Když na přelomu tisíciletí krachovala Argentina, někteří věřitelé se spokojili se čtvrtinou částky a zbytek odpustili, zatímco jiní bojovali o celou sumu a rozhodli se jen pro prodloužení splatnosti. Doufali, že se k moci dostane někdo jiný. Současně ale riskovali, že nedostanou ani tu čtvrtinu.

U nás je známější příběh nedalekého Řecka, kde se restrukturalizovalo, slíbilo se utahování opasků a k tomu všemu soukromé řecké banky odpustily přesně půlku celkového nakoupeného dluhu. Technicky to tak bankrot nebyl, i když Řekové do toho vnesli chaos i tím, že jako vůbec první rozvinutá země v historii nesplatila včas svůj dluh Mezinárodnímu měnovému fondu. Do něj posíláme peníze a půjčujeme si, když je úplně nejhůř.

Vzali byste si úvěr za -2 % na investici, která by spočívala v hození peněz do kanálu? Pravděpodobně ne. Pro stát záporné úroky nejsou peníze zdarma, pokud se nezainvestují alespoň s nulovým úrokem nebo neponechají na účtu. Pak už by to smysl dávalo.

Zdroj: https://www.penize.cz/statni-dluh/423828-jak-bankrotuji-staty-a-kdy-prijde-na-radu-cesko?

15.1.2021 Italská vláda schválila nový soubor stimulačních opatření v hodnotě 32 mld. eur, aby pomohla ekonomice čelit negativním dopadům pandemie covidu-19. Schodek italského rozpočtu tak v letošním roce bude vyšší, než se původně plánovalo. Je to pátý takový krok od začátku pandemie (ČTK).

12.1.2021 Trh zaplavily dluhopisy se zápornými výnosy. Dosáhly rekordních 18 bilionů dolarů. Výhodné situace k půjčení peněz na trhu využily nejen státy, ale také firmy. Evropská centrální banka totiž nakupuje dluhopisy zemí eurozóny, čímž tlačí výnosy dolů, a naopak cenu bondů nahoru. Na tom pak vydělává celá eurozóna. "U krátkodobých dluhopisů jsou záporné výnosy ve všech zemích eurozóny.

  • Negativní výnos mají rovněž bondy zemí na periferii, jako je Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko. "Země mají záporný výnos, přestože jsou nejzadluženější."
  • Už fakticky přestal existovat trh, kdy se cena dluhopisů odvíjí od rizika. Svou politikou ECB smazává rozdíly mezi dluhopisy Německa, které je považované za vzor fiskální ctnosti, a jihoevropských zemí.
  • Negativní výnos u dluhopisů znamená, že investoři na této investici prodělají, pokud bondy budou držet do splatnosti. Kromě zemí eurozóny prodávají tyto dluhopisy i další země jako Švýcarsko, Japonsko nebo například Dánsko. Konkrétně švýcarské dluhopisy na padesát let nesou záporný výnos ve výši půl procenta ročně. Se ztrátou se musejí smířit i investoři do třicetiletých německých obligací. Dluhopisy obou zemí patří mezi nejoblíbenější u konzervativních investorů.
  • Pokud ECB ještě zvýší tempo nákupů svých aktiv, tak se výnosy sníží ještě více". Nižší výnos ale znamená vyšší cenu dluhopisu. Kromě toho mohou podle něj evropské banky raději koupit bondy s nízkým záporným výnosem, než si peníze uložit u Evropské centrální banky, u níž je úrok ve výši minus půl procenta.
  • Z téměř dvaceti bilionů dolarů bondů se záporným výnosem představují korporátní cenné papíry jen menší část. "Drtivá většina jsou státní dluhopisy".
  • https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/trh-zaplavily-dluhopisy-se-zapornymi-vynosy-dosahly-rekordnich-18-bilionu-dolaru-1376912

11.1.2021 Vládní dluh Česka stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 386,4 miliardy korun na 2,1709 bilionu korun. Důvodem jsou opatření proti koronaviru, uvedl ČSÚ.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-3-ctvrtleti-2020

5.1.2021 Hospodaření státu loni skončilo v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun. Poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun. Rozpočet, který v poslední verzi schválila poslanecká sněmovna, snížil objem předpokládaných loňských příjmů na 1371,2 miliardy korun, zatímco předpokládané výdaje zvýšil na 1871,2 miliardy.

Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4577725/stat-loni-hospodaril-s-rekordnim-schodkem.html

1.1.2021 Vlády členských zemí eurozóny, které v důsledku pandemie covidu-19 výrazně zvýšily veřejný dluh, by se neměly spoléhat na to, že Evropská centrální banka bude donekonečna držet úrokové sazby na nízké úrovni. Uvedl to podle agentury Reuters šéf německé centrální banky Jens Weidmann v rozhovoru s listem Rheinische Post (ČTK) 

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

Zadlužení tak neustále roste. Centrální banky a státy stále slibují pokračující podporu oslabené světové ekonomice. Je zajímavé si uvědomit rozdíl oproti světové finanční a hospodářské krizi v roce 2008. Tehdy státy řešily podobný velký problém jako v současnosti, a sice jak pomoci ekonomikám v těžké recesi. Tehdy ale byla vyšší inflace. To je alfa a omega možností státních autorit - státu a centrálních bank, jejich možností pomáhat hospodářství. Silnější inflace by omezila mantinely podpory veřejných autorit hospodářství a vedla by k růstu úrokových sazeb. Momentálně ale žijeme ve světě, kdy je inflace už řadu let velmi nízká. Centrální banky se ji dlouhodobě snaží zvýšit velmi silnou expanzivní monetární politikou. Když do toho přišel koronavirový šok, tak centrální banky pouze zesílily podporu, kterou už dříve ekonomikám poskytovaly, a díky tomu, že je inflace stále nízká, pomoc neustává.

Objevují se názory a hlasy některých ekonomů o tom, že dluhy by měly být státům odpuštěny. Tomu se státní autority hlavně vzhledem k udržení disciplíny a morálky brání, morální hazard a nadměrný růst půjček mohou narušit finanční stabilitu ekonomik, penězi zaplavená ekonomika může srazit hodnotu peněz a zvýšit inflaci a destabilizovat tak makroekonomickou rovnováhu. Dluh, který by měl stát splácet, centrální banky jen "rolují" do budoucna. Světové centrální banky znovu nakoupí nový objem dluhopisů, které nahrazuje předešlé, jimž se blíží splatnost.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

23.12.2020 Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun (ČTK). Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy Kč a o rok později se 460 miliardami korun. "Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu 

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos stoupnout na 36,8 procenta HDP a v příštím roce na 40,1 procenta HDP. Loni byl 28,5 procenta HDP.
Státní dluh České republiky stoupl letos za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 MF uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4572420/mf-bude-potrebovat-na-financovani-dluhu-v-roce-2021-mene-penez.html

18.12.2020 Bulharský premiér Bojko Borisov očekává příchod bezprecedentní finanční a ekonomické krize. Evropské státy podle něj začnou bankrotovat nebo budou mít 15% deficity (The Capitals)

18.12.2020 Možná, že vláda ve Washingtonu se bude schopná zadlužit ještě více a poměr dluhů k HDP vzroste ze 100 % na 150 %. I kdyby dluhy potom zůstaly na stejné úrovni, při průměrných sazbách ve výši 1% a 2% růstu produktu by poměr dluhů k HDP klesal a za pár desetiletí by se dostal zpět na výchozí úrovně. Tento scénář ale předpokládá, že sazby skutečně zůstanou nízko, a to i poté, co vláda zvýší své deficity. K tomu je nutné, aby se tempo růstu drželo nad sazbami. A hlavně, aby deficity jednou klesly na nulu. Poukazuje na to ekonom John Cochrane ve své úvaze o udržitelnosti amerických vládních dluhů a tvrdí, že popsaný scénář platí tak maximálně pro jednorázové zvýšení deficitů či pro umělé soustavné deficity kolem 1 % HDP.

  • momentálně ale není konec vysokých deficitů v dohledu, nyní na ně tlačí pandemie, vysoké byly již před ní a po ní se zase začne projevovat potřeba vyšších výdajů v oblasti sociální a zdravotní péče.
  • dluhovou udržitelnost a důvěru trhů by mohly podkopat politické spory, které snižují pravděpodobnost smysluplné a ucelené reformy vládních výdajů a daňového systému.
  • Spojené státy si tisknou vlastní peníze, zatímco Řecko ne. To ale znamená pouze to, že krize může skončit vysokou inflací namísto toho, aby přišel chaotický default. A není jasné, že americká vláda by si vybrala inflaci před defaultem
  • americký Kongres by měl skutečně vážil, zda dá přednost výplatě vysokých úroků lidem z Wall Street, zahraničním centrálním bankám a bohatým subjektům, které drží americké vládní dluhopisy, či zda upřednostní běžné Američany.
  • Podle ekonoma bude muset snížení deficitů proběhnout přes nižší vládní výdaje, protože zvyšování daní výrazně poškozuje ekonomický růst (což podle něj dokazuje srovnání evropských zemí a Spojených států).
  • je pak lepší vydávat dlouhodobé dluhopisy. Ty sice ve srovnání s krátkodobými vyžadují vyšší návratnost, ale z hlediska krize nesou menší riziko. "Vyhnout se krizi během následující generace skutečně stojí za procentní bod vyšších úrokových nákladů
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4565318/cochrane-americke-dluhy-a-jedna-rada-ministryni-financi.html<br>

17.12.2020 Německo prodá v roce 2021 rekordní sumu federálních dluhopisů. Chce tím podpořit ekonomiku v dalším roce koronavirové krize.

Podle předběžného kalendáře Federální finanční agentury zveřejněného ve čtvrtek plánuje evropský referenční emitent prodat dluhopisy a směnky až za 471 miliard eur. Hravě tak překročí předchozí maximum 407 miliard eur prodaných v tomto roce.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4568078/nemecko-v-roce-2021-proda-dluhopisy-az-za-rekordnich-471-miliard-eur.html<br>

11.12.2020 Německá vláda bude v nadcházejícím roce hospodařit s rozpočtem takřka 500 miliard eur, z nichž 180 miliard eur bude dluh. Dnes návrh ministra financí Olafa Scholze schválil Spolkový sněm. Vláda kancléřky Angely Merkelové považuje další zvyšování dluhu za nezbytné, aby země dokázala překonat následky pandemie nemoci covid-19 (ČTK) 

11.12.2020 Výnos španělského 10letého dluhopisu klesá poprvé na 0 % (Bloomberg)

10.12.2020 Austrálie poprvé prodává dluhopisy se záporným výnosem (Bloomberg)  

10.12.2020 Artus: Příčina nízkých sazeb a pravděpodobnost dluhových problémů. Dlouhodobé reálné sazby míří ve vyspělých zemích již od počátku osmdesátých let směrem dolů. Nyní dosahují negativních hodnot, což má mimo jiné významný dopad i na vývoj dluhů. Poukazuje na to hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus a ptá se, kam se sazby pravděpodobně pohnou v budoucnu a zda by jejich změna mohla přinést vážnější ekonomické problémy.

Artus míní, že pro popsaný vývoj mohou existovat tři hlavní důvody. Prvním z nich je klesající produktivita kapitálu, která může sama o sobě vyústit v pokles reálných sazeb. Druhým důvodem může být uvolněná politika centrálních bank. A třetím převis zamýšlených úspor nad investicemi. Ten by pak mohl pramenit z očekávaného stárnutí populace, z rostoucí nejistoty a rizika a následně vysoké poptávky po vládních dluhopisech nebo z posunu v rozdělení příjmů směrem od nižších příjmových skupin, které mají vyšší sklon ke spotřebě. K tomu je možné, že úspory táhne nahoru klesající cena investičního zboží či nižší potřeba investovat daná tím, jak v ekonomice klesá váha průmyslu a roste podíl služeb.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4559843/artus-pricina-nizkych-sazeb-a-pravdepodobnost-dluhovych-problemu.html<br>

8.12.2020 Výnos desetiletého portugalského dluhopisu poprvé klesl na 0 % (Bloomberg) 

4.12.2020 Globální dluh do konce letošního roku vystoupí kvůli dopadům nového koronaviru a opatřením na potlačení pandemie na 200 bilionů USD (4,36 biliardy Kč). To bude představovat asi 265 % hrubého domácího produktu (HDP) celého světa. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Žádnou krizi v souvislosti s nárůstem dluhu ale v dohledné době neočekává.

  • S&P poznamenala, že nárůst dluhu jako podílu na celosvětovém HDP dosáhne 14 procentních bodů. K jeho zvýšení přispěl jak hospodářský propad v souvislosti s šířením koronaviru a plošnými uzávěrami v mnoha zemích, tak i mimořádné výpůjčky, které si musely vzít na pokrytí nečekaných výdajů vlády, firmy i domácnosti. 
  • Navzdory citelnému nárůstu zadlužení a předpokládané vlně bankrotů v nadcházejícím roce analytici S&P s žádnou velkou krizí v dohledné době nepočítají. 
  • Pokud se globální ekonomika po pandemii zotaví tak, jak se nyní předpokládá, globální dluh k HDP by se do roku 2023 měl vrátit na 256 procent. 
V České republice se na letošní rok očekává nárůst státního dluhu na 2,14 bilionu korun, konečná výše ale bude záviset především na skutečném výsledku hospodaření letošního státního rozpočtu. Ke konci příštího roku by měl státní dluh vystoupit na 2,439 bilionu Kč. České veřejné finance by letos měly skončit v deficitu 6,4 procenta HDP, což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU, a tedy jeden z nejlepších výsledků, vyplývá z údajů Eurostatu. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v EU. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4558253/s-p-globalni-dluh-do-konce-roku-vystoupi-na-200-bilionu-usd.html<br>

26.11.2020 ECB by měla zvážit smazání vládního dluhu, které kupuje v současné krizi, aby pomohla zemím při zotavení, anebo prodlužování jeho splatnosti do nekonečna, uvedl vysoký italský úředník (Bloomberg)  

Do konce roku 2022 vzroste dluh Španělska na 124 procent hrubého domácího produktu, Itálie na 165 procent a Řecka na 195 procent. Stále těžší je uvěřit myšlence, že tyto země, které mají všechny populace v produktivním věku a mají chronické problémy s produktivitou, se stále dostanou ven ze svých dluhových pastí. 

Bez radikálního uvažování se na obzoru objeví národní bankroty, což nevyhnutelně povede k novým spekulacím o rozpadu samotného eura.

Téma probublává minimálně od jara. Do té doby již bylo zřejmé, že koronavirus a související blokování nejenže krátkodobě devastují ekonomiku, ale zanechají dlouhodobé jizvy. Tím jsou zastaralá fiskální pravidla, kterými se v prvních 20 letech řídila evropská měnová unie - limity Paktu stability a růstu ve výši 3% rozpočtového deficitu a 60% státního dluhu ve srovnání s HDP. I Německo očekává v příštím roce rozpočtový deficit ve výši téměř 100 miliard EUR.

Myšlenka na zrušení dluhu se však v posledních několika týdnech díky nové kombinaci okolností znovu prosadila. Nejprve oznámení, že americké a německé společnosti vyvinuly vakcínu účinnou proti COVID-19, umožnilo tvůrcům politik poprvé přemýšlet o životě po pandemii.

Možná motivován tím, a jistě jedním okem na plánovaném grilování prezidentky ECB Christine Lagardeové, řekl předseda Evropského parlamentu David Sassoli deníku La Repubblica, že odpuštění dluhu je "zajímavá pracovní hypotéza, kterou je třeba sladit s hlavním principem udržitelnosti dluhu. "

Viceprezident ECB Luis de Guindos tuto myšlenku okamžitě odmítl. 

https://www.politico.eu/article/ecb-cannot-ignore-questions-about-debt-forgiveness/   

20.11.2020 Z pátečních dat britského statistického úřadu vyplynulo, že si britská vláda v říjnu půjčila 22,3 miliard liber, což představuje rekord za jakýkoliv dosavadní říjen. Jedná se o 94 % vyšší částku v porovnání s loňským říjnem. Od začátku roku 2020 si tak britská vláda již vypůjčila 214,9 miliard liber. 

20.11.2020 Schválení daňového balíčku ve Sněmovně představuje největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. V dnešním prohlášení to uvedla Národní rozpočtová rada. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak podle rady přesáhne 100 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení tzv. dluhové brzdy 55 procent HDP již v roce 2025 (ČTK)

20.11.2020 Britská vláda si za prvních 7 měsíců finančního roku vypůjčila 214,9 mld. GBP, nejvíce od roku 1984, kdy se začaly vést srovnatelné záznamy. Veřejný dluh se v říjnu vyšplhal na 2,077 bln. GBP, čili 100,8 % roční hospodářské produkce (FT, Reuters)

20.11.2020 Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila slibované zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daní. To je větší, než se čekalo - a výpadek ve státním rozpočtu i v rozpočtech obcí a krajů tím pádem příští rok vyroste z plánovaných 90 na 130 miliard korun.

Jde o sumu navíc k již odhlasovanému schodku státního rozpočtu, který má příští rok činit (bez daňových změn) 320 miliard. Vláda si tak bude muset během jediného roku půjčit dohromady 450 miliard. To je podobná suma, s jakou se počítá letos. Po připočtení k již existujícím závazkům z minula tak státní dluh během dvou let vystoupá z 1,6 na 2,5 biliónu korun.

https://www.respekt.cz/agenda/snizovani-dani-se-vlade-vymklo-z-rukou-sakum-pingl-130-miliard?

18.11.2020 Zambie se stala prvním africkým státem, který v éře pandemie nebyl schopen dostát svým závazkům. Země v pátek po vypršení dodatečné lhůty nevyplatila kupón 42,5 milionu USD u jednoho ze státních dluhopisů denominovaných v dolarech. Podle ministra financí hrozí, že se držitelé dluhopisů obrátí na soud (Reuters).

18.11.2020 Globální dluh napříč všemi sektory by měl do konce letošního roku vzrůst na rekordních 277 bilionů USD, v přepočtu zhruba 6,1 biliardy korun, protože vlády a firmy dál utrácejí v reakci na pandemii nemoci covid-19. Uvedl to ve své prognóze Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.

Za devět měsíců letošního roku již dluh podle IIF stoupl o 15 bilionů USD na 272 bilionů USD. Vlády, převážně rozvinutých zemí, přitom na tomto růstu měly téměř poloviční podíl.
Celkový dluh rozvinutých zemí v poměru k hrubému domácímu produktu stoupl ve třetím čtvrtletí na 432 % HDP ze zhruba 380 % na konci roku 2019. U rozvinutých zemí činil tento poměr ve třetím čtvrtletí téměř 250 %, z toho u Číny 335 %. Na konci letošního roku by celková úroveň zadlužení měla činit 365 % globálního HDP. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by v letošním roce měla globální ekonomika klesnout o 4,4 %. Mohou za to omezení pohybu a cestování zavedená vládami s cílem zastavit pandemii. V příštím roce však již má globální HDP stoupnout o 5,2 %, napsala agentura Reuters. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4544772/iif-globalni-dluh-kvuli-boji-s-koronavirem-stoupne-na-rekordnich-277-bilionu-dolaru.html<br>

16.11.2020 Světový dluh vykazuje v historicky rekordní míře záporný výnos. Investoři se proto obávají vzedmutí inflace, což pomáhá bitcoinu k cenovému růstu až takřka na rekord. Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se právě teď nachází nejvýše v historii. Daný objem nyní dosahuje hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.

  • Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník - tedy emitent dluhopisu - tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit.
  • Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.  
  • Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.   
  • V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem. Ten se aktuálně prodává za více než 16 400 dolarů a jeho se cena se tak čistě nominálně začíná přibližovat historickému maximu z konce roku 2017, kdy stál takřka 20 tisíc dolarů.   
  • Klíčový představitel americké Citibank, Tom Fitzpatrick, který šéfuje produktům Citifxtechnicals, tak míní, že do konce roku 2021 se cena bitcoinu vyhoupne až na bezmála 320 tisíc dolarů, tedy takřka dvacetkrát výše, než kde je právě teď. Zdá se, že je jen otázkou času, kdy se cena bitcoinu přehoupne přes úroveň 20 tisíc dolarů, a tedy dosáhne svého nového cenového rekordu. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/566872-svetovy-dluh-vykazuje-v-historicky-rekordni-mire-zaporny-vynos-investori-se-proto-obavaji-vzedmuti/

16.11.2020 Nejdráže od jara si v posledním týdnu půjčuje peníze na finančních trzích administrativa zřejmě dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v tom ale není sám, mírně vyšší úrok požadují investoři do vládních dluhopisů napříč světem včetně Česka. Dluhopisy totiž ve světle vlny globálního optimismu přestaly být alespoň pro tuto chvíli dostatečně investorsky atraktivní. Světový kapitál tak před konzervativními dluhopisy upřednostnil akcie.

Trh přepokládá rychlejší a dřívější návrat ekonomiky zpět k růstu, ale následně také tlaky na růst inflace," . Zrychlená inflace se podle něj odrazí i v rostoucích úrocích požadovaných investory za půjčky vládám. "To už vidíme nyní, výše úroků poroste i nadále. Náklady na obsluhu státních dluhů tímto postupně významně porostou," "Probíhající rotace kapitálu do rizikovějších aktiv se projevuje mimo jiné i určitým nárůstem výnosů státních dluhopisů.

Státní bankroty kvůli extrémním úrokům prý ale zatím nehrozí. "Prostor pro růst výnosů zůstává nicméně omezený. Centrální banky provádějí mohutné nákupy dluhopisů a jejich rétorika naznačuje, že monetární politika zůstane uvolněná delší dobu 

Částečný odliv investorů do státních dluhopisů prozatím zastupují nákupy centrálních bank. Jen americký Fed nakupuje každý měsíc vládní bondy v hodnotě 80 miliard dolarů. Evropská centrální banka zase plánuje na prosincovém zasedání navýšit objem dluhopisů, které nakupuje v rámci protipandemického programu o dalších 500 miliard eur. "Centrální banky se budou snažit o nastartování poničených ekonomik mimo jiné i nákupy státních dluhopisů. 

https://www.e15.cz/dluhopisy/vlady-sveta-zaplati-vice-za-sve-dluhy-zajem-globalniho-kapitalu-o-bezpecne-dluhopisy-klesa-1375254? 

13.11.2020 Ministři financí a šéfové centrálních bank skupiny ekonomicky nejvýznamnějších zemí G20 se dnes dohodli na zmírnění zadlužení nejchudších států, které jsou citelně zasaženy dopady koronavirové krize. Rozhodnutí padlo na jejich virtuálním jednání. Nový rámec, jak dluh považovaný za neudržitelný snížit nebo restrukturalizovat, mají schválit lídři G20 na virtuálním summitu příští týden. Uvedla to agentura Reuters.

Světová banka minulý měsíc uvedla, že zadlužení zmíněných nejchudších 73 zemí v minulém roce vzrostlo o 9,5 % na rekordních 744 miliard amerických dolarů. Z toho jiným vládám, hlavně těm z nejvyspělejších zemí, chudé státy dlužily 178 miliard. Na tomto čísle má nejvyšší, 63 % podíl Čína. Ta se v minulosti stala významným věřitelem díky půjčkám, které poskytovala často přes státem ovládané finanční instituce, například státní rozvojovou banku. Spojené státy, evropské země a Japonsko dříve vyjadřovaly nespokojenost s tím, že se někteří jiní členové G20 pokoušeli iniciativu narušit, když vydávali státní finanční instituce za soukromé podniky, poznamenala agentura Kjódó. Jak připomíná Reuters, odpisy dluhů se nelíbí Číně, která proto označila zmíněnou čínskou státní rozvojovou banku za privátní firmu.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Turecko, Spojené státy a Evropská unie.

https://byznys.ihned.cz/c1-66844870-skupina-g20-snizila-dluh-nejchudsim-zemim-jejich-zadluzeni-stouplo-na-tri-ctvrte-bilionu-dolaru

12.11.2020 Vládní zadlužení roste a podle investiční společnosti Fulcrum se ve vyspělých zemích dostane v příštím roce na 141 % HDP. To znamená, že ve srovnání s rokem 2019 se zvýší o 26 procentních bodů. Na stránkách Financial Times to tvrdí ředitel společnosti Gavyn Davies s tím, že více než polovina těchto nových dluhů bude absorbována centrálními bankami.

Jak mohou investoři říci, kdy by to politici se svými stimulačními snahami již přehnali? Podle Daviese je pravděpodobnost krize solvence ve vyspělých zemích minimální, ale i tak nemohou investoři rizika ignorovat. To, že se sazby drží pod nominálním ekonomickým růstem, znamená, že dluhy se dají stabilizovat i v případě, že vlády budou dosahovat primárních deficitů (tedy rozpočtových deficitů před započítáním úrokových nákladů). Tyto deficity ale mají svou hranici.
Fulcrum odhaduje, že v případě Spojených států by na udržení dluhů pod 140 % HDP stačilo dosahovat primárních deficitů ve výši kolem 4 % HDP. S předpokladem, že by se nominální sazby pohybovaly na 0,75 %, růst reálného produktu na 1,6 % a inflace na 2 %. Což zhruba odpovídá projekcím Mezinárodního měnového fondu pro roky 2022-2025. Jestliže by američtí politici propadli pokušení zvýšit rozpočtové deficity nad uvedenou hranici, rostla by dál i míra zadlužení. "V určitém bodě dluhy dosáhnou svých hranic, ale ekonomové se domnívají, že to je otázka vzdálené budoucnosti," uzavírá investor.

  • je důležité brát do úvahy to, co je deficity a dluhy financováno. Pokud to jsou například produktivní investice do infrastruktury, "není fakticky žádný limit na výši deficitů."

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4537988/kam-az-se-vysplhaji-vladni-dluhy-a-deficity.html<br>

11.11.2020 Schodek českých veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout z letos odhadovaných 6,4 % hrubého domácího produktu (HDP) na 3,6 % HDP. Vládní dluh by měl naopak stoupnout do roku 2023 na 47,4 % HDP z letos plánovaných 39,4 %. Vyplývá to Konsolidační strategie veřejných financí ČR, kterou ministerstvo financí poslalo poslancům (ČTK) 

2.11.2020 Rekordní téměř tři čtvrtiny dluhopisů zemí eurozóny za 8,9 bilionu eur, se kterými se obchoduje na platformě Tradeweb, měly na konci října záporný výnos.Proti konci září tento údaj vzrostl o více než šest bilionů eur a byl nejvyšší od roku 2016, kdy se tyto údaje sledují. Skupina dluhopisů se zápornými výnosy se rozrostla v době, kdy začal růst počet nových případů nemoci covid-19 a kdy se očekává další stimulační pomoc od Evropské centrální banky (ECB).

Skupina dluhopisů denominovaných v eurech s investičním stupněm činila na konci října 1,37 bilionu eur, tedy téměř 40 procent trhu v hodnotě zhruba 3,5 bilionu eur. To je nejvyšší údaj od srpna 2019 a proti konci září to je nárůst o zhruba 29 % 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4532404/zaplat-za-to-ze-pujcis-az-tri-ctrtiny-dluhopisu-vlad-v-eurozone-nesou-zaporny-vynos.html

21.10.2020 Evropský primární trh s dluhopisy překonal v prodejích poprvé hranici 1,5 bilionu EUR. Nejnověji k tomu příspěla nabídka prvních společných dluhopisů Evropské unie, která rozbila dosavadní rekordy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4523382/evropsky-trh-s-dluhem-je-na-rekordu-pomohly-specialni-papiry-eu.html

21.10.2020 Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru půjčila rekordních 208,5 mld. GBP (6,2 bilionu Kč). Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu GBP (61,3 bilionu Kč), což bylo 103,5 % HDP

18.10.2020 Stát vybral na daních za tři čtvrtletí meziročně o 8 % méně, tedy o 61,8 miliardy, na 726 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty stát vybral meziročně o šest miliard korun méně, na dani z příjmu právnických osob o 28,5 miliardy méně. (ČTK) 

17.10.2020 Rozpočtový schodek USA vyrostl na rekordní sumu přesahující 72 bilionů korun. Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září. Předchozí rekordní deficit z fiskálního roku 2009, kdy vrcholila globální finanční krize, činil 1,416 bilionu dolarů.

Rozpočtové výdaje v uplynulém fiskálním roce vzrostly o více než 2,1 bilionu na 6,55 bilionu dolarů, a to zejména kvůli zvýšeným nákladům na zdravotnictví a opatřením na podporu ekonomiky v době koronavirové krize. Rozpočtové příjmy naopak klesly o 43 miliard na 3,42 bilionu dolarů, napsala agentura Reuters.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/rozpoctovy-schodek-usa-vyrostl-na-rekordni-sumu-presahujici-72-bilionu-korun.A201016_203032_firmy-trhy_hekr

16.10.2020 Státní dluh České republiky stoupl za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 194.000 korun. Ve srovnání s koncem června státní dluh klesl o 85 miliard korun (ČTK) 

16.10.2020 Francie chystá program úvěrů pro malé a střední podniky v objemu 20 miliard eur. Firmám půjčí banky, které pak 90 % úvěrů nabídnou k prodeji institucionálním investorům. Za zbytek se zaručí stát, čímž riziko ztráty bankám klesne na 2 mld. eur. Cílem opatření je zabránit vlně krachů malých a středních firem, které byly už před koronavirovou krizí zatíženy vysokými dluhy. Uvedla to dnes agentura Reuters

14.10.2020 Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá na rekord, který dosáhne téměř 100 % ročního výkonu světové ekonomiky. Předpověděl to dnes MMF. Rozpočtové deficity vlád se letos podle fondu zvýší na 12,7 % HDP z loňských 3,9 %. Vidíme teď jednorázový nárůst zadlužení. Po roce 2021 bude následovat stabilizace a v roce 2025 už mírný sestupný trend," řekl agentuře Reuters ředitel MMF pro rozpočtové záležitosti Vítor Gaspar. Měnový fond v úterý zlepšil výhled globální ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Upozornil ale, že proces zotavení z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle. Odhad globálního růstu na příští rok fond snížil na 5,2 procenta z dříve předpokládaných 5,4 procenta.

Minulý týden MMF vyzval vlády, aby využily současných nízkých úrokových sazeb k investicím do infrastruktury, a podpořily tak oživení ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií. Zvýšení veřejných investic o jedno procento HDP ve vyspělých a rozvíjejících se zemích by podle fondu zvýšilo HDP o 2,7 procenta a přímo vytvořilo sedm milionů pracovních míst. Po zohlednění nepřímých makroekonomických dopadů by pak mělo vzniknout celkem 20 až 33 milionů nových pracovních míst.

14.10.2020 Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také MMF, který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti 


9.10.2020 Výnos italského 10letého dluhopisu klesl na rekordní minimum 0,750 % (Bloomberg) 

8.10.2020 Výnos řeckého 10letého dluhopisu klesl na rekordní minimum 0,915 % (Bloomberg) 

Globální fondy s vysokým výnosem zažily do 30. září tři týdny odlivu, přičemž fondy zaměřené na Evropu byly zhruba 3,7krát vyšší než v USA, uvádí Bank of America Global Research s odvoláním na údaje EPFR.

Podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg jsou průměrné výnosy z prašivých dluhopisů v Evropě 4,1 %, což je přibližně o 1 % více než před pandemií. Výnosy by mohly do konce roku vzrůst asi o 50 až 100 bazických bodů, uvedl Thompson.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4513733/prodeje-evropskych-prasivych-dluhopisu-klesly-na-5lete-minimum-kvuli-obavam-z-volatility.html<br>

5.10.2020 Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČTK)

29.9.2020 Zadlužení Německa kvůli výdajům na překonání následků pandemie nemoci covid-19 nepřesáhne úroveň, které země dosáhla po finanční krizi před deseti lety. Dnes to ve Spolkovém sněmu prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz, který poslancům představil návrh rozpočtu na rok 2021 s očekávaným schodkem 96,2 mld. eur (ČTK) 

24.9.2020 Německo uvolnilo dluhovou brzdu. Rekordně si půjčuje, aby pomohlo ekonomice z krize. Německo hospodařilo od roku 2014 až do loňska jako jediná velká země eurozóny s vyrovnaným a po většinu let přebytkovým rozpočtem. Ale kvůli současné koronakrizi, jež srazila ekonomiku do hlubokého útlumu, si stát opět musí půjčovat, aby mohl financovat rozsáhlá opatření na podporu konjunktury.

Předchozí rozpočtové přebytky vláda použila především na splácení minulých dluhů. Současně vytvořila i určitou rezervu, která však na financování naléhavých podpůrných opatření nestačí.

Německý stát si letos půjčí přes 218 miliard eur (5,8 bilionu korun) a v příštím roce dalších 96 miliard, z valné části na dluhopisových trzích. "Je to hodně, opravdu hodně peněz, které nutně potřebujeme, abychom přispěli ke stabilizaci našeho hospodářství," prohlásil ve středu spolkový ministr financí Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Politik, který se příští rok hodlá ucházet o post spolkového kancléře, poukazuje také na to, že výpůjčky budou v roce 2021 ve srovnání s letoškem ani ne poloviční a budou dále klesat. Naposledy by si stát měl půjčit v roce 2024. 

Rozpočtový přebytek loni podle Bundesbanky činil 51,3 miliardy eur, což odpovídalo půldruhému procentu HDP. Hrubý domácí produkt Německa se během letošního dubna až června meziročně propadl o 11,3 %, tedy přibližně stejně jako v Česku (o 11 procent). Od ledna do srpna přibylo 530 tisíc registrovaných nezaměstnaných, jichž jsou skoro tři miliony. Průměrná míra nezaměstnanosti vycházející z evidence úřadů práce v uvedeném srovnání stoupla z 5,3 na 6,4 %

https://archiv.ihned.cz/c1-66820550-nemecko-uvolnilo-dluhovou-brzdu-rekordne-si-pujcuje-aby-pomohlo-ekonomice-z-krize<br>

22.9.2020 Zahraniční dluh Česka klesl v letošním druhém čtvrtletí o 79,2 miliardy na 4,396 bilionu korun ke konci června. Meziročně byl ale o 37,3 miliardy korun vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 77,5 % hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Necelé tři čtvrtiny (72,8 %) zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.

Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci června 20 %. "Vládní sektor vykázal růst stavu zahraniční zadluženosti v návaznosti na zvyšování objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů," uvedla banka.

Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci června 38,8 % celkové zadluženosti. Ve druhém čtvrtletí kleslo, a to vlivem splácení krátkodobých závazků a snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů.

U ostatních sektorů zahraniční zadlužení rovněž kleslo, nižší byly totiž přijaté obchodní úvěry. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,2 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,8 % zahraničního dluhu.

14.9.2020 Rozpočtový deficit Spojených států za prvních 11 měsíců fiskálního roku dosáhl rekordních tří bilionů dolarů, oznámilo před víkendem americké ministerstvo financí (ČTK) 

Oznámený schodek je více než dvojnásobný ve srovnání s předchozím jedenáctiměsíčním rekordem 1,37 bilionu dolarů z roku 2009. Tehdy se americká vláda rozsáhlými výdaji snažila pomoci ekonomice vymanit z recese, kterou způsobila finanční krize, připomíná agentura AP.
Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) minulý týden předpověděl, že rozpočtový deficit USA v celém tomto fiskálním roce kvůli koronavirové krizi dosáhne rekordních 3,3 bilionu dolarů, což odpovídá 16 procentům hrubého domácího produktu (HDP).
Letošní schodek by se měl podle prognózy CBO více než ztrojnásobit oproti předchozímu fiskálnímu roku a jeho poměr k HDP by měl být nejvyšší od roku 1945. Federální dluh USA se letos podle úřadu zvýší na 98 procent HDP ze 79 procent na konci loňského roku. 

9.9.2020 Výnos novozélandského dluhopisu se splatností do roku 2023 klesl pod nulu (Bloomberg) 

7.9.2020 Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

"Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou ČR rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné," napsal prezident NKÚ.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4488900/nku-obavy-ze-spatne-pripravenosti-statniho-rozpoctu-se-potvrzuji.html<br>

4.9.2020 Deficit rozpočtu USA pro tento rok je vyčíslen na 3,3 biliónu USD. Takový deficit je téměř trojnásobný oproti loňskému deficitu a zároveň dvojnásobně převyšuje deficit rozpočtu z krizových let 2008-9. Plánované výdaje rozpočtu budou kvůli koronavirové pandemii na celkových cca 6,6 biliónu USD, což bude o 2 bilióny nad úrovní roku 2019. Zmíněné navýšení odpovídá doposud odsouhlasené fiskální podpoře určené pro boj s negativními projevy pandemie.

Plánovaný deficit operuje s poklesem výběru daní. Výběr daně z příjmu fyzických osob vykazuje pokles o 11%, výběr firemních daní se snížil o plných 34%.
Růst vládních výdajů způsobí, že celkové zadlužení země v příštím roce překoná hranici celkového HDP. První náznaky v tomto duchu ekonomika přinesla už v polovině letoška. Do konce letošního roku objem veřejně drženého US dluhu dosáhne úrovně 98% celkového HDP. V roce 2019 to bylo jen 79% a v roce 2007 jen 35%. V roce 2021 je úroveň odhadována na 107% celkového HDP. Odhaduje se, že během následující dekády se deficit dále rozroste až směrem ke 13 biliónům USD.

https://www.kurzy.cz/zpravy/556000-us-vladni-deficit-narostl-na-3-3-bilionu-usd/

26.8.2020 Austrálie chce prodat dluhopisy za 21 mld. AUD, čímž by překonala rekord (Bloomberg) 

21.8.2020 Dnešní Spojené státy vypadají nejen churavě, ale švorc. K vyrovnání pandemií zapříčiněného "velkého ustrnutí" sešikovaly Federální rezervní úřad a Kongres USA ohromující sumy stimulačních výdajů ze strachu, že by se jinak ekonomika zřítila na úrovně polévek pro chudé jako ve 30. letech minulého století. Schodek federálního rozpočtu dosáhne v roce 2020 přibližně 18 % HDP a poměr amerického dluhu k HDP brzy zdolá hranici 100 %. Taková čísla nebyla k vidění od doby, kdy Harry Truman vyslal do Japonska bombardéry B-29, aby uzavřel druhou světovou válku.

Za předpokladu, že Amerika nakonec COVID-19 přemůže a nesklouzne do dystopie upomínající na Terminátora, jak se vyhne blížícímu se fiskálnímu útesu a národnímu bankrotu? Abychom na takové otázky našli odpověď, měli bychom se zamyslet nad ponaučeními ze druhé světové války, která USA nepřivedla na mizinu, přestože se dluh vyšplhal na 119 % HDP. Do dob války ve Vietnamu v 60. letech klesl tento poměr těsně nad 40 %.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4477744/nova-dluhova-naloz-ameriky.html 

21.8.2020 Veřejný dluh Británie se poprvé v červenci vyšplhal nad 2 bil. GBP, když vláda zvýšila veřejné výdaje kvůli pandemii koronaviru a její daňové příjmy zároveň klesly. Čistý dluh vzrostl na 2 004 bil. GBP, což odpovídá 100,5 % britského HDP, a je je nejvyšší od roku 1961 (Reuters) 

19.8.2020 Poptávka po 30-letých německých dluhopise byla během jejich aukce nejvyšší v historii (Bloomberg) 

18.8.2020 Ministři financí ze skupiny vyspělých ekonomik G7 (USA, Itálie, Japonsko, Kanada, Francie, Británie a Německo) zvažují, že kvůli koronaviru prodlouží zmrazení splátek dluhu chudých zemí do roku 2021. Včera to podle agentury Reuters uvedl mluvčí amerického ministerstva financí. Na včerejší telekonferenci o tom s nimi jednali i představitelé Světové banky a MMF

Ekonomicky významné státy širší skupiny G20 v dubnu přislíbily zmrazit 73 nejchudším zemím světa platby související se zadlužením do konce letošního roku. Odhadem 12 miliard dolarů (264,5 miliardy Kč) mělo místo toho směřovat na boj proti pandemii a zmírnění jejích ekonomických dopadů.
Ale uvést opatření v život se ukázalo být časově náročné, a proto se ozývaly hlasy pro jeho prodloužení a rozšíření. Německo včera zdůraznilo, že na moratoriu splátek chudých zemí se musí podílet i soukromý sektor.
Prezident SB David Malpass začátkem června varoval, že pandemie nemoci covid-19 a s ní související omezení ekonomické aktivity mohou stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Až miliardy lidí podle něj pocítí dopady na své životní úrovni.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4475144/skupina-g7-zvazuje-prodlouzeni-zmrazeni-dluhu-chudych-zemi.html 

13.8.2020 Deficit rozpočtu USA za prvních deset měsíců fiskálního roku do konce července vystoupil na rekordních 2,81 bil. USD. Na vině jsou dopady nového koronaviru a s tím spojená opatření na podporu ekonomiky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí

4.8.2020 Německé desetileté výnosy se drží v blízkosti více než dvouměsíčních minim při -0,52 %, když minulý týden sklouzly na nejnižší úroveň za 2,5 měsíce -0,56 % (Reuters)

29.7.2020 Další vlna COVID-19 v USA "dláždí cestu k dluhovému rekordu, a to i pokud vezmeme v úvahu výši vládních dluhů na konci druhé světové války". Spojené státy reagovaly na pandemii pozdě a ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi dělaly chyby. A i to se projevuje tím, jak prudce nyní v této zemi rostou vládní dluhy. "Ještě před dvěma čtvrtletími byly federální dluhy na 23 bilionech dolarů, což představuje 106 % HDP. Za pouhá dvě čtvrtletí se zvedly na 27 bilionů dolarů. Navíc prudce klesl produkt a zadlužení se tak v poměru k HDP pohybuje na 133 %. Zadlužení USA bude navíc dále růst a ve srovnání s Řeckem a Itálií je tu jeden podstatný rozdíl: Tyto dvě země nefungují jako kotva globálního finančního systému.

"Na konci druhé světové války byl poměr federálních dluhů k HDP na téměř 120 %. Díky dlouhodobému růstovému potenciálu a globálnímu oživení míra zadlužení rychle klesla. Dnes zadlužení překročilo poválečný rekord, a to se nacházíme v období míru. Americká ekonomika se už před recesí vyvolanou pandemií nacházela v dlouhodobém útlumu a nyní nemá potřebný potenciál k růstu, jako tomu bylo po válce, 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4460614/steinbock-dluhy-na-rekordech-ekonomika-padajici-o-9-a-za-vsim-ideologicka-slepota.html

24.7.2020 Výnosy amerických pětiletých dluhopisů klesají na rekordní minimum 0,2548 %(Bloomberg) 

21.7.2020 Británie: Vlády si v prvních třech měsících FY půjčila víc peněz než za jakýkoli celý rok s výjimkou dvou na vrcholu finanční krize. Čisté výpůjčky veřejného sektoru mezi dubnem a červnem dosáhly 127,9 mld. GBP (FT)


20.7.2020 Americký ministr financí Mnuchin říká, že uvažuje o dalším 1 bilionu USD v rámci koronavirové pomoci (Reuters)  

17.7.2020 Hrubý tuzemský státní dluh narostl ke konci června 2020 na 37,9 % HDP. Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun, uvedlo MF (Bloomberg) 

16.7.2020 IIF: Globální dluh narostl v 1Q20 na rekordních 258 bln. USD. Podíl dluhu k HDP poskočil o kvartálně rekordních více než 10 procentních bodů na rekordních 331 % (Reuters) 

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

  • začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  • Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  • problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?

3.7.2020 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v prvním pololetí v důsledku negativních dopadů koronavirové krize na veřejné finance zhoršila rekordních 33 státních ratingů. Zhoršování hodnocení úvěrové spolehlivosti států navíc patrně ještě není u konce. Informuje o tom dnes server televize CNBC. "Nikdy v historii Fitch Ratings jsme neměli negativní výhled u 40 zemí současně," řekl dnes McCormack v televizním pořadu CNBC s názvem Capital Connection. "Už v první polovině roku jsme zhoršili 33 státních ratingů. V žádném roce jsme jich ještě nikdy 33 nezhoršili, nyní jsme to udělali už za půl roku. Fitch v pololetí snížila například hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie, Austrálie, Itálie či Slovenska a výhled zhoršila na negativní mimo jiné u Francie. Rating České republiky nicméně potvrdila na stupni AA- se stabilním výhledem.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4444723/fitch-v-pololeti-zhorsila-rekordni-pocet-statnich-ratingu-a-jeste-pry-neskoncil.html 

19.6.2020 Britský vládní dluh poprvé od r. 1963 narostl nad 100 % HDP (Bloomberg). Britský veřejný dluh poprvé od skončení druhé světové války překonal velikost britské ekonomiky. Hlavní ukazatel čistého dluhu veřejného sektoru se vyšplhal na 1,95 bln. GBP, čili 100,9 % národního příjmu (FT)

17.6.2020 Rakouská vláda představila nový balíček fiskálních opatření cílených na podporu ekonomiky. Podle ministra financí Gernota Blümela (ÖVP) vláda počítá s tím, že vynaloží 50 mld eur na "záchranu, odlehčení a investice". To znamená, že Rakousko posune limit státního dluhu na 90 % HDP. Nová opatření zahrnují například jednorázové platby nezaměstnaným a rodinám, systém degresivního odpisování daní nebo prodloužení záchranných dotací pro fixní náklady firem (The Capitals)

15.6.2020 Německá vláda schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu Kč). Oznámilo to dnes ministerstvo financí. Dodatečný rozpočet ještě musí odsouhlasit parlament. Podíl německého dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl letos v důsledku nových půjček zvýšit na zhruba 77 % z necelých 60 % v loňském roce (ekonomika letos klesne o 6,3 procenta)

15.6.2020 Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters). 

  • Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4429919/guverner-cnb-rusnok-dalsi-snizeni-sazeb-by-mohlo-poskodit-financni-sektor.html

8.6.2020 Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení. Ekonomové předpokládají, že poměr dluhu k hrubému domácímu produktu Itálie se letos vyšplhá až na 159 % (ČTK) 

3.6.2020 Argentina, od minulého měsíce v neschopnosti splácet, se blíží dohodě s věřiteli o restrukturalizaci svého dluhu ve výši 65 mld. USD, ale stále čelí složitým překážkám. V květnu Argentina nebyla schopná splácet již podeváté (Reuters) 

1.6.2020 Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun. Největší světové ekonomiky (G7) přitom za posledních padesát let skoro zdvojnásobily zadlužení. Veřejný a soukromý dluh vzrostl ze 130 % na 270 % HDP a letos pravděpodobně hravě překoná 300 % HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4418717/rozbresk-deficit-prekona-100-miliard-korun-ekonomika-se-bez-pomoci-na-nohy-ale-nepostavi.html

29.5.2020 Jak je vidět na výsledcích posledních aukcí státních dluhopisů a dokonce i těch dlouhodobých, zájem o tyto papíry zůstává navzdory chmurným rozpočtovým vyhlídkám velmi silný. Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 mld. korun a vedle získat 33 mld. prodejem pokladničních poukázek. Od začátku roku prodej nových střednědobých a dlouhodobých bondů vynesl státu necelých 392 mld. a vedle toho ještě 48 mld. získal stát prostřednictvím poukázek (nepočítáme-li ty už splacené)

Hlavním nákupčím byly tentokrát banky, které do dluhopisů za poslední měsíc nainvestovaly 187 mld. a drží tak necelou třetinu státního dluhu. Motivem pro ně mohla být nejenom vidina klesajících sazeb, ale i setrvalý přebytek likvidity, který teď ČNB úročí nejméně za posledních dva a půl roku. Atraktivita státního dluhu se tak zvýšila nejenom pro zahraničí, ale i pro domácí investory.
Podíváme-li se na to, o kolik se zvýšila delší likviditní rezerva (bez poukázek), tak je to prozatím oněch zmíněných 392 mld. Když odpočteme všechny letos splatné dluhopisy, je to plus cca 200. S ohledem na plánovaný nebo spíše pravděpodobný schodek jsou to jen dvě třetiny až polovina potřebné částky.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4417238/rekordni-zajem-o-statni-dluhopisy-komentar-analytika.html 

27.5.2020 vlády byli díky pandemii nuceny přijmout podpůrná fiskální opatření v řádu biliónů dolarů. Současně ovšem musí vlády pracovat ve většině případů s propadem příjmů a zvýšením nákladů ve zdravotnictví a v sociální sféře. To způsobí neudržitelný růst úrovní veřejného zadlužení. Například eurozóně v souvislosti s výše popsaným hrozí dluhová krize. Jejím jádrem budou jihoevropské země, které už před koronavirovou krizí nebyly v tomto ohledu v dobré kondici a nyní se jejich situace ještě dále a řádově zhoršila. ECB se snaží svými masivními podpůrnými opatřeními tento problém potlačit a oddálit, ale je otázkou, zda se jí to skutečně podaří. Pokud ne, tak by to mohlo vyvolat masivní turbulence na finančních trzích, jež mohou následně nakazit rychle také zbytek světa.

15.5.2020 Za prvních sedm měsíců fiskálního roku, který začíná v říjnu a končí v září, dosáhl rozpočtový deficit 1,48 bilionu dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) v dubnu předpověděl, že v celém fiskálním roce by se deficit mohl vyšplhat na rekordních 3,7 bilionu dolarů. Doposud nejvyšší celoroční deficit zaznamenaly Spojené státy ve fiskálním roce 2009, kdy schodek dosáhl 1,41 bilionu dolarů. V minulém fiskálním roce činil rozpočtový deficit 984 miliard dolarů, což byla nejvyšší úroveň za sedm let.

12.5.2020 Rakouský kancléř Kurz v rozhovoru s Bloombergem: Itálie nedokáže zvládnout dluhové zatížení bez EU (Bloomberg) 

12.5.2020 Už jen deset dní zbývá Argentině na to, aby se vyhnula svému devátému bankrotu v dějinách. Čas rychle běží a tamnímu prezidentovi Albertu Fernándezovi se zatím nepodařilo dohodnout s věřiteli na restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 65 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun.

Pokud nedosáhnou dohody do 22. května, dokdy by Argentina měla uhradit splátku půl miliardy dolarů, automaticky skončí v platební neschopnosti. Už potřetí od příchodu nového tisíciletí. I proto Fernández přišel s návrhem na restrukturalizaci dluhu. Věřitelům navrhuje snížení úroku i odklad splatnosti dluhu, a to o tři roky. To by v praxi znamenalo, že země začne splácet dluh až v roce 2023. Do té doby by tak věřitelé zůstali bez splátek.

Tento návrh ale velcí věřitelé v čele s investičními fondy, jako jsou například BlackRock, Fidelity nebo Ashmore a T. Rowe Price, odmítli, protože je to pro ně nevýhodné. Podle jejich prohlášení by tak nesli "nepřiměřené ztráty".

https://archiv.ihned.cz/c1-66761730-argentine-hrozi-dalsi-bankrot-ma-jen-deset-dnu-na-rozhovory-s-veriteli-o-dluhu-65-miliard-dolaru

6.5.2020 Americké ministerstvo financí uvedlo, že na aukci 20. května poprvé nabídne dlouho očekávání 20letý státní dluhopis a zvýší velikost emisí cenných papírů napříč různými splatnostmi (Reuters)  

1.5.2020 Španělsko čeká kvůli koronavirové krizi obří nárůst rozpočtového deficitu. Vinou klesajících příjmů a rostoucích výdajů by se měl vyšplhat na 116 mld. EUR, tedy 10,34 % HDP země, uvedla dnes tamní vláda. Tak vysoko - na 10,7 procenta - byl schodek rozpočtu naposledy v roce 2012 na vrcholu eurové krize (ČTK)

29.4.2020 Slovenská centrální banka říká, že očekává schodek veřejných financí 6,9 % až 10,3 % a růst státního dluhu na 57 až 64 % HDP. Míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout 7,0 až 8,2 % (Reuters) 

26.4.2020 Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.

Ekonom zdůrazňuje, že daně a deficity nejsou nutně špatné, protože vláda obstarává některé důležité služby. Oněch asi 20 000 dolarů výdajů na hlavu se rozdělí na 4 000 dolarů na penze, 4 500 dolarů na zdravotní péči, 3 000 dolarů na vzdělávání, 2 500 dolarů na obranu a další položky. Celkem tvoří mandatorní výdaje přibližně 13 000 dolarů. Na druhou stranu si ale vláda již napůjčovala celkem 80 000 dolarů na hlavu. Současný fiskální balíček k tomu přidá dalších 6 000 dolarů a nemusí trvat dlouho a částka se dostane na 100 000 dolarů.

na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů.  Při současné dynamice ale Spojené státy podle ekonoma míří k tomu, že onen pětinásobek se bude postupně zvyšovat na desetinásobek. Je pak otázkou, ve kterou chvíli se věřitelé začnou ptát na udržitelnost dluhů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392468/vikendar-dluhy-problemem-nejsou-az-do-chvile-kdy-jiz-problemem-jsou.html

24.4.2020 V souvislosti se sociálním distancováním může být zajímavé porovnat podíl populace, která v evropských zemích žije v domácnostech s nedostatečným prostorem k bydlení. V Rumunsku je to podle Eurostatu téměř polovina populace, v celé EU asi 17 % a u nás asi 15 %. Nejméně tímto problémem trpí na Kypru, v Irsku a na Maltě, kde jde jen o zlomek populace:a u nás doma...Propad hypoték: Aktuálně.cz píše, že "trh s hypotékami padá. Před kolapsem nepomáhají ani nižší sazby či uvolněné limity". "U průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů pokračuje stoupající trend posledních měsíců. Naopak průměrná výše poskytnutého hypotečního úvěru se po sedmi měsících zastavila a došlo i k lehkému poklesu její hodnoty na stávajících 2 514 041 korun," uvedl Jiří Sýkora z Fincentrum & Swiss Life Select. Objemy a počty poskytnutých hypoték klesly v březnu na nejnižší úroveň za poslední rok.Tatra jede: Seznam.cz hovoří tento týden o "kopřivnické anomálii".Píše, že "automobilka Tatra Trucks v Kopřivnici na Novojičínsku nadále vyrábí naplno a vedení firmy v tuto chvíli omezování výroby neplánuje. Její zákazníci neruší ani neodkládají objednávky". Portál dodává, že "ani Tatra se nevyhnula komplikacím souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru. Určité problémy vznikají kvůli zpoždění dodávek komponentů od některých subdodavatelů". Vedení automobilky to ale "řešilo přeskupením plánu výroby na měsíc duben a ... podnik dosud nezaznamenal ze strany obchodních partnerů a odběratelů vozidel rušení nebo odklad objednávek".Přeglobalizovaná výroba: Novinky.cz přinesly rozhovor s Michaelem Valáškem, děkanem Fakulty strojní na ČVUT. Ten se mimo jiné domnívá, že "zbytečně velká část průmyslové výroby je globalizována a propojena mezinárodní dělbou práce. Výsledkem je absolutní závislost na dovozu z celého světa. Přecenění globalizovaného trhu na úkor našeho trhu lokálního se pak v pandemické krizi projevilo i u tak výrobně jednoduchých, ale najednou strategických komodit, jako jsou ochranné pomůcky nebo chemické látky pro testování".Podle vědce je také patrné, že do budoucna není ani ekonomicky, ani logisticky udržitelný stav převážení produktů z jednoho koutu světa na druhý, "přičemž často končí ve stejné zemi, kde svou pouť začaly". Za příklad směru, kterým bychom se měli ubírat, dal společnost Brano. Ta "vyrábí duálně - doma i v zahraničí. Automobilky v Číně ji donutily mít i tam výrobní linky, ale ke každé takové čínské lince má Brano podobnou v Česku. Jsou tak připraveni nejen na neočekávaný výpadek některých produktů vlivem libovolných krizových nebo politických okolností, ale hlavně z dlouhodobého pohledu neztrácejí svou znalost a schopnost danou výrobu zabezpečovat".

24.4.2020 Itálii se citelně zvyšují náklady na financování, investoři se dluhopisů italské vlády zbavují v obavách, že Řím se nebude schopen vypořádat s rychlým tempem zadlužování. Kromě zdravotní krize způsobené koronavirem se Itálie delší dobu potýká i s ekonomickými problémy a k nejistotě přispívá i nepřesvědčivý výsledek čtvrtečního summitu, na němž se lídři EU zabývali otázkou, jak pomoci zemím nejvíce zasaženým pandemií 

24.4.2020 Dluhy a přeplněné domácnosti: Eurostat tento týden porovnává míru vládního zadlužení evropských zemí k poslednímu čtvrtletí loňského roku. Řecké dluhy se blížily 180 % HDP, italské 140 % HDP, portugalské 120 % HDP. Průměr EU se pohyboval těsně pod 80 % a my spolu s Estonskem a Bulharskem patříme mezi nejméně zadlužené země: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392440/perly-tydne-ropa-opet-do-zaporu-navzdy-zmeneny-kapitalismus-a-u-nas-koprivnicka-anomalie.html

24.4.2020 V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není. Letošní recese však srazila HDP napříč celou Evropou a udělá zářez do hospodaření v podstatě všech zemí, rozšíří se klub zemí 100+ (dluh vyšší jak 100 % HDP), do kterého přibude nejspíše i Francie, která je mimochodem jedinou velkou zemí hospodařící se rozpočtovým deficitem bez ohledu na to, zda tamní ekonomika kvete či chřadne. ECB se už de facto největším věřitelem (a v podstatě i věřitelem poslední instance) jednotlivých zemí eurozóny, neboť už nyní drží pětinu veřejného dluhu euro-zemí, v některých případech více než čtvrtinu.

17.4.2020 Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 132,6 miliardy korun na 1,773 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna zvýšila na konci března kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 165.800 korun.

14.4.2020 Celkový zahraniční dluh Ruska klesl v 1Q nejníže od roku 2009. Celkem k 1. dubnu činil dluh státu a podniků 450 miliard USD. Od začátku roku se tak snížil o 40,8 miliardy USD, hlavně kvůli přecenění po poklesu rublu (ČTK)

14.4.2020 Rozpočtový deficit USA se v tomto fiskálním roce kvůli koronaviru téměř zečtyřnásobí na rekordních 3,8 bilionu USD, což odpovídá 18,7 % výkonu ekonomiky. Předpověděla to nezisková organizace Výbor pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB)(ČTK)

9.4.2020 Francie kvůli koronaviru počítá s rekordním deficitem rozpočtu i dluhem veřejných financí Výši záchranného balíčku pro hospodářství postižené dopady pandemie nyní Paříž odhaduje na 100 miliard eur (2,47 bilionu korun), což je více než 4 % hrubého domácího produktu, řekl dnes ministr financí Bruno Le Maire listu Les Échos.7.4.2020 Téměř 140 různých organizací vyzývá Mezinárodní měnový fond (MMF), Světovou banku (SB), vlády zemí skupiny největších ekonomik světa G20 i soukromé věřitele, aby zrušením letošních splátek dluhů pomohli nejchudším zemím světa překonat koronavirovou krizi. Uvedla to dnes agentura Reuters (ČTK)  

7.4.2020 Institut pro mezinárodní finance (IIF): Globální dluh napříč všemi sektory loni stoupl na rekordních 255 bln. USD (6,4 biliardy Kč) a překonal 322 % hrubého domácího produktu. Proti předchozímu roku se zvýšil o více než 10 bilionů USD (ČTK) 

6.4.2020 Faktura za koronavirus? Čína dluží vyspělým zemím přes 100 bilionů, spočítala studie. Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 utrpěla kvůli nedostatku čínské otevřenosti na začátku šíření nového koronaviru celkové škody ve výši 3,2 bilionu liber (přes sto bilionů Kč). K takovému závěru došla připravovaná studie britského think tanku Henry Jackson Society, na níž upozornil web listu Daily Mail. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/faktura-za-koronavirus-cina-dluzi-vyspelym-zemim-pres-100-bilionu-spocitala-studie-40319565?seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null6.4.2020 Moody´s očekává, že schodek federálního rozpočtu USA dosáhne letos skoro 15 % HDP a 10,5 % HDP v roce příštím. Pro tento rok čeká nárůst fiskálních výdajů a naopak pokles příjmů v důsledku restrikcí ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti (Reuters) 

6.4.2020 Úvěrová pojišťovna Euler Hermes kvůli riziku prodloužené recese a vlně bankrotů způsobených vypuknutím pandemie koronaviru oznámila snížení ratingu 18 zemím, včetně České republiky. Euler Hermes, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek (ČTK)

2.4.2020 Když stát začne platit lidem jejich ušlé mzdy, začne úvěrovat firmy, které by jinak spadly do bankrotu, a začne si na to obrovským způsobem půjčovat, je zřejmé, že žijeme ve výjimečných časech. Vlády po celém světě se naží zachránit ekonomické a finanční vazby, aby zachovaly most mezi světem před nákazou COVID-19 a po ní. Jde o sázku, která má smysl, protože pokud budou ekonomické vazby zničeny, padají naděje na rychlé oživení. Pokud bychom rychlého oživení nedosáhli, dlouhodobě klesne životní standard, nezaměstnanost se dostane na stabilně vysoké úrovně, ceny aktiv na úrovně nízké, a to se mimo jiné dotkne života těch, kteří spoří na důchod. jde o "masivní záchraně ze strany státu", která má přesvědčivé morální argumenty: "Boj s koronavirem zachrání tisíce životů a ochrana ekonomiky zachrání miliony živobytí." prioritou je udržet nad vodou maximum firem, od malých až po ty největší

Růst vládních dluhů je tak relativně nedůležitým problémem ve srovnání s tím, čemu čelíme. 
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4374841/king-musime-udrzet-nad-vodou-co-nejvice-firem-dluhy-jsou-nyni-druhoradym-problemem.html
28.3.2020 Koronavirová dluhová spirála: Ve světě už avizují kroky daleko razantnější, například USA ohlásily finanční dotaci pro svoji ekonomiku ve výši 1,5 bilionu dolarů a uvažují o další pomoci za 700 miliard. Kdyby se tato podpora zmenšila na české poměry, znamenalo by to částku kolem 550 miliard korun. Příkladem je vedle již zmíněného Německa také Itálie, jež na boj s koronavirem a záchranu ekonomiky vyčlenila astronomickou sumu 350 miliard eur, více než pětinásobek českého státního rozpočtu. 24.3.2020 Jižní Korea vytvoří stabilizační fond pro trh s dluhopisy v objemu 20 bilionů wonů, firmám vyhradí podporu 17,8 bil. wonů (Bloomberg) 19.3.2020 Italské výpůjční náklady v reakci na nový koronavirový balíček ECB prudce klesly. Výnos na 10letých italských vládních bondech dnes ráno spadl až na 1,542 %, včera se obchodoval na 2,5 % (CNBC) Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) dluhopisy za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce svého měnového výboru. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru. Nový program bude zahrnovat i řecké cenné papíry. Řecké státní dluhopisy se ve starších programech ECB tohoto typu nevyskytovaly, protože si po minulé finanční krizi ještě nezískaly dostatečnou investiční důvěru, podotýká CNBC. 
9.3.2020 Výnos německých 10letých dluhopisů klesá o 13 bps na -0,84 %, Americké desetileté výnosy na historických minimech 0,53 %, a u třicetiletých spadly pod úroveň 1 %.  (Bloomberg)6.3.2020 Výnos desetiletých německých dluhopisů klesá na historické minimum (Bloomberg)  
6.3.2020 Výnosy amerických desetiletých dluhopisů klesají o 21 bps na 0,70 % (Bloomberg) 5.3.2020 Úroková míra na desetiletém dluhopisu USA klesla předevčírem poprvé v dějinách pod 1 %. To není náhoda. Je to signál, který trh dává americké centrální bance. Signál, že musí jít se svojí základní sazbou ještě níž. A níž. Tak nízko, aby navzdory koronaviru lidi i firmy odradila od dalšího hromadění úspor (třeba i těch z akcií prodaných během paniky minulého týdne), a naopak je zlevněním úvěru pobídla k dalším útratám a zejména investicím. Protože jen když se bude investovat a utrácet, bude mít zase jistou práci montážní dělník i číšník, Apple svůj zisk a akcionář plné kapsy. 

27.2.2020 Americké desetileté výnosy na historických minimech 1,3 %. Jsou nyní dokonce nižší, než v době masivní monetární expanze, kdy Fed snížil sazby na nulu a pumpoval na trhy likviditu v podobě kvantitativního uvolňování. Aktuální efektivní výše úrokových sazeb americké centrální banky přitom dosahuje 1,58 %. Na výnosové křivce tedy dochází k výrazné inverzi, přičemž výnosy z 30 letých dluhopisů jsou dnes jen o pouhých 20 bazických bodů vyšší než Fed funds rate. Dvouleté výnosy pak klesly na 1,12 %, což indikuje téměř dvojité snížen sazeb ze strany americké centrální banky. Více 

21.2.2020 Celosvětový objem vládních dluhů se v letošním roce zvýší o 5 % na rekordních 53 bilionů dolarů (přes 1,2 biliardy Kč). Předpověděla to dnes společnost S&P Global. Ve srovnání s rokem 2015 by tak měly být vládní dluhy vyšší o 30 procent (ČTK) Vlády si letos podle S&P půjčí celkem 8,1 bilionu dolarů. Z toho však použijí 5,8 bilionu dolarů na splacení dřívějších dluhů. Čisté zadlužení se tak zvýší o 2,3 bilionu dolarů. To by mělo představovat minimálně 2,6 procenta globálního hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce půjček by si podle S&P měly v letošním roce vzít vlády Spojených států a Japonska, které by se na celkovém objemu půjček měly podílet téměř 60 procenty. USA by si měly půjčit tři biliony dolarů a Japonsko 1,75 bilionu dolarů. Třetí místo by měla se značným odstupem obsadit Čína s půjčkami v objemu 636 miliard dolarů. 

20.2.2020 MMF: Dluhová zátěž Argentiny je "neudržitelná" (Bloomberg) , v letošním roce míří k neřízenému bankrotu, píší FT. Šlo by už o devátý bankrot v historii země a třetí od začátku tisíciletí. MMF zemi půjčil již 44 miliard dolarů (1,02 bilionu korun) v rámci rekordního záchranného programu po měnové krizi v roce 2018. Celkový přislíbený objem úvěru byl dokonce 57 miliard dolarů (1,32 bilionu korun). Celkový zahraniční dluh Argentiny dosahuje 311 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Vláda chce jednat o restrukturalizaci částky 195 miliard dolarů, včetně uvedené půjčky 44 miliard dolarů od měnového fondu.

12.2.2020 Řecké dluhopisové výnosy vůbec poprvé sestoupily pod 1 %. Padla tak hranice, která během finanční krize před 10 lety vypadala jako fata morgana. To se výnosy dostaly na skoro 45 % ve strachu, že země vypadne z eurozóny. Řecké státní dluhopisy s 10letou splatností sestoupily v Londýně dnes dopoledne na 0,98 %. Srovnatelný italský dluh byl na 0,94 %. Většina dluhu zemí eurozóny nesla záporný výnos. 

15.1.2020 253 Globální dluh tak jen za prvních devět měsíců loňského roku vzrostl o devět bilionů dolarů (204 bil. Kč) na téměř 253 bilionů dolarů (5,7 trilionu Kč). Poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP) tím vystoupal na 322 procent. Nadpoloviční většinu dluhů nadělal vyspělý svět, kde poměr činí 383 procent. Dluhy domácností výrazně rostou např. ve Švýcarsku, Norsku či na Novém Zélandu, zatímco se rekordně zadlužují vlády v USA a Austrálii. Podle listu The New York Times vzrostl rozpočtový schodek Spojených států za první tři měsíce fiskálního roku meziročně o 11,8 procenta a USA jsou tak po osmi "tučných letech" na cestě k deficitu ve výši bilionu dolarů (22,7 bil. Kč). Pro srovnání, schodek státního rozpočtu České republiky činil loni 28,5 miliardy korun. "Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." více

8.1.2020 Globální zadluženost  (veřejný i soukromý) - tedy veřejný plus soukromý dluh - dosáhla na konci roku 2018 úrovně 188 bilionů dolarů. To je o tři biliony dolarů více než v roce 2017. Zejména čínský celkový dluh dosáhl na konci roku 2018 258 procent HDP - stejný jako ve Spojených státech a přibližoval se průměru vyspělých ekonomik, což bylo 265 procent. více

18.11.2019 Americké dluhopisy v držení Japonska klesly o 28,9 mld. USD na 1,15 bil. USD, i tak je ale Japonsko největším držitelem. V červnu předběhlo Čínu (Bloomberg) 16.8.2019 Výnos na 10letém japonském dluhopisu dosáhl -0,25 %, nejnižší hodnoty od roku 2016 (Bloomberg)

15.8.2019 Výnos 30letých amerických státních dluhopisů klesl poprvé v historii pod 2 % (Bloomberg) Kromě převrácené výnosové křivky, která je obecně považována za indikátor blížící se recese, obchodování ve středu poznamenaly další nepříznivé faktory. Německo ohlásilo pokles ekonomiky ve druhém čtvrtletí a růst průmyslové výroby v Číně byl v červenci nejpomalejší za 17 let. K tomu je nutné přičíst déletrvající faktory jako obchodní válka USA a Číny a odchod Británie z Evropské unie a další geopolitické faktory. 
14.8.2019 Výnos amerického státního dluhopisu se splatností 30 let klesl na rekordní minimum 2,0813 % (Bloomberg) 2.8.2019 Německé 30leté výnosy po šoku z nových amerických cel proti Číně zpevnily, což vůbec poprvé poslalo výnosy napříč trhem s německým dluhem pod 0 %. Německo je tak největší ekonomikou, která má pouze záporné dluhopisové výnosy (Bloomberg) více

Česko

12.2.2021 Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun (ČTK) 

11.1.2021 Vládní dluh Česka stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 386,4 miliardy korun na 2,1709 bilionu korun. Důvodem jsou opatření proti koronaviru, uvedl ČSÚ. 

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-3-ctvrtleti-2020

23.12.2020 Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun (ČTK). Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy Kč a o rok později se 460 miliardami korun. "Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos stoupnout na 36,8 procenta HDP a v příštím roce na 40,1 procenta HDP. Loni byl 28,5 procenta HDP.
Státní dluh České republiky stoupl letos za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 MF uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun. 

5.10.2020 Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČTK)

27.4.2020 Veřejné finance se letos dostanou do schodku 5,% HDP z loňského přebytku 0,3 % HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 % HDP z loňských 30,8 % HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí (ČTK)

22.4.2020 Ministerstvo ve středu prodalo dluhopisy za 74 miliard. Vláda už si zajistila téměř 90 procent z plánovaného 300 miliardového schodku. Od 21. dubna 8:00 mohli pražští podnikatelé žádat o záruky z úvěrového programu Covid Praha. Vyčerpali ho za devět minut od spuštění. Od 9. dubna mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 podnikatelů. V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je přibližně 240 miliard korun. Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP. 

24.3.2020 ČNB bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda (ČTK) V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016. "Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek," Dodal, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska

Více na https://www.e15.cz/domaci/vlada-chysta-prostor-pro-ceske-kvantitativni-uvolnovani-rozsiruje-moznosti-cnb-1367984?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

23.3.2020 Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil téměř 4,384 bilionu korun, meziročně byl nižší o 29,1 miliardy Kč. Představoval 77,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 63,1 miliardy korun, hlavně díky poklesu zadluženosti vládního sektoru. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,7 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla ČNB. Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 74 procent. Zbývajících 26 procent tvoří závazky veřejného sektoru, tedy dluhy vládních úřadů, firem s majoritní účastí státu a dluhy garantované vládou. Zahraniční zadlužení bank včetně ČNB stouplo na 42,3 procenta z celkového zadlužení. Byl za tím nárůst přijatých zahraničních vkladů u bank.

Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020 (ČTK)

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 132,6 miliardy korun na 1,773 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu (ČTK) 

18.2.2020 Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun (ČTK)

14.2.2020 V loňském roce se státní dluh v poměru k HDP meziročně snížil z 30,5 % na 29,0 % a klesá tak už šestým rokem v řadě. Od roku 2013 se zadluženost České republiky vůči HDP snížila už o 12,1 procentních bodů. V absolutním vyjádření klesl během stejného období státní dluh o 43 mld. Kč. Vyplývá to ze Zprávy o řízení státního dluhu České republiky v roce 2019, kterou dnes zveřejnilo Ministerstvo financí.

8.1.2020 Počet firem, které nespolehlivě odvádí DPH, se loni meziročně zvýšil o 3382 na 20 089. To představuje nárůst o více než pětinu. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Bisnode. I když problémové subjekty přibývají stále rychlým tempem, v porovnání s rokem 2018 jejich růst výrazně zpomalil (ČTK) 

20.12.2019 Zahraniční dluh ČR stoupl v letošním 3Q o 99,1 mld. Kč na 4,426 bil. Kč ke konci září. Meziročně je vyšší o 87,1 mld. Kč. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,3 % HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB. Přibližně tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadaly na konci třetího čtvrtletí na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují vládní sektor, závazky soukromých subjektů garantované vládou a firem s většinovým podílem státu. (ČTK) více

20.9.2019 Zahraniční dluh ČR klesl v letošním 2Q o 23,8 mld. Kč na 4,342 bil. Kč ke konci června. Meziročně je ale o 10,6 mld. Kč vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,1 % HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB (Reuters)

21.6.2019 Zahraniční dluh Česka vzrostl v prvním čtvrtletí o 11,5 miliardy korun a ke konci března činil 4,367 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 67,5 miliardy.

zobrazit více..
Loading...