Michal Šnobr

Michal Šnobr

Expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ a také dlouhodobým kritikem vedení elektrárenské společnosti. Šnobr se energetickému trhu věnuje 25 let.

29.7.2021 Myslím, že paradoxně je na tom ČR v tomto směru nejlíp ze zemí Evropské unie. Máme šest jaderných bloků - čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně - a v obou případech se seriózně uvažuje o prodloužení jejich životnosti na 60 let. To znamená, že i ty stávající Dukovany by měly fungovat až někam mezi roky 2045 a 2048. Takže se neobávám, že by se ČR dostala do úzkých.

  • Celý svět nejen jaderné energetiky, ale i obecně energetiky čeká na nějaký pokrok, a to včetně velmocí, jako jsou Francie či Spojené státy. Firmy se musí zase vrátit do doby, kdy budou vznikat jaderné reaktory o výkonu 300, 400 a 500 megawatt, a ty se musí výrazně zlevnit. 
  • Minimálně v následujících letech porostou kvůli růstu cen silové elektřiny (neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele - pozn. red.), což je způsobeno povolenkami CO2 spotřebitelům, ceny elektřiny o nějakých 10 až 15 procent ročně. A k tomu se přidá ještě růst cen distribuce. A v dalších letech samozřejmě může přijít i nějaký model jaderné elektrárny, který to dále ovlivní. Růst by přitom mohl být enormní a pro českou ekonomiku i běžné spotřebitele poměrně vražedný.
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ceny-energii-porostou-jaderna-energetika-ceka-na-velky-prelom-rika-expert-40367026#<br>

19.4.2021 Za tendr na dostavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyhodíme miliony a nic se nepostaví, míní expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr. Má za to, že výsledkem bude poškození renomé ČR ve světě. 

  • Ačkoli si osobně myslím, že tendr s tím, jak a pro koho byl připraven, ztratil v zásadě smysl. Stále platí, že jak Francouzi, tak Korejci nesplňují požadavky české vlády na reaktor o výkonu 1200 megawattů. Nikdo z nich ho v tuhle chvíli nemá. Říkají, že ho mohou ze stávajících odvodit, což je hezké, ale takový reaktor nemá licenci, natož referenční stavbu. Šlo by o prototyp. A je otázka, jestli by to byl rovnocenný tendr, když nabízejí něco, co nemají v ruce.

  • A poslední ze zájemců, americký Westinghouse, zase prokazatelně není v kondici stavět jaderný reaktor. V roce 2017 zbankrotoval, a to i kvůli dvěma stavbám na domácí půdě. Šlo o stejnou cenu, za kterou nabízeli i v roce 2013 dostavbu Temelína v ČR, a ukázala se jako nereálná. Projekt v Jižní Karolíně tak zkrachoval poté, co se prostavělo devět miliard dolarů. Ukázalo se, že namísto dvanácti bude stát šestadvacet miliard dolarů, a tak soukromý investor projekt zastavil. Druhý v Georgii se staví dál jen kvůli tomu, že byl v pokročilejší fázi. Všechno navíc způsobilo takové potíže, že firma zbankrotovala, z čehož ji vykoupili Kanaďani.

  • Jestli se mě ptáte na to, zda na základě aktuálního tendru, který je takto pokřivený, bude jaderný blok vystavěn, tak vám řeknu, že nikdy. Výsledkem bude akorát další zrušený tendr, což samozřejmě nebude dobře pro renomé České republiky.

  • Začal bych se znovu rozhlížet po lokalitách, kde by mohla vzniknout nová jaderná elektrárna, a zároveň bych se soustředil na nové technologie. Čeká se na to, s čím přijdou výrobci. Například Francouzi jako jaderná velmoc sami zastavili rozhodování o nových projektech do konce roku 2022 a pravděpodobně tu lhůtu ještě prodlouží.

  • Takže není to tím, že by tu někdo zápasil mezi jádrem a plynem, nýbrž tím, abychom otevřeli oči a podívali se na projekty ve světě. Největší neštěstí bude pokračovat v tomhle přežitém tendru na Dukovany. Čím dříve se tohle v ČR pochopí, tím lépe. 

  • Stejně jako to pochopili nejenom Francouzi, ale i Maďaři, Poláci, Finové a další, vždy je to stoprocentně na státu. Například Francouzi se jako jaderná velmoc rozhodli vyvlastnit akcionáře z místní společnosti, kde je podobná akcionářská struktura jako v Česku, aby udrželi jadernou energetiku nad vodou. Jaderná energetika je více o bezpečnosti a strategickém rozhodnutí než o tom, aby do toho mohly jít soukromé společnosti s akcionáři. Ví to všichni na světě kromě (ministra) Havlíčka.

  • https://www.novinky.cz/domaci/clanek/dukovansky-tendr-bez-rosatomu-konci-politici-to-nepriznaji-rika-expert-snobr-40357517#

6.1.2021, Nový jaderný blok v Dukovanech

  • Nový jaderný blok v Dukovanech je nereálný projekt. Nejen proto, že to je megalomanství, ale i proto, že by se stavěl velmi draze. Na českém trhu bude velmi znát, pokud si postavíme jeden drahý zdroj," varoval Šnobr na Investičním fóru před tím, aby Češi dobrovolně strkali hlavu do oprátky příliš drahé elektřiny. 
  • V současnosti Češi platí za silovou elektřinu zhruba 40 až 45 eur za MWh, s blokem typu nových Dukovan by se mohli dostat na 150 eur. 
  • Tržní kapitalizace ČEZ se teď pohybuje kolem 250 miliard korun. To zahrnuje všechny zdroje ČEZ, všechny jaderné, plynové a uhelné elektrárny, obnovitelné zdroje, distribuci, obchod. Proti tomu má ČEZ stavět jediný zdroj, který o 20 až 30 procent převyšuje jeho tržní kapitalizaci. Každý, kdo zná základy ekonomiky, ví, že to je nesmysl. 
  • Česko sází na scénář, který je málo pravděpodobný, velmi rizikový, a kdybych to řekl zjednodušeně, je to kobercová bomba pro vývoj energetiky v České republice minimálně pro další desetiletí, protože vše by se muselo přizpůsobit podmínkám stavby jednoho jediného bloku. 
  • Odchod od uhlí se podle respektovaného analytika dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/snobr-o-novem-bloku-je-to-kobercova-bomba-pro-energetiku-136123#<br>

4.1.2021 Dominance ruského plynu na evropském trhu dávno skončila. Musí se utkávat s konkurencí, což jej činí levnějším. A také bezpečnějším.

  • Evropa se ale poučila a speciálně Němci na tuto situaci zareagovali zcela pragmaticky a nekompromisně. Jednoduše se rozhodli vytěsnit Ukrajinu z přepravní trasy plynu do našeho regionu, a to vlastním přímým propojením s Ruskem nejdříve přes Nord Stream jedna a později i dva. Ten přirozeně nahrál Česku ve všech směrech. Na druhou stranu ale zkomplikoval plány silné lobby českých podporovatelů jaderné energetiky jako jediného řešení budoucnosti naší energetiky. Jenže z plynu jako českého strašáka je nyní evropské řešení.

  • To, co platilo před deseti nebo pěti lety na evropském trhu s plynem, už dnes neplatí. Gazprom, výhradní exportér ruského plynu, poslední roky čelí v Evropě nejen slabší poptávce, ale hlavně konkurenci ze strany jiných dodavatelů. Zlom přišel s rozvojem těžby břidlicového plynu v USA, jež se velmi rychle staly soběstačné. S tím se obrátil naruby i světový trh s plynem a došlo k přesměrování klíčových obchodních cest. Američtí dodavatelé LNG narušili na evropském trhu rovnováhu a zasloužili se o nové pojetí obchodu, ale i cenotvorby plynu. Spotové dodávky vedly nejen v Evropě ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu. Ty klesly až téměř na polovinu.

  • Zatímco dříve sektoru dominovaly dlouhodobé přepravní kontrakty, nyní se díky kapacitním aukcím udělují především kontrakty krátkodobé. Již ke konci roku 2020 se objem přepravní kapacity, která je zarezervována prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, snížil o pětinu. Do roku 2028 klesne o tři pětiny a po roce 2035 zde nebude téměř žádná přepravní kapacita rezervovaná prostřednictvím těchto kontraktů. 

  • https://www.e15.cz/nazory/komentar-michala-snobra-rusky-plyn-jako-hrozba-davno-ne-1376687?

11.11.2020 

  • Daniel Beneš nejdříve obhajoval velmi kontroverzní prodej uhelné elektrárny Počerady tak, že tím skupina ČEZ snižuje uhlíkovou stopu. Reálně ale tímto krokem ČEZ jen neúměrně levně "předal" významnou část areálu největší české hnědouhelné elektrárny Počerady včetně infrastruktury konkurenci. Současně s tím přišel o strategicky zcela jedinečnou energetickou lokalitu v Česku s výhodou blízkosti páteřního plynovodu Net4Gas a s obrovských potenciálem rozvoje do budoucna - paroplyn či malé jaderné elektrárny.
  • Paradoxem je, že ČEZ prodejem elektrárny Počerady dokonce ani nesnížil uhlíkovou stopu, ba naopak prodloužil elektrárně život, a to minimálně o pět let. Pod ČEZ mělo totiž spalování uhlí v Počeradech skončit dle původního plánu již k ke konci roku 2023. Místo toho bude pod novým vlastníkem pokračovat minimálně do roku 2028. 
  • ČEZ totiž současně s Počerady prodal i svůj doposud největší bezemisní, obnovitelný zdroj výroby elektřiny, a to 600 MW větrný park v Rumunsku. Tento další zcela nepochopitelný, strategicky špatně pojatý a navíc ztrátový krok ještě k tomu finanční ředitel ČEZ Martin Novák zdůvodnil a obohatil konstatováním, že získané prostředky půjdou primárně na snížení dluhu. Jenže to už nedává smysl vůbec. 
  • Prodávat v této době vydělávající a ve výrobním portfoliu každé energetické společnosti v Evropě velmi ceněné obnovitelné zdroje za účelem splacení dluhů, které splácet nepotřebujete, je čistá hloupost. Snižovat dluh v době, kdy je čistý dluh v poměru k součtu provozního zisku a odpisů (EBITDA), to jest ukazatel čistý dluh/EBITDA, pod samotným ČEZ stanovenou efektivní a bezpečnou hranicí - 2,5 - nedává smysl. Už vůbec ne, když je možnost se v eurech zadlužovat mimořádně levně a díky efektu finanční páky tak zvyšovat zhodnocení vlastního kapitálu všem akcionářům.
  • V roce 2021 bude ČEZ prodávat českým spotřebitelům a firmám u nás vyrobenou silovou elektřinu v průměru o téměř 45 procent dráže, než v roce 2018.  
  • https://www.e15.cz/nazory/komentar-michala-snobra-cez-smyslu-zbaveny-1375070?<br>

11.6.2020 ČEZ vytváří solidní cash flow, je ziskový a má vysoké marže, dluh společnosti je relativně nízký a v současnosti navíc levně refinancovaný. To všechno jsou vynikající předpoklady pro dlouhodobě úspěšnou investici do akcií největší české energetické společnosti. Její brzdou je chybující management, který předvádí jeden strategický omyl za druhým, zatímco na fingování "starého" byznysu v podstatě nepotřebuje nic měnit, uvedl v květnové debatě z cyklu ABCD investora odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

https://www.kurzy.cz/zpravy/547747-michal-snobr-cez-je-vyborna-akcie-na-dlouhodobe-drzeni-zakladni-byznys-generuje-skvele-cash-flow/

16.1.2020 

  • odstavování klasických zdrojů nedokážou pokrýt alternativní zdroje ani nereálné plány na stavbu nových jaderných bloků.
  • Reálně hrozí, že střední Evropa (Německo a jeho okolí včetně Česka) se stane závislou na dovozu energie (plynu i elektřiny 
  • Německo bylo v uplynulých deseti letech čistým exportérem elektrického proudu, teď začíná vstupovat do éry, kdy jej naopak bude potřebovat dovážet
  • Odchod od uhlí je neodvratitelný, jednotlivé státy se budou lišit jen v rychlosti, s jakou krok učiní, a v chytrosti, s jakým plánem, jak uhlí nahradit, přijdou. 
  • Úspěch či neúspěch těchto plánů pak přímo ovlivní, kolik bude stát elektřina. Zmíněný analytik Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více. 
  • Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise oxidu uhličitého, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. 
  • "Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé," 
  • Spolková vláda poskytne také až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů
  • více: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nemecko-se-vzdava-uhli-zacina-era-kdy-ceny-elektriny-i-v-cesku-poleti-nahoru-86566?

15.1.2020 Berlínská vláda, jak uvedla agentura ČTK, odsouhlasila, že v rámci plánu na ústup od hnědého uhlí poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).

zobrazit více..
Loading...