ECB

ECB (Evropská centrální banka)

Založena 1. 6. 1998, Prezidentka: Christine Lagardeová (1956) ve funkci od 1. 11. 2019. Osmileté období nelze prodloužit. ECB společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank. Česká národní banka je součástí tohoto systému od roku 2004, kdy Česko vstoupilo (1. 5. 2004) do Evropské unie.

Lagardeová předsedá šestičlenné výkonné radě, ve které sedí viceprezident a čtyři členové. Klíčový orgán − Rada guvernérů ECB − je složen z výkonné rady a guvernérů 19 národních centrálních bank ze zemí Evropské unie, kde se platí eurem. Výkonná rada je odpovědná za provádění měnové politiky eurozóny, kterou určuje Rada guvernérů ECB. Členové výkonné rady jsou stejně jako prezident ECB jmenováni na osmileté funkční období, které nelze obnovit.

  • Mládežnická reprezentantka Francie v synchronizovaném plavání je prezidentkou Evropské centrální banky od 1. listopadu 2019. Předtím osm let vedla Mezinárodní měnový fond. A v letech 2007 až 2011 byla francouzskou ministryní financí.
  • Následně se stala šéfkou Mezinárodního měnového fondu. Její přesun z Washingtonu, kde sídlí měnový fond, do frankfurtského sídla ECB ale přesto nebyl bez kontroverzí. A to proto, že Lagardeová má právnické, nikoliv ekonomické vzdělání. 
  • Časopis Forbes ji loni označil za druhou nejmocnější ženu světa, hned za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. 
  • Před vstupem do politiky Lagardeová žila ve Spojených státech, kde vedla velkou mezinárodní právní kancelář Baker McKenzie. 

ECB, zprávy z tisku:

13.7.2021 Evropská centrální banka zřejmě přehodnotí měnovou politiku. Prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že nadcházející jednání bude klíčové. Změny se dotknou především nákupu dluhopisů, pravděpodobně skončí současné masivní nákupy dluhopisů především od států eurozóny a informace o podmínkách pro příští zvednutí základní úrokové sazby.

  • Kromě nového inflačního cíle rozhodla, že v měnové politice více zohlední boj proti změnám klimatu a v budoucnu začlení do výpočtu míry inflace i náklady na užívání vlastního bydlení.
  • Lagardeová poté uvedla, že nákupy vládních dluhopisů v rámci nouzového programu za 1,85 bilionu eur (zhruba 48 bilionů Kč), kterými se Evropská centrální banka snaží podpořit evropskou ekonomiku, budou pokračovat podle plánu "nejméně" do března 2022. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prezidentka-ecb-vyhlizi-cervencove-jednani-menova-politika-projde-zmenou-169486#   

8.7.2021 Mandát Evropské centrální banky udržovat cenovou stabilitu v eurozóně dnes doznal zásadní změny. Centrální banka eurozóny přijala nový 2procentní inflační cíl pro střednědobý horizont, a opustila tak dosavadní příslib udržovat růst cen v zemích s eurem těsně pod 2 procenty. Nový inflační cíl je symetrický, což znamená, že záporné i kladné odchylky inflace od něj bude centrální banka eurozóny považovat za stejně nežádoucí. ECB to uvedla v dnešním sdělení k přezkumu své měnové strategie. Na dosavadní cíl ECB po skoro deset let nedosáhla a úprava může být spojena s nadějí, že banka tím posílí svoji důvěryhodnost. ECB dnes rovněž uvedla, že se bude podílet na boji proti změnám klimatu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4723576/ecb-zveda-inflacni-cil-na-dve-procenta-a-chce-vic-prihlizet-ke-zmene-klimatu.html

23.6.2021 Člen výkonné rady ECB říká, že digitální euro ochrání EU před hrozbou jiných kryptoměn. Kompletní digitalizace finančních služeb a měn je další velká věc, která se ve fin-tech světě v příštích několika desetiletích stane. Prozatím téměř dvě třetiny světových centrálních bank provádějí praktické experimenty s tím, zda zavést digitální měny centrálních bank (CBDC) či nikoli.

Totéž je však hlavní příčinou znepokojení komerčních bank. Jednomyslně se shodují na obavách, že by CBDC potenciálně mohly narušit jejich vklady. Mezi spoustou zemí, které jsou ve fázi zkoušení a testování, dosáhla Evropa v poslední době působivého pokroku.

  • Jedním z klíčových cílů projektu digitálního eura bylo bojovat proti šíření digitálních měn vytvořených společnostmi. Zavedení digitálního eura by posílilo soukromí spotřebitelů a dále by je chránilo před hrozbou jiných konkurenčních kryptoměn na trhu.  
  • Pokud se centrální banka zapojí do digitálních plateb, bude soukromí lépe chráněno, protože nejsme jako soukromé společnosti. Nemáme žádný komerční zájem na ukládání, správě nebo monetizaci dat uživatelů.
  • V našich testech jsme experimentovali se dvěma systémy. Jedním z nich je centralizovaný systém známý jako TIPS. Pak jsme se také podívali na technologii distribuované účetní knihy. Experimentovali jsme také s kombinací těchto dvou, protože neexistuje žádný důvod, proč by jeden měl vylučovat druhý.

ECB dokončí nový rámec dohledu nad soukromými digitálními měnami a poskytovateli kryptoměn do konce tohoto roku. Navíc většina centrálních bank jedná o zajištění toho, aby jejich digitální měny byly udržovány "interoperabilní" a aby byly přeshraniční platby ještě efektivnější a levnější. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/598924-clen-vykonne-rady-ecb-rika-ze-digitalni-euro-ochrani-eu-pred-hrozbou-jinych-kryptomen/<br>

21.6.2021 Prezidentka ECB Lagardeová: Nákupy aktiv a program výhodnějších půjček bankám TLTRO kumulativně zvýší inflaci mezi lety 2020 a 2023 o zhruba 1,2 procentního bodu a reálný růst HDP o zhruba 1,8 procentního bodu. Na zvyšování úrokových sazeb v eurozóně je ještě čas, předčasné utahování by představovalo riziko pro pokračující zotavování a vyhlídky inflace (Reuters)

Kistine Lagardeová z ECB říká, že ECB bude 14. července jednat o digitálním euru (Reuters). 

23.4.2021 ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále. Jen v případě nouzového pandemického programu PEPP s rámcem 1,9 bilionů hodlá pokračovat až do března příštího roku. Od loňského začátku až do poloviny letošního dubna jen v rámci tohoto nástroje již nakoupila papíry za téměř bilion eur, přičemž jen v březnu objem těchto nákupů překročil hodnotu 73 mld.

Vedle toho dál fungují i předchozí programy vykupování dluhopisů, v rámci kterých v březnu přikoupila papíry za 23 mld. eur, takže rozsah těchto operací se v předchozím měsíci přiblížil hranici 100 mld. Ve své bilanci tak už ECB nashromáždila bondy za téměř 4 biliony eur, a to zdaleka ještě není všem dnům konec. A vlastně ani nástrojům, protože vedle výše uvedených nákupů ECB pumpuje do finančního sektoru další miliardy prostřednictvím střednědobých půjček pro banky.
Prostor nakupovat ECB rozhodně má, jak ostatně ukazují statistiky dluhu jednotlivých zemí eurozóny zveřejněné včera dopoledne. Jen za loňský rok se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo o rekordní 1,1 bilionu eur a v poměru k HDP se přiblížilo hranici 100 %. Jde samozřejmě především o důsledek pandemie, která srazila ekonomiky zemí eurozóny do nebývalé recese, nicméně tak úplně přehlédnout nejde ani vysokou míru zadlužení řady zemí ještě před krizí nebo nepříznivý vývoj strukturálních schodků některých z nich. V každém případě s ECB za zády to nebudou zatím zprávy, které by si vyžádaly razantnější úpravu rizikových prémií dluhopisů dotčených zemí.
Klub zemí EU s více než stoprocentním zadlužením se v loňském roce rozšířil ze tří rovnou na šest zemí a asi nikoho nepřekvapí, že jsou to shodou okolností všechno členské země eurozóny. Nejzadluženější zemí bylo i v loňském roce Řecko, jehož dluh překonal hranici 200 % HDP, nicméně čtyři pětiny tohoto dluhu představují dlouhodobé půjčky, které země získala v rámci řešení dluhové krize. Druhou nejzadluženější v pořadí byla loni Itálie s dluhem 156 % HDP následovaná Portugalskem se 134 %. Prudký růst dluhu se tentokrát nevyhnul ani ČR, která ovšem i tak zůstala čtvrtou nejméně zadluženou zemí unie.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4658040/rozbresk-dluh-zemi-eu-se-priblizil-hranici-100-hdp.html

16.3.2021 Elderson z ECB říká, že inflace v lednu a v únoru prudce zrychlila a v příštích měsících půjde pravděpodobně ještě nahoru. Děje se tak hlavně kvůli přechodným faktorům, na které se díváme (Reuters). 

11.3.2021 Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz. Banka po zasedání Rady guvernérů oznámila, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila. Trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové. Současný nouzový pandemický program nákupů aktiv, označovaný jako PEPP, má k dispozici 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu korun). Platit má nejméně do března 2022.

Oznámený krok přichází po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny. Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou i tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemích eurozóny, uvedla agentura Reuters.

Hlavní úrokovou sazbu ponechala ECB beze změny na nula procentech. Také další dvě okrajové sazby jsou beze změny.

https://www.e15.cz/koronahelpdesk-e15/evropska-centralni-banka-zvysi-tempo-tisteni-penez-1378662 

9.3.2021 ECB minulý týden navýšila tempo nákupů dluhopisů v rámci nouzového programu. Hrubé nákupy vypořádané v rámci programu PEPP dosáhly 18,2 mld. EUR. Splacen byl dluh za 6,3 mld, což napomohlo relativně skromnému tempu čistých nákupů (Reuters). 

3.3.2021 Viceprezident ECB Luis de Guindos: Inflace v eurozóně bude letos "jasně" nad prognózou ECB, velká část tohoto nárůstu však bude dočasná a v nadcházejících letech bude cenový růst slabý (Bloomberg).

25.2.2021 Hlavní ekonom ECB Philip Lane: ECB pozorně sleduje nárůst nominálních výnosů dlouhodobých dluhopisů, primárně se ale soustředí na dva ukazatele: Křivku OIS (ukazatel bezrizikové výnosové křivky v eurozóně) a výnosovou křivku státních dluhopisů s převážením podle HDP (Reuters).

16.2.2021 Nejhorší scénář ECB týkající se nesplácených úvěrů v bankách EU, podle kterého na konci pandemie dosáhnou 1,4 bil. eur, "je méně pravděpodobný", řekla členka dozorčí rady Elizabeth McCaul pro Il Sole 24 Ore (Reuters).

12.2.2021 ECB vydala důrazné varování před zapojením velkých technologických společností do projektů okolo kryptoměn. Varovala, že tento krok by mohl ohrozit soukromí, vytvořit další rizika pro hospodářskou soutěž a dokonce "ohrozit měnovou suverenitu" (The Capitals) 

27.1.2021 Představitelé ECB se podle včerejších spekulací shodli, že se hlouběji podívají na zhodnocování eura vůči dolaru od začátku pandemie (Bloomberg) 

21.1.2021 ECB potvrzuje velikost pandemického programu nákupů aktiv (PEPP) na 1,85 bilionu EUR. ECB dle očekávání ponechává hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,0 %, sazba depozitní facility zůstává na -0,50 % (Bloomberg).

14.1.2021 Hlavní ekonom ECB Philip Lane na posledním setkání čelil odporu dalších tvůrců měnové politiky, když představil nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. Lane chtěl nechat banky půjčovat si ještě víc se záporným úrokem od ECB. Jeho plán byl ale zeštíhlen, což je podle Reuters vzácnou ukázkou narůstajícího skepticismu na vrcholu ECB ohledně některých apektů své extrauvolněné měnové politiky (Reuters). 

13.1.2021 Pokud do konce března neskončí restriktivní opatření a lockdowny v zemích eurozóny, bude to důvod k obavám. Ve středu to podle agentury Reuters uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Prosincová předpověď ECB počítá s růstem HDP eurozóny o šest procent v mírném scénáři.

Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.
Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč). 

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/pokud-lockdowny-neskonci-v-breznu-bude-to-duvod-k-obavam-rekla-sefka-ecb-lagardeova-40347739

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4583367/lagardeova-pokud-uzavery-do-dubna-neskonci-bude-to-problem.html

18.12.2020 Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.

Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní spread výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu (od administrativy Donalda Trumpa, přes revanšistický Kreml Vladimira Putina, po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience), a tak tvůrci politik v zásadě přijali "zužování spreadů" jako nový mandát.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď drží spready dole.

Lagardeové vůdčí tým má víc úspěchů v zužování severo-jižního rozpětí úrokových sazeb než v plnění mandátu ECB na poli cenové stability, vymezeného roční inflací "mírně pod 2 %". To je snad odrazem uznání Rady guvernérů ECB, že bez silnější fiskální stimulace je inflační cíl nedosažitelný.
Samozřejmě že i pokud ECB s ohledem na inflační cíl přijala přístup založený na otázce "k čemu je to dobré?", nevysvětluje to její vytrvalé odmítání snížit diskontní sazbu také tváří v tvář jednomu z největších šoků pro ekonomickou aktivitu, co paměť sahá. Na posledním zasedání Rady guvernérů odmítla snížit diskontní sazbu z -0,5 %, čímž vyvolala účinek kontraproduktivního zvýšení měr. Ve výsledku tento přístup vymrštil euro na nejvyšší hladiny od roku 2018 a během teď už čtvrtého měsíce nepřetržitě klesajících cen zapříčinil ještě hlubší pokles inflace eurozóny oproti cíli ECB.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4567116/novy-utajeny-mandat-ecb.html

14.12.2020 Fabio Panetta, člen Výkonné rady ECB: ECB je v případě potřeby připravena navýšit svůj nouzový program nákupů aktiv (PEPP), pokud to bude vyžadovat prognóza inflace (Bloomberg) 

10.12.2020 Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun) a prodloužila i jeho platnost. Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procent a zveřejnila nový hospodářský výhled. Platnost programu ECB prodloužila nejméně do března 2022, zatímco dosud počítala s jeho trváním do poloviny roku 2021.

Nákupy dluhopisů, na které banka použije nově natištěné peníze, snižují dlouhodobé náklady na úvěry. Pomáhají také zajistit bezproblémový tok peněz a jejich dostupnost spotřebitelům, firmám i vládám. To je nezbytné, pokud mají firmy přežít současnou pandemii a vyrovnat se s dopady uzávěry ekonomiky.

Lagardeová uvedla, že spotřebitelé zůstávají nervózní a že na možný pokles důvěry by mohly zareagovat i podnikové investice. ECB proto očekává, že ekonomické oživení v příštím roce bude pomalejší, ale v roce 2022 by mohlo zrychlit více, než se mělo za to. Zejména proto, že vakcína proti COVID-19 by měla už v té době zajistit kolektivní imunitu. ově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny příští rok vykáže růst o 3,9 procenta, zatímco v srpnu ještě ECB počítala s pětiprocentním růstem. Odhad na rok 2022 ale o jeden procentní bod zlepšila - nyní očekává růst o 4,2 procenta oproti dříve uváděným 3,2 procenta.

"Existují dobré důvody věřit tomu, že do konce roku 2021 ... získáme dostatečnou kolektivní imunitu, abychom mohli doufat, že ... ekonomika začne fungovat za normálnějších okolností," dodala Lagardeová.

ECB také upravila odhad vývoje inflace. Na příští rok jej ponechala beze změny na jednom procentu, v roce 2022 by inflace podle aktualizovaného výhledu měla přidat 1,1 procenta místo dříve uváděných 1,3 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4562688/ecb-navysila-nouzove-nakupy-dluhu-i-pomoc-bankam.html<br>

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/evropska-centralni-banka-rozsiri-nakupy-dluhopisu-kvuli-koronakrizi-o-dalsich-500-miliard-eur-1376159?<br>

2.12.2020 Podle guvernéra řecké centrální banky a člena ECB Yannise Stournarase je nyní hlavním rizikovým faktorem pro ekonomické oživení zpoždění v dodávkách covidové vakcíny. Guvernér nicméně uvedl, že z dostupných informací nepočítá s tím, že by ke zpožděním mohlo nebo mělo docházet.

V závěrečné fázi klinických testů jsou aktuálně 3 přípravky od 3 různých firem. Vakcína od Pfizeru, která je jednou z nich, byly dnes schválena k mimořádnému použití v Británii. 

Šéfka ECB Christine Lagardeová nedávno varovala, že nehledě na progres v hledání a schvalování vakcíny, ekonomiky budou i nadále čelit negativním vlivům cyklicky se vracejících období šíření nákazy a z toho pramenících restriktivních opatření jednotlivých států a vlád. To bude i nadále působit ekonomické škody. Očekává se, že HDP eurozóny ve 4Q roku opětovně klesne do minusu a za celý rok odepíše 8%. ECB by v reakci příští týden měla představit další stimulační kroky. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/568918-stournaras-ecb-hlavnim-rizikem-pro-ekonomicke-oziveni-je-nyni-zpozdeni-dodavek-vakciny/<br>

Podle analýzy od společnosti Goldman Sachs by mohlo být do podzimu příštího roku očkováno až 70 % lidí ve vyspělých zemích. První dávky vakcíny by pak měly být nejrizikovějších skupinám ve Spojených státech doručeny už koncem toho měsíce. FDA bude mimořádně zasedat už 10. prosince, kdy by mohly být vakcíny schváleny. I v Evropě by mohly být vakcíny schváleny už koncem tohoto roku. Ekonomové z Velké Británie pak očekávají, že do března bude v zemi očkováno 50 % populace. Zbytek EU, Japonsko a Austrálie by podobných hodnot mohly dosáhnout v květnu. Postupný návrat k normálnímu životu tak můžeme očekávat už létě 2021, ačkoliv jsou zde možná rizika, které mohou celý proces výrazně zabrzdit, či dokonce vrátit zpět některé přísné restrikce. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/568929-ekonomove-ocekavaji-ze-vakcina-vrati-svet-k-normalu-v-lete-2021/<br>

30.11.2020 MMF vybídl ECB, aby v rámci své odpovědi na zhoršující se ekonomické vyhlídky navýšila program nákupů aktiv a uvažovala o snížení úrokových sazeb (Bloomberg)  

26.11.2020 ECB by měla zvážit smazání vládního dluhu, které kupuje v současné krizi, aby pomohla zemím při zotavení, anebo prodlužování jeho splatnosti do nekonečna, uvedl vysoký italský úředník (Bloomberg) 

3.11.2020 Isabel Schnabelová z ECB pro list Handelsblatt: Naše analýzy ukazují, že bychom mohli dál snižovat úrokové sazby, aniž bychom se dostali do bodu, kdy to už nebude efektivní nebo škodlivé. Po krizi musíme opět používat běžné nástroje (Reuters) 

29.10.2020 ECB podle očekávání ponechává úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba pro refinanční operace zůstává na 0,0 %, depozitní na -0,5 %. ECB říká, že bude pokračovat v nákupech aktiv na základě pandemického programu PPEP v celkovém balíku 1,35 bln. EUR

  • Lagardeová z ECB: Přicházející údaje naznačují, že zotavení ztrácí na dynamice.

  • Je patrné jasné zhoršení krátkodobého výhledu, viditelně zpomaluje aktivita v sektoru služeb, investice tíží nejistota ohledně výhledu. Aktuální data a výzkumy ukazují na významné oslabení aktivity ve 4Q 

  • Lagardeová (ECB): Rada guvernérů se zcela shodla na analýze a dohodla se, že na příštím zasedání bude konat a "překalibruje" svoje nástroje. Půjde o všechny nástroje ECB, nejen PEPP, který je již tak podle ní velmi instrumentální (ECB)

29.10.2020 ECB dnes pode očekávání úrokové sazby nezměnila. Uvedla ale, že rizika jsou v současném prostředí jasně vychýlena ke spodní straně a banka bude pozorně hodnotit přicházející informace včetně dynamiky pandemie, vyhlídek na uvedení vakcíny a vývoje kurzu eura. Banka také říká, že bude pokračovat v nákupech aktiv na základě pandemického programu PPEP v celkovém balíku 1,35 bln. EUR nejméně do června příštího roku.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4529843/ecb-sazby-nemeni-rizika-jsou-ale-podle-ni-jasne-vychylena-dolu.html

12.10.2020 Evropská centrální banka se vydala ve stopách Federálního rezervního systému USA a zahájila hloubkovou revizi své strategie měnové politiky. V úvahách o zásadních změnách svého přístupu by ale centrální banky měly mít na paměti možná narušení prostředí, v němž působí. Nikde to neplatí víc než u strategií řešení změny klimatu, jednoho z nejdůležitějších problémů naší doby. Evropské země se zavázaly, že do roku 2050 promění své ekonomiky v uhlíkově neutrální, a proto teď ECB musí přemýšlet, jak by její měnověpolitický rámec mohl s touto transformací pomoci. 

Je zřejmé, že dekarbonizace ekonomiky nelze dosáhnout bez hlubokých strukturálních změn. Průmět do reality tu nabízí krize COVID-19. Zatímco Mezinárodní měnový fond odhaduje, že pandemie letos sníží globální HDP o zhruba 4,9 %, Mezinárodní energetická agentura předvídá 8% globální úbytek emisí oxidu uhličitého. K úbytkům emisí v tomto rozsahu však musí od nynějška do roku 2030 docházet každoročně, máme-li mít naději, že průměrné globální teploty udržíme v rozmezí do 1,5°C oproti předprůmyslovým úrovním.

Jednou z nejúčinnějších cest k tomuto cíli - a možná cestou jedinou - je zvyšovat cenu uhlíku a zároveň zrychlovat tempo technologických inovací. Tento přístup by však nevyhnutelně vyvolával podstatné nabídkové šoky. Jak by cena uhlíku stoupala a obnovitelné zdroje postupně nahrazovaly fosilní paliva, kolísala by nákladnost vstupů, zejména energie. Kromě energetiky by se rozsáhlé, potenciálně disruptivní změny relativních cen dotkly také přepravy a zemědělství.

To tedy nevyhnutelně směřuje k závěru, že ECB bude muset opustit index HICP a používat indexy jádrové inflace, které nezahrnují ceny energií a potravin. Důvodem není jen to, že jádrová inflace je spolehlivějším ukazatelem méně kolísavé složky inflace. Je jím spíš to, že tvůrci měnových politik budou muset rozlišovat mezi změnami cen, k nimž dochází z příznivých příčin (v důsledku žádoucích strukturálních změn), a změnami cen, které naznačují dočasnou nevyváženost mezi nabídkou a poptávkou. ECB by se měla snažit minimalizovat pouze druhou kategorii. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4515701/jadro-nove-strategie-ecb.html

2.10.2020 ECB říká, že zintenzivňuje práci na digitální verzi eura. Systém musí být, podle centrální banky, připraven na možné budoucí zavedení digitální měny. Evropská centrální banka se musí připravit na digitální euro jako doplněk k bankovkám, "pokud a když" to bude nutné, uvedl v pátek člen Výkonné rady ECB Fabio Panetta. ECB v září požádala o ochrannou známku pro pojem "digitální euro" a povede veřejnou konzultaci k tomuto tématu (Reuters)

Digitální euro má být elektronickou podobou peněz centrální banky a k dispozici pro všechny občany a podniky, podobně jako bankovky a mince, avšak v digitální podobě. Díky němu by bylo možné provádět běžné platby rychle, snadno a bezpečně. Hotovostní peníze by mají digitální euro doplňovat, ale ne nahrazovat. S vydáváním hotovosti ECB počítá i nadále, uvádí zpráva. Na ní se podílela pracovní skupina tvořená zástupci ECB a centrálních bank zemí používajících euro a schválila ji Rada guvernérů ECB.
"Evropané při utrácení, spoření a investování stále více používají digitální prostředky. Naší úlohou je zajistit důvěru v peníze. To znamená zajistit, aby euro bylo na digitální věk připraveno," uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Měli bychom být připraveni digitální euro vydat, pokud by taková potřeba nastala.

Technicky má být digitální euro podobné bitcoinu, ale na rozdíl od něj bude pod dohledem centrální banky. Hlavní obavou je, že tato forma peněz by mohla nahradit tradiční vklady, vytlačit komerční banky, zvláště v době finanční krize, a nahradit soukromá řešení.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4509121/ecb-zintenzivnuje-praci-na-digitalnim-euru.html<br>

30.9.2020 ECB poprvé uvedla, že by mohla následovat příklad amerického Fedu a zavázat se k přestřelování inflačního cíle v určitém období, aby si udělala prostor na období jeho podstřelování (FT)

21.9.2020 Do čela snah vypořádat se s novou realitou se postavila prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Prosazuje zahrnutí změny klimatu do strategické revize měnověpolitického rámce ECB. Tato revize může dospět k závěru, že by ECB měla brát ohledy na životní prostředí, když se rozhoduje, která aktiva přijme jako zástavu za své měnové operace a jak by je měla hodnotit.

Evropští regulátoři bank pak možná u "zelených" aktiv sníží kapitálové náklady, anebo je u "hnědých" zvýší, na základě toho, že současná regulace podceňuje rizikovost ekologicky nepříznivých aktiv.
Celkově, zdá se, mají centrální banky a finanční regulatorní orgány několik způsobů jak environmentální ohledy do svých politických rámců zahrnout, když si to budou přát. Jelikož je na ECB vznesen požadavek "podporovat obecné hospodářské politiky v Unii," mezi něž zmírňování změny klimatu patří, patrně by se v tomto ohledu opírala o pevné právní východisko. Důležité je, že centrální banky přijímají, že mohou prosazovat ozeleňování ekonomiky, aniž by ztratily ze zřetele své prvořadé cíle v oblasti měnové politiky a finanční stability.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4495921/zlomovy-okamzik-pro-centralni-banky.html 

17.9.2020 ECB povoluje bankám v eurozóně podléhajícím přímo jejímu dohledu dočasně vyloučit jejich holding bankovek, mincí a vkladů u ECB z výpočtu ukazatele leverage ratio do 27. června 2021. Tyto ukazatele zadluženosti bank se tak zvýší (ECB)

24.7.2020 ECB už dříve stala největším věřitelem jednotlivých členských zemí eurozóny. Třeba na konci června měla v portfoliu dluhopisy v hodnotě 2,8 bilionů eur, k nimž navíc můžeme připočítat další dluhopisy v hodnotě 236 mld. (na konci května) v rámci programu nouzových nákupů odstartovaných v březnu.

O přísun nových dluhopisů na trh se však postarají i samotné státy eurozóny, neboť, jak naznačují poslední čísla zveřejněná tento týden, zadlužení zemí eurozóny se jen v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšilo o 238 mld. eur. Současně se rozšířila skupina zemí s dluhem přesahujících hranici 100 % HDP z původních tří na pět, když se do tohoto klubu vrátila po krátké přestávce Francie spolu s Belgií. A to vše ještě v době před největším propadem ekonomiky. Pro ECB to znamená, že tak jako se už dávno před korona-krizí vmanipulovala do pasti záporných úrokových sazeb, stala se nyní naprosto nepostradatelným hráčem (věřitelem) na dluhopisovém trhu.

23.7.2020 ECB říká, že se dohodla na vytvoření repo linky s maďarskou centrální bankou. Velikost byla nastavena na 4 miliardy EUR, v platnosti zůstane do června 2021. ECB v rámci repo linky dodává eurovou likviditu výměnou za adekvátní kolaterál denominovaný v eurech (Reuters) 

17.7.2020 Průzkum ECB mezi prognostiky ukazuje na mírnější recesi a silnější zotavení eurozóny. Její ekonomika by podle tohoto průzkumu mohla letos klesnout o 8,3 %, zatímco vlastní odhad ECB je na -8,7 %. V 2021 by mohla stoupnout o 5,7 %, červnový odhad ECB počítá s +5,2 % (Reuters)

6.7.2020 Hospodářská krize vyvolaná pandemií nemoci covid-19 povede k zásadním změnám světové ekonomiky, které budou zahrnovat zvýšení důrazu na ekologii a digitalizaci a také transformaci systému práce. Uvedla to v sobotu podle agentury AFP šéfka ECB Christine Lagardeová. Dodala, že Evropa se v této souvislosti nachází ve "skvělé pozici", a poukázala mimo jiné na vedoucí postavení kontinentu v oblasti ekologických inovací

29.6.2020 ECB, leží na Bundesbank, uvedl soudce nejvyššího německého soudu v komentářích zveřejněných v neděli. Německý ústavní soud v květnu rozhodl, že ECB překročila svůj mandát nákupem státních dluhopisů za více než 2 biliony EUR, a nařídila Bundesbank z programu odejít, pokud ECB nedokáže do tří měsíců prokázat přiměřenost tohoto programu

18.6.2020 Dnes vydala Evropská centrální banka ekonomický bulletin, který zevrubně analyzuje aktuální ekonomický vývoj a shrnuje důvody pro měnové rozhodnutí přijaté radou guvernérů na posledním zasedání 4. června. Zpráva potvrzuje, že hospodářství eurozóny se nachází uprostřed nebývalého poklesu, kdy v důsledku koronavirové pandemie a karanténních opatření proti jejímu šíření došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. I přesto, že výsledky průzkumů a předstihové ukazatele naznačují odražení ode dna, zlepšení je zatím slabé v porovnání s razancí, s níž ukazatele klesaly v březnu a dubnu. Pro druhé čtvrtletí se proto očekává nebývalý pokles HDP. Ten bude následován jen pozvolným oživením ve druhém pololetí za přispění fiskální i měnové politiky. Cenové tlaky by měly zůstat slabé v důsledku prudkého poklesu ekonomické aktivity. Za této situace pak Rada guvernérů rozhodla o zvýšení a prodloužení krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zároveň bude ECB pokračovat v programu nákupu aktiv (APP), základní úrokové sazby se nezměnily. 

10.6.2020 Představitelé ECB podle zdrojů Reuters chystají plán pro řešení nesplácených úvěrů potenciálně za stovky miliard EUR v důsledku koronavirové pandemie (Twitter)

9.6.2020 Globální používání eura se po letech poklesu způsobeného dluhovou krizí loni stabilizovalo blízko rekordního minima. Ve svém ročním hodnocení měny to dnes uvedla ECB. Naději na vyšší poptávku po eurech se tak nepodařilo proměnit ve skutečnost (ČTK)

8.6.2020 Šéfka ECB Lagardeová říká, že ECB může nakupovat nové dluhopisy vydané Evropskou komisí (Reuters) 

4.6.2020 ECB je připravena upravit všechny své nástroje, jak bude třeba, aby zajistila, že se inflace bude udržitelně posouvat k jejímu cíli (Reuters) 

Celkový objem pandemického programu nákupů dluhopisů (PEPP) bude navýšen o 600 mld. eur na 1,350 bln. eur. Časový horizont čistých nákupů na základě programu PEPP bdue prodloužen nejméně do konce června 2021. ECB v každém případě bude pokračovat v nákupech na základě PEPP, dokud neusoudí, že fáze koronavirové krize skončila. ECB podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, sazba pro refinanční operace zůstává na 0,0 %, depozitní sazba na -0,5 % (Reuters) 

2.6.2020 Očekává se, že ve čtvrtek přijde další salva - Evropská centrální banka předvídá posílení svého balíčku nouzových stimulů. Prezidentka Christine Lagarde v březnu předsedala zavedení programu nouzového nákupu aktiv v hodnotě 750 miliard EUR a ekonomové předpovídají, že na zasedání 4. června se ještě přifoukne

27.5.2020 Lagarde z ECB: Mírný scénář růstu je již zastaralý, pravděpodobně se budeme pohybovat mezi středním až vážným scénářem (Reuters) 

26.5.2020 Zpráva ECB o finanční stabilitě: Pandemie koronaviru výrazně umocnila již existující citlivá místa finančního sektoru, firem i států. Komerční banky budou čelit významným ztrátám a dalšímu tlaku na už tak nízkou ziskovost. Vážnější ekonomický pokles může poslat veřejný dluh na neudržitelnou trajektorii (Reuters) 

ECB pracuje na záložním plánu pro uskutečňování programu nákupů dluhopisů i bez německé centrální banky. Bundesbank je hlavním účastníkem tohoto mnohamiliardového programu, který lze vnímat jako hlavní politiku kvantitativního uvolňování ECB. Německý nejvyšší soud by jí ale mohl nařídit tento program opustit. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414154/ecb-se-pry-chysta-na-nejhorsi-zivot-bez-bundesbanky.html

12.5.2020 Developer CPI Property Group je mezi velkými českými firmami průkopníkem ve vydávání cizoměnových dluhopisů. Minulý týden nabídl dluhopisy za 750 milionů eur (20,7 miliardy korun). Opět tak potvrdil renomé, jež má na zahraničním dluhopisovém trhu.

I přes nejistoty spojené s koronakrizí zájem investorů více než dvakrát převýšil objem nabízených cenných papírů. Část emise navíc koupila i Evropská centrální banka (ECB) v rámci programu na pomoc epidemií ochromenému evropskému hospodářství. CPI je tak zatím první a jedinou tuzemskou firmou, jejíž obligace ECB pro program využila.

Hlavním majitelem největší tuzemské developerské skupiny je druhý nejbohatší Čech Radovan Vítek. Firma tentokrát dražila šestiletý dluhopis s ročním úrokem 2,75 procenta. Protože byly papíry v aukci nabízeny pod nominální hodnotou, investoři získávají výnos 3,184 procenta. Poptávka dosáhla 1,8 miliardy eur, a tak CPI mohla celkový objem navýšit z původně plánovaných 500 milionů eur. Jde v pořadí už o třetí "zelený" dluhopis sloužící CPI k financování projektů ekologických staveb.

https://archiv.ihned.cz/c1-66761950-vitkova-cpi-vydala-eurove-dluhopisy-cast-jich-koupila-evropska-centralni-banka

11.5.2020 Evropská centrální banka minulý týden v rámci svého stimulačního programu nakoupila dluhopisy za rekordních 44 miliard eur Přesto se jí nepodařilo udržet pod kontrolou náklady na státní půjčky v Itálii i v dalších silně zadlužených zemích eurozóny. 

26.3.2020 Evropská centrální banka (ECB) zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. ECB to uvedla v noci na dnešek. Nově už nebude uplatňovat limit 750 miliard eur (20,6 bilionu Kč), který si pro nákupy dluhopisů kvůli pandemii způsobené koronavirem sama stanovila. Měl by platit do konce roku a zahrnovat i dluhopisy řecké vlády.

19.3.2020 ECB po mimořádném zasedání oznámila plán na nákup dluhopisů v dodatečném objemu 750 mld. EUR. Veškeré dodatečné nákupy aktiv budou uskutečněny v tomto roce (FT)

18. března 2020 Šéfka ECB byla za pár dnů nucena změnit postoj přišla 18. března s Pandemickým programem nákupů cenných papírů (Pandemic Emergency Purchase Programme). "Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření. Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice, jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů," citovala šéfku ECB agentura Reuters. "Toto prohlášení ve skutečnosti ukazuje, že i ona je ochotna učinit pro záchranu eurozóny vše, co je v silách ECB,"

16.3.2020 Šéfka ECB Christine Lagardeová se omluvila za svůj výrok z minulého týdne, že ECB tady není od toho, aby zachraňovala Itálii, na kterou silně dopadají potíže kolem šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Financial Times (FT). Mluvčí ECB se k věci nevyjádřila. Slova Lagardeové měla značný dopad na ceny italských dluhopisů

11.2.2020 Prezidentka ECB Lagardeová říká, že banka chce vyhodnotit, zda by digitální měny vydávané centrálními bankami mohly sloužit veřejnosti k jasnému účelu a podporovat cíle ECB (Reuters)

27.9.2019 BIS založila otevřený fond pro investice centrálních bank do tzv. zelených dluhopisů. Podle BIS, která je označována za centrální banku centrálních bank, je fond reakcí na rostoucí poptávku po investicích přátelských ke klimatu. Měl by také pomoci institucím začlenit cíle udržitelnosti do správy svých rezerv, uvedla agentura Bloomberg

12.9.2019 Byla snížena depozitní sazba (o 10bb na -0,50 %), zároveň byl zaveden tzv. tiering, aby se zmírnil dopad negativních sazeb na bankovní sektor. Od listopadu pak ECB opět spouští program nákupu aktiv ve výši 20 mld. EUR. ECB se zároveň zavázala provádět ho do té doby, než bude situace taková, že umožní úrokové sazby zvyšovat. Pochybujeme, že by toto samo o sobě stačilo k dosažení inflačního cíle.

3.9.2019 Představitelé Evropské centrální banky (ECB) zvažují, že ekonomiku eurozóny podpoří masivním souborem opatření, který bude obsahovat snížení úroků, důraznější příslib držet úroky po delší dobu nízko i kompenzaci bankám za vedlejší důsledky záporných úroků. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Upozornily ale, že ECB zatím nic nerozhodla a o možnostech stále jedná.

4.8.2019 pokud se čísla nezlepší, bude se Evropská centrální banka muset vrátit k pumpování peněz do ekonomiky - tedy k nouzovému řešení, jež nasadila na konci dluhové krize a s kterým skončila až loni.

Draghiho banka nejdřív v roce 2012 snížila svoji hlavní sazbu na nulu, a když ani to nestačilo, šla s úroky do minusu, což dosavadní zvyklosti ve finančnictví staví na hlavu. ECB za vklady přestala platit, a naopak za ně začala vybírat. S ECB mohou obchodovat jen komerční banky, které se třeba v Německu začaly stejně chovat ke svým klientům.

Týdeník Der Spiegel v rámci popisu nynějšího dění uvádí příklady konkrétních bank, které si od klientů za vklady nad půl milionu eur účtují stejně jako ECB, tedy 0,4 procenta.

25.7.2019 Jak pude postupovat ECB aby na trzích nedošlo k utažení finančních podmínek (růstu výnosů, posílení eura a pádu akcií)? dostupné nástroje - od dalšího snižování úrokových sazeb, přes novou vlnu kvantitativního uvolňování po změnu v dlouhodobých závazcích (forward guidance) až po sadu opatření ulehčující adaptaci bank na dlouhodobý život se zápornými sazbami

Vývoj depozitních úrokových sazeb 

zobrazit více..
Loading...