Kolonizace Měsíce a Vesmíru

Kolonizace Vesmíru

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce. 

První žena na měsíci bude v roce 2024 s misí Artemis. Pouze 65 žen v historii USA mělo to privilegium letět do vesmíru. A minulý měsíc NASA oznámila, že astronautka Jeanette Epps bude první ženou černé pleti, která se zúčastní šestiměsíční expedice na palubě Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2021. Vůbec první ženou ve vesmíru byla Valentina Vladimirovna Těreškovová, která se v roce 1963 podívala na oběžnou dráhu Země, kde strávila dva dny. Nepodívala se samozřejmě na žádnou planetu ani nevystoupila do volného vesmíru.

Od července 2011 existují na světě dvě země, které mohou provádět kosmické nosné rakety s posádkou. To jsou Rusko a Čína. V roce 2014 byl zahájen program na vývoj soukromých kosmických lodí s posádkou pro dodávku astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. .  

Elon Musk, společnost SpaceX založil v roce 2003, s 307 miliony dolarů z prodeje své první firmy Zip2 a 1,5 miliardy dolarů z prodeje svého veleúspěšného platebního portálu PayPal. SpaceX v roce 2006 získala smlouvu s NASA na 278 milionů dolarů pro vývoj nosné rakety Falcon 9, která v roce 2010 absolvovala první úspěšný start. Firma také s NASA podepsala kontrakt v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v jehož rámci mohla od roku 2012 dodávat náklad na Mezinárodní vesmírnou stanici. Čekalo se jen na dokončení kosmické lodi Dragon, která se stala první soukromou lodí schopnou provozu na oběžné dráze. V roce 2014 NASA učinila další krok a přidělila kontrakty pro komerční vesmírné lety s posádkou dvěma společnostem - Boeingu, který s NASA spolupracuje už od 60. let minulého století, a SpaceX. Smlouvy mají celkovou hodnotu 6,8 miliardy dolarů.

  • SpaceX má nyní jednu poslední překážku - test přerušení letu a tu již splnil, nedávno dokončila druhý testovací let lodi Crew Dragon
  • V případě úspěšného dokončení zkoušky již SpaceX nebude mít žádné překážky pro let s posádkou. Podle předběžných dohod budou na začátku května 2020 moci američtí astronauti NASA Doug Hurley a Bob Benken letět na Mezinárodní vesmírnou stanici. 
  • Musk má ideu, že peníze z projektu Starlink (satelitní internet) by se měly stát hlavním finančním zdrojem pro větší vesmírné projekty, například uskutečnění cesty k Marsu (možná už v roce 2026) a jeho pozdější kolonizace.  
  • Monopol Roscosmos na dodávku posádky do ISS bude poté eliminován
  • Program Artemis má rozpočet v přepočtu 800 miliard korun.
  • Vesmírný hotel, stavba vesmírného hotelu začne v roce 2026 a pobyt v něm by mohl být realitou do roku 2027. 
  • Vesmírná turistika se stává stále aktuálnějším tématem a existuje několik společností, které se o to snaží - od Virgin Galactic po SpaceX Elona Muska.

Mnozí Armstrongův "malý krok pro člověka" považovali za triumf kapitalismu nad komunismem. Realita ale byla trochu odlišná. Rusové byli první, kdo učinil první kroky směřující ke komerčním vesmírným službám. 

Mise AtremisNASA přitom plánuje přivést lidi na Měsíc do roku 2024 v rámci mise Artemis (vícefázový program Artemis začíná misemi na vybudování lidské základny na Měsíci) a uvedla, že má plány na dlouhodobou přítomnost, která by zahrnovala astronauty pracující a žijící na povrchu. Na Měsíc bude vyslána i první žena-astronautka.

  • Astronauti budou pracovat s roboty a zkoumat měsíční povrch, aby nakonec zjistili, jak by starty raket na Mars mohly probíhat v nízké gravitaci bez přístupu k tradičním palivům. 

Kolonizací Měsíce a Vesmíru mimo jiné znamená, že se bojuje o těžební práva na suroviny
(např. Helium 3 - zdroj energie) a vesmírný turismus.

Spojené státy jsou signatářem kosmické smlouvy z roku 1967, která upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmírů. Podle amerických zdrojů považuje Washington zřízení takzvaných bezpečnostních zón za uplatnění jednoho z článků zmíněné smlouvy. V něj stojí, že Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity. 

Kolonizace vesmíru, zprávy z tisku:

1.8.2021 Stanislav Kužel 3. díl: Kosmické výboje by nás mohly "svést" na správnou cestu...

19.7.2021 Zakladatel Amazonu a jeden z nejbohatších lidí planety Jeff Bezos v úterý na pár minut opustí Zemi. Doprovázet ho bude jeho bratr Mark, 82letá astronautka Wally Funk a čerstvě dospělý Nizozemec Oliver Daeman. Raketa New Shepard vyvinutá Bezosovou společností Blue Origin nepotřebuje pilota, automaticky ji řídí palubní počítače.

  • Sice nebude prvním miliardářem, který se podívá do vesmíru na palubě rakety, jejíž vývoj financoval, i tak se ale Jeff Bezos zapíše do historie. Britský miliardář Richard Branson výlet do vesmíru absolvoval devátého června, ale dostal se pouze osmdesát kilometrů nad povrch Země, což je hranice, kterou považují za předěl mezi atmosférou a vesmírem americké úřady.

  • Bezos míří výše, Zemi si prohlédne z výšky sta kilometrů. Dostane se tak do kosmického prostoru za všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry. Tou je takzvaná Kármánova hranice, která se nachází ve výšce sto kilometrů nad hladinou světového oceánu.

  • Zakladatel Amazonu do svých vesmírných ambicí investuje miliardu dolarů ročně, jak před třemi lety uvedl. Není tak zcela jasné, kolik bude Bezose celkově stát jedenáctiminutový výlet nad atmosféru Země, ale konečná částka se bude zřejmě pohybovat v jednotkách až desítkách miliard dolarů.  

  • Vesmírný turismus by měl podle odhadů do deseti let představovat průmysl o objemu tří bilionů dolarů. Elon Musk, Richard Branson i Jeff Bezos si tak neplní jenom sny, ale racionálně vyhodnocují nové trhy, kterých se mohou zmocnit jako první. Už teď mají náskok, který bude těžké dohánět.

  • https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/miliardar-bezos-leti-do-kosmu-jeho-splneny-sen-se-zapise-do-historie-1382221? 

13.7.2021 Výrobce elektroniky Sony, reklamní společnost Dentsu, specialista na instantní nudle Nissin a tři desítky dalších firem chtějí, aby bylo Japonsko aktivnější v průzkumu vesmíru a kolonizaci Měsíce. Na jaře založily Radu vize lunární industrializace a ve svém aktuálním dokumentu napsaly vládě, že ostrovní císařství musí brát aktivity v kosmu vážněji, jinak ho převálcuje konkurence.

  • Měsíc bude integrován do ekonomické sféry Země a vytvoří se jeden ekosystém vesmírných aktivit. Japonsko zaostává za dalšími zeměmi v rozvoji těchto oblastí a nyní nastal čas, aby se ujalo vedení měsíční průmyslové revoluce.
  • Japonsko patří mezi hrstku zemí, které mají právní rámec pro vesmírné aktivity. Tamní parlament nedávno schválil legislativu, která firmám na základě vládního povolení umožňuje získávat a využívat vesmírné zdroje.  
  • První japonskou lunární vlaštovkou zřejmě bude start-up Ispace, který by měl v příštím roce pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska dopravit na Měsíc dva rovery - jeden pro Spojené arabské emiráty, druhý pro japonskou vesmírnou agenturu JAXA. Malý rover bude sbírat nejen data o měsíčním povrchu, ale také zpracovávat podklady pro plánované přistání většího vozítka v roce 2029.
  • https://www.e15.cz/zahranicni/japonske-firmy-tlaci-vladu-ke-komercnimu-vyuziti-mesice-1382088?

9.7.2021 Minulý rok v létě startovaly sondy k Marsu, letos míří na hranici vesmíru soukromé lety miliardářů. Společnost Virgin Galactic bude v neděli 11. července živě vysílat let svého zakladatele Richarda Bransona do vesmíru. Následovat bude už 20. července první let společnosti Blue Origin s lidskou posádkou, jejíž součástí bude sám zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

https://insmart.cz/virgin-galactic-blue-origin-miliardari-miri-do-vesmiru/?

30.6.2021 Odvrácená strana Měsíce je dosud tou nejméně prozkoumanou stranou. A to se brzy změní. NASA totiž naplánovala hned několik misí, které mají měřit vlastnosti "vnitřku" Měsíce.

LISTER bude především používat vrták k měření podpovrchového toku tepla vyvrtáním otvoru 3 m do měsíčního povrchu. LMS se pro změnu bude soustředit na monitorování elektromagnetického spektra a pokusí se zmapovat přirozené magnetické a elektrické pole Měsíce.

Samotný LITMS kombinuje tyto dvě metodiky měření a pokusí se k tomu všemu ještě zmapovat tepelné a fyzikální vlastnosti sledovaného materiálu. Díky samostatným tepelným a elektrickým měřením by vědci byli schopni rozlišovat mezi některými z těchto materiálových vlastností, jako je tepelná a elektrická vodivost měsíčního materiálu.

Ale LITMS nebude ve svém úsilí sám. Podobné věci se budou odehrávat i na blízké straně Měsíce v lokalitě Mare Crisium, kam by se lunární vozítka měla dostat asi o rok dříve než ta určená pro průzkum odvrácené strany.

Navíc NASA ještě do Schrödingerovy pánve pošle i dva citlivé seismometry. Podobně jako synergie lunárních vozítek LISTER/LMS, pomohou i data ze seismometrů poskytnout vnitřní obraz měsíčního povrchu, o který jde. Tyto mise a ještě řada dalších se uskuteční díky tomu, že NASA začne využívat komerční starty raket k dodání průzkumných vozítek na Měsíc. A to urychlí i samotné plánování. LITMS se tak na Měsíc a zpět dostane do roku 2024.

"S LITMS doufáme, že lépe pochopíme tepelný vývoj, diferenciaci a asymetrii Měsíce," řekl Dr. Robert Grimm, hlavní výzkumný pracovník LITMS. "To nám pomůže interpretovat, jak se formovala měsíční kůra, plášť a jádro. A můžeme porovnat tato měření na vzdálené straně s těmi, která provedly mise Apollo na jeho blízké straně. Měsíc je totiž tzv. přílivově uzamčen, kdy jedna strana vždy směřuje k Zemi. Obě strany Měsíce, vzdálená a blízká strana, jsou pozoruhodně velmi odlišné, ať už se to týká tloušťky kůry, jejího složení či kráterů. 

https://veda.instory.cz/1702-nasa-posila-hned-nekolik-vozitek-na-odvracenou-stranu-mesice-co-se-zde-bude-odehravat.html?

7.6.2021 Zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos poletí v červenci se svým bratrem do vesmíru. Půjde o první let s posádkou uskutečněný jeho společností Blue Origin (Reuters). 

17.4.2021 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si pro svou příští misi na Měsíc, která by se mohla uskutečnit už v roce 2024, vybral k výrobě lunárního přistávacího modulu společnost SpaceX podnikatele a vizionáře Elona Muska.

Zprávu o tom, že SpaceX získala smlouvu s NASA za 2,9 miliardy dolarů (62,8 miliardy Kč), přinesl první deník The Washington Post. SpaceX porazila konkurenční společnost Blue Origin Jeffa Bezose a dceřinou společnost firmy Leidos, podnik Dynetics.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nasa-vybrala-pro-let-na-mesic-spacex-40357323# 

15.4.2021 Dávní Řekové a Arabové se dívali na tu zářivou červenou tečku na obloze se strachem z válek na naší planetě, moderní "hitovky" jako Mars útočí pak se strachem z války s marťany. Není tomu dávno, co jsme si mysleli, že na Marsu skutečně nějaká civilizace je, protože se nám v dalekohledech jevil protkán sítí kanálů nebo dálnic. Až lepší dalekohledy a později družice a sondy ukázaly, že Mars je sušší a zdechlejší, než anglický humor.

Stejná pozorování však ukázala, že Mars někdy v pradávné minulosti vodou vládl. Na půlce planety se rozléhal velký oceán, tu a tam jezero či rybníček -když rybníčkem nazvete vodní masu po impaktu asteroidu. Právě v takovém impaktním kráteru Jezero se nacházelo ...inu jezero vody a proto tam přistála letos na jaře sonda NASA Perseverance. Proč asi? Protože člověk když vidí rybníček, hned si představuje kačky a Rákosníčka. Sice tak pokročilý život exobiologové na Marsu nepředpokládají, ale nějaký jednobuněčný chrchel.... nebo vícebuněčný proto-rákosníček možná vzniknout mohl. Více tu v článku.
Vždycky se tak nějak mlčky předpokládalo, že vodní masa z Marsu postupně unikala miliardy let především kvůli dvěma věcem. Mars je vcelku drobek a tak jeho slabší gravitace prostě neudrží tolik atmosféry, která pak povrch nechrání proti vlivu Slunce. Mnohem větší průšvih je, že Mars nemá už miliardy let tektonickou aktivitu ...a úplně největším problémem je, že Mars už nemá několik miliard let tektonickou aktivitu. Teoreticky jde o jeden problém, ale je na tolik významný, že jsem jej uvedl hned dvakrát ...protože má právě i dvojitou účinnost.

Za prvé: Desková tektonická aktivita je také důkazem aktivního tekutého jádra, které je jako dynamo generátorem magnetosféry kolem planety. Naše planeta má štít funkční, což nás chrání před vlivem Slunce či kosmickými částicemi ze zbytku Galaxie. To nám pak sekundárně zajišťuje hustou atmosféru. Marsovské dynamo již dávno vychladlo, kvůli čemuž sic nemá nulovou, ale stejně jen slabou magnetosféru, která jej moc nechrání ...což jak zajisté uznáte, je k prdu. Právě v tom vědátoři vždy viděli příčinu úniku atmosféry, a tím i vodní masy (páry) z Marsu.

Za druhé: Sopečná aktivita skrze přetavení hornin a nerostů vypouští hromadu látek do atmosféry, čímž doplňuje (byť o smradlavější části) její složení. Umožňuje tak recyklaci planetární kůry a uvolnění chemických prvků v ní obsažených, včetně molekul vody, které se tak navrací do koloběhu.
Vědátoři se nakonec nesjpíše nemýlili. Jen k tomu došlo ne z první příčiny, ale spíše kvůli druhé.

https://vedator.org/2021/04/kam-unikla-vetsina-vody-z-marsu-nikam/?<br>

10.3.2021 Rusko a Čína představily plány na společnou lunární výzkumnou stanici. Zatímco Rusku má spolupráce pomoci se udržet mezi elitními průzkumníky vesmíru, pro Čínu jde o další z řady ambiciózních vesmírných programů.

Ruská kosmická agentura Roskosmos podepsala dohodu s Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) o vývoji "komplexu experimentálních výzkumných zařízení na povrchu nebo na oběžné dráze Měsíce". CNSA dále uvedla, že projekt je "otevřen i dalším zemím a mezinárodním partnerům". Podle odborníků jde o dosud největší čínský projekt mezinárodní vesmírné spolupráce.

  • Zástupci Číny a Ruska také podepsali dohody o společném vytvoření datového centra pro průzkum Měsíce a hlubokého vesmíru. V budoucnu mají úzce spolupracovat jak na čínské misi Čchang-e 7, tak na ruské Luně 27, které mají zkoumat jižní pól Měsíce.
  • Společnost Elona Muska se stala klíčovým hráčem v "moderních vesmírných závodech" píše CNN. SpaceX pak podle svých plánů chce v roce 2023 dostat na let kolem Měsíce osm členů veřejnosti, cestu má financovat japonský miliardář Jusaku Maezawa. 
  • V roce 2019 se Čína stala první zemí, která poslala bezpilotní sondu typu rover na odvrácenou stranu Měsíce. V červenci 2020 pak země zahájila svou první bezpilotní misi na Mars. Sonda Tchien-wen-1 vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety v únoru tohoto roku. Dalším krokem bude přistání roveru na povrchu planety, které by mělo přijít v květnu nebo červnu tohoto roku.
  • V prosinci 2020 se pak díky čínské bezpilotní misi Čchang-e dostaly na Zemi vzorky měsíční půdy, což z Číny děla teprve třetí zemi na světě, která úspěšně dopravila na Zemi horniny z měsíce. Čínská vesmírná agentura má také plány nejpozději do konce 30. let 21. století vyslat astronauty na Měsíc. Pokud by byla mise úspěšná, Čína by se stala teprve druhou zemí po USA, která by dopravila člověka na Měsíc. 
  • Také Spojené státy se chtějí na satelit Země vrátit, dojít k tomu má v rámci programu Artemis, během něhož by na povrch Měsíce vstoupila také první žena. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-a-rusko-se-dohodly-na-spolupraci-ve-vesmiru-na-mesici-postavi-stanici-146442

https://www.theguardian.com/science/2021/mar/10/china-and-russia-unveil-joint-plan-for-lunar-space-station

9.3.2021 V roce 2019 zveřejnila kalifornská společnost Gateway Foundation plány na hotel ve stylu výletních lodí, který by se jednoho dne mohl vznášet nad zemskou atmosférou. Tento futuristický koncept nazvaný Stanice Von Braun - rotující kolo obíhající kolem Země a složené z 24 modulů spojených výtahovými šachtami - by měl být plně funkční do roku 2027. Nyní, o dva roky později, má hotel nový název - Stanice Voyager.

Postavit ho má nová stavební společnost Orbital Assembly Corporation, provozovaná bývalým pilotem Johnem Blincowem, který také stojí v čele nadace Gateway Foundation. Blincow vysvětlil, že kvůli pandemii covidu-19 došlo k určitému zpoždění, ale očekává se, že stavba vesmírného hotelu začne v roce 2026 a pobyt v něm by mohl být realitou do roku 2027.

Vesmírný hotel prozatím nezveřejňuje cenu pobytu, ale dá se očekávat, že bude rozhodně vysoká. Společnost Virgin Galactic například plánuje, že bude cestujícímu účtovat za suborbitální let 250 000 dolarů (5,5 milionu korun). Nicméně tým, který pracuje na Stanici Voyager, doufá, že nakonec dosáhne toho, že pobyt ve vesmírném hotelu bude odpovídat "plavbě výletní lodí nebo výletu do Disneylandu".

https://www.stoplusjednicka.cz/stanice-voyager-v-roce-2027-ma-ve-vesmiru-fungovat-prvni-hotel 

4.3.2021 Už za šest let by kolem Země mohl kroužit první vesmírný hotel. Chce ho vybudovat kalifornská firma. Slibuje umělou gravitaci i komfortní prostředí. Otázkou ale je, jestli sežene peníze.

Vzniká projekt vesmírného hotelu. Stavět se má začít za čtyři roky a v provozu být už za šest. Pokud americká společnost sežene dostatek financí a projekt skutečně vyjde, díváte se na první vesmírný hotel na světě.

Soukromá orbitální stanice Voyager se má podle plánu skládat ze 24 obytných modulů, z nichž každý bude mít rozměry 12 × 20 metrů. Celková obytná kapacita má tak být až 400 hostů. Za hlavní klienty by kalifornská firma ráda měla hlavně zájemce o vesmírnou turistiku. Orbital Assembly Corporation (OAC) se ale nebrání ani možnosti pronájmu vědcům, kosmonautům či armádě. Cena za výlet na stanici koneckonců může být okolo 25 milionů dolarů, tedy přes půl miliardy korun.

Oproti pobytu třeba na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) OAC nabízí příjemnější zařízení, a to dokonce s vlastní gravitací. Prstenec z obytných modulů o poloměru 200 metrů a celkové váze 2500 tun bude totiž rotovat tak, že uvnitř vytvoří gravitaci podobnou té na povrchu Měsíce. Na stanici mají být i restaurace, tělocvična a vyhlídkové prostory. Energii zajistí solární panely a pro případnou evakuaci bude mít až 44 návratových lodí.

Projekt je ale stále jen ve fázi konceptu a OAC pořád teprve hledá investory. Plány však přesto počítají se startem výstavby v roce 2025 a dokončením se spuštěním provozu v roce 2027. Pokud se do šesti let opravdu rozjede, bude stanice Voyager prvním vesmírným hotelem na světě. Planetu oběhne každých 90 minut, a to ve výšce 500 až 550 kilometrů nad povrchem Země, tedy ještě o 100 kilometrů výš než ISS.

Kalifornská firma, která vznikla teprve v roce 2019 a má 50 zaměstnanců, počítá s tím, že její družici na nižší zemské orbitě postaví roboti a na celý proces bude dohlížet pozorovací dron. 

19.2.2021 NASA dopravila svoje dosud největší a nejsofistikovanější vozítko na Mars. Vozítko Perseverance včera úspěšně přistálo na povrchu Rudé planety. Z mysu Canaveral odstartovalo 30. července a urazilo vzdálenost 470 milionů km (Bloomberg). 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prvni-vesmirny-hotel-ma-otevrit-za-6-let-slibuje-i-umelou-gravitaci-145618#

11.1.2021 Nové závody o vesmír jsou v plném proudu. Soupeření tentokrát neprobíhá jako za studené války jen mezi dvěma velmocemi, ale kromě nástupu Číny se do něj aktivně zapojují i obří korporace a menší státy. Pozadu nezůstává ani Česká republika. Pozice České republiky jako centra evropských vesmírných aktivit stále sílí: do Prahy se letos po navigačním systému Gallileo stěhuje i Evropská agentura pro vesmírný program (EUSPA). Zároveň se dnes aktivně debatuje o vzniku kosmických sil v rámci české armády i o vyslání vlastních družic na orbit. Severoatlantická aliance loni prohlásila vesmír vedle země, vody, vzduchu a kyberprostoru za pátou operační doménu. Jak moc jsme se přiblížili době, ve které bude vesmír běžnou součástí našich životů a pozemské velmoci budou bojovat své války na orbitu?

Válka se taky nestane z hodiny na hodinu, před ní probíhají určité procesy, které indikují, že byla například zvýšena bojová pohotovost nebo se přesunují jednotky. Takže jakékoli pohyby techniky lze indikovat pomocí družic, ale je zároveň třeba vědět o tom, že se má něco dít. Družice nesnímá zemský povrch kontinuálně. Je to spíš tak, že když dnes pošlete požadavek na nasnímání oblasti Prahy, tak ho zítra budete mít. 

 Třeba USA teď mají strategii postavenou na průzkumu planet a blízký orbitální prostor přenechávají komerční scéně, jako je společnost SpaceX. S Čínou je ale podle mě třeba počítat i z hlediska toho, jak jsou teď rozvinutí v kosmických technologiích. A tohle byla demonstrace jejich schopností. 

Na mezinárodní scéně začíná stále výrazněji projevovat větší množství aktérů prosazujících vlastní zájmy. Kdyby došlo na nějaký velký konflikt mezi velmocemi, co se bude dít ve vesmíru?

Spousta věcí, na kterých jsme dnes závislí, je spjatá s vesmírem. Ať už jde o navigaci, počasí nebo hlavně komunikace. Vezměte si, že když bude narušen systém GPS, tak se destabilizuje bankovní sektor. Když selžou meteosystémy, tak nám při provádění bojových operací bude chybět klíčová informace o počasí. Když nebude komunikace, kdyby měly teď vypadnout všechny komunikační družice, tak by bylo velmi zajímavé sledovat, co by se dělo. A co teprve kdyby došlo k vypuknutí válečného konfliktu! Tohle všechno by se totiž dělo ještě předtím, než by začaly první válečné operace.

Takže hrozba kinetické energie na orbitu nebo rozbíjení družic by mohlo vyvolat řetězovou reakci, která celý orbit poškodí v nepředvídatelných rozměrech?

Přesně tak. Reakce by byla taková, že by se to postupně začalo ničit mezi sebou. Bylo by tam tolik smetí, že by nebylo reálné zvládat antikolizní manévry. Myslím ale, že ničit přímo družice na oběžné dráze je až úplně poslední řešení. Je to něco jako atomová válka.

Podle modelu, o kterém mluvil Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky, bude při sto tisících družic na oběžné dráze docházet zhruba ke čtyřiceti kolizím ročně. Jak se dá zjistit, co je náhodná kolize a co je snaha vyřadit z provozu nějaký přístroj nepřítele?

V normální situaci existují konsorcia zemí, které přispívají do databáze objektů na oběžné dráze a všechno se vyhodnocuje, takže dopředu víte, že za určitou dobu hrozí kolize s někým jiným. Když to nastane, můžete dát druhé straně vědět, že za čtyři dny hrozí kolize a domluvíte se, kdo provede antikolizní manévr, abyste se navzájem vyhnuli. Potom se samozřejmě může stát, že někdo bude za tu nahodilou kolizi schovávat úmyslnou činnost. Pokud by to bylo za krizového stavu nebo přímo za válečné situace, tak se bude pravděpodobně každý kolizní manévr považovat za úmyslnou akci a podle toho se bude reagovat.

https://www.voxpot.cz/kdyz-zacne-valka-ve-vesmiru-zhrouti-se-uplne-vsechno-rika-sef-satelitniho-centra-vojenskeho-zpravodajstvi/

9.1.2021 Rok dobývání Marsu a Měsíce. Vesmírné lety plánuje letos nejen NASA, ale i Branson, Bezos nebo Tom Cruise.

  • Mars se tento rok vedle Měsíce řadí k bezpochyby nejpopulárnějším cílovým destinacím v hlavách vesmírných inženýrů. Na cestě jsou hned tři mise z různých zemí, které by k rudé planetě měly dorazit v únoru. Americká NASA vyslala svůj rover Perseverance, Spojené arabské emiráty umělou družici (orbiter) Hope a Čína odstartovala svůj projekt Tianwen-1, který zahrnuje orbiter, lander (přistávací modul) i rover. 
  • Konec závislosti Američanů na Rusku, psala média po úspěšném květnovém letu Crew Dragonu společnosti SpaceX. Stroj z raketové stáje Elona Muska však není jediná loď, díky které se Spojené státy z vesmírného vlivu Moskvy vymaňují. Boeing plánuje letos v rámci testovacího letu vyslat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) svůj Starliner, prozatím bez posádky. 
  • V letošním roce chce americká vesmírná agentura navázat pravidelný přepravní spoj s Měsícem prostřednictvím svých soukromých partnerů. Její program CLPS (Commercial Lunar Payload Services, v překladu Komerční služby lunární přepravy) nabízí i menším společnostem možnost dopravit svůj náklad na povrch nejbližšího sousedního tělesa. Umožnil by jim tak například otestovat vlastní vesmírné sondy a družice nebo provádět na měsíčním povrchu vědecký výzkum. První várku výzkumných a testovacích zařízení by měl v červnu na Měsíc dopravit přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology, který do kosmu při svém prvním ostrém letu vynese raketa Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance. 
  • Sonda Juno agentury NASA již přes čtyři a půl roku obíhá kolem Jupiteru a přináší nejen fotografie, ale také doposud nejpřesnější informace o tamní atmosféře, gravitačním a magnetickém poli a geologických podmínkách. Její cesta se ale pomalu blíží ke konci. Finální datum zní 30. červenec - toho dne se sonda vypraví do atmosféry plynného obra a na své poslední cestě se pokusí nasbírat co možná nejvíce informací, než ji roztrhá na kusy tamní drtivý tlak.
  • Rusko, potenciálně motivované rychlým vývojem amerického programu Artemis, vzkřísilo z mrtvých svůj vlastní projekt výprav k Měsíci zvaný Luna. Jeho v pořadí 25. mise by měla dopravit přistávací modul na lunární jižní pól. Cílem je primárně otestovat novou přistávací technologii, kterou Rusko plánuje v budoucnosti využívat ve svých robotických misích. 
  • V říjnu odstartuje loď Crew Dragon k ISS s průkopníky vesmírného turismu na palubě. Členové historicky první soukromé posádky by na palubě ISS měli pobýt nejméně osm dní. Podle spekulací by se právě této mise měl účastnit i slavný herec Tom Cruise. 
  • Vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop, NASA zatím už čtyřikrát odložila. Zpočátku kvůli technickým problémům, v poslední době spíše kvůli dopadům pandemie. Americká vesmírná agentura přitom původně doufala, že ho na oběžnou dráhu dostane už v roce 2007, první oficiální termín zněl 2014, nyní by to měl být říjen 2021. 
  • V rámci svého programu Artemis plánuje NASA v budoucnu znovu dostat člověka na Měsíc. Zatím ji ale čekají jen první zkušební kroky. V listopadu plánuje vyslat k Měsíci prozatím bezpilotní kapsli Orion a otestovat její možnosti pro přepravu lidské podsádky. Orion v průběhu pětadvaceti dní zběžně nahlédne k našim vesmírným sousedům a vrátí se na Zemi .
  • Někdy počátkem letošního roku plánuje Čína v rámci svého programu Tiangong vyslat do kosmu první část své vesmírné stanice. Doprava servisního modulu Tinahe představuje úvodní z celkem 11 misí rozvržených na další dva roky, jejichž cílem je konstrukce umělého tělesa velikosti pětiny ISS. 
  • Společnost Virgin Orbit miliardáře Richarda Bransona čeká v roce 2021 první testovací let vlajkové lodi LauncherOne. Sesterská firma známější Virgin Galactic spoléhá na start ze vzduchu, kdy raketu vynese do výšky speciálně upravený letoun, aby ji následně vypustil a zbytek cesty nechal na ní. 
  • Vesmírná společnost Blue Origin nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose na letošek plánuje dvě významné mise. Nejprve chce vyslat lidskou posádku do vesmíru v rámci subordinálního letu na palubě lodi New Shepard. Tato opakovaně použitelná raketa, jejíž booster umí samostatně přistát (podobně jako ty u Falconu 9), již prokázala svoji funkčnost při 13 úspěšných startech. Nyní má v hledáčku svůj první start s palubou osazenou lidmi, které chce vynášet do vesmíru v rámci krátkých turistických letů.
  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66865000-rok-dobyvani-marsu-a-mesice-vesmirne-lety-planuje-letos-nejen-nasa-ale-i-branson-bezos-nebo-tom-cruise

30.12.2020 Před necelými sedmdesáti lety vyšla kniha Projekt Mars bývalého nacistického konstruktéra raket Wernera von Brauna. V ní podrobně rozebírá ekonomické i technologické aspekty cesty na Mars. Zabývá se i samotnou kolonizací a uspořádáním společnosti na rudé planetě včetně autonomní vlády nezávislé na Zemi. V čele má stát vůdce s titulem Elon, což je hebrejský výraz pro dub a upomíná na moudrost. Je zajímavou náhodou, že o kolonizaci Marsu dnes nejhlasitěji sní vizionář Elon Musk a počítá s tím, že právě na Marsu stráví poslední roky svého života. Muskovy sny se však zakládají na realitě. Jak ukazují letošní úspěchy v kosmickém průmyslu, je pravděpodobné, že dvacátá léta budou érou dobývání Měsíce a třicátá samotného Marsu.

Letos se k posledním zkouškám dostala obří raketa SLS, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyvíjí od roku 2011, kdy došlo k ukončení programu raketoplánů Space Shuttle. Nová raketa umožní Američanům létat do vesmíru bez závislosti na Rusku. Raketa SLS je dosud největší raketou v historii, svou výškou 111 metrů překonává o třicet centimetrů dosud největší raketu Saturn V, která vynášela na orbitu posádky misí Apollo. Pokud půjde vše podle plánu a dopadne dobře poslední zkouška, bude raketa SLS příští rok v listopadu stát na připravené floridské odpalovací rampě Launch Pad 39B s úkolem vynést na orbitu kosmickou loď Orion. Jde o první ostrou misi amerického programu Artemis, který má dostat lidi zpět na povrch Měsíce. Příští rok se Orion na svou cestu kolem Měsíce vydá ještě bez posádky. Prázdná kabina naplněná měřicími přístroji bude mít za úkol získat data a následně otestovat vstup do atmosféry Země a přistání na jejím povrchu.  

Plán přistát na Měsíci už v roce 2023 by ale neměl zpozdit ani případný neúspěch posledního testu SLS. Američané počítají s tím, že v takovém případě by se loď Orion vydala příští rok na první cestu pomocí rakety Falcon Heavy od SpaceX nebo Delta IV Heavy od United Launch Alliance. Obě rakety za sebou mají už úspěšné mise. Společnost SpaceX řízená již zmíněným Elonem Muskem má navíc po letošním roce jako první soukromá firma zkušenost s pilotovanými lety, neboť její menší raketa Falcon 9 vynesla v listopadu na Mezinárodní vesmírnou stanici loď Crew Dragon se čtyřmi astronauty. Šlo o velký milník už jen proto, že cena za vynesení jednoho astronauta klesla na 50 milionů dolarů. Dosud měli monopol na dopravu astronautů Rusové a účtovali si 90 milionů dolarů za jednoho. Příští rok má navíc proběhnout první testovací let s posádkou lodi Starlink vyvíjenou společností Boeing.

https://archiv.ihned.cz/c1-66863010-elona-v-kosmu-predpovedel-uz-nacisticky-konstrukter-raket-dobyvani-mesice-zacne-na-podzim<br>

29.12.2020 Společnost Nokia získala grant ve výši 14 milionů dolarů na vývoj vůbec první mobilní sítě na Měsíci. Plánovaná 4G/LTE síť (a později 5G) má usnadnit obyvatelnost Měsíce a poskytovat komunikační prostředky pro lunární rovery a lunární navigační systémy, zejména s ohledem na projekt Artemis. Plány na vybudování mobilní sítě na Měsíci ale přidělávají vrásky mnoha vědcům. Nokia je přitom jen jedním ze čtrnácti technologických společností, se kterými NASA v této oblasti spolupracuje. Největším problémem bude měsíční mobilní síť pro vědce, kteří využívají pozemní radioteleskopy.

Internet na Měsíci

Observatoře, které využívají radioteleskopy, obvykle vznikají v těch nejodlehlejších koutech Země. Má to pochopitelně svůj velmi praktický důvod - vědci se tak snaží v co největší možné míře eliminovat vysokofrekvenční rušení, produkované dnes především mobilními sítěmi, ale i dalšími běžně používanými zařízeními. Například 76metrový radioteleskop Lovell, který se nachází na nejstarší observatoři na světě Jodrell Bank, dokáže detekovat mobilní signál až z dalekého Marsu

https://www.stoplusjednicka.cz/proc-je-planovana-mobilni-sit-na-mesici-spatnou-zpravou-pro-nektere-vedce?

26.12.2020 Rok 2020 přinesl tolik událostí, že většina lidí možná ani nezaregistrovala, jak výrazně vzrostla aktivita soukromého sektoru ve vesmírném prostoru. Plány pro rok 2021 mají navíc mnohé soukromé firmy ještě ambicióznější. Armáda je již ve vesmíru jako doma, nyní se k ní tedy přidají i podnikatelé. Ve Spojených státech, ale také ve Velké Británii či v Německu vznikají start-upy, které se zabývají komerčním využitím blízkého vesmíru. Nejvíce pozornosti na sebe ale budou i v roce 2021 nepochybně strhávat především velcí hráči.

PŘÍMÁ LINKA ZEMĚ-ISS

V roce 2020 jsme byli svědky spektakulárního startu prvního letu vesmírné lodi Muskovi společnosti SpaceX s lidskou posádkou. Tento první a testovací let lodi Crew Dragon následoval i první standardní let k Mezinárodní vesmírné stanici. Rok 2021 přinese podle plánu další dva lety lodi Crew Dragon s posádkou a v druhé polovině roku by měla na svoji první pilotovanou misi odstartovat i vesmírná loď Starliner společnosti Boeing. Na palubě lodí Crew Dragon v roce 2021 navíc nebudou již jen astronauti NASA, která je samozřejmě hlavním zákazníkem SpaceX. Na palubě Crew Dragon by v druhé polovině roku 2021 měli být i dva turisté, nebo chcete-li soukromí astronauti.

CESTY NA SUB-ORBITÁLNÍ DRÁHU A DÁLE

O něco kratší cestu na hranici vesmíru po sub-orbitální dráze budou v roce 2021 nabízet společnosti Virgin Galactic Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose. Virgin Galactic již prodal 600 letenek a s prodejem začne i Blue Origin. Ačkoliv není jasné, zda v roce 2021 dojde skutečně ke komerčním letům, minimálně se k nim opět o něco příblížíme.

Blue Origin však v roce 2021 otestuje i svůj nový velký nosič pro cesty na oběžnou dráhu, stejně jako konsorcium United Launch Alliance společností Boeing a Lockeed Martin, které míří až na Měsíc. Celá řada společností potom bude pokračovat ve vývoji a testování malých nosičů určených pro vynášení malých satelitů.

https://www.epenize.eu/privatni-sektor-miri-do-vesmiru-rok-2021-bude-zlomovy/?

25.12.2020 Americká armáda se znepokojením sleduje ruské testy zbraní pro ničení nepřátelských satelitů. Generál vesmírných sil James Dickinson vzkázal Moskvě, že vesmír patří všem národům. V době střídání stráží v Bílém domě by neměla taková zpráva zapadnout. Vedení americké armády varuje, že se Putinovo Rusko snaží militarizovat vesmír tím, že dlouhodobě testuje zbraňové systémy, jež dokážou ničit satelity ostatních států. Takové jednání je nepřijatelné, i když se Moskva navenek tváří, že to není pravda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/pentagon-usa-rusko-zbrane-vesmir?<br>

19.12.2020 Viceprezident Mike Pence v pátek oznámil, že příslušníci Jednotky vesmírného nasazení se budou nazývat Strážci.

"Právě jsme se vrátili z Oválné pracovny, a proto je mi ctí jménem prezidenta Spojených států amerických oznámit, že nyní budou muži a ženy z Jednotky vesmírného nasazení známí jako strážci," uvedl Pence během shromáždění u příležitosti oslav prvního roku fungování Jednotky vesmírného nasazení.

Tento důležitý krok dále posouvá vývoj vesmírné jednotky. Ta patří k těm nejmladším, jelikož začala fungovat v prosinci 2019. Navíc se jedná o první novou vojenskou službu, která vznikla od roku 1947. Důvodem jejího vzniku byly obavy o americké satelity, které jsou zásadní pro vojenské operace a komerční podnikání.

Název "Strážci" není jediným podobným odhalením. V posledních dnech Pence oznámil, že floridská letecká stanice Cape Canaveral a Patrikova letecká základna budou přejmenovány na Stanice vesmírných sil.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pence-oznamil-ze-personal-jednotky-vesmirneho-nasazeni-bude-nazyvan-strazci.A201219_113100_ln_zahranici_lidar?

10.12.2020 Prototyp rakety Starship společnosti SpaceX při přistání na závěr cvičeného letu explodoval a roztrhl se. Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska přitom plánuje, že loď už za za šest let dopraví lidskou posádku na Mars (ČTK)  

https://www.e15.cz/zahranicni/uspesny-test-prototypu-rakety-starship-pokazilo-jen-pristani-1376131?<br>

10.12.2020 Vědci hledají možnosti, jak chránit zdraví astronautů při dlouhodobých pobytech ve vesmíru. Pomáhají jim v tom i živočichové vysílaní na oběžnou dráhu kolem Země.

Lidstvo se připravuje k návratu na Měsíc, let lidí na Mars dostává reálnější obrysy a soukromé společnosti připravují vše k rozjezdu vesmírné turistiky. V souvislosti s tím vystupují do popředí zdravotní rizika spojená s pobytem ve vesmíru.

Překážky na cestě do kosmu

První je oxidační stres vznikající v důsledku převahy volných radikálů nad antioxidanty v tkáních. Radikály pak reagují o překot s nejrůznějšími látkami a tkáně tím narušují. Další riziko představuje poškození DNA. V kosmu také klesá výkon buněčných organel mitochondrií, jež pro buňku vyrábějí energii. Významně se v reakci na pobyt ve vesmíru mění aktivita některých genů. Rozsáhlé posuny nastávají i v druhovém zastoupení bakterií sídlících v útrobách a na povrchu těla lidí i zvířat.

Pobyt v kosmu působí na lidskou DNA podobně jako stárnutí. Studie provedená na bratrech Kellyových, i data získaná od dalších deseti astronautů odhalila, že let do kosmu mění délku telomer.Tyto úseky DNA se nacházejí na koncích chromozomů, do nichž je rozdělena dědičná informace.

Telomery chrání a vymezují hranice chromozomů. Stárnutím se však zkracují. Přílišné zkrácení chromozomových koncovek předurčuje buňku k zániku. Naopak s nadměrným prodloužením telomer roste riziko, že buňka propadne nádorovému bujení. Astronautům se během letu telomery prodlužují a po návratu na Zemi se o to více zkrátí.

"Astronauti nakonec skončí s kratšími telomerami, než s jakými do kosmu odstartovali," shrnuje závěry jedné ze studií publikovaných v časopise Cell bioložka Susan Baileyová z Colorado State University.

Vědci připisují změny v délce telomer u astronautů zvýšené úrovni radiace a z toho vyplývajícímu oxidativnímu stresu. Na ten jsou telomery zvláště citlivé. Potvrzují to i výsledky vyšetření, které provedli vědci z NASA u horolezců z expedice na Mount Everest. Nízký obsah kyslíku a zvýšená úroveň radiace na vrcholku velehory navodily spolu s enormní zátěží organismu podobné změny v délce telomer jako pobyt ve vesmíru.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/kosmicke-lety-nejsou-zdrave.A201202_122223_ln_veda_ape

10.12.2020 Americká vesmírná agentura NASA ve středu zveřejnila jména 18 astronautů a astronautek, kteří budou tvořit tým programu Artemis a v příštích letech by měli zamířit k Měsíci. Z nich bude také vybrána první žena a další muž, kteří jako zástupci lidstva po více než půl století opět stanou na povrchu přirozeného souputníku Země.

Skupina devíti mužů a devíti žen byla vybrána ze 47 aktivních astronautů NASA. Jsou mezi nimi například nynější členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) Kate Rubinsová a Victor Glover. Nebo také Christina Kochová a Jessica Meirová, jež zvládly tři pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu. Kochová je navíc s 328 dny rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru.

NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) plánuje přistání na Měsíci do roku 2024, i když vyhlídky na splnění tohoto záměru se podle AP postupně horší. Jistotu přitom nepřidává ani nadcházející změna v Bílém domě.

Program Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci. Výběr konkrétních čtyř plánovaných členů posádky pro let ve fázi Artemis II, jehož součástí má být v roce 2023 dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce, NASA předpokládá v příštím roce. Posádka pro Artemis III, včetně dvou jejích členů, kteří mají stanout na lunárním povrchu, bude určena později.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nasa-oznamila-jmena-18-astronautu-programu-artemis-pro-pristi-mise-na-mesic.A201210_072054_ln_veda_lihla

5.12.2020 Více než po padesáti letech zdobí měsíční krajinu další hvězdy - vedle americké vlajky zapíchli tu svou také Číňané. A na svůj technologický zázrak jsou patřičně hrdí.

Fotografií rudého praporu o pěti žlutých hvězdách poklidně usazeného na Měsíci se ve čtvrtek pochlubila China's National Space Administration. Snímek pořídila kamera vesmírné sondy Čchang-e 5 před tím, než opustila Měsíc spolu se vzorky hornin.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cinane-maji-na-mesici-svou-vlajku-na-rozdil-od-americke-nevybledne-132530#<br>

1.12.2020 Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v úterý ve čtvrt na pět odpoledne našeho času na přivrácené straně Měsíce. Oznámila to Čínská národní vesmírná agentura (CNSA). Aparát má v následujících hodinách začít sbírat z měsíčního povrchu vzorky hornin, které má již v polovině prosince dopravit ke zkoumání na Zemi.

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. Dva moduly sondy tedy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstávají na oběžné dráze.

Vzletový modul by měl ve čtvrtek 16:10 SEČ z Měsíce opět odstartovat a v následujících hodinách a dnech provést několik operací, aby se spojil s tzv. orbiterem, servisním modulem kroužícím kolem luny. Z této části sondy se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi. 

Cesta zpět by podle serveru Space.com měla trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem. Hlavním cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání. 

Loni v lednu se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které poslalo na Zemi první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/cinska-sonda-pristala-na-mesici-40343898#

24.11.2020 Raketa v překladu nazvaná Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Podle Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) by se tak mělo stát do poloviny prosince. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN.

Pokud bude jeho realizace úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V šedesátých a sedmdesátých letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz, jehož nástupnickou zemí je Rusko. 

  • hlavním cílem je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. 
  • vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů. Přistání modulů na Měsíci se podle něj předpokládá do osmi dnů. 

Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na "rudou planetu" robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu. 

https://www.e15.cz/zahranicni/cinska-sonda-zamirila-ze-zeme-pro-vzorky-z-povrchu-mesice-1375575?<br>

18.11.2020 SpaceX pokořila další vesmírný milník. I s Baby Yodou na palubě. Kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX dorazila včera ráno k ISS. Se čtyřmi astronauty na palubě šlo o první plnohodnotnou misi soukromé firmy ve spolupráci s NASA. O pátém pasažérovi v korábu už se ale tolik neví. Celý let Crew Dragon k ISS trval 27 hodin. NASA doufá, že završená mise se všemi čtyřmi astronauty na palubě zahájí novou éru: pravidelného spojení s orbitálním komplexem. Také na něm ušetří.

  • Po konci programu raketoplánů museli Američané létat v ruských lodích Sojuz. Za jedno místo platili skoro dvě miliardy korun. SpaceX nabízí letenku o více než třetinu levněji. NASA tak za čtyři astronauty v Crew Dragon ušetří až 2,7 miliardy. A další stovky miliard korun už spoluprací se soukromým sektorem ušetřila. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spacex-pokorilo-dalsi-vesmirny-milnik-i-s-baby-yodou-na-palube-130125#<br>

17.11.2020 K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý v 05:01 SEČ dorazili čtyři astronauti na palubě vesmírné lodi Crew Dragon vyvinuté soukromou společností SpaceX. Jde o první plnohodnotnou misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/posadka-ve-vesmirne-lodi-crew-dragon-spolecnosti-spacex-dorazila-k-iss.A201117_094930_ln_zahranici_liev?

26.10.2020 Na Měsíci je s jistotou přítomna voda v podobě ledu, hlásí americká kosmická agentura NASA. Objev se povedl díky létající observatoři Sofia, což je na výzkumné pracoviště předělaný Boeing 747, jenž brázdí nebe planety Země. Zásoby vody na Měsíci jsou klíčové pro program Artemis, jenž má vrátit lidstvo zpět na povrch Měsíce a tentokrát nastálo. První ostrý start vesmírné lodi Orion k Měsíci proběhne už příští rok v listopadu. Trvalá přítomnost vody na Měsíci umožní do budoucna větší soběstačnost plánované základny a zdroj nejen pitné vody ale i paliva pro budoucí lety na Mars.

Zároveň byla zveřejněna studie vedená astronomem Paulem Hayenem z Coloradské univerzity v Boulderu, jehož tým dochází po analýze dat sondy LRO k závěru, že by mohl být led přítomný v kráterech, do jejichž částí se nikdy nedostanou sluneční paprsky. Většina z nich je na jižním pólu. Odhaduje, že plocha, kde by mohl být skrytý led, by mohla mít až 40 tisíc kilometrů čtverečních, z toho šedesát procent zastíněné oblasti je na jižním pólu. Led by se v kráterech díky teplotě - 163 stupňů Celsia měl chovat jako kámen. První přímý důkaz o pravděpodobné přítomnosti vody na pólech Měsíce přineslo zpracování dat z indické sondy Čandraján-1 už před dvěma lety.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66834930-mesic-dnes-odkryje-sve-tajemstvi-ma-byt-dulezite-pro-misi-ktera-vrati-lidi-na-jeho-povrch-a-zacne-uz-za-rok

26.10.2020  Nokia už minulý týden získala zakázku na vybudování lunárního internetu, Muskova SpaceX pracuje na testu vesmírného tankování. Teprve před dvěma roky se NASA podařilo zpracováním dat z indické sondy Čandraján-1 získat první přímý důkaz, že na pólech Měsíce se nachází voda ve formě ledu. Přítomnost byla potvrzena na severním i jižním pólu. Obzvlášť bohatý na led je dle dat jižní pól, kde mají přistát lidé v rámci lunárního programu Artemis a vybudovat zde trvalou základnu. Základna má následně sloužit jako přestupní stanice zejména pro mise na Mars.

  • Pokud půjde navíc vše podle plánu, bude už v roce 2023 kolem Měsíce obíhat mezinárodní vesmírná stanice. Bude výrazně menší než její sestra na oběžné dráze kolem Země, za to ale bude schopná díky vlastním motorům rychle měnit své umístění. Na vývoji už naplno pracují společnosti Maxar Technologies a Northrop Grumman. 
  • kurýrní služba má fungovat mezi Měsícem a Zemí. Soukromý sektor bude soutěžit o zakázky na dodávky přístrojů, roverů nebo zásob na povrch Měsíce. První zásilky vynesou soukromé společnosti už příští rok. Při startu Artemis III v roce 2023 s cílem přistát na Měsíci tak už bude na oběžné dráze připravený přistávací modul pro astronauty a na Měsíci různá zařízení včetně roverů. Do lunárního modulu astronauti přestoupí z Orionu a následně přistanou na Měsíci. Strávit by na něm měli týden a celá mise zabere měsíc. Zároveň v té době ale už může kolem Měsíce obíhat stanice Gateway. V takovém případě NASA počítá s tím, že by astronauti nepřestupovali do lunárního modulu napřímo z Orionu ale právě přes stanici Gateway. Přistát mají astronauti na jižním pólu Měsíce, kde bude světlo i tma. Sluneční záření je důležité jako zdroj energie pro sluneční panely. Naopak tma pro výzkumné účely. 
  • V následujících letech se astronauti zaměří na budování základny. V podstatě by měla vypadat podobně jako základna na Marsu z filmu Marťan.

  • Součástí bude ubikace pro čtyři astronauty a pozemní vozidlo, v němž bude možné cestovat bez skafandru. Počítá se také s testováním těžby minerálů na Měsíci nebo vybudováním lunárního internetu, který bude sloužit jako systém varování například před slunečními erupcemi a zároveň umožní astronautům na Měsíci přímé spojení se Zemí.

  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66834930-mesic-dnes-odkryje-sve-tajemstvi-ma-byt-dulezite-pro-misi-ktera-vrati-lidi-na-jeho-povrch-a-zacne-uz-za-rok

21.10.2020 Kosmická loď NASA OSIRIS-REx je sběratelem kosmických hornin. Zdraví vypuklo z kontroly mise 20. října v 18:12 EDT, když se vědci na Zemi dozvěděli, že kosmická loď jemně postrčila blízkozemský asteroid zvaný Bennu a odebrala část hornin, aby se vrátila na Zemi.

https://www.sciencenews.org/article/nasa-osiris-rex-spacecraft-asteroid-bennu-sample-collection?

2.10.2020 Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

  • Odpovědi na otázky ohledně radiace dostali vědci teprve před několika dny, kdy vyhodnotili data z experimentu měsíčního modulu Chang'E 4 v roce 2019. "Radiace na Měsíci je dvakrát až třikrát vyšší než to, co známe z ISS,"  ISS je stále částečně chráněna zemskou ochrannou magnetickou bublinou zvanou magnetosféra, která odvádí většinu záření z vesmíru. Atmosféra Země pak poskytuje další ochranu lidí na naší planetě.
  • To omezuje pobyt astronautů na Měsíci na přibližně dva měsíce, to znamená, že když astronautům trvá cesta na Měsíc týden a další týden cesta zpět, nezbude na pobyt na měsíčním povrchu zdaleka tolik času, kolik by potřebovali  
  • Na Měsíci existuje několik zdrojů záření. Jednak tam jsou galaktické kosmické paprsky, sporadické události slunečních částic (například ze slunečních erupcí) a neutrony a gama paprsky z interakcí mezi kosmickým zářením a měsíční půdou. 
  • Úrovně záření, které jsme naměřili na Měsíci, jsou přibližně 200krát vyšší než na povrchu Země a pětkrát až 10krát vyšší než při letu z New Yorku do Frankfurtu 
  • Existuje jedno řešení, jak se vyhnout radiaci v případě, že lidé tam budou trávit delší časové úseky. Budou si muset vybudovat taková osídlení, jež budou chráněna před zářením tím, že budou pokryta asi 80 centimetry měsíční půdy. 

https://veda.instory.cz/1380-na-mesici-je-silna-radiace-a-to-neni-dobra-zprava-pro-budouci-mise.html

17.9.2020 Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala v úterý s americkou stranou smlouvu ve výši přes 129 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč) na výrobu kosmické lodi, která bude součástí společného projektu s americkým vesmírným úřadem NASA. Cílem je prozkoumat, jak odklonit potenciálně nebezpečný asteroid směřující na Zemi, informovala agentura Reuters. Podle plánů má NASA vypustit v červnu 2021 kosmickou sondu DART k binární planetce Didymos, konkrétně na tzv. kolizní kurz s "měsíčkem" Dimorphos (neoficiálně se mu dříve říkalo "Didymoon", případně Didymos B), který kolem onoho hlavního asteroidu Didymos obíhá.

Právě do tohoto menšího tělesa má v roce 2022 půltunová sonda narazit. Střet stroje letícího rychlostí 21 600 km/h má alespoň trochu změnit dráhu vesmírného tělesa. Vědci chtějí otestovat, zda by bylo možné pomocí kinetické energie, takového "kulečníkového šťouchu", vychylovat objekty, které by mohly ohrožovat Zemi, na bezpečnější dráhu. Jednoduše řečeno - má to být test připravenosti na možné srážky Země s tělesy přilétajícími z kosmu.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/skutecny-armageddon-usa-a-evropa-chteji-stouchnout-do-asteroidu-objeveneho-cechem-40336670#

12.9.2020 Čína v posledním desetiletí opravdu nastartovala svůj vesmírný program. Letos mimo jiné oznámila vývoj motoru, který by mohl pohánět opakovaně použitelné vesmírné letadlo a také vypustila svůj první rover na Mars. A i když Čína o všech svých technologiích nerada hovoří, rozhodně není sama. Podoba i účel s X-37B čistě náhodná?

A co podoba s X-37B? Experimentální americké vesmírné letadlo strávilo ve vesmíru naposledy asi 900 dní a při první misi 780 dní. Nyní je toto tajné vesmírné plavidlo na své třetí misi už asi 100 dní.

Jde o stroj, mezi jehož nesporné výhody patří opakovaná použitelnost a funkce letadla, které vzlétá vertikálně a při návratu na Zemi přistává na přistávací dráze. X-37B ale ve vesmíru zůstává po celá léta, bez posádky a tedy i bez technologií podpory života a dalších. S nákladním prostorem podobným pickupu může X-37B vynést do vesmíru experimentální technologie.

https://tech.instory.cz/1194-cina-uspesne-zahajila-zkusebni-provoz-tajneho-vesmirneho-letadla.html?

4.9.2020 Cesta na Měsíc zůstává i po více než 50 letech od jeho dobytí stále mimořádně nákladná. Teď by ji mohl usnadnit nově publikovaný vynález amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Vesmírná agentura, jak se NASA také říká, si ji nechala patentovat - patent se přitom nevztahuje na nějaké speciální vybavení, ale na trajektorii dráhy. Ta je navržena tak, aby šetřila čas, peníze i palivo.

A možná - jen možná - také zachytit první přímou detekci temné hmoty, jež tvoří asi 80 procent hmoty ve vesmíru, ale musí být ještě identifikována. Vědce, kteří něco takového dokážou, by mohly čekat hned dvě Nobelovy ceny za vědu: "Ta první za to, že by zjistili, kdy se zformovaly první hvězdy a galaxie a které to jsou. Ta druhá za to, že by se jim podařilo zaznamenat temnou hmotu," podotýká Burns, jehož tým nyní hraje o to, že by tyto dvě Nobelovky získal sám. 

https://www.denik.cz/veda-a-technika/nasa-vesmir-mesic-let.html?

3.9.2020 Americká společnost SpaceX dnes úspěšně dopravila na oběžnou dráhu už dvanáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. Kolem planety těchto družic nyní krouží 713. První stupeň rakety Falcon 9 opět úspěšně přistál na plující plošině v oceánu. (ČTK) 

2.8.2020 Loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX v neděli v pořádku přistála do vod Mexického zálivu. Na její palubě se z dvouměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrátili astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley. Úspěšný závěr cesty s přistáním znamená konec závislosti Američanů na ruských raketách a lodích Sojuz.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/velky-kosmicky-uspech-crew-dragon-s-astronauty-v-poradku-pristal-na-mori-40332249#

29.7.2020 NASA chce stavět jaderné elektrárny na Měsíci a Marsu

https://fzone.cz/clanky/nasa-chce-stavet-jaderne-elektrarny-na-mesici-a-marsu-1199?

29.7.2020 Spojené státy americké se ve čtvrtek stanou již třetí zemí, která v červenci vyšle raketu na Mars. Cílem mise NASA je mimo jiné pokusit se na planetě najít stopy dávného života. Zajímavostí je také plánovaný vzlet malého robotického vrtulníku v řídké atmosféře.

Přehlídku startů raket mířících k Marsu začaly Spojené arabské emiráty, které z japonského vesmírného střediska Tanegašima vyslaly nosnou raketu H-IIA s družicí Amal (Naděje). Satelit má kolem Marsu kroužit od května příštího roku a zkoumat atmosféru planety.

Další zemí, která již směřuje k Marsu, je Čína. Její raketa pojmenovaná Long March 5 (Dlouhý pochod 5) nese družici s přistávacím modulem a průzkumným robotickým vozítkem, které má na planetě sbírat vědecká data. Satelit by měl podle plánu k rudé planetě dorazit v únoru a o první přistání na Marsu v historii země se Číňané hodlají pokusit o dva až tři měsíce později.

Třetí zemí do počtu budou ve čtvrtek Spojené státy americké. Start rakety Atlas V má NASA přenášet živě na svém kanálu na Youtube i dalších sociálních sítích. Vzlet z mysu Canaveral na Floridě má podle plánu nastat v 7:50 tamního času, tedy ve 13:50 středoevropského času.

https://www.sciencealert.com/it-s-official-nasa-s-next-mission-to-mars-will-launch-this-thursday 

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nasa-posle-na-mars-dalsi-vozitko-bude-hledat-pradavny-zivot-na-rude-planete-vypusti-i-roboticky-vrtu.A200729_110713_ln_veda_ele

23.7.2020 Čína odstartovala svou první misi na Mars. Přistání průzkumného vozítka se předpokládá v první polovině příštího roku Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický. 

4.6.2020 Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska ve čtvrtek ráno úspěšně dopravila na oběžnou dráhu už osmou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má umožnit globální připojení k internetu. Kolem Země těchto družic nyní krouží kolem 480. První stupeň rakety Falcon 9 po vynesení satelitů opět úspěšně přistál na plující plošině v Atlantském oceánu.

  • konstelace družic sítě Starlink asi 550 kilometrů nad Zemí 
  • Cílem společnosti je do poloviny roku dosáhnout operačního provozu zaměřeného na zpřístupnění internetu v Kanadě a části USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní plán počítá s rozmístěním asi 12.000 družic. Společnost ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě na celkem 42.000 satelitů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/raketa-falcon-9-vynesla-na-obeznou-drahu-dalsich-60-satelitu-starlink-jde-jiz-o-osmou-dopravenou-ser.A200604_123602_ln_zahranici_ele 

30.5.2020 Poprvé po devíti letech od konce programu raketoplánu odstartovala z území Spojených států do kosmu loď s lidskou posádkou. Dvojice astronautů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Robert Behnken a Douglas Hurley letí na palubě plavidla Crew Dragon, které stejně jako nosnou raketu Falcon 9 vyvinula a provozuje soukromá společnost SpaceX.

Sobotní mise s názvem Demo-2 je součástí programu NASA, který má za cíl vybudovat infrastrukturu pro komerční lety do vesmíru.

Do vybudování vesmírného letounu společnosti SpaceX investovala NASA podle deníku The Guardian od roku 2011 více než tři miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun).

Crew Dragon není jediná loď, díky které se Američané v programu pilotovaných letů zbaví závislosti na Rusku. Společnost Boeing v letošním roce připravuje první testovací let své lodi CTS-100 Starliner s posádkou. Vedle toho americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus vyvíjejí pro NASA další kosmickou loď Orion.

Společnost SpaceX již nyní připravuje novou loď nazvanou Starship, se kterou chce kolonizovat Mars. Kosmické plavidlo by mělo být schopné přepravit až stovku cestujících.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/zive-muskova-vesmirna-raketa-se-chysta-ke-startu-americti-astronauti-jsou-uz-uvnitr.A200527_211558_ln_zahranici_tesa

28.5.2020 Historická událost v dějinách amerických letů do vesmíru se zatím odkládá na sobotu. Počasí včera zhatilo start rakety Falcon 9 a lodi Crew Dragon americké soukromé společnosti SpaceX s dvoučlennou posádkou z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral- let byl odložen kvůli počasí.

22.5.2020 Na 27. května se chystá historický let do vesmíru v režii NASA a za pomoci společnosti SpaceX. Dva astronauti poletí soukromým modulem na soukromou raketu až na ISS. Ale z Floridy. Američané po skoro deseti letech vysílají americký raketoplán s americkou posádkou z amerického území. Pokud půjde všechno hladce, během několika měsíců pošle NASA na ISS další Crew Dragon, tentokrát pro čtyři osoby, ve kterém by měli sedět tři Američani a jeden Japonec.

https://www.forbes.cz/kam-se-jeste-zadny-byznys-nevydal-historicky-start-otevira-novou-epochu-vesmirneho-podnikani/ 

21.5.2020 Společnost SpaceX plánuje vyslat první dva lidi do vesmíru už příští týden, což bude obrovský průlom v jejím fungování a také historický milník pro jejího šéfa Elona Muska.

The Guardian však informuje o nečekaném odchodu Douga Loverra, který na straně NASA dosud řídil celou divizi letů s lidskými posádkami. SpaceX a NASA úzce spolupracují, vládní agentura totiž projekt z velké míry financuje. Rakety soukromé SpaceX potřebuje, aby do vesmíru mohla posílat náklad i americké astronauty, protože projekt vlastních raketoplánů ukončila už před lety.

21.5.2020 Kolonizace Marsu si možná vyžádá úpravu lidské DNA. Astronauti musí být 'méně lidmi', tvrdí vědci

Genetické inženýrství může být významnou částí naší budoucnosti na Marsu. Jestliže se lidstvo někdy rozhodne usadit na Marsu, možná budeme muset začít být méně lidmi, napsal s odvoláním na vyjádření vědců server Space.com.

Výpravy lidí na Mars, s nimiž americká NASA chce začít ve třicátých letech, budou pro astronauty obtížné. Několik let budou vystaveni vysoké radiaci, mikrogravitaci způsobující úbytek kostní hmoty a dalším nebezpečím. Tito průkopníci by ale stále měli být schopni dostat se zpět na Zemi v relativně dobrém stavu.

Avšak pro ty, kteří se rozhodnou nevrátit domů, to může být něco zcela jiného. Pokud při trvalém žití na Marsu nebo jinde mimo naši planetu chceme zůstat v bezpečí a zdraví, možná budeme podle expertů potřebovat určitou úpravu v základním naprogramování našeho druhu

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/kolonizace-marsu-si-mozna-vyzada-upravu-lidske-dna-astronauti-musi-byt-mene-lidmi-tvrdi-vedci.A200520_144812_ln_veda_ele

7.5.2020 Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje právní rámec pro těžbu na Měsíci. Obsažen by měl být v nové Spojenými státy zprostředkované mezinárodní dohodě Artemis. S odvoláním na zdroje obeznámené s příslušnými dokumenty o tom informovala agentura Reuters.

Dohoda pojmenovaná Artemis podle amerického programu na výzkum Měsíce by podle Reuters představovala další krok ve snaze USA získat ve světě spojence pro plán amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vybudovat v nadcházející dekádě na Měsíci stálé stanice a poslat tam astronauty. Návrh ale Washington se spojenci zatím nesdílel.

Podle nové dohody by v okolí budoucích lunárních stanic měly vzniknout takzvané "bezpečnostní zóny". Jejich účelem by bylo zabránit škodám nebo zásahům rivalů z řad jiných zemí či společností operujících v těsné blízkosti. Cílem paktu je zároveň přisoudit v souladu s mezinárodním právem společnostem nárok na materiál, který případně vytěží, sdělily Reuters nejmenované zdroje.
V nadcházejících týdnech chce Washington podle zdrojů agentury formálně zahájit jednání o dohodě s vesmírnými partnery, jako jsou Kanada, Japonsko, evropské státy či Spojené arabské emiráty, tedy se zeměmi, které mají podle americké vlády podobné zájmy, pokud jde o dolování na Měsíci. Rusko, které je významným partnerem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) není podle zdrojů mezi první skupinou zemí, se kterými chtějí Američané jednat.

  • Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity.

Vzhledem k tomu, že státy čím dál více považují vesmír za vojenskou doménu, může být dohoda vnímána jako sílící záměr americké vlády využívat NASA jako diplomatický nástroj. Očekává se tak, že plán vyvolá kritiku vesmírných rivalů USA, jako je Čína.

NASA do programu Artemis, v rámci kterého chce vyslat do roku 2024 na Měsíc astronauty a počítá s dlouhodobou udržitelnou přítomností na lunárním jižním pólu, investuje desítky miliard dolarů. Program také předpokládá, že soukromé společnosti budou moci na místě těžit lunární kameny a případně podpovrchovou vodu, kterou by bylo možné použít k výrobě raketového paliva.

https://www.e15.cz/zahranicni/usa-chystaji-mezinarodni-smlouvu-o-dolovani-na-mesici-pise-reuters-1369468?

6.5.2020 Musk má ideu, že peníze z projektu Starlink by se měly stát hlavním finančním zdrojem pro větší vesmírné projekty, například uskutečnění cesty k Marsu a jeho pozdější kolonizace. Otázkou však zůstává, zda bude možné raketu s posádkou k Marsu vůbec vypustit a zda nebude muset kličkovat mezi ohromným množstvím malých satelitů zajišťujících pro všechny pozemšťany pohodlný přístup k internetu. 

https://magazin.cz/pro-muze/12565-elon-musk-vesele-vypousti-sve-satelity-starlink-navzdory-protestum-vedcu?

2.5.2020 Ekonomická krize způsobená novým typem koronaviru se podle odborníků z agentury pro výzkum trhu Quilty Analytics podepíše na startupových firmách podnikajících v kosmickém byznysu. Během uplynulých pěti let bylo podle Quilty Analytics do startupových projektů zaměřených právě na vesmír investováno astronomických 11 miliard dolarů (více než 275 miliard korun). V loňském roce pak objem privátních peněz investovaných v tomto odvětví dosáhl rekordních 6 miliard dolarů ( zhruba 150 miliard korun). Mezi projekty, které bývají pro soukromé investory v oblasti národní bezpečnosti Spojených států lukrativní, patří například programy pro americkou zpravodajskou komunitu nebo takzvaný program Blackjack zaměřující se na zdokonalení využití satelitní sítě pro vojenské účely. 

Ze soutěže o poskytování této služby již vypadly dvě z pěti si navzájem konkurujících společností, OneWeb, která zkrachovala letos v březnu poté, co ji její největší akcionář Softbank odmítl poskytnout další prostředky na provoz a Leosat, jež ukončila činnost loni v listopadu.

O vývoj projektu se snaží ještě trojice společností, Starlink spadající pod SpaceX miliardáře Elona Muska, kanadská společnost Telesat a Project Kuiper spadající pod Amazon. Podle Quilty Analytics by měla jedna až dvě ze zbývajících firem uspět. 

Jedním z nejnáchylnějších sektorů vůči koronakrizi je podle Quilty Analytics vývoj satelitního internetového pokrytí za účelem globální podpory vysokorychlostního internetu. Podle analytiků se jedná o nejvíce kapitálově citlivý segment vůbec. 

Ještě tvrdší podmínky podle Quilty Analytics zavládnou kvůli krizi z koronaviru v odvětví vývoje malých kosmických plavidel

Třetím vysoce rizikovým sektorem je pak vývoj malých satelitů sloužících jako podpora pro tzv. internet věcí, pojem pro cílovou situaci, kdy spolu navzájem jednotlivé technologické produkty komunikují, centralizují informace a jsou navzájem kompatibilní.  

https://www.euro.cz/byznys/konec-snu-o-marsu-koronavirus-zamicha-kartami-v-kosmickem-byznysu

17.4.2020 Nová kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX odstartuje s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 27. května. Termín dlouho a netrpělivě očekávaného návratu amerických astronautů do vesmíru v americké lodi po devítileté přestávce v pátek oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná agentura Spojených států zastavila pilotované lety v roce 2011, kdy zrušila program raketoplánů. Od té doby posádky na ISS a zpět na Zemi přepravují jen ruské lodi Sojuz. Kromě společnosti SpaceX připravuje k pilotovaným letům pro NASA svou loď CST-100 Starliner také společnost Boeing.

Crew Dragon vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9, patřící rovněž společnosti SpaceX.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/nova-lod-crew-dragon-poleti-s-americkymi-astronauty-27-kvetna.A200417_200004_ln_zahranici_hetom?

22.2.2020 Základna na Marsu by zajistila přežití (vybraného) lidstva, kdyby došlo k nejhoršímu. Podle amerického mediálního teoretika Douglase Rushkoffa by ovšem Muskova kolonie na Marsu nezajišťovala "ani tak přežití lidstva jako spíše záchranný člun pro elitu".

  • Mars je ovšem přece jen příliš daleko a nikdo neví, zda k němu lidé mohou při nynějším stavu techniky dorazit bez poškození zdraví. 
  • Z technického hlediska máme k návratu na Měsíc blíž než kdykoli dříve, tentokrát s moderními systémy, které nám umožní zůstat tam déle než kdykoli dříve  
  • Rusko chce podle webu theweek.co.uk už před rokem 2030 vybudovat měsíční hotel, pro nějž bude energii zajišťovat jaderný reaktor. Příjmy z lunárního hotelu mají zajistit dostatek peněz pro základnu, kterou tam chtějí Rusové vybudovat a provozovat s pomocí těžkých nosných raket Jenisej. Základnu chtějí zakopat několik desítek metrů pod povrch, aby byla chráněna před radiací i před teplotními extrémy na povrchu luny. 
  • Technické problémy usídlení mimo Zemi, jako je zajištění potravin či kyslíku, jsou podle něj mnohem snáze zvládnutelné, než si lidé myslí. "Méně jistý je ale dopad dlouhodobých účinků nízké přitažlivosti na lidské tělo ať už na Měsíci, či na Marsu 
  • https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/miliardari-resi-uprk-z-planety-40314340?

21.2.2020 Vesmírný modul SpaceX vynese do vesmíru na oběžnou dráhu kolem Země čtyři platící turisty. Dojde k tomu koncem roku 2021, nebo počátkem roku 2022

  • uzavřela smlouvu se společností Space Adventures, cestovní kosmickou kanceláří, která již sedmi soukromníkům zprostředkovala cestu na Mezinárodní kosmickou stanici  

1.2.2020 Dle dřívějších ambiciózních slibů má samotný Starship vzlétnout už v příštím roce. O dva roky později má v tomto plavidle zamluvenou letenku japonský miliardář Yusaku Maezawa, kterým se s ním vydá na cestu kolem měsíce. K Marsu chce Musk vyslat posádku hned o rok později, tedy v roce 2024.

22.1.2020 NASA se totiž zabývá možností stavět z hub na Měsíci nebo na Marsu. NASA zkoumá využití hub především kvůli zbavení se nutnosti přepravovat obrovské množství těžkého a drahého stavebního materiálu ze Země. Stačilo by jednoduše dopravit na místo určení vzorky hub. Po dopravení na Měsíc nebo Mars by stačilo houbě dodat vodu a vhodné podmínky k jejímu růstu. Po růstu do požadované podoby by došlo k tepelné úpravě, která by houbu usmrtila a zároveň z ní vytvořila "cihlu". V současnosti NASA testuje, zda bude mycelium hub schopné růstu v půdě Marsu.

18.1.2020 Objem investic do projektů s vesmírným programem dosáhl loni rekordní výše 5,8 miliardy dolarů. Fondy rizikového kapitálu podpořily na celém světě 178 komerčních projektů, vyjádřeno v dolarech jde oproti roku 2018 o nárůst v průměru o 38 procent.

  • U amerických startupů Blue Origin a SpaceX činil loni nárůst objemu investic v dolarech dokonce 41 procent. Investoři podpořili i startupy v Číně nebo ve Velké Británii.
  • Prim, co se komerčních vesmírných programů týče, hrají Spojené státy, kde se v současnosti rozděluje plných 55 procent celosvětových investic. Následuje Velká Británie se 24 procenty,  dokonce už začalo i s výstavbou kosmodromu.

Od roku 2009 se do sektoru komerčních vesmírných programů investovalo celkem 25,7 miliardy dolarů, tvrdí zpráva Space Angels, přičemž nejvíce právě v posledních letech. Podporu dostalo celkem 535 startupů a podle odhadů by jich v následujících letech mělo být ještě víc.  více

20.1.2020 Kosmická loď Crew Dragon americké společnosti SpaceX včera na floridském mysu Canaveral úspěšně absolvovala test záchranného systému, poslední před zahájením letů s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) (ČTK) 

zobrazit více..
Loading...